Tak levně v Česku dlouho nebylo. Ceny některých potravin dosáhly historického dna

V samoobsluhách Kaufland a Penny Market se v posledních dnech objevilo mléko za pouhých 5 korun a 90 haléřů. Za takové částky se prodávalo naposledy v 90. letech. Jak ale ukazují data Českého statistického úřadu, výrazně zlevnily i mnohé další základní potraviny. V některých případech lidé u pokladny zaplatí dokonce méně než před deseti lety.

Navzdory pokračující válce na Ukrajině, navzdory rozkolísaným cenám ropy, navzdory vysokým úrokovým sazbám i navzdory pokračujícímu růstu mezd a cen nemovitosti celková inflace v Česku klesá. V červnu se cenová hladina meziměsíčně snížila o 0,3 procenta. Hlavní podíl na tom mělo jídlo.

„V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly nižší zejména ceny vajec o 19,7 procenta, ovoce o 3,7 procenta, zeleniny o 2,0 procenta, drůbežího masa o 2,8 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 11,4 procenta, másla o 9,4 procenta a olejů a tuků o 3,1 procenta. Průměrná cena másla 142 Kč/kg byla nejnižší hodnotou od srpna roku 2021,“ vyčíslil Český statistický úřad (ČSÚ).

Zatímco u ovoce a zeleniny lze zlevňování připsat sezónnosti, u ostatních produktů takové vysvětlení neobstojí. Datová redakce Aktuálně.cz se proto podívala na to, jak vypadají aktuální cenovky několika základních potravin v desetileté perspektivě. Srovnání přineslo hned několik překvapení.

Hluboko pod výrobní náklady

V úvodu zmíněné extrémně levné mléko za šest korun se ještě do dat nestihlo propsat. Nicméně mléko zlevňuje poměrně svižně už od přelomu roku. V případě trvanlivého mléka ceny atakují desetiletá minima.

Zároveň se zvětšuje cenový rozdíl mezi plnotučným (tradičně červeným) trvanlivým a čerstvým polotučným (modrým) mlékem. Tučnější trvanlivé mléko bylo v roce 2016 dražší než méně tučné čerstvé. V současnosti je to naopak, čerstvé mléko zlevnilo jen mírně a je už o polovinu dražší než trvanlivé tučné, oproti polotučnému dokonce dvojnásobně.

Co za tím je? Trvanlivé mléko je díky tetrapakovým obalům skladnější a nevyžaduje chlazení. Navíc se častěji stává nástrojem agresivních marketingových akcí maloobchodních řetězců. „Je to totální deformace cen. Loni touto dobou se litr mléka z mlékáren nakupoval za 13,30 Kč bez DPH, letos za 9,70 Kč,“ uvedl na adresu jednociferných cenovek předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Máslo za dvacku

Podobně prudce se v posledních měsících propadají také ceny másla. Ještě v září stála čtvrtka másla průměrně 59 korun. V červnu to bylo podle ČSÚ už jen 35 korun. Běžně je přitom máslo k mání za baťovských 29,90 Kč, výjimkou v současnosti nejsou ani slevové akce s máslem za 19,90 Kč.

Na to, že ceny másla jsou jako na horské dráze, si Češi už mohli zvyknout. Jen za posledních deset let se průměrné částky za 250gramové balení pětkrát vyšplhaly na 55 korun, dvakrát dokonce překonaly 60korunovou hranicí. Prudké zdražování nicméně zatím vždy vystřídalo podobně rychlé zlevňování. Před pěti lety tak spadly ceny másla ještě níže než dnes. Od začátku ruské agrese na Ukrajině ovšem nikdy nebylo levnější než dnes.

O to více zarážející je srovnání s tradičním pomazánkovým, produktem, u něhož většina spotřebitelů alespoň v duchu doplní nepřesné substantivum „máslo“. V přepočtu na kilogram totiž stojí klasické máslo 142 korun, zatímco tradiční pomazánkové 163 korun. Není to poprvé, co je tradičně levnější výrobek dražší než máslo, aktuální cenový rozdíl ve prospěch másla je však nejvyšší v historii.

Tradiční pomazánkové se prodává v menších balení po 150 nebo 200 gramech za podobnou cenu jako čtvrtka másla. Obsahuje jen 31 až 36 procent tuku (klasické máslo typicky 82 procent), většinu výrobku tak tvoří voda. Důvody, proč je přesto dražší než máslo, jsou podobné jako v případě mléka. Jeho výroba je náročnější (fermentace a energeticky náročná termizace) a obaly v porovnání s klasickým máslem dražší a neskladnější. A také v tomto případě hraje roli dravý marketing.

Chleba nenásledoval mouku

Krátce po únoru 2022 vyděsil spotřebitele také raketový růst ceny mouky. Ukrajina totiž až do války platila za obilnici Evropy. Na podzim 2021 se kilogram mouky v supermarketech prodával za průměrných 12 korun, v červnu následujícího roku to bylo už 23 korun. Nezvykle vysoká cena vydržela rok, pak se vrátila na téměř původní hodnoty.

Chleba po invazi též vystřelil prudce vzhůru. Jenže na rozdíl od mouky už nahoře zůstal. Už téměř čtyři roky se tak kilogramový bochník konzumního chleba prodává v průměru za 43 až 45 korun. Jak to?

I tady je třeba hledat více příčin. Tou nejzjevnější je, že samotná cena mouky tvoří čím dál menší podíl v koncové ceně chleba. Důležitější jsou mzdové náklady a ceny energií, zejména plynu. Ty si mnohé pekárny zafixovaly na dva nebo tři roky v době, kdy byly nejdražší.

Ochota spotřebitelů zkousnout zvýšené ceny chleba navíc maloobchodním řetězcům umožnila navýšit vlastní marži. Ta podle údajů Svazu pekařů činila v roce 2016 pouhé čtyři koruny na obyčejný kilogramový bochník. V roce 2023 si však supermarkety přirážely 16 korun, tedy více než třetinu z celkové ceny.

Podívejte se, jak se v posledních 10 letech měnily ceny základních potravin:

Reálně zlevnilo prakticky vše

Mléko, máslo, mouka… výčet potravin, které jsou dnes levnější než dřív, touto trojicí zdaleka nekončí. Za méně než před deseti lety (kdy byla průměrná mzda v Česku 27 589 korun) se v současnosti prodává například cukr, rozpustná káva, kuřecí prsa, rostlinný olej či vepřová kýta a plec.

Další položky by na seznam přibyly při ohlédnutí o tři nebo pět let dozadu. A pokud bychom zohlednili celkovou inflaci a růst mezd, zůstalo by jen velmi málo potravin, které oproti minulosti reálně podražily.