Potvrzeno, eurozóna je v deflaci. Euro se bude dál propadat

Jiří Hovorka Jiří Hovorka, s využitím textu Evropa s obavami čeká deflaci z Hospodářských novin
Aktualizováno 7. 1. 2015 16:34
Podle rychlého odhadu Eurostatu je deflace dokonce mírně hlubší, než jakou předpokládal trh. Dolů ceny stáhla levná ropa.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Brusel – Potvrzeno. Eurozóna je v deflaci. Podle rychlého odhadu Eurostatu dokonce v mírně hlubší, než jakou předpokládal trh. Analytici čekali v zemích platících eurem pokles cen v průměru o 0,1 procenta, skutečná inflace klesla meziročně o minus 0,2 procenta.

Eurozóna se tak poprvé od roku 2009 dostala do deflace. Na záporném vývoji má největší podíl pokles cen energií, výrazně tomu pomáhá pokles cen ropy. I proto někteří ekonomové odrazují Evropskou centrální banku od zamýšleného kvantitativního uvolňování, tedy od masivního nákupu státních dluhopisů evropských zemí. Při vyloučení cen energií by inflace byla v plusu 0,6 procenta.

Na zprávu o prosincové deflaci se čekalo v souvislosti s pokračujícím pádem kurzu eura k dolaru. Potvrzená deflace by měla dále zvýšit tlak na propad kurzu společné evropské měny, který spoluvytváří i nejistota v Řecku. Kolem půl páté hodiny středoevropského času euro k dolaru ztrácí 0,56 procenta a obchoduje se kolem kurzu 1,1824 EUR/USD.

O měsíc dříve, tedy v listopadu, byla meziroční inflace v eurozóně podle Eurostatu na úrovni 0,3 procenta. Na prosincovou zápornou hodnotu inflace měl vliv především pokles cen energií o 6,3 procenta, které v listopadu klesaly o 2,6 procenta. Stabilní zůstaly v posledním měsíci loňského roku ceny jídla, alkoholu a tabáku i neenergetického průmyslového zboží.

ECB zvažuje stejný scénář jako ČNB

Evropská centrální banka nyní řeší stejný problém, který Českou centrální banku vedl v listopadu roku 2013 k výraznému oslabení české koruny. Podle šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho je riziko setrvalého poklesu cen v eurozóně „omezené“, ale zcela ho vyloučit nelze.

"Pokud inflace zůstane po delší dobu nízká, lidé by mohli očekávat ještě větší pokles cen a odložit utrácení. V této situaci ještě nejsme, ale musíme se tomuto riziku postavit," prohlásil Draghi v pátek.

Evropská centrální banka už ve snaze oživit evropskou ekonomiku a podpořit růst cen srazila úrokové sazby na rekordní minima a nabídla bankám levné úvěry. Obě opatření se ale zatím míjí účinkem a banka uvažuje o kvantitativním uvolňování, které se osvědčilo ve Spojených státech, naopak ale nepomohlo v posledních dvou letech Japonsku, které dlouhodobě bojuje s mírnou inflací.

Ke spuštění evropského kvantitativního uvolňování by mohlo dojít už na příštím měnovém zasedání Evropské centrální banky 22. ledna. Banka sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem má stejný inflační cíl jako Česká národní banka, míří tedy na dvě procenta.

Rozjetí nákupu dluhopisů by znamenalo další oslabování eura. Evropská centrální banka by tím hrála stejnou "hru" jako Česká národní banka - mířila by na růst cen dovozů, což by podpořilo inflaci. Zvýšila by se také konkurenceschopnost evropských exportérů, jelikož by klesly ceny jejich produkce na globálních trzích. To by mělo vést k rychlejšímu růstu mezd a větší zaměstnanosti.

Proti je šéf německé centrální banky

Proti uvolňování se kromě jiných staví guvernér německé centrální banky Jens Weidmann. "Deflace zpočátku nevyžaduje žádnou odpověď monetární politiky, dokud nejsou patrné sekundární efekty," řekl Weidmann.

V pětadvacetičlenné Radě guvernérů ECB, která by o záležitosti rozhodovala, může být přehlasován, ale jeho odpor by mohl ovlivnit rozsah a strukturu programu. Nejčastěji se ekonomové kloní k číslu 500 miliard eur vyhrazených pro nákupy dluhopisů.

Někteří analytici pak připomínají, že za pádem do mírné deflace stojí především výrazný propad cen ropy, který by sám o sobě měl Evropě pomoci k hospodářskému růstu a i proto zatím není třeba s deflací bojovat kvantitativním uvolňováním.

V deflaci byla eurozóna naposledy v červnu roku 2009, tehdy byla inflace na úrovni minus 0,7 procenta.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy