Překladatel: Název obludy nejde vymýšlet 30 minut, český dabing bych násilně neměnil

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 14. 5. 2021 8:51
Martin Michl se překladům z anglického jazyka věnuje čtrnáct let, kromě jiného se specializuje i na lokalizaci počítačových her, tedy jejich překladu do češtiny včetně dabingu. "Precizní překlad her je naprosto klíčový, může třeba i rozhodovat o tom, jestli hráč postoupí do další úrovně," popisuje v rozhovoru pro on-line deník Aktuálně.cz Michl, který spolupracuje s jazykovou agenturou Skřivánek.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Jaké výrazy u počítačových her se překládají nejobtížněji? Jsou to názvy u fantasy her, které jsou smyšlené i v originálním jazyce, nebo třeba vulgarismy?

Obecně (tedy nejen u her) se hůře překládají idiomy, aspoň mně to tak připadá. Třeba angličtina, kterou překládám, se idiomy jen hemží. Ač jich znám poměrně hodně, každý druhý den narazím na nějaký nový.

V hrách se také používá hodně slovních hříček - tvůrci se často snaží pracovat s částmi názvu hry, jmény postav či světů a začleňovat je do různých rčení a ustálených spojení, což v češtině prostě a jednoduše nemusí dávat smysl. Poradit si s tím se ctí je někdy potíž. Tím spíš když je člověk placen od slova, což je drtivá většina práce, která mi chodí. Rád se zamyslím a dám průchod kreativitě, ale z něčeho musí být člověk živ a strávit půl hodiny vymýšlením geniálního názvu obludy ve hře prostě nelze.

V neposlední řadě se ještě těžko překládají citoslovce. To je taková herní specialita, vyskytuje se jich tam hodně a vypořádat se s nimi, aby to v psané podobě nějak vypadalo, dá zabrat.

A jak je precizní překlad u počítačových her důležitý? Nestačí dnes už hráčům angličtina?

Precizní překlad je naprosto klíčový, může rozhodovat o tom, jestli hráč postoupí do další úrovně nebo odemkne určitou herní lokaci. Nástrahy jsou v tomto ohledu již zmíněné idiomy a slovní hříčky, u nichž se často může stát, že bez relevantního kontextu nedávají smysl.

Je třeba zdůraznit, že překladatel většinou nepřekládá hru z pohledu hráče - postup překladu neodpovídá postupu ve hře a spíš závisí na typu textu a podobně. Když se v rámci projektu překládají nejdříve jen tzv. softwarové stringy (útržky kódu), které jsou často bez kontextu, a člověk nevidí, kam ve hře "patří", může to bez dostatečných referencí ve výsledku dopadnout špatně.

Jak v praxi lokalizace počítačových her probíhá? Jací další lidé do procesu kromě překladatele zasahují?

Ze svého pohledu překladatele mám jen omezený vhled do zákulisí celého lokalizačního procesu. Agentura mi pošle text už připravený v konkrétním překladatelském softwaru a ze zkušenosti s prací v překladatelské agentuře vím, že se tam text ze samotné hry musí nějak dostat, což může být oříšek pro IT specialisty, tzv. lokalizační inženýry. Kromě překladu probíhá většinou ještě korektura, kontrola kvality (QA), případně finální kontrola před výstupem - celé to může zahrnovat dva, tři i více lingvistů.

U her je ještě často běžné, že na lokalizaci pracuje několik překladatelů současně kvůli urychlení celého procesu. Samotný překlad totiž z celého procesu trvá nejdéle. Pak to má korektor o to těžší, aby to "dal celé nějak dohromady".

Je nutné veškerý překlad podrobně konzultovat s tvůrcem hry?

Určitě je to vhodnější, ale záleží, co člověk dostane takříkajíc k ruce. Některá herní studia jsou schopna dodat obrovské množství referenčních materiálů - videa z beta testování, detailní popisy (až skoro životopisy) postav a jejich motivů ve hře, případně demoverzi, screenshoty… To je pak překládání radost a člověk se má o co opřít. Někdy si ale musíte vystačit takřka jen s textem k překladu a tím, co o hře najdete na internetu. Specialita her je také v tom, že toho může být jen málo, protože hra je obyčejně před vydáním.

Překladatel, který se chystá přeložit psaný text, ho nejspíš vždy obdrží v elektronické podobě jako text. S čím vlastně pracuje překladatel u počítačové hry?

Text k překladu dostávám ve formátu pro konkrétní překladatelský (tzv. CAT) nástroj. Těch je celá řada a každý správný překladatel umí pracovat s několika z nich. Některé fungují on-line, buď přímo v prohlížeči, nebo prostřednictvím vlastní aplikace, jiné jen off-line. Vždy jsou napojeny na překladovou paměť. Stačí otevřít soubor/projekt a začít překládat.

Překládání je ale činnost přerušovaná, každou chvíli musí překladatel něco hledat na internetu, prohlížet referenční materiály, vyhledávat terminologii v překladové paměti či glosáři atd. Proto má při práci otevřenou celou řadu oken a musí mezi nimi neustále přepínat. Bez velké obrazovky (nebo několika propojených) se zkrátka neobejde.

Dnes už tedy existují i nějaké databáze používané terminologie? Usnadňují vlastně moderní technologie překládání? 

Můžeme třeba začít internetem (pokud se dá ještě považovat za moderní technologii, protože už je nepostradatelnou součástí našeho života). Bez něj by bylo překládání takřka nemožné. Specializovaný software je velkým pomocníkem, protože je v něm text k překladu, překladová paměť, glosář, případně další užitečné nástroje, které jsou k překladu potřeba.

Překladatel jazykové agentury Skřivánek Martin Michl
Překladatel jazykové agentury Skřivánek Martin Michl | Foto: Osobní archiv Martina Michla

Pokud jde o terminologii, každý klient, každý projekt a každá hra má většinou svou terminologii a používat nějaký univerzální glosář nelze. Vlastně platí u všech překladů, že klienti chtějí používat vlastní terminologii a překladatelům je zapovězeno používat vlastní glosáře. Výjimkou je v oboru IT překladů terminologie Microsoftu, která se považuje za takový zlatý standard.

Jsou nějaké druhy her, u kterých je lokalizace časově nebo finančně náročnější?

Všechno souvisí s množstvím textu, protože jak překladatelé, tak agentury jsou placeni podle počtu slov, případně hodin práce. Proto třeba akční hra, která obsahuje stovky až nižší tisíce slov, může vyjít o dost levněji ve srovnání s hutným RPG (hra na hrdiny - pozn. red.) nebo adventurou, kde mohou být stovky tisíc slov.

Je lokalizace přidaná hodnota, která může pozitivně ovlivnit prodej hry?

Já osobně paradoxně nepřikládám lokalizaci velký význam a není to pro mě žádná přidaná hodnota, protože jsem vyrostl na hrách jen v angličtině a hry hrály velký význam i v mé motivaci učit se cizí jazyk. Například oproti překladům knih je lokalizace her velmi dynamický proces a v dnešní záplavě her, které se na trhu neustále objevují, je to prostě řemeslo. Termíny jsou striktní a nejčastěji všechno (z pohledu překladatele) trvá dny, maximálně několik týdnů u větších projektů. Když se chystá vydání menší aktualizace, DLC (stahovatelný obsah - pozn. red.), doplňků, různých akcí přímo ve hře, může mít člověk jen několik hodin, aby se všechno stihlo. Marketingové termíny jsou neúprosné.

Nesmíme zapomínat, že je potřeba klikat, stahovat, utrácet a generovat vydavateli zisk. To je primární motiv každého vydavatele k lokalizaci hry. Povedená lokalizace (někdy i s dabingem) může prodej hry určitě ovlivnit a firmy to vědí. Třeba lokalizace hry Zaklínač 3 od CD Projektu je opravdový počin a i kvůli množství textu (a tedy i vysokým nákladům) je to něco, před čím je třeba smeknout. Jen chci podotknout, že jsem se na něm nepodílel (úsměv).

Dá se srovnat popularita překladu počítačových her a dabingu u Čechů?

Dabing má v českém filmovém (a někdy i herním) prostředí nezastupitelnou roli. Překlady počítačových her nejsou příliš populární a například takový Minecraft, který je lokalizován do češtiny, většina hráčů stejně hraje v angličtině.

Jak se liší tvorba herního překladu a dabingu od vytváření dabingu filmů a seriálů?

Z pohledu překladatele jsou to naprosto odlišné používané nástroje. Překlad dabingu a titulků filmů a seriálů zpravidla probíhá ve specializovaném softwaru, který se liší od lokalizačního softwaru pro hry a jiný obsah. Sám jsem dělal titulky jen k jednomu filmu, protože se to kvůli velkému počtu amatérských překladatelů a nadšenců do filmu nevyplatí. Zahraniční studia/agentury zabývající se profesionálním titulkováním platí málo, takže to není ani moc atraktivní.

Pokud jde o dabing, ten si často zpracovávají dabingová studia pomocí vlastních překladatelů či spolupracovníků. U her probíhá lokalizace podobně jako překlady jakéhokoliv jiného textu, je to zkrátka jen jiný obor.

Pomohlo by v Česku k zlepšení znalosti cizích jazyků, kdyby se filmy a seriály místo dabingu titulkovaly?

Pomohlo, ale není to součást naší kultury. Češi mají rádi kvalitní dabing, který umí. Cizí jazyky (hlavně angličtinu) se člověk může učit tolika způsoby, že podle mě není třeba násilně měnit naši "dabingovou" kulturu na "titulkovací".

Pokud by se místo dabingu opravdu přistoupilo na titulkování, jak by to podle vás přijali čeští diváci? 

Já myslím, že celkově špatně. Je to jistý komfort, kdy se vlastně na televizi stačí sem tam podívat a přitom film jakžtakž pasivně sledovat u jiné činnosti. Já to tak někdy mám a určitě v tom nejsem sám. Možná by pomohly specializované kanály, kde by prostě byly u filmů jen titulky.

Video: Milionový e-sport. Počítačoví hráči strčí do kapsy i vítěze Wimbledonu

Milionový esport. Hráči počítačových her strčí do kapsy vítěze Wimbledonu či Tour de France. | Video: Jan Hrušovský, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy