Potvrzeno, eurozóna je v deflaci. Euro se bude dál propadat

Jiří Hovorka Jiří Hovorka, s využitím textu Evropa s obavami čeká deflaci z Hospodářských novin
Aktualizováno 7. 1. 2015 16:34
Podle rychlého odhadu Eurostatu je deflace dokonce mírně hlubší, než jakou předpokládal trh. Dolů ceny stáhla levná ropa.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Brusel – Potvrzeno. Eurozóna je v deflaci. Podle rychlého odhadu Eurostatu dokonce v mírně hlubší, než jakou předpokládal trh. Analytici čekali v zemích platících eurem pokles cen v průměru o 0,1 procenta, skutečná inflace klesla meziročně o minus 0,2 procenta.

Eurozóna se tak poprvé od roku 2009 dostala do deflace. Na záporném vývoji má největší podíl pokles cen energií, výrazně tomu pomáhá pokles cen ropy. I proto někteří ekonomové odrazují Evropskou centrální banku od zamýšleného kvantitativního uvolňování, tedy od masivního nákupu státních dluhopisů evropských zemí. Při vyloučení cen energií by inflace byla v plusu 0,6 procenta.

Na zprávu o prosincové deflaci se čekalo v souvislosti s pokračujícím pádem kurzu eura k dolaru. Potvrzená deflace by měla dále zvýšit tlak na propad kurzu společné evropské měny, který spoluvytváří i nejistota v Řecku. Kolem půl páté hodiny středoevropského času euro k dolaru ztrácí 0,56 procenta a obchoduje se kolem kurzu 1,1824 EUR/USD.

O měsíc dříve, tedy v listopadu, byla meziroční inflace v eurozóně podle Eurostatu na úrovni 0,3 procenta. Na prosincovou zápornou hodnotu inflace měl vliv především pokles cen energií o 6,3 procenta, které v listopadu klesaly o 2,6 procenta. Stabilní zůstaly v posledním měsíci loňského roku ceny jídla, alkoholu a tabáku i neenergetického průmyslového zboží.

ECB zvažuje stejný scénář jako ČNB

Evropská centrální banka nyní řeší stejný problém, který Českou centrální banku vedl v listopadu roku 2013 k výraznému oslabení české koruny. Podle šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho je riziko setrvalého poklesu cen v eurozóně „omezené“, ale zcela ho vyloučit nelze.

"Pokud inflace zůstane po delší dobu nízká, lidé by mohli očekávat ještě větší pokles cen a odložit utrácení. V této situaci ještě nejsme, ale musíme se tomuto riziku postavit," prohlásil Draghi v pátek.

Evropská centrální banka už ve snaze oživit evropskou ekonomiku a podpořit růst cen srazila úrokové sazby na rekordní minima a nabídla bankám levné úvěry. Obě opatření se ale zatím míjí účinkem a banka uvažuje o kvantitativním uvolňování, které se osvědčilo ve Spojených státech, naopak ale nepomohlo v posledních dvou letech Japonsku, které dlouhodobě bojuje s mírnou inflací.

Ke spuštění evropského kvantitativního uvolňování by mohlo dojít už na příštím měnovém zasedání Evropské centrální banky 22. ledna. Banka sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem má stejný inflační cíl jako Česká národní banka, míří tedy na dvě procenta.

Rozjetí nákupu dluhopisů by znamenalo další oslabování eura. Evropská centrální banka by tím hrála stejnou "hru" jako Česká národní banka - mířila by na růst cen dovozů, což by podpořilo inflaci. Zvýšila by se také konkurenceschopnost evropských exportérů, jelikož by klesly ceny jejich produkce na globálních trzích. To by mělo vést k rychlejšímu růstu mezd a větší zaměstnanosti.

Proti je šéf německé centrální banky

Proti uvolňování se kromě jiných staví guvernér německé centrální banky Jens Weidmann. "Deflace zpočátku nevyžaduje žádnou odpověď monetární politiky, dokud nejsou patrné sekundární efekty," řekl Weidmann.

V pětadvacetičlenné Radě guvernérů ECB, která by o záležitosti rozhodovala, může být přehlasován, ale jeho odpor by mohl ovlivnit rozsah a strukturu programu. Nejčastěji se ekonomové kloní k číslu 500 miliard eur vyhrazených pro nákupy dluhopisů.

Někteří analytici pak připomínají, že za pádem do mírné deflace stojí především výrazný propad cen ropy, který by sám o sobě měl Evropě pomoci k hospodářskému růstu a i proto zatím není třeba s deflací bojovat kvantitativním uvolňováním.

V deflaci byla eurozóna naposledy v červnu roku 2009, tehdy byla inflace na úrovni minus 0,7 procenta.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Odložení OH v Tokiu přijde organizátory na 1,9 miliardy dolarů

Odložení olympijských her v Tokiu kvůli koronavirové pandemii bude pro pořadatele představovat dodatečné náklady ve výši zhruba 1,9 miliardy dolarů (41,6 miliardy korun). Uvedla to japonská média s odkazem na své zdroje v organizačním výboru.

Pořadatelé už dříve sdělili, že upravený rozpočet olympijských her zveřejní v prosinci po sečtení dodatečných nákladů. Původně se počítalo s tím, že gigantická sportovní akce bude stát zhruba 13 miliard dolarů (284 miliard korun). Mezinárodní olympijský výbor a japonské vláda musely kvůli globální zdravotní situaci odložit OH plánované na letošní léto na 23. července až 8. srpna 2021.

Dodatečné náklady organizátorů zahrnují mimo jiné platby za zablokování stadionů a dalších sportovišť pro nový termín, náklady na dopravu či zaplacení pracovníků. Nejsou v nich však započítány prostředky na plánovaná opatření proti šíření koronaviru, která by měla uhradit japonská vláda.

Alespoň část dodatečných nákladů hodlají pořadatelé pokrýt úspornými opatřeními v 52 oblastech ve výši zhruba 283 milionů dolarů (6,5 miliardy korun), jež představili v říjnu. Organizátoři chtějí mimo jiné snížit počet funkcionářů na hrách, menší mají být výdaje na výzdobu sportovišť, nepočítá se s ceremoniály v olympijské vesnici a před slavnostním zahájením. Mělo by se ušetřit na dopravě využitím menšího počtu vozidel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy