Poplatek za platbu kartou klesne, europoslanci zavedli strop

ČTK Jiří Hovorka ČTK, Jiří Hovorka
Aktualizováno 10. 3. 2015 13:27
Dnes tento poplatek, který bankám platí obchodníci, v Česku patří k nejvyšším v Evropské unii.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Visa

Štrasburk - Evropský parlament dnes schválil legislativu omezující poplatky, které banky účtují obchodníkům za platbu kartou. U transakcí prováděných debetními kartami bude strop nově činit 0,2 procenta z placené částky, u transakcí kreditními kartami pak 0,3 procenta.

Dnes přitom tento poplatek v Česku patří k nejvyšším v Evropské unii, když se pohybuje v průměru těsně nad hranicí jednoho procenta. Nový strop se bude týkat jak přeshraničních, tak domácích plateb kartou.

Omezení poplatků má podle výpočtů Evropské komise přinést roční úsporu 730 milionů eur (20 miliard korun) na straně spotřebitelů a šest miliard eur (163,6 miliardy korun) na straně obchodníků. Vydavatelé karet ale varují před tím, že na nové regulaci vydělají jen obchodníci.

"Regulaci tvrdě prosazovali maloobchodníci, proto je nyní vyzýváme, aby skutečně úspory přenesli na zákazníky. Předchozí zkušenosti ze zemí jako Austrálie nebo Spojené státy nicméně ukazují, že ke snížení cen nedošlo. Naopak praxe ukázala, že z regulace vyšli hůře spotřebitelé, protože došlo ke zvýšení nákladů na karty," říká František Jungr, manažer pro regionální rozvoj společnosti Visa Europe.

Místo banky platí obchodník, tedy spotřebitel

Poplatek účtuje banka obchodníka bance majitele karty. Oficiálním smyslem těchto mezibankovních poplatků je podělit se o náklady na transakci a o rizika spojená s platbou. Výši určují společně banky a společnosti vydávající karty, jako je Visa nebo MasterCard.

Podle Evropské komise, která návrh na omezení poplatků předložila v roce 2013, ale banka obchodníka přenáší mezibankovní poplatek na něj v podobě poplatků. Obchodník to pak promítne do ceny zboží nebo služby, aniž si toho je vědom zákazník.

Výše mezibankovních poplatků se výrazně liší mezi členskými státy. V České republice patří podle Komise v Evropské unii k nejvyšším - u Visa i MasterCard se v průměru pohybuje kolem 1,2 procenta. Vyšší úroveň je jen v Polsku, na Kypru a v případě karet Visa v Německu.

Nechte to na trhu

Odpůrci regulace, tedy především právě vydavatelé karet, tvrdí, že je lepší vše nechat na působení trhu. Banky prý nakonec stejně přenesou ztráty po snížení poplatků na obchodníky a majitele karet, a to zvýšením ročního poplatku za užívání karty.

Za pravdu dává odpůrcům těchto stanovených stropů i studie Vysoké školy ekonomické v Praze z roku 2013. Návrh Evropské komise na omezení výše poplatků podle ní ohrozí další rozvoj bezhotovostního platebního systému a zdraží jiné bankovní služby.

Regulace mezibankovního poplatku prý fakticky zastaví rozvoj trhu a znevýhodní Česko v porovnání s dalšími evropskými státy, kde situace na trhu umožňuje realizovat úspory z rozsahu bez dodatečných nákladů. V krátkém období prý sice sníží náklady obchodníkům, v delším časovém horizontu ale povede ke zvýšení cen platebních služeb pro koncové spotřebitele.

Vydavatel platebních karet MasterCard už loni v září prohrál boj s Evropskou unií kvůli zákazu přeshraničních poplatků při platbách kartami této značky. Soudní dvůr EU v odvolacím řízení potvrdil předchozí rozhodnutí Evropské komise, že mnohostranně sjednané mezibankovní poplatky v systému MasterCard porušují hospodářskou soutěž. Evropská unie má tudíž právo je zakázat.

Dvě značky na jedné kartě

Norma také poskytovatelům platebních karet nařizuje, aby měl spotřebitel možnost mít na své kartě dvě či více různých značek platebních společností. Banky by tak v budoucnu na přání klientů měly vydávat karty například s logem Visa i MasterCard, tedy v Česku dvou suverénně nejrozšířenějších značek.

"S dostatečným časovým předstihem před podpisem smlouvy dodá poskytovatel platebních služeb spotřebiteli jasné a objektivní informace o všech dostupných značkách platebních schémat i o jejich charakteristických rysech, včetně rozsahu funkcí, nákladů a bezpečnosti," stanoví mimo jiné legislativa.

Příjemci plateb, tedy obchodníci, musejí mít možnost instalovat v zařízení používaném v prodejním místě automatické mechanismy, které prioritně zvolí konkrétní značku nebo aplikaci. Příjemci plateb ale nesmějí plátcům bránit v tom, aby si zvolili jinou volbu, než je automatická prioritní volba, kterou si příjemce nastavil ve svém zařízení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 59 minutami

Šuráň po deseti letech končí jako prezident svazu minipivovarů, vystřídá ho Voldřich ze Zvíkova

Za nového prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů zvolila čtvrteční valná hromada Michala Voldřicha z Pivovarského dvoru Zvíkov. Po deseti letech vystřídá ve vedení Jana Šuráně, který byl v čele svazu od jeho vzniku. Na pozici už znovu nekandidoval, chce ale nadále organizovat hlavní svazové akce, jako je Festival minipivovarů na Pražském hradě a Jarní cenu sládků, která se koná právě na Zvíkově. Pro zvolení Voldřicha bylo všech 64 přítomných členů svazu.

Místopředsedy svazu se stali Radovan Koudelka ze Zámku Zábřeh - Ostrava a Miloš Hrabák z Pivovaru Welzl Zábřeh. "Bylo to hezkých deset let, podařilo se nám svaz založit a vybudovat to, že nás začali vnímat velcí (výrobci), malí i veřejnost," řekl končící prezident Šuráň.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Proud lávy ze sopky na ostrově La Palma výrazně zpomalil, možná do moře nedorazí

Proud lávy ze sopky na španělském ostrově La Palma od nedělní erupce výrazně zpomalil a možná tak ani nedorazí do moře, čehož se od počátku týdne mnozí odborníci obávají. Po střetu žhavé lávy s mořskou vodou by totiž podle vědců nastala chemická reakce, která by do vzduchu uvolnila obrovské množství páry s nebezpečnými látkami a kousky vulkanického skla. 

Láva, jejíž masa v místech dosahuje výšky až 12 metrů, se nyní pohybuje rychlostí asi čtyři metry za hodinu, v pondělí to přitom bylo asi 700 metrů za hodinu. Díky výraznému zpomalení možná láva na pobřeží ani nedorazí.

Láva na tomto Kanárském ostrově v Atlantiku zničila dosud na 166 hektarů a pohltila podle satelitních snímků asi 350 domů. Oběti ani zraněné si přírodní katastrofa nevyžádala, na šest tisíc lidí zůstává evakuováno.

Zdroj: ČTK
Další zprávy