Při krachu zahraniční banky v Česku dostanete peníze snáz, nebude už hrozit cesta do ciziny

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
11. 3. 2017 17:38
Nový způsob vyplácení pojištěných vkladů po krachu zahraničních bank má klientům jejich českých poboček zajistit větší komfort. Vyhnou se například cestování do zahraničí nebo nákladům spojeným s převodem měn. V Česku v současnosti působí 22 poboček zahraničních bank z 11 zemí
Vklady se vám vrátí snadněji. (ilustrační foto)
Vklady se vám vrátí snadněji. (ilustrační foto) | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Pokud by nyní zkrachovala zahraniční banka, která nabízí služby v Česku jen formou pobočky nebo organizační složky, museli by klienti řešit výplatu pojištěných vkladů s garančním systémem v její mateřské zemi. Nejpozději v polovině roku 2019 se to ale má změnit.

Takzvané garanční systémy zemí Evropské unie (v Česku jde o dřívější Fond pojištění vkladů) se nyní připravují na to, že kompenzace klientům budou vyplácet vždy v zemi, kde banka své služby poskytovala.

Ať už si lidé uloží v Česku peníze do jakékoli banky, mají v případě jejího krachu nárok na výplatu vkladu až do výše 100 tisíc eur, tedy kolem 2,7 milionu korun. Naposledy pojištění využili klienti česko-ruské ERB Bank, která zkrachovala loni. Český Garanční systém finančního trhu jim poslal zhruba 3,5 miliardy korun.

ERB Bank působila v Česku na základě licence od ČNB. Pokud by se ale jednalo o pobočku banky z jiné země EU, byla by výplata obtížnější. Lidé by se museli obracet na zahraniční garanční systémy, což je spojené mimo jiné i s cestováním do cizí země, jazykovou bariérou, převody měn a vyššími finančními náklady.

Aby tyto komplikace odpadly, nařídila EU všem státům zavést přeshraniční výplaty pojištěných vkladů. Přípravy začaly už v září roku 2014 a o dva roky byla podepsána dohoda o spolupráci, která stanovuje rámcové podmínky.

"Domovský systém ze země, odkud daná banka pochází, nám zašle data a finanční prostředky. Jakmile je obdržíme, musíme do tři pracovních dnů začít vyplácet," říká ředitelka Garančního systému finančního trhu Renáta Kadlecová. Pro klienta bude nová úprava komfortnější, protože nebude muset komunikovat se zahraničním garančním systémem a peníze dostane vždy v českých korunách.

Z pohledu EU jde spíše o preventivní záležitost, protože příliš přeshraničních krachů bank zatím nenastalo.

István Tóth, který v maďarském garančním systému OBA zodpovídá za mezinárodní vztahy, na setkání zástupců garančních systémů v Praze připomněl, že vůbec první případ vyplácení pojištěných vklad do zahraničí se týkal Česka. Spořitelní družstvo Unibon, jemuž ČNB odebrala licenci v roce 2012, totiž působilo i na Slovensku. "Bylo tam asi 97 klientů, které vypláceli naši slovenští kolegové. Měli jsme s nimi sepsanou rámcovou dohodu a pro tento konkrétní případ jsme uzavřeli ještě další smlouvu, která řešila detaily," popisuje tehdejší postup Kadlecová.

Další případ přeshraničních výplat se ještě podle stávajících pravidel odehrál loni po krachu lotyšského finančního domu Trasta Komercbanka, jenž měl pobočku na Kypru. "Finanční krize nás naučila, že krachy bank se stávají a my se s tím musíme umět vyrovnat nejen v rámci jedné země, ale i přes hranice," řekl Tóth.

Garanční systémy jednotlivých zemí EU proto nyní jednají o tom, jak přesně budou přeshraniční výplaty pojištěných vkladů uskutečňovat a kdo ponese s tím spojené náklady. Ujasnit si musí například detaily ohledně převodu peněz, konverze měn nebo přenosu dat. "Francouzské právo neumožňuje předávat bankovní informace o klientech komukoli jinému. S tím se budeme muset vyrovnat," popsala jedno z úskalí Sylvie Derozieres z francouzského garančního systému FGDR.

Nyní čekají garanční systémy v jednotlivých zemích takzvané stress testy, které budou mít za cíl na modelových situacích prokázat připravenost vzájemné spolupráce. Testy se nebudou konat hromadně, ale jednotlivé státy je podstoupí s každou cizí zemí zvlášť. Česko začne testovat v nejbližších měsících spolupráci s Maďarskem, protože Maďaři jsou podle Kadlecové už nyní dobře připraveni. Do léta roku 2019 podstoupí testy všechny země a systém tak bude připraven na plný provoz.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy