Praha by měla mít jen jeden stavební úřad místo 22, doporučují odborníci

ČTK ČTK
23. 4. 2018 12:20
Současný systém často vede k podezření, že rozhodování úředníků o povolení stavby není nezávislé a podléhá vlivu místních politiků.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Hlavní město by mělo mít jenom jeden stavební úřad, případně alespoň společnou metodiku posuzování staveb pro ty stávající. Dnes to zaznělo na konferenci, věnované územnímu plánování a stavebnímu zákonu. Současná struktura 22 stavebních úřadů podle odborníků povolování staveb v Praze komplikuje.

Do roku 2003 v metropoli existoval jednodušší systém s jedním úřadem, poté však byla zavedena stávající struktura. Podle odbornice na stavební právo Renáty Pintové - Králové to výrazně komplikuje situaci v Praze zejména proto, že neexistuje společná metodika rozhodování.

I kdyby se systém zcela nereformoval, měla by se podle ní taková metodika zavést. V ideálním případě by tak stavebník s jedním projektem dostal stejné stanovisko na kterémkoliv pražském úřadě.

S názorem expertky souhlasí i ředitel městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč. Podle něj by bylo ideální, kdyby Praha v budoucnu měla úřady dva - jeden by rozhodoval a druhý řešil odvolání.

Dalším problémem, který už není jenom pražským tématem, je podle Pintové - Králové vliv místních samospráv na stavební úřady. I když v současnosti podle zákona spadají pod stát, nacházejí se na obecních úřadech a v Praze na úřadech městských částí, které i platí jejich fungování.

To často vede k podezření, že rozhodování úředníků o povolení stavby není nezávislé a podléhá vlivu místních politiků. Problém by mohlo vyřešit zřízení Nejvyššího stavebního úřadu, který by úřady zaštiťoval a zároveň kontroloval.

S tím v současnosti počítá ministerstvo pro místní rozvoj ve svém avizovaném návrhu nového stavebního zákona. Na pražské úrovni by pak zřízení jednoho stavebního úřadu mohlo alespoň na úrovni městských částí narušit vazby politiků na úředníky.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rozpočet je nyní ve schodku 305 miliard. Je to méně, než se očekávalo

Schodek státního rozpočtu momentálně činí zhruba 305 miliard korun. Hospodaření státu se tak vyvíjí lépe, než se plánovalo. Na tiskové konferenci po jednání se senátory o daňovém balíčku to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.

"Je menší inkaso příjmů, logicky větší výdaje. Ale ten rozpočet se vyvíjí lépe, než byl schválen. Uvidíme, jak dopadne celý rok," řekl premiér.

Ke konci října činil schodek rozpočtu 274 miliard korun. Příjmy rozpočtu ke konci října meziročně klesly o 42,3 miliardy na 1,18 bilionu korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 61,2 miliardy na 1,02 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 212,1 miliardy na 1,45 bilionu korun. Po říjnových výsledcích ekonomové očekávali, že schodek rozpočtu za celý rok bude 400 až 450 miliard korun. Data o vývoji rozpočtu ke konci listopadu zveřejní ministerstvo financí v úterý 1. prosince.

Zdroj: ČTK
Další zprávy