Uzákoňme právo na platbu kartou, volá šéf největší banky. Většina lidí by souhlasila

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
2. 12. 2021 6:10
Téměř pětina Čechů se setkala za poslední rok s odmítnutím bezhotovostní platby u obchodníků. Obliba placení kartou, mobilem či chytrými hodinkami přitom roste, jejich používání uspíšila pandemie koronaviru. Přesto mohou obchodníci bezhotovostní platbu odmítnout, její používání nemá oporu v zákoně. Na rozdíl od hotovosti. Za právo platit kartou se však nyní postavil ředitel největší banky v Česku.
Foto: iStock

"Chtěl bych, abychom uzákonili právo lidí zaplatit u obchodníka bezhotovostně. Hotovost již v zákoně zakotvená je, nyní je možná na čase to otočit," uvedl předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon na konferenci Banka roku.

Upozornil na to, že někteří obchodníci, podnikatelé ve službách a restauratéři požadují po zákaznících pouze platby v hotovosti. A ty jsou omezující. "Nedávno mi řekli v restauraci, že je možné platit jen hotově. Peníze jsem u sebe neměl, tak mě poslali o patro výš, kde je bankomat, abych si je vybral. Za výběr jsem platil poplatek, protože šlo o bankomat jiné společnosti, než u které mám vedený účet," popsal svou zkušenost bankéř.

Dodal, že znovu restauraci už nenavštíví. Podobně to má 68 procent Čechů, kteří v nedávném průzkumu společnosti Mastercard uvedli, že nemožnost zaplatit kartou je od nákupu u obchodníka odrazuje.

Někteří obchodníci svou neochotu vyhovět zákazníkům vysvětlují tak, že nechtějí platit bankám a kartovým asociacím poplatky za použití terminálu. Pro jiné je pak důvodem i méně "dýšek" za služby. Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků však takové důvody odmítá a už v minulosti uvedl, že nemožnost platit kartou považuje v dnešní době za nepřijatelné.

"Neodpovídá to standardu trhu, většinou to jsou podnikatelé, kteří ani nenabízí kvalitní službu. Myslím, že v této době je to absolutně neomluvitelné a každý v gastru by měl karty přijímat a jít zákazníkovi naproti a nespoléhat se na papírové peníze," uvedl Kastner.

Kromě uvedených argumentů pak svou roli pro neochotu přijímat karty hraje i další důvod, kterým se nikdo z restauratérů veřejně nechlubí. V současnosti vláda kvůli koronakrizi zrušila povinnost vést elektronickou evidenci tržeb (EET), a pokud podnik odmítá i karty, je tržba pro finanční úřad nedohledatelná. Podnik tak příjem snáze zatají. 

Podíl bezhotovostních plateb v minulých letech rychle rostl, pandemický rok tento vývoj ještě urychlil. "Počet bezhotovostních transakcí se do roku 2025 zvýší o více než 80 procent a v roce 2030 už bude uskutečněno třikrát více bezhotovostních transakcí než nyní," uvádí poradenská společnost PwC. 

Stejně jako jsou na jedné straně zastánci práva na bezhotovostní placení, tak jsou ovšem na druhé straně podporovatelé povinného přijímání hotovosti. To má na rozdíl od placení kartou a dalšími platebními nástroji oporu v zákoně.  

"Ve většině států je obdobná právní úprava, která platí i v Česku, kdy je nucená akceptace stanovena jen pro hotovost, jako jsou peníze emitované veřejnou institucí - centrální bankou či státem v případě mincí. Povinná akceptace karetních plateb by byla mimořádně neobvyklá, v Evropské unii ji zavedlo jen Řecko, a to pod tlakem věřitelů jako jeden ze způsobů řešení tamní dluhové krize," říká k tomu Petra Vodstrčilová, tisková mluvčí České národní banky (ČNB). 

Podle ní centrální banka nepovažuje za vhodné nutit podnikatele přijímat peníze obchodních bank, a ještě jen ve formě karetních plateb. "To by bylo nejen v rozporu s principem technologické neutrality, ale také neodůvodněně zvýhodňovalo karetní schémata a jimi licencované vydavatele a akceptanty karet," uvádí mluvčí. 

Dodává, že pokud by stát a zákonodárci měli za to, že je třeba legislativou podporovat elektronické placení, měla by být povinnost stanovena  podnikatelům obecně, tedy akceptovat minimálně jeden typ elektronických plateb. Taková úprava podle ní platí od 1. ledna tohoto roku pro většinu podnikatelů v Maďarsku.

Odmítání hotovosti zatím bez sankce

Pouze cashless - tedy výhradně bezhotovostní placení se v posledních letech rozmohlo například na kulturních akcích či festivalech. Důvodem byla hlavně bezpečnost. Zvolili ho ale také někteří podnikatelé, kteří jsou si vědomi, že tím porušují zákon. Ovšem zákon, který doposud za takový přestupek neukládá žádnou sankci. To se ale může v budoucnu změnit. 

"Za nepřijímání tuzemské hotovosti zákony, na jejichž dodržování ČNB dohlíží, nestanovují žádné sankce. Odmítání hotovosti může ovšem za určitých (krajních) okolností eventuálně naplnit znaky skutkové podstaty trestného činu ohrožování oběhu tuzemských peněz. O tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, však nerozhoduje ČNB, nýbrž soud v trestním řízení," uvedla Vodstrčilová.

Připomněla, že Rada vlády pro lidská práva v dubnu letošního roku vyzvala k zavedení sankcí za porušování povinnosti akceptace hotovostních plateb a doporučila vládě změnu zákona o oběhu bankovek a mincí. V blízké době se ale úprava zatím nechystá. 

Podle Michala Čarného ze společnosti Mastercard by bylo dobré, kdyby se za jistých podmínek mohli obchodníci sami rozhodnout, jestli budou přijímat pouze bezhotovostní platby. "Vzhledem k rostoucím trendům digitalizace a používání bezkontaktních plateb je čas zákon o oběživu novelizovat, i podle vzoru jiných zemí," uvedl pro Aktuálně.cz Čarný.

Průzkum společnosti Mastercard také potvrdil rostoucí trend ve využívání platebních karet a naopak pokles obliby hotovosti. "Podle našeho posledního výzkumu bylo během letošního roku 59 procent plateb realizováno pomocí platební karty, pro srovnání v roce 2019 to bylo 49 procent. Mohlo to být i 75 procent, kdyby Češi v 16 procentech případů nenaráželi na nemožnost zaplatit kartou u obchodníka," říká Čarný. 

Lidé začali podle průzkumu ve zvýšené míře využívat platby kartou, protože se jedná podle nich o rychlejší způsob odbavení a jejich čas strávený v obchodě se tím zkrátil, což v době pandemie ocenili. Dalším důvodem byla prostě absence hotovosti. Další skoro pětina lidí nechtěla přijít do styku se zaměstnanci obchodu a 12 procent se bálo o své zdraví.  

Na oblibě také získávají platby pomocí mobilních telefonů a dalších nositelných zařízení. Naopak dvacet procent populace tvrdí, že během pandemie začalo hotovost využívat méně.

A když už mají Češi ve svých peněženkách hotovost, tak ji neradi vydávají. "Více než polovina lidí říká, že ji aktivně nevytahuje a šetří si ji na případ, že narazí na obchodníka, který platby kartou nepřijímá," uvádí Čarný. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

Házenkáři Španělska vyhráli na ME i pátý zápas a míří do semifinále

Házenkáři Španělska vyhráli na mistrovství Evropy i pátý zápas a jsou blízko postupu do semifinále. Dvojnásobní úřadující šampioni dnes ve svém druhém duelu ve čtvrtfinálové skupině v Bratislavě porazili Rusko těsně 26:25.

Španělé, kteří byli v základní skupině jediným přemožitelem českého týmu, byli dnes blízko první bodové ztrátě na turnaji. Rusko ve 41. minutě vedlo 22:18 a krátce před koncem měl ještě šanci vyrovnat ze sedmičky Igor Soroka, ale trefil tyč. Nejlepším střelcem vítězů byl se sedmi góly Agustín Casado.

Mistři Evropy z let 2018 a 2020 vedou tabulku skupiny II s plným počtem šesti bodů před čtyřbodovými Švédskem a Norskem. Vicemistři světa Švédové, kteří se dostali do čtvrtfinálové fáze po remíze s českým mužstvem v závěrečném utkání základní skupiny, porazili jednoznačně 28:18 poslední Polsko. Norsko zdolalo 28:23 koronavirem zdecimovaný tým Německa.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Barmský soud odsoudil k trestu smrti dva prodemokratické aktivisty

Barmský vojenský soud v pátek odsoudil k trestu smrti dva prodemokratické aktivisty. O vyneseném rozsudku informovala v oficiálním prohlášení vojenská junta, která převzala moc v Barmě po loňském převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a její Národní ligou pro demokracii (NLD). Barma nicméně už celé desítky let žádnou popravu nevykonala.

Podle informací agentury AFP byl k trestu smrti na základě protiteroristického zákona odsouzen člen NLD a bývalý poslanec Maun Ťjo. Stejný trest od vojenského tribunálu dostal také přední prodemokratický aktivista Ťjo Min Yu, známější pod přezdívkou "Kou Jimmy".

Vojenská junta v rámci své snahy rozdrtit disent v zemi odsoudila k trestu smrti desítky aktivistů brojících proti vojenskému převratu.

NLD držitelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V budoucí chilské vládě usedne většina žen, poprvé obsadí i resort obrany či vnitra

Budoucí chilský prezident Gabriel Boric, který se ujme úřadu v březnu, v pátek představil svou vládu. Většinu v ní budou mít ženy, které obsadí 14 z 24 křesel. Žena poprvé bude řídit ministerstvo vnitra a v čele ministerstva obrany stane vnučka bývalého prezidenta Salvadora Allendeho, kterého v roce 1973 svrhl armádní puč vedený generálem Augustem Pinochotem. Kabinet nového prezidenta je poměrně mlády a různorodý, uvedla agentura AFP.

Boric, kterému bude v únoru 36 let, avizoval, že plánuje velké reformy. Do nové vlády jmenoval řadu lidí, kteří se podobně jako on angažovali v protestech a hnutí za sociální spravedlnost. Mluvčí vlády se například stane bývalá vůdkyně studentského hnutí a komunistická zákonodárkyně Camilla Vallejová. Bývalá šéfka lékařské komory Izkia Sichesová se stane ministryní vnitra a rezort zahraničí obsadí právnička se zaměřením na lidská práva Antonia Urrejolaová. Ministerstvo obrany bude řídit vnučka bývalého prezidenta Allendeho Maya Fernándezová.

"Tato vláda má za úkol položit základy velkých reforem," uvedl ve svém proslovu Boric, kterého část politologů označuje za krajně levicového politika. Během předvolební kampaně slíbil například reformy ve zdravotnictví, školství či v penzijním systému a posílení role státu v těchto oblastech. Boric tak vychází vstříc požadavkům, které v posledních letech vznesly časté protesty v chilských ulicích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy