Chov drůbeže v klasických klecích je v Evropské unii zakázaný od roku 2012. Nahradily je takzvané obohacené klece, které sice oproti klasice mají například vlastní snáškové hnízdo, přesto nadále omezují zvířata v pohybu. Prostor klece určený pro jednu slepici přitom odpovídá rozměru jednoho papíru A4.
Kritici úplného zákazů chovu slepic v klecích upozorňují na mediální tlak, který se podle nich kolem zákazu vytvořil. "Vždy když něco rušíme, musíme řádně vyhodnocovat fakta. O těch se nemluví. Zatím jsme jen u 'chtění', ale už se vytváří nejen mediální tlak na zákaz zákonem. Přitom zákaz klecových chovů se nedotýká jen slepic, jak se rádo zjednodušuje," říká pro Aktuálně.cz členka zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Margit Balaštíková (ANO).
V nevýhodách zákazu mají přitom jasno - jde podle nich zejména o dopad na české chovatele, pro které by zákaz mohl znamenat miliardové investice na alternativní způsob ustájení nosnic. Řada z nich by tak z ekonomických důvodů byla nucena své chovy zrušit a otevřela by se příležitost masivních dovozů levnějších vajec z okolních zemí EU. U těchto dovozů přitom bývá obtížné kontrolovat, z jakého chovu vejce pocházejí.
"Dovozy vajec z okolních států, především Polska, poškozují tuzemské chovatele už nyní, a pokud zpřísníme legislativu pouze v ČR, poškodí je to určitě. Dováží se sem vejce z Polska, Slovenska, Lotyšska, tedy zemí, kde je ještě víc slepic v obohacených klecích," říká předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU) Gabriela Dlouhá.
Zásadním minusem pro zákazníky může být také cena. Náročnější chov totiž podle Dlouhé může s cenami konečné produkce zahýbat až o několik korun u jednoho vejce. Vedle přímého prodeje vejce zde podle ČMDU hrozí také zdražení dalších výrobků, u kterých se vejce využívá jako surovina pro další zpracování.
Řetězce proti klecím
Naopak podporovatelé návrhu oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz poukazují na evropský zájem o ochranu zvířat i na závazky řetězců, které postupně přestávají odebírat vejce z klecových chovů, čímž de facto eliminují levnější dovozy z "klecových" zemí a místní výrobci se tak nemusí o odbyt obávat.
K tomu se již dříve v Česku přihlásily obchodní řetězce jako Makro, Lidl, Billa, Tesco, Albert, Kaufland či Penny Market, ale také nadnárodní giganti Ikea, Costa Coffee nebo řetězec bageterií Subway.
"Všechny supermarkety, dále velké potravinářské firmy, restaurační řetězce a další se zavázaly, že nejpozději od roku 2025 nebudou odebírat a dále prodávat nebo používat klecová vejce. Tedy nejen česká klecová vejce, ale ani polská nebo lotyšská," připomíná Pavel Buršík z organizace OBRAZ - Obránci zvířat. "Tyto závazky pokrývají asi dvě třetiny trhu s vejci a stále přibývají. Z toho důvodu se zde neotvírá žádný větší prostor pro dovoz klecových vajec," domnívá se Buršík.
Podobný názor zastává iniciativa Slepice v nouzi. Podle té mohou být ohrožení pouze nepřipravení podnikatelé. Pro další ale může jít o šanci urychleně předělat klecové chovy a nabídnout řetězcům taková vejce, jaká již brzy začnou podle svých slibů vyžadovat.
"Místo aby to Česko bralo jako obchodní příležitost, kdy budou chovy na tuto změnu připraveny a podnikatelé tak více vydělají, tak se stát i drůbežářská unie snaží strašit veřejnost, že bez klecí to nejde a vajíčka z podestýlky budou násobně dražší. Nic z toho není pravda, stačí se podívat do západních zemí, kde klecová vejce neprodávají," vysvětluje za iniciativu Petr Dobrý.
Dovoz nás nevyřadil, vzkazují Němci
V Česku je poměr klecových chovů 84 procent z celkové produkce vajec, ve zbytku EU je to dohromady kolem 54 procent. V Německu, Rakousku a Švýcarsku je klecový chov zakázán docela. Odstupují od něj také v Belgii, Dánsku, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku, Švédsku či Velké Británii. V těchto zemích podíl vajec z klecových velkochovů klesl na méně než polovinu.
Německo zakázalo chovat slepice v klasických klecích - tedy bez hnízda, bidla nebo podestýlky - v roce 2010. Tedy o dva roky dříve, než to vyžadovalo unijní právo. Chov nosnic v Německu se tak převedl převážně na chov v halách.
"K nárůstu rozdílu v cenách mezi vejci z jednotlivých typů chovů došlo zejména po roce 2012. Zatímco u klecových vajec (z dovozu,- pozn. red.) mírně klesají, u halových chovů se drží na stejné úrovni a rostou u vajec z volných chovů a biochovů," vypočítává pro Aktuálně.cz Silke Brandtová z tiskového oddělení německého spolkového ministerstva zemědělství.
V Německu se vejce dováží převážně z Nizozemska, jde o 70 až 78 procent. Z Polska míří sedm až 19 procent. Dovozy vajec dosáhly vrcholu v roce 2010 s 627 tisíci vejci. Dnes nahrazování domácích vajec dovozem ale probíhá již ve velmi omezené míře. Domácí produkce od roku 2010 nepřetržitě rostla a v roce 2018 dosáhla 846 tisíc.
Podle Brandtové vyřadili maloobchodní prodejci téměř všechna vajíčka z klecových chovů z nabídky. "Průmysl zpracování vajec se totiž stále více přeorientovává na alternativní chov. Dokud bude Polsko a Česko spoléhat na klecová vejce, nebude možné je vyvážet do Německa, nebo jen v omezené míře," zdůrazňuje Brandtová s odkazem na řetězce, které odmítají klecová vejce prodávat.
V Rakousku začal úplný zákaz klecových chovů platit letos. Zatímco v roce 2005 tam žilo přibližně 4,7 milionu slepic a z toho 53 procent v klecích, na konci roku 2018 už to bylo 6,7 milionu slepic a v obohacených klecích žilo pouhé jedno procento z nich. Přitom za tu dobu soběstačnost Rakouska v produkci vajec stoupla ze 75 procent na 86 procent.
Iniciativa za zákaz
Podle českých chovatelů je však nutné, aby úplný zákaz platil v celé Evropské unii. Pro podnikatele s vejci by to mimo jiné znamenalo dotace. "Nebráníme se zákazu, pokud bude zákaz v celé EU, z důvodu exportu vajec z těchto států. ČR není soběstačná ve výrobě vajec a tento krok by soběstačnost ještě snížil," upozorňuje pro Aktuálně.cz Dlouhá z ČMDU.
S tímto tvrzením souhlasí také Agrární komora. "Pokud by zákaz klecových chovů začal platit pouze v České republice, naši chovatelé by museli zavřít chovy a po státu by požadovali miliardové kompenzace. Logické řešení spatřujeme pouze v jednotném přístupu Evropské komise," říká prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.
Petici týkající se zákazu všech klecových chovů hospodářských zvířat Evropská komise již obdržela. Předložila ji organizace Compassion in World Farming (CIWF). S pomocí evropské občanské iniciativy Konec doby klecové nasbírala přes 1,6 milionu podpisů, z toho v Česku přes 56 tisíc.
"Výsledný počet podpisů v ČR předčil naše očekávání a považujeme ho za naprosto skvělý. Tabulkové kvalifikační minimum 15 750 podpisů jsme překročili víc než 3,5krát! V rámci celé EU bylo kvalifikační minimum překročeno ve 21 zemích," vypočítává zástupkyně CIWF v Česku Romana Šonková.
Iniciativa je ovšem stále ve fázi ověřování podpisů pověřenými úřady. V Česku jde o ministerstvo vnitra. "Evropské komisi můžeme předat iniciativu, teprve až budeme mít výsledný počet ověřených podpisů. Nicméně komisi ustavenou nově po loňských evropských volbách jsme již o naší iniciativě informovali dopisem, zaslaným jménem 170 organizací, které se nám podařilo sdružit pro sběr podpisů do platformy Konec doby klecové," doplňuje Šonková.
On-line deník Aktuálně.cz kontaktoval Evropskou komisi s dotazem, zda zvažuje zákaz klecových chovů celoplošně po EU či případnou regulaci dovozu vajec ze zahraničí. Do publikace článku se ovšem její zástupci nevyjádřili.
Klece řešme prvně doma
Ochránci zvířat jsou přesvědčeni, že celoplošné předpisy v EU by byly sice řešením, ale nutné nejsou. Zákaz na evropské úrovni je totiž podle nich běh na dlouhou trať.
"Podobné případy, například zákaz testování kosmetiky na zvířatech, ukazují, že pokud chceme změnu na evropské úrovni, tak je nejlepší si prvně udělat pořádek doma. Přechod na ohleduplnější bezklecové chovy je jasným celoevropským trendem," vysvětluje Buršík z Obránců zvířat.
Ti také spustili kampaň, která vyzývá premiéra Andreje Babiše k zásahu v hnutí ANO, jež k návrhu o zákazu klecových chovů přistupuje kriticky. Právě postoj hnutí je přitom pro podporu zákazu klíčový.
"Andrej Babiš o sobě opakovaně říká, že je velkým milovníkem zvířat, zasadil se třeba i o zákaz kožešinových farem, kde v klecích trpěli norci a lišky. Ve svém Národním investičním plánu zároveň počítá s výraznými investicemi na zlepšení životních podmínek hospodářských zvířat. Přímé náklady zákazu pro drůbežáře jsou přitom podle analýzy docenta Částka z Masarykovy univerzity v rozmezí 600-900 milionů korun, což je zvládnutelné," komentuje premiérův postoj Buršík.
Vejce raději česká a dražší
Nakolik se Češi zajímají o vejce, která kupují, zjišťoval průzkum společnosti Stem/Mark z března minulého roku. Vyplynulo z něj, že druh chovu při nákupu neřeší bezmála 60 procent zákazníků.
Minimálně polovina dotázaných pak upřednostňuje nižší cenu bez zvážení dalších aspektů. Rozhodujícím faktorem je ale také země původu, 68 procent lidí totiž uvedlo, že při nákupu sáhnou vždy po českém vejci.
Diskusi na téma podmínek chovu slepic v klecích přitom podle čerstvého průzkumu agentury PPM Factum zaregistrovalo celkem šest z deseti Čechů. Přibližně 80 procent Čechů uvedlo, že chce zákaz klecových chovů. Souhlasí s tím více mladí lidé a také ti s nejvyššími příjmy.
Z průzkumu dále vyplývá, že naprostá většina Čechů by upřednostnila česká neklecová vejce před klecovými vejci z Polska i v případě, že by ta česká byla dražší. Polská vejce by si v takovém případě koupilo pouze pět procent zákazníků.
