Raketový start, obvinění z obtěžování a pád: "Lidová" taxislužba Uber slaví deset let

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
5. 7. 2020 12:03
Jednoho chladného prosincového večera v roce 2008 postávali kanadský a americký podnikatel Garrett Camp a Travis Kalanick v Paříži a marně se snažili sehnat taxi. Tehdy se jim v hlavách začal rodit nápad na vlastní taxislužbu. Na jaře dalšího roku vymysleli mobilní aplikaci, s níž si člověk může snadno objednat taxi, a tak se zrodil americký provozovatel alternativní taxislužby Uber Technologies.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Camp i Kalanick už měli s podnikáním zkušenost. Kalanick, který se v roce 2007 v pouhých třiceti letech stal milionářem, byl spoluzakladatelem start-upu Red Swoosh. Taktéž v roce 2007 tuto softwarovou firmu prodal. Camp zase spoluzaložil vyhledávač StumbleUpon. Jednalo se o službu na sdílení odkazů, díky níž mohli její uživatelé objevovat zajímavý internetový obsah z oblastí, které je zajímaly. Ani ta dnes již neexistuje. 

Dvojice mladých podnikatelů se v druhé polovině minulé dekády začala soustřeďovat na vývoj taxislužby. První zákazníci si jejich službu, která se tehdy ještě jmenovala UberCap, objednali před deseti lety, 5. července 2010, v ulicích San Franciska.

"Když otevřete aplikaci a zalije Vás takovej ten pocit, jako že žijete v budoucnosti. Zmáčkl jsem nějakej blbej čudlík a najednou je tu auto a já jsem král - to Garrett celý tohle kouzlo vymyslel. Nejradši bych mu tleskal a zároveň ho objal," vzpomínal Camp na začátky společného podnikání v knize Uber a Airbnb mění svět: Příběhy sdílené ekonomiky, kterou minulý rok vydal americký novinář Brad Stone. 

Společnost se od té doby výrazně rozrostla, v řadě zemí ale čelí kritice a omezování.

Cestující si přes aplikaci Uber zadá cílovou stanici, potvrdí místo vyzvednutí. Zákazník poté porovná jednotlivé typy aut, ceny a odhadované časy vysazení, vybere požadovaný typ auta a potvrdí vyzvednutí. Platba se strhává z karty cestujícího, může se platit i v hotovosti. Původně jeho systém začínal s černými luxusními auty, vlastně jako prémiový odvoz, dnes už ale Uber nabízí i běžná vozidla za nižší ceny.

Raketový nástup

Firma, které své současné jméno Uber nese od roku 2011, měla raketový nástup. Velice rychle zaujala investory a do Uberu postupně investovaly giganty jako banka Goldman Sachs, americký internetový gigant Google nebo přední čínská internetová společnost Baidu.

Uber postupně expandoval do dalších amerických měst a v prosinci 2011 se objevil poprvé mimo USA, v Paříži. V současné době jezdí v 900 městech 70 zemí světa. Pro Uber jezdí po celém světě téměř čtyři miliony lidí.

V Česku působí od poloviny srpna 2014, zpočátku jen pro profesionální dopravce s limuzínami, od listopadu téhož roku přibyly i levnější verze. Prvním zákazníkem v Česku byl podle údajů Uberu publicista Miloš Čermák.

Spoluzakladatel a bývalý šéf Uberu Travis Kalanick
Spoluzakladatel a bývalý šéf Uberu Travis Kalanick | Foto: Reuters

Společnost začala nabízet i další služby, z nichž asi nejznámější je služba pro rozvoz jídla Uber Eats. Ta začala fungovat v Chicagu, Los Angeles a New Yorku v dubnu 2015. V Praze začala divize Uber Eats fungovat v roce 2018, nedávno ale svou činnost na českém trhu ukončila. Další služba, Uber Freight, zase spojuje řidiče kamionů s přepravci a pomáhá tak nezávislým dopravním společnostem s logistikou. V roce 2016 Uber také zahájil program na vývoj samořízených vozů.

