Zbavte se konečně uhlí, radí Brusel Česku. Dá miliardy na nový život zničených krajů

Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 5. 3. 2020 18:48
Investujte do digitalizace, vzniku nových firem a cirkulární ekonomiky, radí Česku Evropská komise. Pravidelné hodnocení hospodářské a sociální situace země se letos věnuje také proměnám energetiky a ekonomiky na nízkouhlíkové a jejich dopadům. Chceme, aby nás lidé přestali vnímat jako nešťastný kout republiky, říkají kraje, které chystaný odklon od uhlí zasáhne nejvíce.
Protest proti těžbě uhlí.
Protest proti těžbě uhlí. | Foto: Ondřej Besperát

"Česko má v tuto chvíli jedny z nejvyšších emisí skleníkových plynů na hlavu v celé EU. Je to především kvůli velké závislosti na uhlí," hodnotí Evropská komise (EK) v takzvaném Country Report Czechia 2020. V textu upozorňuje, že česká veřejnost není příliš ochotná omezovat svoji spotřebu energie, ačkoliv přispívá ke znečištění vzduchu a změnám klimatu, které způsobují zdravotní potíže obyvatelstvu, ničí lesy a způsobují sucho a záplavy. 

Evropská komise ve středu zveřejnila takzvaný klimatický zákon, podle kterého by celý kontinent měl vyvážit všechny emise ekologickými opatřeními. Je to jeden z pilířů takzvané Zelené dohody pro Evropu, kterou chce prosadit předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Česko, na rozdíl od sousedního Německa a řady dalších evropských zemí, nemá podobně jako například Polsko pevně stanovený termín, po kterém by se zde už uhlí nemělo spalovat. Najít by ho měla devatenáctičlenná uhelná komise, kterou kabinet Andreje Babiše založil loni v létě. 

"Je to další důvod k frustraci," hodnotí rady z Bruselu Jan Rovenský, zástupce environmentální organizace Greenpeace. "Jako zemi nám ujíždí vlak a hrozí nám, že skončíme jako fosilní středoevropský skanzen. Dokud tenhle průšvih nepochopí česká veřejnost a nezačne po svých volených zástupcích sama tvrdě požadovat jeho řešení," kritizuje ekolog. 

Sám v rámci české vládní komise vede Skupinu pro stanovení parametrů útlumu zdrojů a legislativu společně s ředitelem polostátní energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem. 

Podle aktuálního průzkumu agentury STEM nicméně bezmála 90 procent Čechů souhlasí s tím, že bez snižování emisí není možné ochránit krajinu. Většina se ale bojí, že takový proces bude pro zemi nákladný. Česko ve svém energetickém mixu spoléhá na fosilní paliva víc než z poloviny, především na hnědé uhlí. 

Zástupci Evropské komise přitom skutečně konstatují, že dopady na Česko budou významné. "Tranzice zasáhne místní komunity a více než 21 tisíc zaměstnanců. Některá pracovní místa zaniknou, další se budou muset přesunout," stojí v hodnocení. 

Emise skleníkových plynů v přepočtu na jednoho obyvatele.
Emise skleníkových plynů v přepočtu na jednoho obyvatele. | Foto: European Commission

Takzvanou spravedlivou transformaci regionů, které jsou v tuto chvíli výrazně závislé na těžbě a spalování uhlí, chce EU podpořit celkem 7,5 miliardy eur. Nejvíce peněz si rozdělí Polsko, Německo, Rumunsko a právě Česko, kde se jedná o Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. Všechny tři mají zastoupení také ve vládní komisi. 

Instrukce, jak by regiony měly s prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund, JTF) naložit, obsahuje letošní hodnocení EK také. Třem nejzasaženějším částem republiky radí zejména investovat do technologií na výrobu ekologické energie.

S podporou Bruselu by měly vznikat také nové společnosti a start-upy, které nabídnou práci těm, kteří o ni se zavíráním dolů a elektráren přijdou. Zvláštní peníze by pak měly být vyčleněny i na pomoc těmto lidem s hledáním nového místa. 

Nešťastný kout republiky

"Ten report identifikuje hlavní výzvy pro Moravskoslezský kraj," souhlasí s hodnocením z Bruselu mluvčí kraje Nikola Birklenová. Poslední dva roky je oblast součástí takzvané Uhelné platformy, která umožňuje výměnu zkušeností a plánů regionům po celé Evropě.

"Mezi důležité aktivity bychom rádi doplnili podporu kvality školství. Nutná je podpora technických, digitálních a měkkých kompetencí či jazykové vybavenosti studentů a žáků," říká Birklenová. Podle ní už dnes Ostravsko a okolí nejsou "nešťastným koutem republiky", jednou z největších výzev ale zůstává, aby změnu vzal na vědomí také zbytek země a další státy. 

"Uvítali bychom upřesnit formulaci investice do zlepšení energetické účinnosti - výstavby, rekonstrukce, zkapacitnění energetických zdrojů a soustav," popisuje Veronika Svobodová z krajského úřadu v Karlových Varech, jak by dotace z fondu mohly přispět k omezení plýtvání s elektřinou. K tomu podle EK přispívají také zastaralé způsoby vytápění a chybějící izolace domů. 

Do tří tuzemských oblastí poputuje v příštích sedmi letech nejspíš celkem více než 14,5 miliardy korun. Konečná suma bude záležet na výsledku vyjednávání lídrů členských zemí o víceletém evropském rozpočtu na období 2021 až 2027. To skončilo v druhé polovině února zatím bez dohody. 

Uhelné regiony v České republice.
Uhelné regiony v České republice. | Foto: European Commission

Kraje tedy nemají jasno v tom, kolik a na co přesně peníze z evropského rozpočtu mohou použít. "Ústecký kraj má připravené strategické projekty, v tuto chvíli se ladí možnost využití prostředků z Just Transition Fund," sdělil on-line deníku Aktuálně Martin Volf z odboru kanceláře hejtmana Ústeckého kraje. 

"Důležitá je také revitalizace území po těžbě. Nejde jen o rekultivace, kdy jsou území zalesněná nebo přeměněná v jezera, ovšem bez lidí a ekonomické aktivity. Je třeba tato území propojit s okolím a socializovat," vysvětluje Volf. Veškeré plány musí podle Volfa vedení kraje teprve schválit. 

Jak ale upozorňuje Jan Rovenský, Česko v minulosti opakovaně nedokázalo evropské prostředky, určené například na již zmíněné zefektivnění spotřeby elektřiny, vyčerpat. "Hlavní problém nemáme v penězích, ale špatně nastavených státních politikách," říká ekolog. 

Vládní komise v Praze by své vlastní návrhy na průběh energetické transformace v Česku měla představit na podzim letošního roku. "Závazky na místní úrovni a koordinace na té regionální a národní jsou pro dosažení uhlíkové neutrality klíčové," vyzývá Evropská komise. 

EU musí víc vysvětlovat

Transformaci ekonomik směrem k čistějším, obnovitelným zdrojům energie Brusel podporuje se snahou dosáhnout takzvané klimatické neutrality do roku 2050. To obnáší zásadní snížení emisí skleníkových plynů oproti současnému stavu a zavedení opatření na vyvážení těch zbývajících. 

Kromě energetické transformace podporuje unie také ochranu a obnovu biodiverzity druhů, inovace v dopravě nebo výzkum a vývoj klimaticky přívětivých technologií. Právě v investicích do technologických inovací a dopravy podle Bruselu Česko zaostává. 

Podle Rovenského je ale vina i na evropské straně. "Politiku EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu často kritizujeme jako nedostatečnou, unie by ale měla být při vysvětlování přínosů své existence a činnosti mnohem aktivnější a důraznější," uzavírá Rovenský. 

Video: Peníze z Bruselu stojí za víc než polovinou veřejných investic v Česku

Video: Petr Šoukal
 

Právě se děje

před 16 minutami

Po smrti černocha v Minneapolis vyšly do ulic stovky lidí, policie zasáhla slzným plynem

Policie v americkém městě Minneapolis rozháněla slzným plynem stovky demonstrantů, kteří se shromáždili na protest proti úmrtí černocha George Floyda. Informoval o tom list The Guardian. Floyd zemřel v pondělí poté, co mu při zatýkání klečel bělošský policista několik minut na krku, ačkoliv muž opakovaně říkal, že nemůže dýchat, a strážníka prosil, aby jej nezabíjel.

V ulicích kolem místa incidentu se sešel dav místních obyvatel, který zablokoval dopravu v blízkém okolí. Řada z protestujících měla nápisy vyzývající k ukončení policejní brutality, zatímco někteří vykřikovali "stíhejte policii". Podle The Guardian šlo o jedno z největších shromáždění, jaké kdy město Minneapolis zažilo.

Značně rozzuřený zástup se i přes silný déšť následně vydal směrem k místní policejní stanici, kde se střetl s hlídkujícími policisty. Někteří protestující rozbili okna stanice, zatímco jiní sprejovali na zaparkovaná policejní auta. Demonstranti také házeli na policisty lahve. Policie reagovala slzným plynem a zábleskovými granáty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy