Přežili jsme Kalouska. Stavební spoření hlásí stabilitu

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
14. 10. 2013 8:45
Odečteme-li bankám refinancování hypoték, drží si stavební spořitelny třetinu nových úvěrů.
Foto: Thinkstock, Isifa

Praha - Systém stavebního spoření "přežil" bez větší újmy plány bývalého ministra financí Miroslava Kalouska na výrazné omezení tohoto produktu. A po několika letech nejistoty hlásí stabilizaci.

"Nás samotné překvapil vývoj hlavních ukazatelů systému, které zůstaly prakticky stabilní. Domníváme se, že takový tlak státu by jiné produkty odnesly mnohem více," pochlubil se v tomto týdnu Vojtěch Lukáš, předseda Asociace českých stavebních spořitelen.

Celkový objem půjčených peněz klesl z 293 miliard na konci roku 2010 na 282 miliard na konci roku 2012 - klíčový ukazatel pro stavební spoření se tedy za poslední tři roky vyvíjí opačným trendem, než by si spořitelny představovaly. Podle Lukáše je však za tím spíše přirozený vývoj na finančním trhu než turbulence v systému. Sazby u hypoték totiž klesly na rekordní minima, protože banky svou cenu peněz určují na celém finančním trhu, zatímco úvěry od stavebních spořitelen zůstávají v průměru dražší, když vycházejí z uzavřeného systému, ve kterém půjčují jen to, co nasbírají na vkladech.

Stavební spořitelny přitom nyní získávají vklady v průměru zhruba za dvě procenta, zatímco sazby na celém finančním trhu jsou pod hranicí jednoho procenta. Objem úvěrů v posledních letech klesá, vklady naopak zůstávají stabilní, ve stavebních spořitelnách je zhruba 435 miliard korun. Poměr mezi úvěry a vklady tedy dosahuje zhruba na úroveň 60 procent, v ideálním případě by mohl být zhruba o deset procentních bodů více.

Pomůže stavebním spořitelnám nějak zásadně aktuální vlna vypovídání starých "přespořených" smluv, u nichž se poskytovaný úrok pohybuje nad úrovní tří procent? Podle Lukáše to žádný zásadní vliv na celkovou výši vkladů mít nebude, nedá se tedy čekat - v přímé návaznosti na nelibě přijímané výpovědi - ani výrazné zlevnění úvěrů.

Tržní síla poroste

O stabilizovaném postavení stavebního spoření je přesvědčen i Libor Ostatek, ředitel hypotečního makléře Golem Finance. Na jedné straně sice poukazuje na řeč čísel, kdy poměr mezi úvěry ze stavebního a hypotečních úvěrů spadl zhruba k hranici 25:75 v neprospěch stavebního spoření, když ještě v roce 2010 to bylo zhruba 40:60. Na straně druhé ale připomíná, že výsledky hypotečního trhu výrazně nadhodnocuje boom refinancování, které se na celkovém objemu hypotečních úvěrů podle Ostatka podílí až třetinou.

"Po očištění výsledků hypotečních bank o refinancování nám vychází, že stavební spořitelny drží v objemu nově sjednávaných úvěrů i nadále zhruba třetinu trhu," říká Ostatek. Zajímavé podle něj také je, že vzhledem k výrazně nižší poskytované průměrné částce, která se pohybuje zhruba kolem 600 tisíc korun, se počet úvěrů od stavebních spořitelen v letošním roce zhruba rovná počtu hypotečních smluv u bank.

"Dlouhodobě tvrdíme, že stavební spoření je nedílnou součástí trhu s úvěry na bydlení a výborně se doplňuje s hypotečními úvěry. Situace stavebních spořitelen je z našeho pohledu stabilizovaná," dodává.

Ostatek dále očekává, že objem poskytnutých úvěrů ze stavebního spoření letos dosáhne zhruba na 45 miliard korun, což je za současných podmínek na trhu a rekordně nízkých úrokových sazeb hypoték "velice slušný výsledek".

"V následujících letech potom předpokládáme, že tržní síla stavebních spořitelen poroste na úkor podílu hypotečních bank. Stavební spořitelny se naučily v novém prostředí žít a vzhledem k tomu, že v následujících letech očekáváme, že úrokové sazby hypoték budou pozvolna růst, poptávka po úvěrech ze stavebního spoření s velkou pravděpodobností poroste," uzavírá svou úvahu Ostatek.

Účelovost neprošla

Připomeňme také, jaké změny ve stavebním spoření bývalý ministr financí Miroslav Kalousek prosazoval a jaké skutečně prosadil.

Od roku 2014 se měl státní příspěvek omezit jen na financování vlastního bydlení. Kalousek přitom původně plánoval, že takzvaná účelovost podpory začne platit už od roku 2013.

Koaliční vláda sice návrh schválila už loni v dubnu, zdržel se ale ve sněmovně a ta jej již do svého srpnového rozpuštění nestihla schválit. Neprošla ani další změna, podle níž by stavební spoření mohly vedle stavebních spořitelen nově nabízet i banky. Novinka měla být účinná od roku 2015.

Co už platí

Kalousek už dříve prosadil první fázi omezení státní podpory, a to počínaje příspěvkem za rok 2011, připsaným na začátku roku 2012. Stalo se tak ale o rok později oproti původnímu plánu, který neprošel přes Ústavní soud (původní konstrukci 50% zdanění příspěvku označil za nepřípustnou retroaktivitu).

Podpora tak nyní dosahuje maximálně 2000 korun ročně, a to včetně starých smluv uzavřených do roku 2003. Takový krok je podle Ústavního soudu přípustný, protože se týká jen nových, nikoliv už vyplacených příspěvků.

Podle už platné novely zároveň klesla státní podpora na maximálně 10 procent z uspořené částky v příslušném kalendářním roce. Dříve činila 15 procent u smluv uzavřených po roce 2003, u starších smluv dokonce 25 procent.

Maximální částka úspor, z níž se podpora počítá, zůstala na 20 tisících (u smluv uzavřených do roku 2003 se počítala maximálně z 18 tisíc).

Skončilo také osvobození úroků od daně z příjmů, nově jsou zdaněny běžnou 15% sazbou stejně jako úroky v bance.

Ušetřila se polovina

Díky škrtům se státu podařilo výrazně ušetřit na státní podpoře. Zatímco v roce 2011 vyplatil podporu (na niž vznikl nárok v předchozím roce) ve výši 10,73 miliardy korun, loni to bylo necelých 5,3 miliardy a podobnou částku stát vyplatí i letos. Stát tak Kalouskovým opatřením na podpoře stavebního spoření ušetřil zhruba polovinu vyplácené částky.

Celková výše příspěvku přitom postupně klesala už od rekordního roku 2005, kdy podpora přesáhla 16 miliard korun.

Postupně klesá také zájem o stavební spoření. Během letošního prvního pololetí se snížil počet smluv ve fázi spoření na necelých 4,17 milionu. Oproti konci loňského roku jich ubylo téměř 148 tisíc.

Protože je ale pravděpodobné, že příští vláda již nebude do systému stavebního spoření výrazně zasahovat - pokud tedy budeme počítat s vládou ČSSD -, měl by skončit i pokles počtu uzavřených smluv. Právě politická nestabilita systému v minulém volebním období totiž brzdila nové zájemce o vstup do stavebního spoření.

 

Právě se děje

Další zprávy