Loni v květnu Uber vstoupil na burzu. Primární veřejná nabídka akcií Uberu byla největší od roku 2014, kdy své akcie uvedl na burzu čínský internetový prodejce Alibaba. Emisní cena akcií Uberu byla stanovena na 45 dolarů, což celý podnik ohodnotilo na více než 82 miliard dolarů. Po vstupu na burzu však akcie oslabily a jedenáctiprocentní pokles hned první den obchodování byl podle portálu Business Insider nejhorším propadem v historii.

Od října 2010 společnost řídil její spoluzakladatel Kalanick. Zprvu byl velmi úspěšný, ale později dostihly firmu pod jeho vedením skandály od obvinění ze sexuálního obtěžování přes videozáznam Kalanickovy hádky s jedním z řidičů až po obvinění Uberu z krádeže technologií a špionážní aféry.

Kalanick byl v roce 2017 po sérii skandálů a velkém tlaku investorů nucen odstoupit z postu generálního ředitele, nadále ale zůstával členem správní rady společnosti a velký vliv si na Uber udržoval díky držení množství jeho akcií. Na konci loňského roku ale odešel z vedení firmy a oznámil, že prodává všechny akcie.

Šéf Uberu Dara Khosrowshahi (vlevo) a spoluzakladatel této taxislužby Garrett Camp
Šéf Uberu Dara Khosrowshahi (vlevo) a spoluzakladatel této taxislužby Garrett Camp | Foto: Reuters

Uber po celém světě čelí kvůli odporu ze strany provozovatelů tradičních taxislužeb regulačním a právním překážkám. S problémy se potýká i v ČR, kde proti němu taxikáři protestovali.

V některých městech byl již zakázán. Tradiční taxislužby považují alternativní přepravce, vedle Uberu také například Bolt, za nekalou konkurenci, protože řidiči Uberu a podobných firem nemají auta evidovaná jako vozy taxi, nemají taxametry a nesplňují zákonné požadavky pro taxikáře. 

Uber své služby označuje za spolujízdu v rámci sdílené ekonomiky. Kritiku také v některých případech vyvolávají výdělky řidičů, kterým centrála strhává 25 procent z výdělku. Loni například zakázal soud služby Uberu v Německu, kolumbijský úřad pro hospodářskou soutěž, obnovit Uberu licenci odmítl Londýn.

Společnost citelně zasáhla pandemie nového typu koronaviru. Firma již oznámila, že zruší 6700 pracovních míst. Celkem má firma kolem 27 000 zaměstnanců, to znamená, že oznámila propuštění zhruba čtvrtiny z nich. Za první čtvrtletí letošního roku Uber vykázal ztrátu 2,9 miliardy dolarů (72,8 miliardy Kč).

Tržby se Uberu za první tři měsíce tohoto roku zvýšily o 14 procent na 3,54 miliardy dolarů. Téměř dvě třetiny tržeb Uber generuje v USA a Kanadě.

Video: Aerotaxi německého start-upu Lilium poprvé vzlétlo

Aerotaxi německého start-upu Lilium uskutečnilo svůj první let | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 15 minutami

Policie vyšetřuje dvojnásobnou vraždu v Horním Slavkově, poblíž místa činu zadržela šedesátiletého muže

Policie vyšetřuje dvojnásobnou vraždu, která se stala v sobotu v Horním Slavkově na Sokolovsku. Nedaleko místa činu zadržela podezřelého šedesátiletého muže, informoval krajský policejní mluvčí Jakub Kopřiva.

Vražda se stala ve večerních hodinách. "Na odlehlém místě policisté u osobního automobilu nalezli dvě osoby bez známek života. Provedeným ohledáním za přítomnosti soudního lékaře bylo zjištěno, že obě osoby zemřely násilnou smrtí. O několik desítek metrů od vozidla byl zadržen podezřelý šedesátiletý muž," popsal Kopřiva.

Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy a na případu dál pracují. Vzhledem k počáteční fázi vyšetřování nechce policie zatím bližší podrobnosti zveřejňovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy