Přijetí eura v Česku není aktuálním tématem, potvrdil Babiš

ČTK ČTK
28. 5. 2015 11:12
Současná vláda nemá zavedení společné evropské měny v programu. Pro rychlé přijetí eura není ani centrální banka.
Euro. Ilustrační foto
Euro. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Přijetí eura není v současnosti podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) v Česku aktuálním tématem. Důvodem jsou nejen miliardové odvody do záchranných fondů, které by musela ČR po vstupu do eurozóny zaplatit, ale i současná neschopnost vyřešit situaci kolem Řecka. Ministr to dnes uvedl na sněmu Hospodářské komory.

Kvůli urychlení příprav na přijetí eura svolal na neděli schůzku prezident Miloš Zeman, který přijetí eura dlouhodobě podporuje. Zúčastnit by se jí měl vedle prezidenta premiér Bohuslav Sobotka, Babiš a guvernér České národní banky Miroslav Singer.

"Po vstupu do eurozóny bychom museli během čtyř let zaplatit 51 miliard korun do fondů a garantovat až dalších 400 miliard korun. A v této fázi, kdy eurozóna není schopna vyřešit Řecko, tak to není v této situaci téma," uvedl k euru Babiš.

Současná vláda nemá zavedení společné evropské měny v programu. Pro rychlé přijetí eura není ani centrální banka. "Rozhodnutí o případném vstupu do eurozóny je na politické reprezentaci. Vláda ve svém programu vstup do eurozóny nemá. Role České národní banky je v odborné a poradenské rovině," uvádí pravidelně ČNB. Ta navíc ve společném dokumentu s ministerstvem financí ohledně vyhodnocení kritérií pro přijetí eura z konce loňského roku doporučila prozatím nestanovovat datum přijetí eura.

Technicky je v současné době možné přijmout euro podle odborníků i politiků nejdříve v roce 2020. O vstupu do eurozóny totiž bude nejdříve rozhodovat nový kabinet vzešlý z voleb v roce 2017. Následně koruna musí dva roky setrvat v systému směnných kurzů ERM II.

V české společnosti stále přetrvává převážně odmítavý postoj k přijetí eura. Proti zavedení společné evropské měny je podle CVVM momentálně 69 procent Čechů, naopak 24 procent lidí by korunu za euro vyměnilo, zbytek neví.

Česko podobně jako ostatní unijní státy v přístupové smlouvě přislíbilo euro přijmout. Zatím ale Česká republika není ani součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II.

Online reportáž ze sněmu Hospodářské komory čtěte na webu iHNed.cz.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

V Barmě pokračují demonstrace proti vojenské juntě

Desítky tisíc lidí vyšly v neděli do ulic barmských měst znovu protestovat proti vojenské juntě, která před více než měsícem násilím převzala moc v zemi. Demonstrace se podle agentury Reuters konají, přestože bezpečnostní síly v noci na dnešek provedly v největším barmském městě Rangúnu razie proti organizátorům protestů a opozičním aktivistům. Na řadě míst proti demonstrantům zasáhly bezpečnostní síly.

Podle záběrů zveřejněných na facebooku policie použila slzný plyn a zábleskové granáty proti účastníkům protestu ve městě Lašio v Šanském státě na severu země. V historickém městě Pugam, ležícím v centrální oblasti Barmy, policisté rozháněli demonstraci střelbou. Podle tvrzení sedmi svědků při tom použili ostré náboje. Zatím nejsou zprávy, že by tam byli mrtví či zranění.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Běžkyně Smutná skončila ve Vasově běhu pátá

Běžkyně na lyžích Kateřina Smutná dojela pátá v 97. ročníku slavného Vasova běhu. V rekordních časech zvítězili Švédka Lina Korsgrenová, která titul obhájila, a poprvé Nor Tord Asle Gjerdalen. Nejlepší z českých mužů byl pětadvacátý Jiří Pliska, Stanislav Řezáč dojel 34.

Tradiční trasa ze Sälenu do Mory měla letos trošku jiná místa startu i cíle, ale závodníci jako vždy absolvovali náročných devadesát kilometrů.

Korsgrenová si pro třetí triumf ve Vasově běhu v kariéře (vyhrála i v roce 2018) dojela jako první žena historii v čase pod čtyři hodiny - 3:52:08. A navíc dokázala odolat osminásobné olympijské vítězce Marit Björgenové. Norka ukončila kariéru před třemi lety a letos se připravila speciálně na Vasův běh. S Korsgrenovou prohrála o 42 sekund.

Smutná z eD system týmu Lukáš Bauera skončila v předchozích třech ročnících vždy třetí. Tentokrát dojela pátá s odstupem přes šest minut.

Mezi muži rozhodl Gjerdalen o výhře deset kilometrů před cílem a jeho čas 3:28:18 byl o deset minut rychlejší než rekordní výkon Švéda Jörgena Brinka z roku 2012. Druhý skončil domácí Anton Karlsson a třetí byl Rus Ermil Vokujev. Pliska z týmu Silvini Madshus si 25. místem vylepšil na Vasově běhu osobní maximum.

Zdroj: ČTK
Další zprávy