Potvrzeno, eurozóna je v deflaci. Euro se bude dál propadat

Jiří Hovorka Jiří Hovorka, s využitím textu Evropa s obavami čeká deflaci z Hospodářských novin
Aktualizováno 7. 1. 2015 16:34
Podle rychlého odhadu Eurostatu je deflace dokonce mírně hlubší, než jakou předpokládal trh. Dolů ceny stáhla levná ropa.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Brusel – Potvrzeno. Eurozóna je v deflaci. Podle rychlého odhadu Eurostatu dokonce v mírně hlubší, než jakou předpokládal trh. Analytici čekali v zemích platících eurem pokles cen v průměru o 0,1 procenta, skutečná inflace klesla meziročně o minus 0,2 procenta.

Eurozóna se tak poprvé od roku 2009 dostala do deflace. Na záporném vývoji má největší podíl pokles cen energií, výrazně tomu pomáhá pokles cen ropy. I proto někteří ekonomové odrazují Evropskou centrální banku od zamýšleného kvantitativního uvolňování, tedy od masivního nákupu státních dluhopisů evropských zemí. Při vyloučení cen energií by inflace byla v plusu 0,6 procenta.

Na zprávu o prosincové deflaci se čekalo v souvislosti s pokračujícím pádem kurzu eura k dolaru. Potvrzená deflace by měla dále zvýšit tlak na propad kurzu společné evropské měny, který spoluvytváří i nejistota v Řecku. Kolem půl páté hodiny středoevropského času euro k dolaru ztrácí 0,56 procenta a obchoduje se kolem kurzu 1,1824 EUR/USD.

O měsíc dříve, tedy v listopadu, byla meziroční inflace v eurozóně podle Eurostatu na úrovni 0,3 procenta. Na prosincovou zápornou hodnotu inflace měl vliv především pokles cen energií o 6,3 procenta, které v listopadu klesaly o 2,6 procenta. Stabilní zůstaly v posledním měsíci loňského roku ceny jídla, alkoholu a tabáku i neenergetického průmyslového zboží.

ECB zvažuje stejný scénář jako ČNB

Evropská centrální banka nyní řeší stejný problém, který Českou centrální banku vedl v listopadu roku 2013 k výraznému oslabení české koruny. Podle šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho je riziko setrvalého poklesu cen v eurozóně „omezené“, ale zcela ho vyloučit nelze.

"Pokud inflace zůstane po delší dobu nízká, lidé by mohli očekávat ještě větší pokles cen a odložit utrácení. V této situaci ještě nejsme, ale musíme se tomuto riziku postavit," prohlásil Draghi v pátek.

Evropská centrální banka už ve snaze oživit evropskou ekonomiku a podpořit růst cen srazila úrokové sazby na rekordní minima a nabídla bankám levné úvěry. Obě opatření se ale zatím míjí účinkem a banka uvažuje o kvantitativním uvolňování, které se osvědčilo ve Spojených státech, naopak ale nepomohlo v posledních dvou letech Japonsku, které dlouhodobě bojuje s mírnou inflací.

Ke spuštění evropského kvantitativního uvolňování by mohlo dojít už na příštím měnovém zasedání Evropské centrální banky 22. ledna. Banka sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem má stejný inflační cíl jako Česká národní banka, míří tedy na dvě procenta.

Rozjetí nákupu dluhopisů by znamenalo další oslabování eura. Evropská centrální banka by tím hrála stejnou "hru" jako Česká národní banka - mířila by na růst cen dovozů, což by podpořilo inflaci. Zvýšila by se také konkurenceschopnost evropských exportérů, jelikož by klesly ceny jejich produkce na globálních trzích. To by mělo vést k rychlejšímu růstu mezd a větší zaměstnanosti.

Proti je šéf německé centrální banky

Proti uvolňování se kromě jiných staví guvernér německé centrální banky Jens Weidmann. "Deflace zpočátku nevyžaduje žádnou odpověď monetární politiky, dokud nejsou patrné sekundární efekty," řekl Weidmann.

V pětadvacetičlenné Radě guvernérů ECB, která by o záležitosti rozhodovala, může být přehlasován, ale jeho odpor by mohl ovlivnit rozsah a strukturu programu. Nejčastěji se ekonomové kloní k číslu 500 miliard eur vyhrazených pro nákupy dluhopisů.

Někteří analytici pak připomínají, že za pádem do mírné deflace stojí především výrazný propad cen ropy, který by sám o sobě měl Evropě pomoci k hospodářskému růstu a i proto zatím není třeba s deflací bojovat kvantitativním uvolňováním.

V deflaci byla eurozóna naposledy v červnu roku 2009, tehdy byla inflace na úrovni minus 0,7 procenta.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy