První ze jmenovaných zákonů vyvolal kritiku u řady obcí. Snaží se je totiž motivovat k třídění a zvyšuje poplatky za ukládání odpadu. Po roce 2030 by mělo skládkování odpadu skončit úplně.
Druhý zákon o výrobcích s ukončenou životností řeší nebezpečné odpady, u nichž budou mít výrobci odpovědnost zajistit místa pro zpětný odběr zařízení, která už dosloužila. Týká se to například elektrospotřebičů nebo pneumatik. Součástí balíčku je také zákon o obalech.
Podle evropského statistického úřadu Eurostat každý obyvatel EU ročně spotřebuje v průměru asi 14 tun surovin a vyprodukuje pět tun odpadu. Na unijních skládkách přitom v roce 2016 skončilo 46,6 procenta odpadu, zrecyklováno bylo 36,7 procenta.
Komunální odpad představuje sice jen okolo 10 procent z celkového množství, má ale komplikované složení a "vysoký politický profil". V roce 2018 ho bylo v EU podle dat Eurostatu vyprodukováno asi 492 kilogramů na hlavu. Z toho 47 procent komunálního odpadu bylo ve stejném roce recyklováno. Na skládkách EU ho ale končí stále méně, protože členské státy postupně přecházejí k alternativním způsobům zpracování odpadu.
Česko znovu využije většinu odpadu
Produkce odpadů narůstá také v Česku, i když některé unijní státy jsou na tom co do množství mnohem hůře. Zatímco Finsko podle Eurostatu v roce 2016 vyprodukovalo 22,4 tuny odpadu na hlavu, v Česku to ve stejném roce bylo "jen" 2,4 tuny.
České ministerstvo životního prostředí uvádí, že v roce 2018 Češi vyprodukovali 37,8 milionu tun odpadu - to je zhruba 3,6 tuny na hlavu. Z toho 1,8 milionu tun tvořil nebezpečný odpad a 5,8 milionu tun komunální odpad.
Na 86,6 procenta všech odpadů však v Česku bylo využito. Na skládkách tak skončilo jen devět procent všech odpadů, ale skoro polovina (46 procent) komunálního odpadu.
Přechod na oběhové hospodářství
Evropská unie v posledních letech usiluje o přechod z lineárního modelu hospodářství, které vládne už od dob průmyslové revoluce, k šetrnějšímu oběhovému modelu neboli k cirkulární ekonomice.
Oběhové hospodářství využívá principu opakovaného využívání surovin, prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje konečný odpad. S pomocí financí z EU v Česku v posledních letech vyrostly nebo byly zmodernizovány stovky sběrných dvorů a kompostáren.
Strategii o přechodu na oběhové hospodářství se na jaře rozhodl nechat si vypracovat i pražský magistrát.
