Podle současného znění zákona musí povinně měřit odběr vody ze studny ti, kteří čerpají přes 500 m3 v kalendářním měsíci, případně přes 6000 m3 v kalendářním roce. Jde tak hlavně o záležitost velkoodběratelů, tedy například firem. Povinnost měřit odběr vody pod tento limit ale vodoprávní úřad v rámci nového povolení může nařídit i soukromníkovi s malým odběrem. Podle právníků to ovšem dosud nebylo běžnou praxí a přistupuje se k tomu pouze ze závažných důvodů.
Sucho v Česku se nicméně rozrůstá a zásoby podzemních vod se tenčí. "Aktuálně je situace stavu podzemních vod nejméně příznivá v povodí Lužnice a v severní polovině Čech, tedy včetně části Středočeského kraje," popisuje hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka stav z konce letošního srpna. Zároveň připomíná, že situace může být velmi rozdílná i mezi relativně blízkými lokalitami.
Za posledních pět let byl podle Daňhelky stav podzemních vod stabilně velmi nepříznivý zejména ve východních Čechách. "Zde bylo silné sucho na podzemních vodách v podstatě kontinuálně. Ale stav výrazného sucha se opakované objevoval v podstatě na celém území," dodává expert.
Kvůli nedostatku vody touha po vlastním zdroji vody mezi Čechy roste. "Zájem o studny a čerpání stále roste, hodně lidí se chce vracet k čerpání vody ze studní, obnovuji ty staré a je to levnější než voda státní," popisuje Jiří Rozumek z firmy Fajnvoda zabývající se čištěním vrtů a studní.
I z toho důvodu - kvůli množícím se sousedským sporům o vodu - vodoprávní úřady stále častěji přistupují k tomu, že u nových povolení nařizují osazení vodoměrem. "U studní, kde jsou nějaké obavy, zejména od vlastníků okolních studní, po dohodě nařizujeme osazení vodoměrem. Měli jsme i jedno takové rozhodnutí na odvolacím řízení a nebyl s tím problém," potvrzuje například vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Vlašim Jana Zmeškalová s tím, že v rámci jejich úřadu jde o relativní novinku.
Úřady tento krok často hájí tím, že vodoměr je v zájmu žadatele. Podle nich jde totiž o jedinou možnost, jak dokázat skutečně odebrané množství při případných sporech o vodu, které se množí.
V některých lokalitách - zejména tam, kde se sucho projevuje nejvýrazněji - se ovšem nařizuje osazení studně vodoměrem v rámci všech vydaných povoleních ke stavbě studny. "Povolení k nakládání s vodami vodoprávní úřad uděluje za podmínky, že bude měřeno pomocí vodoměru. Popřípadě, že bude veden provozní deník, kam bude zapisována doba provozu čerpadla," uvádí Aneta Brabencová, referentka odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí městského úřadu Votice. Do obvodu středočeských Votic spadá 15 okolních obcí.
"Při povolování nových studní dává vodoprávní úřad běžně do podmínek pro nakládání s podzemními vodami mimo jiné povinnost měřit množství odebrané podzemní vody z vodního zdroje vodoměrem a současně provádět záznamy o odečtech vodoměru v měsíčních intervalech," doplňuje Lenka Sedláková z vodoprávního úřadu v Chotěboři z kraje Vysočina.
Podobně jsou na tom na západ od Prahy. "V řízení o povolení stavby studny nařizujeme osazení vodoměrů k měření odebírané vody pro všechny odběry, tedy i pro odběry pod 500 m3, a to z důvodu, že Rakovnicko je jednou z oblastí nejvíce postižených suchem," vysvětluje pro Aktuálně.cz Miroslava Kučerová z městského úřadu Rakovník. Okres Rakovník zahrnuje celkem 83 obcí.
Bez ohledu na tuto "novinku" nicméně nadále platí, že již stojící a zkolaudovanou studnu osadit vodoměrem zpětně prakticky nelze.
Omezené čerpání může vyjít draho
Aktuálně.cz před nedávnem informovalo o tom, že se začínají objevovat i případy, kdy vodoprávní úřad schvaluje nová povolení k čerpání vody ze studní na zálivku na značně omezený počet měsíců. Koná tak na základě posudku hydrogeologa nebo námitky obce. Brát vodu ze studny je tak soukromému vlastníkovi povoleno třeba jen na tři nebo čtyři měsíce v roce.
Takzvané sezonní čerpání vodoprávní úřady často povolují hlavně chatařům, kteří studnu používají jen část roku. Konkrétně letos už tak ale učinily i u žadatelů, kteří obývají pozemek trvale.
Jak pečovat o studnu
- 1 x ročně rozbor vody (v případě užití pro domácnost)
- pravidelná desinfekce (v případě užití pro domácnost)
- správně nadimenzované čerpadlo ve správné hloubce vzhledem k vodnímu sloupci
- minimálně jednou za pět let vyčištění a vnitřní údržba s tím spojená
- Vyschlá studna není vždy důsledkem nedostatku vody, ale minimálně v polovině případů jde o zanedbanou údržbu.
Zdroj: Profivoda
Některé firmy zabývající se čištěním vrtů a studní přitom připouštějí, že takové omezení může mít na studnu negativní dopad. A to jednak z pohledu kvality vody - která ovšem není na zálivku pozemku klíčová - a jednak na stav trubek ve studni.
"Pro studnu kopanou nebo vrtanou je nejhorší, když se dlouhodobě nepoužívá, protože se v ní množí bakterie ze sedimentu uloženého na dně," vysvětluje Rozumek. "Pokud se voda používá, tak se obměňuje a ředí, a tím je voda ve studni pořád čerstvá a nebují tam bakterie. Při nečerpání vody se na trubkách a hlavně v nich usazují vysrážené minerály," doplňuje.
"Pokud nečerpáte vodu ve studni po většinu roku, nemusí být voda po 'přestávce' v dobré kvalitě a může to mít negativní vliv na celou studnu," potvrzuje jednatel společnosti Profivoda Patrik Pavlík. "Obecně platí pro studnu, že je dobré ji užívat stále v menším odběrech, než vynechávat a nechat ji například devět měsíců v nečinnosti," říká Pavlík.
Budoucnost nejistá
Z letošního průzkumu společnost Provident Financial, realizovaného mezi více než 600 respondenty, vyplývá, že v příštích deseti letech případného sucha očekává nedostatek vody hned 63 procent žen a 42 procent mužů.
Proměna zahradničení nastane podle 41 procent žen a 28 procent mužů, a dokonce zánik zahrad předpokládá 22 procent žen, ale jen deset procent mužů.
Předpovědět stav podzemních vod dlouho dopředu nicméně prozatím odborníci nedokážou. "Ale platí, že většina našich zvodní je poměrně zranitelná, neboť jsou mělké a méně rozsáhlé, proto při deficitu srážek a při vysoké teplotě vzduchu dochází k poklesům," vysvětluje Daňhelka s tím, že jejich doplňování může být procesem s velkou setrvačností.
"Velká zranitelnost pak samozřejmě znamená, že v případě nadužívání vod se situace stavu podzemních vod může dále zhoršovat i kvůli příliš velkým odběrům," doplňuje odborník.
Limity pro měření se sníží
Před prázdninami přitom vláda schválila rozsáhlou novelu vodního zákona, na podzim o ní bude jednat sněmovna. Ta mimo jiné obsahuje i návrh na snížení množství, od kterého je dána povinnost měřit odběr vodoměrem, a to na 1000 metrů krychlových v kalendářním roce, respektive 100 metrů krychlových v kalendářním měsíci.
"Je třeba zdůraznit, že i tento novelou nově navrhovaný limit je dostatečně vysoký a standardní odběry z "domácí studně" pro potřebu jedné či několika málo domácností nebudou žádnou novou povinností dotčeny. O zavedení plošné povinnosti měřit a evidovat i odběry pod uvedené limity ministerstvo neuvažuje," upřesňuje pro Aktuálně.cz Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
Plošné osazovaní všech studní vodoměry ze zákona tedy do budoucna nehrozí, vodoprávní úřady si ale i tak budou nadále o omezeních - a to i u těch nejmenších odběrů - rozhodovat samy na základě námitek či posudků. "Je pochopitelné, že ke kontrole dodržování těchto limitů je třeba množství skutečně odebrané vody měřit," připomíná Pospíšilová.
