Praha potřebuje nové výškové budovy, zahuštěním se zvýší prestiž města, tvrdí developeři

ČTK ČTK
25. 3. 2018 11:54
Se stavbou výškových budov na pankrácké pláni a ve Vysočanech počítá Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Hustota zalidnění v Praze v roce 2015 byla 25 lidí na hektar, do roku 2030 Praha plánuje 29 osob na hektar.
V Tower.
V Tower. | Foto: PSJ INVEST, a.s.

Praha - Praha potřebuje výstavbu nových výškových budov. Přineslo by to vyšší koncentraci obyvatel, a tím pádem menší náklady na dopravu, provoz a údržbu města. Navíc by se zástavba nemusela rozšiřovat do okolní krajiny, shodli se developeři v anketě ČTK.

Nejvhodnějšími lokalitami jsou podle nich Pankrác, Holešovice nebo Vysočany, za ideální většinou považují kombinaci bytů a kanceláří. Se stavbou výškových budov na pankrácké pláni a ve Vysočanech počítá také Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).

"Dnes má Praha 610 000 bytů, v roce 2030 očekává nárůst na 700 000 bytů. Vedle přeměn brownfieldů je výstavba vyšších budov ideální variantou pro rozšíření bytového fondu. Město se nemůže neustále rozšiřovat do okolní krajiny, protože pak už neumí poskytnout servis, služby a komfort městského bydlení svým obyvatelům a návštěvníkům," uvedl mluvčí společnosti Finep David Jirušek.

Hustota zalidnění v Praze v roce 2015 byla 25 lidí na hektar, do roku 2030 Praha plánuje 29 osob na hektar. "Což je hodnota, která je stále velmi nízká. Například v Mnichově je to 47 osob, ve Vídni 45 lidí. A v Barceloně dokonce 158 osob na hektar. Větší koncentrace obyvatel znamená menší náklady na provoz a údržbu města," doplnil Jirušek.

Podle ředitele pro ČR ve společnosti HB Reavis Petra Hermana se stavbou výškových budov město zahustí, zvýší se prestiž a sebevědomí města.

"Mrakodrapy staví dobří architekti, něco zajímavého tady po naší generaci zůstane. Ideální pro výškovou výstavbu jsou Holešovice. Je to blízko centra, ze tří stran je řeka. U opravdových mrakodrapů vyšších než 200 metrů dává smysl smíšená funkce včetně služeb. Může pak vzniknout město bez dopravních požadavků," sdělil Herman.

HB Reavis plánuje v roce 2020 v centru Varšavy dokončit projekt Varso. Budova bude měřit 310 metrů a bude patřit k nejvyšším v Evropě.

Generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek považuje za nevhodnější lokality pro výškové budovy Vysočany, Holešovice nebo budoucí stanice metra D. Hustá zástavba je podle něj efektivnější z pohledu investic do infrastruktury. V případě zástavby po polích za městem se musí budovat desítky kilometrů komunikací, dodal.

Podle předsedy představenstva Trigemy Marcela Sourala Praze chybějí architektonické perly, většina staveb je spíše průměrná. "Výškové budovy do moderních měst patří. Rostoucí ceny pozemků také nutí stavitele k výstavbě výškových budov a lepšímu využití pozemků," doplnil Tomáš Matýsek ze společnosti Flow East.

Metropolitní plán podle mluvčího IPR Marka Váchy počítá s výškovou výstavbou například na pankrácké pláni nebo ve Vysočanech. "Výstavba budov vyšších než 12 pater, což je výška běžného pražského paneláku, bude zakázána na 99,4 procenta území Prahy," doplnil Vácha. Ze sociologického průzkumu IPR z roku 2016 vyplývá, že 60 procentům Pražanů výškové stavby nevadí.

Výstavba výškových domů na Pankráci ale v minulosti vyvolala nesouhlasné reakce nejen od občanských sdružení, ale debatovali o ní i památkáři. Tím, zda v Praze mohou, nebo nemohou vznikat výškové budovy, se dokonce z podnětu české strany zabýval výbor UNESCO. Historické centrum Prahy je na jeho seznamu zapsáno od roku 1992.

Před pěti lety byla v Brně dokončena převážně kancelářská budova AZ Tower, která je se 111 metry nejvyšší budovou v Česku. Na druhém místě je City Tower v Praze na Pankráci se 109 metry. U ryze bytových domů zatím drží primát Rezidence Eliška v pražských Vysočanech s výškou 94 metrů.

Brzy však primát převezme V Tower na Pankráci se 104 metry. Stavba měla být dokončena v únoru, na první obyvatele však stále čeká. Podle posledních zpráv se majitelé bytů začnou do budovy stěhovat na jaře.

 

Právě se děje

před 12 minutami

K českým skokanům na lyžích se po 15 letech vrací úspěšný Slovinec Bajc

Po 15 letech se vrací k české reprezentaci skokanů na lyžích slovinský kouč Vasja Bajc, který v roce 2006 dovedl Jakuba Jandu k historickému triumfu ve Světovém poháru. Nahradí Františka Vaculíka, jenž po nepovedené sezoně u týmu skončil.

Devětapadesátiletý Bajc bude mít vedle reprezentace mužů na starosti také rozvoj mládežnických kategorií. "Jsem rád, poctěn a hrdý, že jsem opět získal možnost stát se hlavním trenérem českého skokanského týmu," řekl Bajc v tiskové zprávě lyžařského svazu.

Současná reprezentace v uplynulé zimě propadla. Kvůli problémům s kolenem prakticky neskákala česká jednička Roman Koudelka a po operaci vazů se chystá na návrat. Z ostatních se ve Světovém poháru dostali mezi třicítku jen dva - Viktor Polášek získal čtyři body a Čestmír Kožíšek dva.

"Po nevydařené sezoně jsme se rozhodli angažovat zahraničního trenéra. Po jednáních jsme se dohodli na spolupráci s Vasjou Bajcem, který dokonale zná nejen prostředí skoků na lyžích ve světě, ale i v České republice, kde před lety působil, a český skok na lyžích pod jeho vedením zažil jedny z největších úspěchů v novodobé historii," uvedl Janda, současný šéf skokanského úseku.

U českého týmu pracoval Bajc v letech 2004 až 2006 a Janda se v té době stal nejen králem seriálu SP, ale i vítězem Turné čtyř můstků a získal dvě medaile na mistrovství světa.

Nyní by slovinský kouč rád pozvedl české výsledky. "Které jsou daleko od těch z bohaté minulosti. Tradice skokanského sportu je v Česku velká, takže přijímám pozici hlavního trenéra i s vědomím, že cesta nahoru nebude snadná, což je pro mě velkou výzvou. Věřím, že společně s dalšími trenéry a novými věcmi můžeme přesměrovat křivku výsledků na pozitivní směr," uvedl.

Bajc, který umí česky díky tomu, že ho trénoval slavný Zdeněk Remsa, se jako kouč proslavil především u japonské reprezentace. Působil ve Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, doma ve Slovinsku, Turecku, u americké ženské reprezentace a u maďarských skokanů.

Zahraniční trenér se k českým skokanům vrací po třech letech. V letech 2014 až 2018 trénoval národní výběr Rakušan Richard Schallert.

Zdroj: ČTK
před 20 minutami

Hertha po výhře nad Freiburgem opustila sestupové pásmo, Darida odehrál 75 minut

Fotbalisté Herthy Berlín získali v boji o záchranu v německé lize důležité tři body za výhru 3:0 nad Freiburgem. K vítězství přispěl i český záložník Vladimír Darida, který odehrál 75 minut. Chvíli před odchodem ze hřiště obdržel žlutou kartu za faul.

O výhře Herthy rozhodli už v prvním poločase Krzysztof Piatek a Peter Pekarík, v závěru zápasu přidal třetí gól Nemanja Radonjič. Berlínský tým bodoval i ve druhém duelu po návratu z karantény, v níž byl kvůli množství případů koronaviru. Bez porážky je už pět zápasů.

Hertha opustila sestupové pásmo a z předposlední příčky poskočila na 14. místo. Navíc má k dobru utkání s posledním Schalke. Freiburgu patří devátá pozice.

Německá fotbalová liga - 30. kolo:

Hertha Berlín - Freiburg 3:0 (13. Piatek, 22. Pekarík, 85. Radonjič).

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
10. Stuttgart 31 10 9 12 52:51 39
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 31 9 6 16 31:47 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Zdroj: ČTK
Další zprávy