Proč pomalejší růst Číny děsí svět? Analytik odpovídal

David Kohout
Aktualizováno 26. 8. 2015 16:19
Jak akutní hrozbou je zpomalení čínského růstu pro svět, Evropu i pro Česko? Na dotazy čtenářů odpovídal analytik Lukáš Kovanda.
Proč pomalejší růst Číny děsí svět? Analytik odpovídal
Rozhovor skončil
Lukáš Kovanda odpovídal čtenářům Aktuálně.cz
Přečíst si rozhovor

Praha – Burzami celého světa se na začátku týdne prohnala panika. Svět se bojí, že přijde o jeden z motorů křehkého globálního růstu, čínská ekonomika zpomaluje a na tamních burzách v posledních týdnech splaskla bublina z předchozího skokového růstu z konce roku 2014 a první půlky roku 2015.

Čínský průmysl minulý měsíc rostl nejpomalejším tempem za sedm let, vývoz v červnu meziročně klesl o 8,3 procenta. Pokles výroby i exportu přitom dál pokračuje, podnikatelská nálada se dle průzkumů zhoršuje a letošní růst hrubého domácího produktu by měl být nejpomalejší za téměř čtvrt století - byť má jít stále o sedm procent, tedy na evropské poměry vysoké číslo.

Neexistuje na světě země, které by se čínský útlum nedotkl. "Pociťujeme to už nyní. První pololetí 2015 bylo z hlediska intenzity světového obchodu nejslabší od první poloviny roku 2009, kdy se mezinárodní obchod zhroutil pod tíhou vrcholící finanční krize. To je nesmírně varovný signál," napsal v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz Lukáš Kovanda, ekonom společnosti Roklen.

I tak je ale podle něj pád čínských akcií ze začátku tohoto týdne zase jednou možnost, jak pozorovat ukázkovou paniku v přímém přenosu. "Psychika a hormony momentálně v Číně hrají mnohem větší roli než rozum, racionalita a cokoli faktického, včetně vládní snahy zastavit výprodeje. Propad o dalších třeba deset procent je proto snadno představitelný," říká Kovanda.

Nemyslí si, že bychom zatím zažívali cokoli, co se dá srovnávat s globální finanční krizí let 2008 a 2009. "Jde o celkem standardní burzovní propad, byť dost strmý," doplňuje.

Zároveň také brzdí přehnanou skepsi. "O bublinách v Číně se spekuluje už nějakých více než třicet let. Vždycky je to stejné: že prý se růst během pár let zastaví, že to do několika roků splaskne. Ale stále se to neděje, kolaps nenastává," říká.

Proč pomalejší růst Číny děsí svět? Analytik odpovídal

Rozhovor skončil
26. 8. 2015
Ptá se: JB

Vybrané čínské akcie poklesly až o 43%. Trhy jsou rozkolísané. Lze podle vás očekávat další pokles čínských akcií o 5-7% nebo jde o současné dno?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den všem čtenářům!
Hned k první otázce.
Pád čínských akcií je zase jednou možnost, jak pozorovat ukázkovou paniku v přímém přenosu. Psychika a hormony momentálně v Číně hrají mnohem větší roli než rozum, racionalita a cokoli faktického, včetně vládní snahy zastavit výprodeje. Propad o dalších třeba deset procent je proto snadno představitelný.

26. 8. 2015
Ptá se: Jan Jirkal

Dobrý den, jak někoho může děsit sedmiprocentní růst? A není strach z Číny přehnaný, když i Německo tam vyváží jen 6,5 procenta exportu?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,
pokud se díváme čistě na čísla za zahraniční obchod, pak se opravdu strach z čínského útlumu přehnaný zdát může. Třeba z ČR míří do Číny pouze maximálně pět procent exportu, a to počítáme vývoz přímý i nepřímý (např. české subdodávky smontované v Německu a putující dále právě do Číny). Navíc však platí, že neexistuje na světě země, které by se čínský útlum nedotkl i jinak. Prostřednictvím útlumu světové ekonomiky. Pociťujeme to už nyní. První pololetí 2015 bylo z hlediska intenzity světového obchodu nejslabší od první poloviny roku 2009, kdy se mezinárodní obchod zhroutil pod tíhou vrcholící finanční krize. To je nesmírně varovný signál.

26. 8. 2015
Ptá se: Karel Levek

Dobrý den,Je přece naprosto zřejmé, že vysoký růst HDP v Číně nemůže trvat do nekonečna.Na to člověk nemusí mít VŠ.Byznysmeni a finančníci se na tuto situaci mohli dopředu připravit.Jak je možné že jsou nyní překvapeni a zděšeni??To jsou opravdu tak hloupí???

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,
nejsou hloupí. Jen občas – jako většina lidí – podléhají euforickým očekáváním či pro změnu davové psychóze. Nejsou to žádní roboti. Počítali s tím, že Čína krapet zpomalí. Nyní se ale zdá, že zpomalí mnohem citelněji. Pekingští soudruzi totiž úplně nezvládají manévr přerodu tamní ekonomiky z exportně a investičně orientované na hospodářství opírající se o spotřebu vlastního obyvatelstva a jeho vyšší kupní sílu. To, že se to Pekingu tak trochu vymyká z rukou, děsí byznysmeny a finančníky po celém světě. Místo euforie tak nyní mají tendenci podléhat davové psychóze a vidět vše černě. Pravda, jak to tak bývá, bude „někde uprostřed“. Tam si trh nakonec najde cestu. Do té doby ale počítejme se silnou rozkolísaností burz.

26. 8. 2015
Ptá se: Jan Pokorný

Proč neustále nějaký "růst" ? Snad rovnováha výroby a spotřeby, cíl aby si země dokázaly vyrobit tolik, kolik spotřebují, ev. na směnu zboží a surovin kterými nedisponují, nemohou sami vyrobit. Pro představu v menším měřítku třeba pekárna a její "růst" - to znamená, že i zákazníci musí zvyšovat svoji spotřebu, čili místo dvou rohlíků k snídani by měli dejme tomu za 5 let jíst rohlíků 20 ?? Základ je funkčnost a nezávislost každého státu ve výrobě a spotřebě, v čem to jde, být nezávislý na jiných státech. Pokud to tak bude, je mi jedno kde čeho kolik vyrobí ... ?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,
růst ale neznamená to, že dnes jíte pět rohlíku a za pět let budete jíst dvacet rohlíků. Růst znamená třeba to, že ty rohlíky jsou stále hospodárněji vyráběny, takže to, co ušetříte díky hospodárnější výrobě, můžete utratit za máslo a džem. Je lepší suchý rohlík, nebo ten s džemem? To je růst. Růst je zkvalitňování životní úrovně. Každý se chce mít lépe a lépe. Proto jsme vylezli z jeskyň do chatrčí a pak do domů. Teze o nepotřebnosti růst jsou zbytečné. Touhu růst máme všichni v sobě, je to jedna z našich nejvlastnějších potřeb.Když není dlouhodobě naplňována, padají celé režimy a společenská zřízení (komunismus, feudalismus,...).

26. 8. 2015
Ptá se: David Geisler

Do jaké míry případná současná ekonomická stagnace Číny může posílit růst a vliv Indie?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Indie je vůči čínskému propadu poměrně odolná. Ze všech rozvíjejících trhů čelí právě Indie – společně s Marokem – momentálně nejlépe neblahým efektům situace v Číně. Pokud bude útlum Číny dlouhodobý, Indie vystoupí z jejího stínu. Jeden původem indický ekonom mi řekl následující. „Indická demokracie je stabilnější. Čína je jako čínská váza. Její společenský systém je pevný, ale křehký. Je to superstabilní země, která se ale kdykoli může náhle zhroutit. Prasknout, jako když porcelán spadne na zem. Indie je naproti tomu funkční anarchií. Je mnohem tvárnější, flexibilnější. V Číně, jak víme z historie, se něco náhle přihodí a země se ocitne třeba na dlouhá léta v chaosu. Zatím je všechno v pořádku a mocenská přepřáhnutí probíhají poměrně hladce.“ Jinými slovy, Indie bude ze současné čínské situace a dalšího vývoje pravděpodobně hodně těžit.

26. 8. 2015
Ptá se: AK

dobrý den, když teď pořád čteme o čínských problémech, tak je správně, že se na ni současná vláda tolik zaměřila, loni na podzim tam byla velká delegace podnikatelů v čele s prezidentem...? Je pro ČR Čína za těchto okolností jako obchodní partner skutečně tak zásadní?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,
Česká republika se o byznys s Čínou začala zajímat s notným zpožděním asi tak 20 let. To ale prosím jen konstatuji, to není kritika uplynulých let, kdy byla diplomacie ovlivněna Havlovým étosem. Myslím, že zahraniční politika má sledovat i určité principy a hodnoty. Teď, kvůli tomu zpoždění, jsme v Číně k smíchu. Dokonce bych řekl, že si nás Číňané více vážili, když jsme ještě v zahraniční politice sledovali ony určité hodnoty, byť s nimi pochopitelně nesouhlasili. Nyní to vnímají tak, že jsme jednak slabošsky popřeli uplynulých 20 let a ještě k tomu se s křížkem po funuse snažíme vnutit někam, kde o nás nikdo pořádně nestojí, abychom vysbírali drobky.

26. 8. 2015
Ptá se: Petrt

Která země vystřídá Čínu v dominanci světovému růstu? Indie?
Protože Rusko má dost problémů už od minulé zimy s inflací, oslabujícím rublem, sankcemi..., Brazílie má také inflaci. Kdo tedy může být další lídr?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Neodepisujme tak rychle Čínu. Na druhou stranu je pravda, že Indie má v mnoha ohledech našlápnuto. Velký plus Indie je její přístup ke vzdělávání. Jak Čína, tak Indie jsou starodávné kultury. Čínské elity se ale odnepaměti vzdělávaly učením nazpaměť. Mandaríni memorovali od rána do večera konfuciánské texty. Ty ale nejsou moc platné, jakmile se člověk ocitne na rozcestí a neví, jakou cestou se vydat dál. Indové jsou přece jenom poněkud imaginativnější než Číňané. Indové tvoří totiž otevřenější společnost. Nezdráhají se tolik vydat po méně probádaných stezkách, i s vědomím možného nezdaru. V Číně jakýkoli pokus o experiment, nový postup, který není ozkoušený a odchyluje se, byť krotce, od oficiální linie, nejspíše zarazí hned místní stranická buňka. Jak Čína, tak Indie musí ale vzít za svou kreativnější filozofii, protože ovoce, které bylo možno sbírat takřka bez námahy, už tyto země sklidily. Za dalším už je třeba se vydat výše, do pomyslné koruny stromu, a k tomu pouhé biflování nepostačí. Je třeba tvořivé invence.

26. 8. 2015
Ptá se: zvědavec

Zajímalo by mě, kterou zemi z Evropské unie by pokračující pokles čínských akcií nejvíce zasáhl.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Německo. Čína je jeho druhé největší vývozní odbytiště, pokud nepočítáme země EU. Citelně zasaženo bude také Norsko. Kvůli propadu cen ropy, který rovněž souvisí s čínským útlumem. Norsko ale pochopitelně není v EU. Naopak velmi dobře zatím čínskému propadu odolává polský akciový trh.

26. 8. 2015
Ptá se: Marek

Dobrý den, myslíte si, že prezidentova návštěva Číny a jeho zřejmě dobré vztahy s ní mají nějaký přínos pro naši ekonomiku?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Myslím, že ne. Mám rád Krtečka, ale ten naši ekonomiku opravdu nespasí.

26. 8. 2015
Ptá se: Robert

Jáký má reálný dopad pád indexu nějaké burzy na reálnou ekonomiku? Když akcie jsou jen virtuální obchodování s nějakým očekáváním. Reálný vztah vůdči firmě mají jen ve chvíli úpisu akcií, kdy firma chce získat kapitál vstupem na burzu. Pak už si akcie žijí svým životem. Hodnotu akcií pak spíše ovlivňuje inflace, úrokové sazby, kdy jen investoři svou vrtkavou náladou vyhodnotí, že by snad bylo lepší investovat do akcií než do něčeho jiného a pak možná vidina blížícího se vyplacení podílu na zisku (který je ale ovlivněn tím, zda chce firma spíše investovat, nebo spíše uspokojovat akcionáře),..kdyby náhodou chtěla zase upsat nějaké akcie.
Příkladem jsou reálné hodnoty firem při převzetí nebo při krachu (Nokia, Motorola,..) kdy se po nějakém čase teprve ukáže reálná hodnota firmy po prodeji majetku, patentů, přípdně reálné blízké produkce.

Proč je tedy strašeno nějakým pádem burzy, když se jedná jen o obchodování s očekáváním, a nějakými iracionálními bublinami.? (V číně se realitní budblina vznáší minimálně 5 let, HDP číny je z obrovské části tvořeno výstavbou potěmkynovských vesniček, o důvěryhodnosti statistického úřadu číny nemluvě). Proč by jsme se tedy měli obávat ztráty virtuálních peněz, které reálně do reálné produkce firmy vůbec nepřispívají?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,

souhlasím s Vámi v tom, že vazba finančních trhů na reálnou ekonomiku je čím dále tím slabší. Mohou za to centrální banky. Čím déle budou centrální bankéři podléhat „prosbám“ trhu, čím déle povede každý větší burzovní propad k dalšímu uvolnění měnových podmínek, k další nekonvenční monetární expanzi, tím krutější vystřízlivění jednou bude. I proto, že postupně dojde k úplnému zpřetrhání jakékoli vazby finančních trhů na reálnou ekonomiku. Růst trhů pak prostě nebude odrážet růst ziskovosti firem nebo růst jejich produktivity, ale jen to, kolik nových peněz zrovna centrální banka slíbí „natisknout“. Trhy se ocitnou v deliriu, zcela mimo realitu, což ve svém důsledku fatálně poškodí jejich nejvlastnější funkci – totiž co nejúčinněji rozdělovat světový kapitál a podněcovat tak ekonomický růst, jak jej známe z mnoha uplynulých dekád.

26. 8. 2015
Ptá se: Pavel Voráček

Dobrý den, a co se vrátit na plánované hospodářství? Pokud dobře vím,tak to fungovalo velice dobře.Pak Vás nemůže nic podobného překvapit.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,

plánované hospodářství nefungufovalo nikdy a nikde. Děsí mě hlasy, které nyní zaznívají dokoknce i v tradičně tržních ekonomikých typu těch západoevropských, že je škoda, že plánované hospodářství zkusili Sověti a jejich východoevropské satelity. Kdyby prý to vyzkoušely západoevropské země, nebo dokonce Spojené státy, uspělo by. A zvláště nyní, v době mnohem rozvinutějších technologií a výpočetních kapacit. To jsou vše nemysly. Plán totiž bere lidem motivaci směřující k ekonomickému rozvoji.

26. 8. 2015
Ptá se: pavel pavel

Dobrý den,
...jak je prosím možné, nám guvernér čnb a jeho náměstek beztrestně neustále lžou o opodstatnění jejich intervencí...naposledy si ji pochvalovali v souvislosti s událostmi v Číně, když forint a zloty klesali a koruna ne a ejhle druhý den raketově oslabila a všichni měli jasno, že je to v souvislosti s čínskou krizí..

Děkuji

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,

s intervencemi mám problém.

Vžijme se do kůže ředitele středně velké české firmy. Uvažuje o nákupu nejnovější zahraniční technologie, třeba strojů či elekroniky (prodává se za eura). Hodlá investovat desítky milionů korun, takže pochopitelně zvažuje, jestli nakoupit dnes, za kurz kolem 27 korun za euro, nebo za rok nebo dva za kurz kolem 24,5 koruny za euro (ano, tam – a možná ještě níž – by dnes byl kurz nebýt intervence) a potenciálně třeba i výrazně nižší. Při multimilionové investici hraje kurz zásadní roli, a když náš ředitel ví, že Česká národní banka intervenci dřív nebo později ukončí, má silnou tendenci investici odkládat. Pokud to dělá víc ředitelů firem, brzdí to celou ekonomiku. Jestli se ČNB obávala odkládání spotřeby kvůli „pár drobným“ (názorný příklad: bála se, že spotřebitel nekoupí ledničku letos za 14 950 Kč, ale spotřebu odloží, protože bude předpokládat, že za rok bude ta samá lednička stát 14 699 Kč; takové jednání přitom odbornou literaturou není empiricky nikterak přesvědčivě doloženo), nyní reálně hrozí odkládání hi-tech investic. Zůstáváme tak „montovnou“; ekonomikou, na kterou má ředitel Volkswagenu obdobný, ne-li větší vliv než premiér a ministr financí dohromady. Zůstáváme „montovnou“ místo toho, abychom se více zapojovali do výrobních činností s vyšší přidanou hodnotou – ke kterým je ovšem zapotřebí právě investic do hi-tech technologií a zahraničního know-how.

26. 8. 2015
Ptá se: Vláďa Zajíček

Jak se podle Vás čínský pokles odrazí na měnových protipólech, dolaru a rublu ?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,

dolar bude posilovat. I když jeho posilování bude krátkodobě zbržděno tím, že americká centrální banka se nyní v září pravděpodobně - i kvůli vývoji v Číně - neuchýlí ke zvýšení úrokových sazeb. S tím trhy do značné míry počítaly a započítávaly to do kursu dolaru.

Rubl bude slábnout. Zejména proto, že ropa bude poměrně velmi levná, kvůli snížené poptávce z Číny. Levná ropa pochopitelně Rusko ekonomicky poškozuje v celé řadě ohledů, což se projeví i v dalším znehodnocení rublu.

26. 8. 2015
Ptá se: Filip Kratochvil

Ziji v Cine deset let a zabyvam se ekonomikou a politikou. Hodnoceni, ze "soudruzi nezvladaji manevr prerodu ekonomiky... ...z exportni a investicni na vyssi spotrebu obyvatelstva..." neni uplne fer. Cinska hospodarska politika je bezprecedentni. Navody, svetovych expertu jak cinskou ekonomiku a politiku ridit, nejsou prilis namiste, protoze nikdo takovou zkusenost nema. Jestli Cina neco potrebuje, tak je to pomale tempo reforem a vic prirozenou evoluci ekonomiky a politiky. Neco co zapadni ekonomove a politici prilis nechapou. Stabilita Ciny je dulezitejsi nez mnozstvi a rychlost reforem.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,

nemyslel jsem to nijak zle. Hlavně ne tak, že bych se snad chtěl Pekingu vysmívat. Vím, že jde o historicky bezprecedentní krok. Ano, stabilita, to je v Číně to zcela nejpodstatnější. Obávám se však reakcí Číny tehdy, kdy této stability zrovna nebude dosahováno. V takovém případě se může stát skoro cokoli, s dopadem na celý svět.

26. 8. 2015
Ptá se: Petr Válek

Co bych měl za této situace udělat s hotovostí na korunovém účtu. Mám tam většinu svých úspor. Díky.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,

musel bych znát bliží info o vašem objemu úspor, postoji k riziku, inevstičním horizontu atp. Pokud máte zájem, kontaktujte mě na mailu [email protected]

26. 8. 2015
Ptá se: Vosibert

Řádná otázka , jde o bublinu a kecy.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Bublina je to zčásti. Jde o to, jak velká tato část je. Keců je kolem finančních trhů habaděj. Vždy bylo, vždy bude.

26. 8. 2015
Ptá se: ZT

Dobrý den. Nepřeháníme to s katastrofickými zprávami? Mám obavy, aby mediální panika ještě více neprohlubovala paniku tržní, jako tomu bylo během krize, kterou nastavený mediální diskurz podle mého názoru pomáhal udržovat ještě několik měsíců až let poté, co krize sama skončila.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

O bublinách v Číně se spekuluje už nějakých více než třicet let. Vždycky je to stejné: že prý se růst během pár let zastaví, že to do několika roků splaskne. Ale stále se to neděje, kolaps nenastává. Naopak, je fantastické, co ta země v posledních letech dokázala.

26. 8. 2015
Ptá se: K. Houška

Jaký vliv současná situace v Číně může mít na výkonnosti fondů např. České spořitelny?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Záleží na konkrétním fondu, na investičním portfoliu. Každopádně bych nyní byl opatrnější, zvláště stran investic do titulů rozvíjejících se a surovinových ekonomik, stejně jako titulů těžebních či energetických firem apod.

26. 8. 2015
Ptá se: Petr Svoboda

Dobrý den,
jaký myslíte že bude mít současná situace v Číně dopad na trhy a ekonomiky v US a v Evropě? Myslíte že lze očekávat, že US a EU této situace využijí a budou se snažit na současných nesnázích číňanů nějak profitovat? Nebo naopak bude mít oslabení čínských trhů negativní dopad i na americké a evropské regiony?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Spojené státy nakonec z této situace vyjdou ještě silnější. Evropa jako celek ale bude ekonomicky stále klopýtat. Ale ne jen kvůli Číně. Evropa musí zcela přetvořit svoji ekonomiku, což si ale žádá celá dlouhá léta a úplně novou generaci politiků. Evropu stále doporučuju „šortovat“. Bohužel.

26. 8. 2015
Ptá se: Michal Janíček

Dobrý den,
proč se mluví o tak drtivém pádu? Chápu, že za nejbližší dobu je to opravdu strmý pád a za poslední měsíce se dostal skoro na polovinu. Ale ve srovnání s poslední rokem je například SSE Composite Index +30%,což mi přijde za rok pořád velmi dobrý číslo. Očekává se, že to půjde ještě níž, až pod tuto hranici? Přijde mi, že už Čína zareagovala a další opatření by měla přijít a opět se to pomalu otočí do kladných čísel, samozřejmě ne tak výrazných.
Děkuji.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,
Máte do značné míry pravdu. Pozorujeme panické výprodeje v přímém přenosu. Na druhou stranu, stav, kdy na čínské burze investuje kdejaká uklízečka, když použiji mírnou nadsázku, také není zdravý. Ale nemyslím, že bychom zatím zažívali cokoli, co se dá srovnávat s globální finanční krizí let 2008 a 2009. Jde o celkem standardní burzovní propad, byť dost strmý.

26. 8. 2015
Ptá se: Josef Záruba

Nelíbí se mi vaše komentování stylem: "Pekingští soudruzi" totiž úplně nezvládají manévr přerodu tamní ekonomiky z exportně a investičně orientované na hospodářství opírající se o spotřebu vlastního obyvatelstva a jeho vyšší kupní sílu.
Je to směšní a trapné. Asi jste v minulosti také nekomentoval krizi vzniklou v USA tak, že "američtí imperialisté" z Lehman Brothers přivodili největší bankrot v dějinách Spojených států a pak na dlouhé měsíce uvrhli svět do největší bankovní a finanční krize za posledních několik desítek let.
Nicméně myslíte si, že i přes tuto turbulenci se Čína již brzy stane nejsilnější ekonomikou světa, kde byla v minulosti nejméně 8 tisíciletí a nyní se zákonitě na toto místo opět po dvou tisíciletích opět vrací ? Je to z vašeho pohledu dobře nebo špatně?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Jak už jsem odpovídal, nemyslím to nijak zle, ani vysmívavě. Na druhou stranu, nominálně tam stále vládnou komunisté, komunistická strana. Ano, já vím, že fakticky už o žádné komunisty nejde. Ale tak jako oni se stále za komunisty označují, domnívám se, že je mohu zase je označovat za soudruhy, byť spíše pro osvěžení odpovědi, abych pořád nepoužíval ta samá slova.

Čína se určitě jednou může stát nejsilnější ekonomikou světa, ale zatím je hodně předčasné o tom hovořit. Také uvažme, že světová ekonomika bude čím dále tím provázanější. Budou se stírat dělicí čáry mezi jednotlivými klíčovými světovými ekonomickými regiony. Vezměme se třeba jen následující. Čína nyní prochází útlumem do značné míry kvůli tomu, že americká centrální banka plánovala zvýšit úrokové sazby. V reakci na čínský útlum, který pomohla přivodit, ta samá americká centrální banka nyní zřejmě zvažuje, že od zvýšení sazeb zatím ustoupí. Ta provázanost je zkrátka historicky bezprecedentní. Dělicí čáry mizí. A mizet budou i do budoucna. Bude mít stále slabší význam hovořit o nejsilnějších ekonomikách světa.

26. 8. 2015
Ptá se: Petr B.

Dobrý den, jaký dopad může mít současná situace na českou firmu, která dováží "nenáročné" zboží typu "obalový materiál" z Číny a prodává ho českým firmám? Dá se např. čekat, že dojde k devalvaci juanu a ke zlevnění dovozů do ČR?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Dobrý den,

ano, lze čekat, že jüan bude dále oslabovat, a to na 6,80 k dolaru do konce roku a na 6,90 k dolaru do poloviny roku 2016.

26. 8. 2015
Ptá se: Filip Kratochvil

Hm. Pri jednanich s mistnimi podnikateli ci vladnimi uredniky jsem si nikdy nevsiml, ze bychom nekomu byli k smichu, ze jsme prisli na cinsky trh pozde. O co opirate sva pozorovani?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Ze svých jednání s čínskými podnikateli či vládními úředníky, a to i z jednání méně formálních, řekněme, která jsem tam také absolvoval. Uznávám ovšem, že jde do o můj subjektivní názor. Nemám jej nijak "objektivizovaný", v tom smyslu, že bych čerpal z početně opravdu reprezentativního vzorku čínských podnikatelů a vládních úředníků. Potkal jsem jich desítky, ne tisíce.

26. 8. 2015
Ptá se: Filip

Existuje podle vás v Číně nějaká bublina (nabízí se především realitní)? Co se stane, až splaskne.

Odpovídá: Lukáš Kovanda

O bublinách v Číně se mluví před třicet let. Teď tam jedna splaskává, ta akciová. Stále však nevíme, zde nejde jen o nějakou malou bublinku. Čínská "města duchů" či vyšponované ceny nemovitostí v Pekingu nebo Šanghaji, stejně jako růst špatných úvěrů a další faktory hovoří opravdu pro tu možnost, že nemovitostní bublina v říši středu se nefaoukla opravdu enormně. S jistotou to ale budeme moci říci teprve tehdy, když splaskne.

26. 8. 2015
Ptá se: Vladimír Schestag

Myslíte, že ekonomové přijdou konečně na to, že vedle finačního kapitálu je ještě důležitější kapitál lidský ? Finanční kapitál v dnešním světě ovládají globální finanční společnosti, resp. finanční trhy, které mají globální charakter. Lidský kapitál je ovšem vázán na konkrétní země a je ovlivňován vládami těch zemí (a kulturou). Bylo by patrně racionálnější - z hlediska lidského, aby fin. kapitál neměl takovou volnost pohybu ... Tím by se omezilo (zpomalilo) šíření krizí po světě - kybernetická záležitost (tlumenější řízení systému). Řešení bych tedy viděl v možnosti ovládání (vlastnění) fin. kapitálu státem. Je to ovšem opuštění konceptu neoliberálního trhu. Čeká nás změna filozofie řízení společnosti ? Číňané to mají myslím ve svých rukách lépe než západ, není liž pravda ?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Ekonomové pracují s pojmem „lidský kapitál“ někdy od poloviny 50. let. Dobře si uvědomují jeho význam. Tím, že omezíme pohyb kapitálu, krize nevymýtíme. Budou mít jen jinou povahu. Nebudou padat akcie, ale budou se stát fronty na toaletní papír, například. V Kambodži koncem 70. let Rudí Khmérové nastavili letopočet na rok „0“. Zemi zcela izolovali od okolního světa, pochopitelně včetně kapitálových toků. Způsobili obrovskou katastrofu, spáchali jednu z největších genocid dějin. Dodnes jsou tam patrné stopy jejich řádění. Uznávám, jde o extrémní případ. Ale i Číňané si dnes dobře uvědomují, že trhu neporučí. Jde vlastně jen o hledání odpovědi na otázku, do jaké míry se jej snažit usměrňovat.

26. 8. 2015
Ptá se: Pavel

Myslíte, že by svět mohl fungovat bez burzy a bursiánů a spekulantů? Prosím zkuste zapomenout, že vás živí právě výkyvy burzy a spekulace. děkuji

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Burziáni a spekulanti nejsou třeba na Kubě. Je to krásná země, ale žít bych tam nechtěl. Také v Severní Koreji nepotkáte spekulanta ani burziána. Také bych tam žít nechtěl. Svět se bez burziánů a spekulantů jistě obejde, ale bude to pak svět, ve kterém se bude žít hůř, než jak jsme zvyklí.

26. 8. 2015
Ptá se: Václav

Dobrý den,

nakolik je v současné době pravděpodobné, že investoři zaměří svou pozornost více na Evropu, která je v dlouhodobém měřítku přes všechny občasné výkyvy ve vývoji všeobecně stabilnější?

Odpovídá: Lukáš Kovanda

Evropa má za sebou skvělou hospodářskou minulost, neporovnatelnou s jakoukoli jinou částí světa. Nyní ale žije dost z podstaty, z jakési setrvačnosti. Sociální systémy v řadě evropských zemí jsou přetíženy. Pod tíhou byrokratizace a přeregulovanosti umírají inovace ještě dříve, než vzniknou. Jak mi říkal laureát Nobelovy ceny za ekonomii Edmund Phelps, je neuvěřitelné, jak zřídkavě evropské země po druhé světové válce byly schopny přicházet s původními inovacemi. Evropané jsou mnohdy zpohodlnělí, do čtyřiceti žijí v „mama hotelech“. Chybí jim „drajv“, ochota tvrdě pracovat, která je patrná třeba v Asii. Ano, ovšem, dost paušalizuji, výjimky jistě existují mnohé. Ale celkově stále hledím na budoucnost Evropy s pesimismem.

Děkuji všem za výborné a inspirativní otázky, podněty a připomínky! Nashledanou.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy