Plaťte svým lidem více, chtějí úřady ve Francii a Německu po českých firmách, které je tam vysílají

ČTK ČTK
11. 10. 2016 14:04
Zaměstnanci, které vysílají české firmy na odborné konference nebo na veletrhy do Německa či Francie, by měli podle tamních úřadů dostávat německou či francouzskou minimální mzdu. Vedle kamionových dopravců se tak jedná o další problémovou skupinu pracovníků. Možnost vyžadovat i po českých firmách v zahraničí vyplácení tamní minimální mzdy podle francouzských a německých úřadů vyplývá z dvacet let platné evropské směrnice. České ministerstvo práce to ale odmítá.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha – Problémy s vyplácením minimální mzdy, kterou po českých firmách vyžadují úřady v Německu a ve Francii, mají kromě kamionových dopravců také například firmy vysílající zaměstnance na veletrhy nebo na odborné konference. I na ně se podle výkladu německého práva vztahuje povinnost vyplácet zaměstnancům německou minimální mzdu.

Na dnešní konferenci k problematice změn ve vyplácení mezd zaměstnancům pracovně vyslaným do ciziny to řekla Gabriela Černá, specializující se na účetní a personální poradenství firmám v oblasti takzvaného MiLoG, tedy německého zákona o minimální mzdě.

"Německá strana kontroluje to nejjednodušší. Kontrolují veletrhy i šoféry," uvedla Černá. Německo zavedlo plošnou minimální mzdu 8,50 eura (230 Kč) za hodinu na počátku letošního roku, Francie se k uplatňování podobného pravidla připojila od července. Zatímco německým úřadům může zaměstnavatel doklady o vyplacené mzdě poslat zpětně, ve Francii musí mít každý zaměstnanec pracovní pověření u sebe včetně pracovní smlouvy.

Možnost vyžadovat i po českých firmách v zahraničí vyplácení tamní minimální mzdy vyplývá z dvacet let platné evropské směrnice, která stanovuje podmínky, za nichž mohou v zahraničí pracovat takzvaní vyslaní pracovníci. Podle výkladu českého ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se ale tato povinnost v případě dopravců nevztahuje na tranzitující řidiče nebo na řidiče, kteří do Německa vezou zboží na základě smlouvy s českým objednatelem, uvedl Matěj Gragárek z odboru EU a mezinárodní spolupráce MPSV.

Podobně tak například přednášející na konferencích nebo zmínění zaměstnanci vyslaní na veletrhy nemají podle Gregárka zpravidla smlouvu s žádnou německou firmou nebo jiným subjektem, a nelze tak na ně pohlížet jako na vyslané pracovníky, kteří mají na minimální mzdu nárok.

Přestože Německo nebo Francie považují nedávné legislativní změny za způsob, jak donutit zahraniční firmy dodržovat dlouhodobě platná pravidla o minimálním odměňování, podle tuzemského ministerstva práce ale podstatně rozšiřují skupinu pracovníků, na které se původní směrnice vztahuje.

Zdali německé a francouzské nařízení neodporuje zásadám svobody poskytování služeb a volného pohybu zboží, už šetří Evropská komise. Ta v polovině letošního roku uvedla, že plně podporuje zásadu minimální mzdy, domnívá se ale zároveň, že německé a francouzské systematické uplatňování těchto předpisů na všechny dopravní operace na jejich území zmíněné svobody nepřiměřeně omezuje.

Přestože české firmy tak v současnosti mohou být ve Francii nebo Německu pokutovány, podle MPSV se mají proti těmto rozhodnutím odvolávat a počkat na konečný verdikt Komise.

 

Právě se děje

Další zprávy