Foto: EU

Obec nejprve po roce 2000 přistoupila ke komplexním pozemkovým úpravám. "I díky nim v posledních deseti letech v okolí Šardic vznikly nové krajinné prvky, které dělí obrovské lány polí na menší - příkopy, průlehy, vsakovací pásy, ochranné hrázky a nádrže, suché poldry, polní cesty, biocentra a biokoridory," popisuje opatření v okolí Šardic web soutěže Adapterra Awards, který loni obec zařadil mezi oceněné projekty.

Soubor protipovodňových opatření se rozprostírá na ploše asi 1600 hektarů. Jen čtveřice suchých nádrží zabírá devět hektarů. Vzniklo i několik biocenter. Nově vysázených 13 800 stromů a 4500 keřů roste na ploše o deseti hektarech.

Šardice patří k obcím, které v minulosti opakovaně ohrožovaly povodně. Jak často jim čelily?

Šardice patří k místům v České republice, která mají v paměti tragickou událost způsobenou přívalovou vodou. Obec a její okolí v minulosti poznamenalo několik lokálních povodní - zejména v letech 1970, 1986, 1995, 1997, 2003 a 2010. Také 24. června 2021 se v obci vylil z břehů Šardický potok. Ale s ohledem na škody způsobené ve stejný den tornádem na Hodonínsku a Břeclavsku se jednalo o nevýznamnou událost.

K největší tragédii v novodobých dějinách obce došlo 9. června 1970, kdy se při silné bouři provalila voda s pískem a bahnem do prostorů lignitového dolu Dukla. Zaplavila 32 kilometrů chodeb, všechna pracoviště. Pro třicet čtyři horníků v dole nebylo záchrany, přestože se o to několik dní pokoušeli specialisté z několika zemí.

Voda tehdy způsobila velké škody na domech, komunikacích, polích, vinicích i vodohospodářských zařízeních v řadě obcí a na Kyjovsku. K obětem z dolu přibyla malá holčička, která se utopila v zaplaveném domě v Kyjově. Tehdejší režim nestál o to, aby se o událostech příliš informovalo.

Každoročně si 9. června připomínáme spolu se členy hornického spolku tuto tragédii položením květin k památníku zahynulých horníků. Z naší obce zemřelo 6 horníků, a protože se všichni známe, známe i další osudy těchto rodin. S některými se život skutečně nemazlil. Některé vdovy se už nikdy nevdaly a celý život na nich ležel stín této tragédie.

V roce 2020 jsme si připomněli 50 let od této tragédie a odhalili jsme památník se jmény všech obětí, který je umístěn v areálu bývalého dolu Dukla.

V Šardicích se zejména v posledních 20 letech realizovala řada protipovodňových opatření. Čím se začínalo?

Po schválení komplexních pozemkových úprav v roce 2007 byla pronajata část pozemků obce pro vybudování lokálních biokoridorů. Velkou výhodou pro tehdejší zastupitelstvo bylo, že se podařilo získat do majetku a navrhnout podstatnou část společných zařízení na pozemcích ve vlastnictví obce.

Další výhodou bylo, že rozhodnutí o schválení komplexních pozemkových úprav nahrazuje územní řízení. To se projevilo snížením administrativní zátěže a úsporou finančních prostředků při zpracování projektové dokumentace.

Co se v následujících letech budovalo?

V roce 2010 vznikla nad obcí směrem na Stavěšice vodní nádrž Zápověď. Už při bouřkách v červenci 2010 nádrž zachytila přibližně 60 000 metrů krychlových vody. Nádrž vybudoval Pozemkový úřad a bezplatně ji převedl na naši obec.

Nádrž N1 - Zápověď. | Foto: Archiv obce Šardice

Tato zatím poslední lokální povodeň poškodila a zaplavila přízemí základní školy a obecní knihovny. Proto začalo po volbách v roce 2010 nové zastupitelstvo připravovat projektovou dokumentaci na společná zařízení navržená v rámci komplexních pozemkových úprav. Ihned po vyhlášení vhodného dotačního titulu obec požádala o dotaci.

Nejdříve se zpracovaly projekty na dvě ochranné nádrže - Červenice a  Loučkový potok a na záchytnou nádrž ZN4 na soutoku Šardického potoka a Červenice. 

Nádrž Loučkový potok. | Foto: Archiv obce Šardice

Z mapy dotačních projektů vyplývá, že Šardice s pomocí EU realizovaly v posledních dvou programových obdobích desítky projektů, nejen těch protipovodňových. Samozřejmě ne všechny přímo obec, přesto je to na obec o 2200 obyvatelích vysoké číslo. Jaké další projekty byste vypíchla?

Těch projektů bylo skutečně hodně, na mnohé se už zapomnělo. Bereme to již jako nedílnou součást našeho života. Nejdříve jsme museli před 12 lety přistoupit k postupné opravě střešních krytin všech obecních budov, jako je škola, školka, obecní úřad, knihovna nebo pošta. Pak jsme většinu obecních budov zateplili a vyměnili okna a dveře.

Související

Bydlení, roboti i samořídící autobusy. Na starém dole vyrostou chytré Trojanovice

19 fotografií

Do toho jsme dělali spoustu jiných, ale menších projektů. Patří mezi ně vybudování muzea v barokní rezidenci a v Loydrově sklepu nebo dovybavení dětských hřišť.

Když jsem nastoupila do funkce, byly vybagrovány základy na novou hasičskou zbrojnici, která nám v obci citelně chyběla. Po demolici staré nevyhovující budovy hasičské zbrojnice měli hasiči vybavení doma. Proto za nejvýznamnější projekt považuji právě stavbu hasičské zbrojnice a pořízení cisternové automobilové stříkačky nebo stavbu sběrného dvora odpadů a cyklostezky.

Z poslední doby je to výstavba vícelúčelového hřiště s umělým povrchem, výstavba domu pro seniory, realizace suchých poldrů, výsadba lokálních biokoridorů a biocenter a zpevnění polních cest.

Do jaké míry využíváte dotace, ať už od státu, nebo z EU?

Dotační tituly využíváme ve velké míře a dá se říct, že bez dotací bychom nebyli schopni projekty realizovat. Některé výsadby lokálních biokoridorů a lokálních biocenter plně zafinancovaly dotační tituly. Je to příjemné, obec následně realizuje ze svého rozpočtu jen údržbu.

Kde by mohly stát a EU regionům a obcím při získávání dotací podle vás postup ulehčit?

Určitě bychom přivítali zjednodušení celého systému. Nyní zápasíme s projekty týkajícími se energetických úspor v obecních budovách. Chtěli bychom revitalizovat budovu základní školy z roku 1929, mateřskou školu z roku 1983 a obecní úřad s využitím fotovoltaiky, tepelných čerpadel a dešťových vod.

Související

Děti se nudí, sledují tupá videa a čas tak nějak plyne, říká šéfka center pro mládež

Projekty budeme muset rozdělit podle toho, jaké dotační tituly budou postupně vyhlašovány, přivítali bychom možnost komplexního řešení. Nemůžeme výuku žáků přestěhovat a realizovat pouze část projektu, který bude v té chvíli dotačně podpořen. Musíme najednou realizovat všechny kroky, což se při současném rozdělení dotací zdá nemožné.

Obce by přivítaly zvýšení rozpočtového určení daní tak, aby jim zbývaly po zvýšení ceny energií větší finanční rezervy na investice, které potřebují. Samozřejmě bychom přivítali i zjednodušení stavebního zákona.

S přispěním Kateřiny Šafaříkové.