Finanční úřady přitvrdí. Pokuta může vyrůst na desetinásobek

Petr Kučera Petr Kučera
4. 7. 2014 10:40
Novela daňového řádu, jejíž návrh nyní vláda posílá do Poslanecké sněmovny, zvyšuje jednu pokutu a zavádí dvě nové.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Jan Langer

Praha – Až desetinásobně vyšší "pořádková pokuta" než dosud hrozí od příštího roku lidem a firmám od finančního úřadu. Novela daňového řádu, jejíž návrh nyní vláda posílá do Poslanecké sněmovny, zároveň nově zavádí až půlmilionovou pokutu za nesplnění oznamovací nebo evidenční povinnosti.

Třetím zpřísněním je pak nová pokuta nejméně 2000 korun, pokud podnikatelé a firmy podají daňové přiznání, přihlášku k registraci nebo oznámení o změně jinak než elektronicky v případě, že zákon předepisuje elektronické podání. To je od letošního roku povinné u daně z přidané hodnoty.

Hospodářská komora, zaměstnavatelské svazy či daňoví poradci namítají, že opatření z dílny ministerstva financí jsou nepřiměřeně tvrdá. Výhrady mají i legislativci z některých jiných resortů.

Podle kritiků je navrhované zvýšení pořádkové pokuty z 50 tisíc na 500 tisíc korun nepřiměřeně vysoké také v porovnání s jinými procesními předpisy. Komora daňových poradců připomíná, že u správního řádu, občanského soudního řádu nebo trestního řádu je tato sankce ohraničena 50 tisíci korunami.

Ze zákona má vypadnout i dosavadní výslovné ustanovení o tom, že včas podané odvolání proti pokutě má odkladný účinek. Podle ministerstva je nadbytečné. Efekt odkladného účinku je fakticky dosažen tím, že pokuta je splatná do 15 dnů až po právní moci rozhodnutí o jejím uložení.

Nástroj pro boj s úniky

V současnosti mohou finanční úřady ukládat dva typy pořádkových pokut.

První typ hrozí lidem, kteří závažně ztěžují jednání vedená "správcem daně" tím, že navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, neuposlechnou pokynu úřední osoby nebo se navzdory napomenutí chovají urážlivě k úřední osobě. Takové sankce jsou ale v praxi výjimečné. Podle údajů Generálního finančního ředitelství ji loni dostalo osm lidí, celková výše dosáhla 48 tisíc korun. O rok dříve dostali pokutu jen dva lidé (celkem za tisíc korun), v roce 2011 jen pět osob. Pro tento typ sankcí má i nadále platit hranice 50 tisíc korun.

Navrhované desetinásobné zvýšení se týká druhého typu pořádkové pokuty. Tu může uložit finanční úřad osobě nebo firmě, která "závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně". Typicky jde o nedodání listin vyžádaných úřadem. Loni finanční úřady uložily 76 takových pokut v celkové výši 367 tisíc korun, předloni 215 pokut v součtu za 1,24 milionu, v roce 2011 to bylo 260 pokut v celkové výši 1,48 milionu.

Zvýšení horní hranice z 50 tisíc na 500 tisíc korun odůvodňuje ministerstvo financí bojem s daňovými úniky, které se mohou pohybovat i v miliardových částkách. Hospodářská komora i další zástupci podnikatelů se však obávají, že zvýšení horní hranice bude nutně znamenat zvýšení výše pokuty i za bagatelní porušení zákona. Zpřísnění tak v praxi pocítí běžní podnikatelé, zatímco vůči daňovým podvodníkům nebude účinné.

Ministerstvo nicméně ujišťuje, že cílem není zvyšovat průměrnou sankci za prohřešky bagatelního charakteru, nýbrž dát finančním úřadům k dispozici účinnější nástroj pro boj s významnými daňovými úniky. Základním mantinelem pro výši pokuty v konkrétním případě zůstane zásada přiměřenosti zakotvená v daňovém řádu.

Pořádkovou pokutu lze ukládat i opakovaně, jestliže předchozí sankce nevedla k nápravě a "protiprávní stav" trvá.

Tisíce za neúmyslné opomenutí?

Kritické reakce vzbudil také návrh na dvě zcela nové pokuty. Ani v jejich případě ale ministerstvo neustoupilo, s jejich zavedením nyní souhlasila i vláda.

Sankce až půl milionu korun má od příštího roku hrozit za nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti, stejně jako záznamní nebo jiné evidenční povinnosti. Ministerstvo tak chce zaplnit dosavadní mezeru v daňovém řádu. Odpadla by tak dosavadní praxe, kdy finanční úřad vyzývá podnikatele k dodatečnému formálnímu oznámení něčeho, co už mezitím sám zjistil z jiných zdrojů. Pokutu by šlo uložit do tří let ode dne, v němž k porušení povinnosti došlo.

Svaz průmyslu a obchodu nebo Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů považují navyšování sankcí za neúměrné. V době neustálých výrazných změn v daňové legislativě by pokuty podle nich dopadaly i na neúmyslná opomenutí. Přitom časté změny zákonů znamenají pro firmy výrazné náklady navíc.

Podle ministerstva financí je půlmilionová hranice srovnatelná se zahraničím. Například v Německu hrozí pokuta až 50 tisíc eur, pokud podnikatel neinformuje úřad o skutečnostech rozhodných pro zdanění.

Také podle předchozího českého zákona o správě daní a poplatků, účinného do konce roku 2010, dosahovala pokuta za „nesplnění povinnosti nepeněžité povahy“ až dvou milionů korun – k žádnému nepřiměřenému trestání přitom podle ministerstva nedocházelo.

Elektronické podání: Pokuta naskočí automaticky

Novinkou od roku 2015 má být i pokuta za nesplnění povinnosti elektronické formy podání v případech, kdy ji zákon vyžaduje. V praxi jde zatím o přiznání a další úkony týkající se daně z přidané hodnoty, u nichž je elektronická forma povinná od letošního roku.

Pokuta má v tomto případě činit jednotných 2000 korun a vznikne automaticky přímo ze zákona. Finanční úřad tedy nebude mít možnost ji snížit nebo vůbec neuložit. Dostane však právo zvýšit pokutu až na 50 tisíc korun, pokud podnikatel nebo firma nesplněním této povinnosti "závažně ztěžuje správu daní".

 

Právě se děje

Další zprávy