Praha chce koupit Pražské vodovody a kanalizace. Cena se může vyšplhat až na pět miliard

Petr Lukáč Petr Lukáč
27. 6. 2017 16:39
Pražští radní odsouhlasili odkup Pražských vodovodů a kanalizací od francouzské firmy Veolia. Cena nákupu by mohla dosáhnout až pěti miliard korun. Vedení Prahy dlouhodobě vadí situace kolem vodovodů a kanalizací, kdy infrastrukturu vlastní město, ale provoz zajišťuje francouzská Veolia.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: René Volfík, René Volfík

Praha - Pražští radní udělali další krok k tomu, aby hlavní město ovládlo své vlastní vodovody a kanalizace. Radní na svém úterním jednání schválili záměr města odkoupit od francouzské Veolie firmu Pražské vodovody a kanalizace (PVK). O rozhodnutí jako první informoval server E15.

Praha svůj záměr na ovládnutí PVK oznámila loni na podzim. Během předběžných jednání podle informací online deníku Aktuálně.cz vznikl plán, podle kterého mělo město nejdříve získat 34procentní balík ve firmě a následně dokoupit i zbytek. Předběžné odhady hovořily o hodnotě PVK zhruba na úrovni pěti miliard korun.

Právě nové ocenění je jedním z prvních kroků, které musí Praha udělat. Provede ho pro ni dceřiná Pražská vodohospodářská společnost (PVS) spolu s externí firmou. Dokončení odkupu se neočekává ještě v letošním roce.

Hlavnímu městu se dlouhodobě nelíbí smlouva, kterou má s francouzskou společností uzavřenou. Zatímco Praha skrze PVS ovládá vodohospodářskou infrastrukturu, její provoz pro ní zařizuje právě společnost Pražské vodovody a kanalizace patřící Veolii. Současné vedení Prahy si stěžuje, že výše nájemného neumožňuje ani dostatečnou údržbu potrubí.

Veolia koupila od Prahy firmu PVK na konci 90. let. Hlavním problémem je nyní podle radních fakt, že smlouvu město v roce 2004 prodloužilo z roku 2013 až do roku 2028. A to prakticky zadarmo.

Příliš dlouhé a nevýhodné smlouvy českým městům neumožňují čerpat evropské dotace na velké infrastrukturní projekty. Praha si tak například musí ze 100 procent platit novou čističku odpadních vod, na kterou by jinak z Bruselu dostala mnohamiliardový přídavek.

Praha není ve svém záměru jediná. Již v roce 2015 vyplatila Veolii Plzeň, která jí za předčasné ukončení provozní smlouvy zaplatila 709 milionů korun. Předminulý týden se k podobnému kroku odhodlaly i severočeské obce. Ty za odchod Veolie ze Severočeské vodárenské společnosti zaplatí přes miliardu korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy