Pomoc firmám: Nový kurzarbeit má mít jednodušší pravidla

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 8. 2014 16:15
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje proplácet zaměstnancům při kurzarbeitu ze státních peněz 30 procent průměrného výdělku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Nová pravidla pro takzvaný kurzarbeit by měla být výrazně jednodušší, než tomu bylo dosud. Po dnešním jednání zástupců podnikatelů a odborů u místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy.

Změnu pravidel chtějí podniky prosadit mimo jiné i kvůli možným dopadům ruských sankcí na zaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo konkrétní návrh, v jehož rámci má stát zaměstnancům proplatit 30 procent mzdy.

Změna pravidel od příštího roku?

Všichni zúčastnění se shodli na tom, že nová pravidla by měla platit od 1. ledna 2015.

Koncem srpna by návrh mohla schvalovat vláda a 4. září by se jím měla zabývat tripartita. Konkrétní harmonogram schvalování však podle Bartoška zatím není připraven.

V tuzemsku už tato možnost existuje. Zaměstnavatelé však o tuto podporu příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná.

Peníze ze státní kasy

"Já můžu říct, že (chystaný kurzarbeit) bude výrazně jednodušší," řekl Hanák s tím, že nepůjde o evropské peníze, a proto nebude pro firmy platit omezení například v případě, že už podporu vyčerpaly. "Byrokratické to bude, ale jde o peníze, ale budou to peníze národní, tak jak to má být. Nechceme na to evropské peníze," zdůraznil.

"Zásadní rozdíl: nebude to projektové, bude to ad hoc situace podle minimálních pravidel daných zákonem," dodal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý ale upozornil, že spuštění podpory z národních zdrojů bude muset ještě projít diskusí s antimonopolním úřadem. Pro případ krize však podle něj komora toto opatření podporuje.

"Vyjádřil jsem určitou rezervovanost, kdyby kurzarbeit měl být rozšířený pro některé další oblasti jako strukturální změny, prudká změna podnikového záměru, kde se obávám určitých možností zneužití," dodal.

Na příští rok 200 milionů

Podle Středuly by se kurzarbeit nevztahoval na státní subjekty a zatím se jedná o čtyřech kategoriích jeho použití. První by se týkala krizí a mimořádných situací, v nichž by vláda určovala například od kdy a do kdy by takové opatření platilo. Druhou možností by byly třeba povodně.

Další možností by mohla být například restrukturalizace firem a poslední pak sezonní práce. Tam se podle něj debatovalo o šíři sezonních prací, protože se můžou týkat nejen zemědělství, ale i průmyslu. Objem požadovaných peněz je podle něj těžké odhadnout.

"Myslíme si, že by bylo zodpovědné požádat ministerstvo financí a pro rok 2015 alokovat částku, která by byla někde mezi jedním stem a dvěma sty miliony korun," řekl.

Místopředseda Sněmovny Bartošek řekl, že pokud přijde 5000 lidí o práci, znamená to dopad zhruba 550 milionů do státního rozpočtu. V případě zavedení kurzarbeitu očekává, že náklad na něj bude činit asi 160 milionů korun. Zbytek peněz by tak stát ušetřil a lidé by navíc nepřišli o práci.

MPSV nabízí skoro třetinu výdělku

Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) má již resort připravený konkrétnější návrh pro kurzarbeit. Stát by měl zaměstnavatelům na platy pracovníků poskytnout 30 procent průměrného výdělku, nejvýše však 1,4násobek minimální mzdy, což je 11 900 korun.

Zaměstnanec by během kurzarbeitu měl pobírat 90 procent své průměrné mzdy, z toho 60 procent bude proplácet zaměstnavatel a 30 procenty přispěje ministerstvo práce a sociálních věcí.

„Tímto opatřením chceme rychle a účinně zareagovat na současnou situaci a pomoci českým firmám, které mohou být ohroženy ruským embargem,“ představuje návrh ministryně.

Podle výpočtu resortu by stát díky chystanému kurzarbeitu ušetřil na podporách v nezaměstnanosti stamiliony korun.

"Náklady veřejných rozpočtů na nezaměstnaného činí 109 tisíc korun. Nezaměstnanost pěti tisíc zaměstnanců by veřejné rozpočty stála 545 milionů. V období šesti měsíců by úspora rozpočtu tedy činila 362,838 milionu," uvádí ministerstvo v podkladech.

Cíl: udržet zaměstnanost

"Bavíme se o penězích, které udrží zaměstnanost. Nebudou to peníze, které půjdou přes úřady práce nezaměstnaným lidem," doplnil místopředseda Sněmovny. Bartošek se také vyslovil pro spolupráci s opozicí, aby materiál prošel ve Sněmovně už v prvním čtení.

Pracovní skupina pro monitorování dopadu sankcí mezi EU a Ruskem došla v pondělí k závěru, že doporučí vládě, aby práce na kurzarbeitu urychlila. V Česku bylo v rámci "starého" systému na kurzarbeit určeno do konce roku 2015 celkem 400 milionů korun.

___________________________________________________

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!

 

Právě se děje

před 2 minutami

V Anglii a Walesu se konají místní volby, nového starostu vybírají i v Londýně

Na mnoha místech Anglie a Walesu se dnes konají místní volby. Nového starostu si zvolí i obyvatelé Londýna. Skotové a Velšané si vyberou i své zástupce v regionálních parlamentech. Velká pozornost je upřena hlavně na skotské volby, které by mohly napovědět, zda je reálné další referendum o nezávislosti Skotska. Volební místnosti se za přísných protiepidemických opatření otevřou v 07:00 místního času (08:00 SELČ) a uzavřou se ve 22:00 (23:00 SELČ).

Británii čeká skutečný supervolební čtvrtek. Místních voleb bude rekordní počet, protože ty které se měly konat před rokem, byly odloženy kvůli koronavirové pandemii. Nově obsazena po dnešku musí být zhruba 5000 křesel ve 145 místních radách jenom v Anglii, kde se bude rovněž volit přímo 14 starostů, včetně toho londýnského.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Jižní Karolína zavádí popravy zastřelením, nemá totiž dost smrtících injekcí

Sněmovna reprezentantů amerického státu Jižní Karolína ve středu schválila zastřelení coby jednu z metod popravy. Stalo se tak kvůli nedostatku látek používaných ve smrtících injekcích. Tento stát, který v minulosti patřil mezi části Spojených států s nejvyššími počty poprav, je chce znovu vykonávat ve větším měřítku, napsala agentura AP.

Podle nově schváleného zákona si zločinci odsouzení k smrti v případě, kdy nebude k dispozici smrtící injekce, budou muset vybrat mezi popravou na elektrickém křesle a zastřelením. AP připomíná, že kromě Jižní Karolíny popravuje vězně na elektrickém křesle osm dalších států, hrdelní trest zastřelením nyní umožňují vykonávat zákony tří států. Poprava se v Jižní Karolíně naposledy konala před deseti lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy