Dvanáct států USA žaluje Trumpovu administrativu, cla jsou prý "šílená a nezákonná"
Někteří čínští výrobci v reakci na vysoká cla na dovoz do Spojených států pozastavují produkci a hledají pro své zboží nové trhy. S odvoláním na analytiky a samotné podniky to napsal server americké televize CNBC. Upozornil, že úbytek zakázek související se cly má negativní dopad na pracovní místa v Číně.
"Znám několik továren, které poslaly polovinu zaměstnanců na několik týdnů domů a pozastavily většinu výroby," uvedl Cameron Johnson z šanghajské poradenské společnosti Tidalwave Solutions. Největší potíže teď podle něj pociťují továrny vyrábějící hračky, sportovní potřeby a nízkonákladové zboží.
Johnson upozornil, že k pozastavování výroby zatím nedochází v masovém rozsahu, ale panují obavy, že tento trend bude nabírat na síle. "Existuje naděje, že se cla sníží, takže se budou moci obnovit objednávky. Mezitím však firmy posílají zaměstnance na nucenou dovolenou a omezují výrobu," dodal.
Zprávy z pondělí 28. dubna
Keňský prezident William Ruto a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching plánují užší spolupráci a vytvoření "čínsko-africké komunity," píší dnes agentury Reuters a AP. Společně také odsoudili rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na veškerý dovoz do Spojených států. Ruto, který je momentálně už na třetí návštěvě Pekingu od roku 2022, označil Trumpovu obchodní válku za možný "smrtelný úder" nynějšímu světovému řádu.
Keňa chce následovat "čínskou pozoruhodnou cestu proměny ve vládnutí, hospodářském rozvoji a světovému vůdcovství", uvedl dnes na pětidenní státní návštěvě Číny Ruto. Zároveň poděkoval Si Ťin-pchingovi za desítky milionů dolarů, které Peking investoval do keňského zdravotnictví, školství, nebo opatření proti přírodním katastrofám. Přispěl také na plánovaný nový komplex keňského ministerstva zahraničí. Dnes obě hlavy států podepsaly další dohody o vzájemné spolupráci.
Ruto také ve středu vystoupil na Pekingské univerzitě, kde kromě Trumpových cel zkritizoval Radu bezpečnosti OSN a současný světový řád, píše AP.
Dvanáct amerických států žaluje u federálního soudu administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli clům, která jsou podle nich nezákonná a vnáší chaos do americké ekonomiky. Dnes to napsala agentura AP. Státy chtějí, aby soud zakázal úřadům cla vymáhat.
Žalobu k americkému soudu pro mezinárodní obchod podaly státy Oregon, Arizona, Colorado, Connecticut, Delaware, Illinois, Maine, Minnesota, Nevada, Nové Mexiko, New York a Vermont. Minulý týden podala obdobnou žalobu Kalifornie.
Dokument zpochybňuje Trumpovo tvrzení, že může svévolně zavádět cla na základě zákona o mezinárodních pohotovostních ekonomických opatřeních (IEEPA). V žalobě se mimo jiné píše, že prezidentova celní politika podléhá spíše jeho "rozmarům, než rozumnému výkonu zákonné moci".
"Tím, že si prezident přisvojil pravomoc uvalovat obrovská a neustále se měnící cla na jakékoli zboží dovezené do Spojených států, narušil ústavní pořádek a vnesl do americké ekonomiky chaos," stojí v žalobě.
Arizonská ministryně spravedlnosti Kris Mayesová ve svém prohlášení označila Trumpova cla za "šílená, ekonomicky nerozvážná a nezákonná". Mimo jiné dodala, že pravomoc uvalit cla má pouze americký Kongres a že prezident může IEEPA použít pouze v mimořádných situacích.
Zprávy ze čtvrtka 14. dubna
Deník The Wall Street Journal zveřejnil zprávu, že Bílý dům zvažuje snížit cla pro Čínu, aby se obchodní válka mezi oběma zeměmi zmírnila. Vysoce postavený úředník Bílého domu podle listu uvedl, že cla na čínské zboží se pravděpodobně sníží na zhruba 50 až 65 procent ze stávajících 145 procent.
Akcie ve Spojených státech prudce posilují poté, co americký prezident Donald Trump řekl, že se nechystá odvolat šéfa americké centrální banky (Fed). Pomáhá jim i rostoucí očekávání, že by mohla být uzavřena obchodní dohoda s Čínou.
"Ekonomická agenda prezidenta Donalda Trumpa inspiruje firmy k investicím v Americe," řekl Alex Pfeiffer z tiskového oddělení Bílého domu. "Statisíce dobře placených pracovních míst už byly oznámeny a další jsou na cestě," dodal. Zájem o investice v USA podle něj podporují prezidentovy nízké daně, nízká regulace a politika America First (Amerika na prvním místě).
Investice ve Spojených státech od lednového nástupu prezidenta Donalda Trumpa do úřadu přesáhly pět bilionů dolarů (110 bilionů Kč) a vytvoří zhruba 451 tisíc pracovních míst. Uvedl to server Fox Business, který se opírá o analýzu firemních oznámení a zpráv expertů z jednotlivých odvětví. Jde o investice od amerických i zahraničních společností. Trump se snaží lákat zahraniční firmy i zaváděním cel. Mezi největší firmy, které se rozhodly investovat v USA, patří Apple, Nvidia, Softbank, Oracle či OpenAI. Poslední tři investují celkem 500 miliard dolarů do největšího projektu infrastruktury pro umělou inteligenci (AI) v historii, uvádí Bílý dům.
zprávy ze středy 23. dubna
Americký ministr financí Scott Bessent dnes řekl, že věří, že se obchodní napětí mezi USA a Čínou sníží. Budoucí jednání s Pekingem označil za "těžkou práci", která ještě nezačala, uvedl podle agentury Reuters zdroj, který slyšel ministrovu prezentaci pro investory na konferenci banky JP Morgan.
Bessent označil současnou situaci v bilaterálním obchodu dvou mocností za embargo. Ani jedna ze stran podle něj nepovažuje současný stav za udržitelný. Dodal, že cílem Trumpovy administrativy není oddělit dvě největší světové ekonomiky. Americký ministr naopak doufá ve "velké, krásné přeorientování" čínské ekonomiky směrem k větší spotřebě a americké ekonomiky směrem k větší výrobě, ale není podle něj jasné, zda je na to Peking připraven.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obdržela návrhy obchodních dohod od 18 zemí, oznámila dnes mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Američtí představitelé, včetně ministra obchodu Howarda Lutnicka, se podle ní tento týden setkají s představiteli 34 zemí, aby jednali o obchodu. Leavittová neupřesnila, o které státy jde. Obchodní vyjednávání mezi USA a Čínou jsou podle mluvčí na dobré cestě.
"Než jsem sem přišla, zeptala jsem se na to prezidenta a on chtěl, abych se s vámi všemi podělila o to, že se nám daří velmi dobře, pokud jde o možnou obchodní dohodu s Čínou," prohlásila Leavittová před novináři v Bílém domě.
Cena zlata láme po Trumpově kritice šéfa Fedu rekordy. Cena zlata se dostala na rekordních 3500 dolarů (75 960 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat. Americké akcie tak na začátku týdne prudce klesly, oslabil také dolar.
Švýcarská farmaceutická společnost Roche investuje v příštích pěti letech ve Spojených státech 50 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč). Firma to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Je to jedna z největších investic od firem, které se snaží přizpůsobit celní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Investice by měla vytvořit více než 12 tisíc pracovních míst. Z toho 6500 míst vznikne ve stavebnictví a 1000 míst v nových a rozšířených závodech firmy.
Zprávy z úterý 22. dubna
A po dolaru se prudkého poklesu dočkaly i hlavní americké akciové indexy. Také je to reakce na Trumpova slova.
Hlavní pozornost se soustředí na nového amerického ministra financí Scotta Bessenta, který má vést klíčová jednání, uvedla agentura.
Ve Washingtonu dnes začalo jarní zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB), které potrvá do 26. dubna.
Americká cla a snaha vyjednat pro vlastní zemi s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa bilaterální obchodní dohodu zřejmě zastíní všechna ostatní témata, jako je klimatická politika, inflace nebo pomoc napadené Ukrajině, píše agentura Reuters.
Podle serveru CNBC Trumpovy útoky vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky. Trump předsedu Fedu Powella kritizoval také na konci minulého týdne ve čtvrtek.
"Nejsem s ním spokojen. Když budu chtít, aby odtamtud odešel, tak odejde opravdu rychle, to mi věřte," řekl Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett následně v pátek uvedl, že Bílý dům studuje, za jakých okolností by Trump mohl Powella odvolat.
Dolar po Trumpově kritice šéfa centrální banky klesá k tříletému minimu.
Agentura AP označila pokles dolaru za "možná ještě znepokojivější" než současně probíhající výprodej akcií na newyorské burze. Dolar totiž v minulosti v obdobích nejistoty spíše posiloval.
Americký prezident Donald Trump dnes potřetí za necelý týden kritizoval předsedu centrální banky (Fed) Jeroma Powella. V příspěvku na své sociální síti Truth Social ho obvinil, že odkládá další snižování sazeb z politických důvodů.
Podle serveru CNBC Trumpovy útoky vyvolávají otázky ohledně nezávislosti centrální banky.
Peking podle něj "přijme rozhodná a reciproční protiopatření", pokud by některá země o takové dohody usilovala.
Čína respektuje všechny strany, které řeší ekonomické a obchodní neshody se Spojenými státy prostřednictvím konzultací, ale postaví se rozhodně proti tomu, aby kterákoliv strana uzavřela dohodu na úkor Číny, uvedlo ministerstvo obchodu v Pekingu podle Reuters.
Peking varoval země vyjednávající se Spojenými státy ohledně cel před uzavřením dohod, které by poškodily Čínu. Informovaly o tom v noci na pondělí agentury Reuters a AFP, podle nichž čínské ministerstvo obchodu pohrozilo protiopatřeními. Jde o reakci na informaci, že se Trumpova administrativa chystá tlačit na ostatní země, aby omezily obchod s Čínou výměnou za celní výjimky ze strany USA.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil naději, že Ukrajina a Rusko "tento týden" uzavřou dohodu, která poté oběma zemím umožní čile obchodovat se Spojenými státy. Trump to uvedl v krátkém příspěvku na své sociální síti Truth Social.
Z Číny se vrací do Spojených států další letadlo americké společnosti Boeing, které měla ¨převzít jedna z místních leteckých společnosti. Uvedla to v pondělí agentura Reuters. Letadlo Boeing 737 Max 8 přistálo na americkém území Guam. V neděli se z Číny vrátilo další letadlo, které bylo určeno pro čínské aerolinky. Krok zřejmě souvisí s celní válkou mezi Pekingem a Washingtonem.
Zprávy z pondělí 21. dubna
Japonská vláda nebude do rozhovorů se Spojenými státy o clech zahrnovat bezpečnostní témata, prohlásil dnes japonský premiér Šigeru Išiba. Americký prezident Donald Trump přitom před několika dny otázku financování přítomnosti amerických jednotek v Japonsku s rozhovory o clech spojil, píše agentura Kjódó.
"Nemyslím si, že je vhodné diskutovat o bezpečnosti a obchodu zároveň. Bezpečnostními otázkami bychom se měli zabývat, aniž bychom je spojovali se cly," řekl Išiba v televizním pořadu. Zástupce japonské vlády Rjósei Akazawa ve středu v Bílém domě ohledně cel jednal jak s Trumpem, tak s americkými ekonomickými ministry.
Išiba také řekl, že přezkoumá japonské necelní překážky týkající se automobilů, aby se jednání s USA posunula kupředu. "Budeme tvrdě pracovat na tom, aby Japonsko nebylo obviňováno z neférovosti," dodal Išiba. Nicméně nijak se nezmínil o amerických dluhopisech držených Japonskem či otázce směnného kurzu.
Zprávy z neděle 20. dubna
Poplatky se v amerických přístavech podle USTR začnou vybírat za 180 dní. Opatření zahrnuje kromě poplatků za lodě vyrobené v Číně rovněž poplatky pro čínské provozovatele a majitele lodí.
Americká vláda se rozhodla zavést přístavní poplatky pro lodě vyrobené v Číně. Informoval o tom Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR).
Cílem opatření je podpořit stavbu lodí ve Spojených státech a podkopat dominantní postavení Číny v tomto odvětví.
Pátek 18.4.
Trump dnes také řekl, že se nakonec dohodnou i dvě největší ekonomiky světa, tedy americká a čínská, mezi nimiž se celní spor velmi vyhrotil. Washington na dovoz z Číny uvalil cla ve výši 145 procent, cla na dovoz z USA do Číny v důsledku odvetných kroků Pekingu vzrostla na 125 procent.
Spojené státy se snadno dohodnou na vyřešení celních sporů s Evropskou unií i s Čínou. Při setkání s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou to dnes řekl americký prezident Donald Trump. Vyjednávání se zeměmi, na něž uvalil dovozní cla, jdou podle prezidenta dobře, na dohody ale nijak nespěchá, informovaly tiskové agentury.
"Jsem si tím jist, ale bude to férová dohoda," řekl podle agentury DPA Trump k celní dohodě s Evropskou unií. Meloniová přijela do Spojených států dva týdny poté, co Trump zavedl takzvaná reciproční cla ve výši deseti procent vůči řadě zemí světa včetně EU. Pohrozil i zavedením vyšších cel, která však o 90 dní odložil. EU poté odložila platnost svých odvetných opatření a obě strany začaly hledat dohodu, která by celní bariéry co nejvíce omezila.
Podle Trumpových představ by EU měla svůj obchodní přebytek s USA vyrovnat nákupem amerického zkapalněného zemního plynu (LNG).
Celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošním roce povede ke zpomalení růstu světové ekonomiky, do recese ji ale neuvrhne. Předpověděla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Řekla to před nadcházejícím jarním zasedáním MMF a Světové banky (SB), které se koná příští týden.
Většina Čechů vnímá americká cla vůči Evropské unii a další kroky nového prezidenta USA Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Akademie věd ČR. Podle více než poloviny Čechů Trump, který nastoupil do funkce koncem letošního ledna, také oslabuje demokracii v USA. Celkově Trumpovo působení ve funkci vnímají podle průzkumu negativně skoro dvě třetiny Čechů. Podle 57 procent dotázaných také Trumpovy kroky alespoň částečně oslabují demokracii v USA. Pouze přibližně čtvrtina Čechů vidí Trumpovo působení pozitivně a jako posílení demokracie.
Americký prezident Donald Trump se ve středu zapojil do jednání s japonskými představiteli o clech. Zástupce japonské vlády Rjósei Akazawa a Trump spolu v Bílém domě hovořili asi 50 minut, poté Akazawa jednal s americkými ekonomickými ministry, napsala agentura Reuters. "Je mi velkou ctí, že jsem se právě setkal s japonskou delegací pro oblast obchodu. Velký pokrok!," napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Společnosti Temu a Shein uvedly, že k úpravě cen ve Spojených státech přikročí od 25. dubna. Jejich prohlášení však neupřesňují, v jakém rozsahu se ceny zvýší, upozornila agentura AP.
Čínští internetoví prodejci Temu a Shein hodlají od příštího týdne zvýšit ceny pro zákazníky ve Spojených státech, protože čelí nárůstu nákladů v důsledku nových cel. Firmy to podle serveru BBC uvedly v samostatných, ale téměř identických prohlášeních. Společnostem Temu a Shein se podle prohlášení zvyšují provozní náklady "kvůli nynějším změnám v pravidlech světového obchodu a clech". Firmy mají ve Spojených státech miliony zákazníků, které přilákaly jejich mimořádné nízké ceny, píše BBC.
Zprávy ze čtvrtka 17. dubna
Cena zlata překonala ve středu nový rekord 3300 dolarů (72 820 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se zlato řadí, poté co americký prezident Donald Trump nařídil prověřit případná nová cla na dovoz kritických nerostů do Spojených států.
Cena kovu k okamžitému dodání se kolem 10:30 SELČ zvýšila o 2,7 procenta na 3314,29 dolaru za unci. Předtím dosáhla další rekordní hodnoty 3317,90 dolaru. Cena termínového kontraktu na zlato ve Spojených státech stoupá o 2,8 procenta na 3330,30 dolaru.
Žlutý kov letos už zdražil o více než 20 procent a dosáhl řady rekordních hodnot. Hranici 3200 dolarů za unci zlato přesáhlo teprve v pátek. Eskalace obchodní války vyvolává obavy z možné globální recese. Investoři zlato nakupují kvůli nepředvídatelnosti oznámení o clech z Washingtonu.
Hongkongská pošta přerušila zásilky do Spojených států po moři. Od 27. dubna pozastaví i leteckou přepravu zásilek se zbožím. Hong Kong Post to podle agentury Reuters zdůvodnila americkými cly, která označila za šikanózní.
Hongkongští občané by se při zasílání zboží do Spojených států "měli připravit na to, že budou platit přemrštěné a nepřiměřené poplatky kvůli nepřiměřenému a šikanóznímu jednání ze strany USA," uvedla hongkongská pošta. Spojené státy se podle ní chovají "nerozumně".
Hlavní obchodní vyjednavač Japonska bude ode dneška do pátku jednat s administrativou Donalda Trumpa o možnostech zrušení dovozních cel pro asijskou zemi ve výši 24 procent. S odvoláním na japonskou vládu to napsala agentura AP. Trump tarify zavedl pro většinu zemí světa na začátku měsíce s tím, že jim minulý týden oznámil 90denní odklad na vzájemná vyjednávání.
Zprávy ze středy 16. dubna
Kanadská vláda také poskytne šestiměsíční úlevu pro zboží dovážené z USA, které se v Kanadě používá při výrobě, zpracování a balení potravin a nápojů. Odvetným clům se mohou vyhnout i firmy, které z USA dovážejí zboží potřebné ve veřejném zájmu v oblastech veřejného zdraví, zdravotní péče nebo národní bezpečnosti.
Kanada umožní automobilkám a výrobcům v některých dalších odvětvích vyhnout se části odvetných cel na dovoz ze Spojených států, pokud zároveň vyrábějí v Kanadě. V úterý to oznámilo kanadské ministerstvo financí. Výjimka se vztahuje na část dovozu aut montovaných v USA, která splňují podmínky dohody o volném obchodu USMCA. Vedle výroby je také potřeba v Kanadě dokončit plánované investice.
S americkými protějšky ve Washingtonu v pondělí opět jednal eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič a jednání bylo podle mluvčího Evropské komise Olofa Gilla velmi produktivní. Nabídka Bruselu zůstává stále stejná, nabízí nulová vzájemná cla na průmyslové produkty včetně automobilů a rovněž je EU ochotna podívat se i na jiné oblasti, dodal Gill.
Japonský výrobce automobilů Honda zvažuje přesunout část své výroby z Mexika a Kanady do Spojených států. V příštích třech letech by automobilka měla svou produkci v USA zvýšit až o 30 %. Píše o tom finanční deník Nikkei.
Od zavedení cel zvažují přesun výroby do Spojených států i další automobilky. Například Nissan údajně uvažuje o tom, že by tam část své výroby přesunul již letos v létě.
Čína podle svého ministerstva zahraničí bourá zdi, rozšiřuje obchodní partnerství a podává si ruce místo hrození pěstmi. Dnešní výrok mluvčího úřadu přichází v čase stále ostřejšího obchodního konfliktu se Spojenými státy. Peking jím podle agentury Reuters popisuje svou strategii budování nových obchodních vztahů mimo USA.
Tváří v tvář vnější nejistotě bude Čína trvat na tom, že si bude spíše podávat ruce než hrozit pěstí, bourat zdi místo stavění bariér, spojovat se místo odlučování," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Čínský prezident Si Ťin-pching v pondělí zahájil turné po třech zemích jihovýchodní Asie. Po dvoudenní zastávce v Hanoji bude Si pokračovat ve své cestě po jihovýchodní Asii návštěvou Malajsie a Kambodže.
Čína nařídila domácím leteckým společnostem, aby nepřijímaly žádné další dodávky letadel od amerického výrobce Boeing. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Dodala, že nařízení je součástí celní války Číny se Spojenými státy. Čína podle zdrojů aerolinky rovněž vyzvala, aby zastavily veškeré nákupy zařízení a součástek souvisejících s letadly od amerických společností.
V reakci na hrozící sankce začali výrobci čipů přesouvat svou výrobu do Spojených států. Počátkem tohoto týdne gigant v této oblasti Nvidia oznámil, že v Texasu rozšiřuje své výrobní prostory na "více než milion čtverečních stop". Výrobce rovněž začal čipy vyrábět ve Phoenixu v Arizoně.
Generální ředitelka Advanced Micro Devices (AMD) Lisa Su podle agentury Reuters uvedla, že ve stejném závodě ve Phoenixu bude vyrábět procesorové čipy i její společnost. Bude to vůbec poprvé, kdy se produkty AMD budou vyrábět ve Spojených státech.
NEWS: For the first time, NVIDIA’s AI supercomputers will be built entirely in the U.S. — working with leading manufacturing partners to design and build factories.
— NVIDIA Newsroom (@nvidianewsroom) April 14, 2025
Production has also started for NVIDIA Blackwell chips at TSMC’s chip plants in Arizona.https://t.co/ai9f6BMesH
Podle amerického viceprezidenta J. D. Vance existuje "velká šance," že bude dosaženo obchodní dohody se Spojeným královstvím, a to i navzdory chaosu vzniklému v důsledku celní války. "S vládou Keira Starmera velmi intenzivně spolupracujeme," řekl Vance v pondělním rozhovoru pro web UnHerd.
🤝 JD Vance has said there is a “good chance” that Britain and the US can secure a trade deal amid the turmoil caused by Donald Trump’s tariff war.
— Telegraph US (@TelegraphUS) April 15, 2025
Read the latest here ⤵️https://t.co/0ZjvOTMIap pic.twitter.com/n3ElKITp7U
Švýcarská banka UBS snížila odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 3,4 procenta z dříve předpokládaných čtyř procent, a to kvůli negativním dopadům cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury Bloomberg nový odhad představuje dosud nejpesimističtější prognózu letošního hospodářského vývoje v Číně. V příštím roce UBS nadále počítá se zpomalením růstu na tři procenta.
Právní skupina Liberty Justice Center požádala americký soud pro mezinárodní obchod, aby zablokoval cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem na zahraniční obchodní partnery. Tvrdí, že prezident překročil své pravomoci. Skupina žalobu podala jménem pěti malých amerických podniků, které dovážejí zboží ze zemí dotčených Trumpovými cly, napsala agentura Reuters.
Spojené státy a Čína přes současné spory v otázce cel nakonec uzavřou velkou obchodní dohodu, uvedl v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Dvě největší ekonomiky světa se podle něj od sebe nemusí nutně oddělit.
"V určitém okamžiku bude uzavřena velká dohoda," odpověděl Bessent na dotaz televize Bloomberg ohledně možnosti zpřetrhání úzkých vazeb mezi oběma ekonomikami v důsledku vysokých dovozních cel.
"Nemusí dojít k oddělení," řekl Bessent s tím, že nastat by to nicméně mohlo. Dále uvedl, že uzavřít obchodní dohodu s Čínou bude obtížnější než s jinými zeměmi, protože Čína je "jak naším největším ekonomickým konkurentem, tak naším největším vojenským soupeřem".
Zprávy z úterý 14. dubna
Pokud by Donald Trump skutečně udělal byť jen dočasnou výjimku a osvobodil automobilový průmysl od cel, byla by to další změna v rozsáhlých clech oznámená v posledních týdnech. Především oznámení takzvaných recipročních cel a následná obchodní válka s Čínou způsobily velké propady na burzách, které jsou stále rozkolísané.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že by mohl automobilový průmysl dočasně osvobodit od cel, která na něj uvalil, aby dal výrobcům automobilů čas na úpravu dodavatelských řetězců. "Uvažuji o něčem, co by některým automobilkám pomohlo," řekl Trump novinářům v oválné pracovně. "Potřebují trochu času, protože je budou vyrábět tady, ale potřebují trochu času. Takže mluvím o takových věcech," dodal. Podle AP tím měl na mysli, že automobilky potřebují čas na přesun výroby z Kanady, Mexika a dalších zemí.
Evropská komise oficiálně schválila odklad odvetných opatření proti Spojeným státům, jak avizovala minulý týden. Rozhodnutí vstoupí v platnost v úterý 15. dubna, kdy měla původně začít platit odvetná cla na část amerického dovozu, oznámila komise. Protiopatření se odkládají do 14. července, čímž chce dát Brusel prostor vyjednávání s americkou vládou.
Odložená cla se týkala amerického dovozu v objemu 21 miliard eur (527 miliard Kč). Evropská unie odkladem reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který minulý týden s okamžitou platností snížil většině zemí původně oznámená vysoká cla na základní sazbu deset procent, a to rovněž na dobu 90 dní. V případě EU měla tato vyšší cla, která Trump nazývá recipročními, dosahovat 20 procent.
Svaz obchodu a cestovního ruchu a Asociace pro elektronickou komerci vyzvaly vládu k tomu, aby se více zaměřila na nekalé praktiky čínských e-shopů a aby v EU prosazovala rychlejší zrušení celní výjimky na zásilky do 150 eur. V souvislosti s uvalováním cel mezi Spojenými státy a Čínou podle nich totiž hrozí, že se dále zvýší odbyt čínských e-shopů v Česku. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy obou organizací.
Po pátečním vyloučení chytrých telefonů, počítačů a dalších výrobků ze 145procentního cla na čínské zboží se zdálo, že Spojené státy zmírnily svou kampaň proti Pekingu. V neděli večer však Donald Trump na sociálních sítích naznačil, že toto částečné příměří by mohlo být krátkodobé: "Nikdo se nezbaví odpovědnosti za neférové obchodní bilance," napsal Trump na Truth Social.
Evropské akcie zahájily dnešní obchodování růstem. Technologické společnosti těžily ze zprávy o tom, že Spojené státy dočasně poskytly chytrým telefonům a některým dalším elektronickým produktům výjimku z vysokých cel. Panevropský index STOXX Europe 600 si krátce před desátou hodinou připisoval téměř dvě procenta a pohyboval se v blízkosti 496 bodů.
Čínský vývoz se v březnu meziročně zvýšil o 12,4 procenta, což je výrazně více, než se čekalo. Podle některých expertů se exportéři snaží odeslat co nejvíce zboží před uvalením vyšších amerických cel. Agentura Reuters si všímá, že výrazně stoupl i vývoz kovů vzácných zemin.
Dovoz se podle čínských celních úřadů minulý měsíc snížil o 4,3 procenta, což signalizuje pokračující útlum domácí spotřeby. Ta je negativně ovlivněna přetrvávající krizí v oblasti nemovitostí a nízkou důvěrou domácností.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že během tohoto týdne oznámí výši cel na dovážené polovodiče. "Chceme vyrábět naše čipy, polovodiče a další věci v naší zemi," řekl Trump novinářům. Odborníci však varují před množstvím času a investic, které jsou k dosažení tohoto cíle zapotřebí.
Pondělí 14. dubna 2025
Chytré telefony, počítače a některé další elektronické výrobky budou v USA podléhat samostatným clům, spolu s polovodiči. Tato cla by mohla být zavedena zhruba za měsíc nebo dva. Současná výjimka z cel pro tyto produkty je tak pouze dočasná. Řekl to v rozhovoru s televizí ABC americký ministr obchodu Howard Lutnick.
Chytré telefony, úložná zařízení a některá další elektronika jsou na americkém seznamu zboží, na které se nemají vztahovat takzvaná reciproční cla, vyhlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, napsala dnes agentura Reuters. Vyloučení smartphonů a notebooků z takzvaných recipročních cel podle agentury AP představuje krok Trumpovy administrativy k udržení nízkých cen oblíbené spotřební elektroniky, která se obvykle nevyrábí v USA.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chce uzavřít 90 obchodních dohod za 90 dní. Odborníci se shodují, že to bude obtížné. Problémy s vyřešením prezidentovy obchodní války se objevují již nyní, napsala agentura Reuters.
Komisař EU pro obchod Maroš Šefčovič bude v pondělí mezi prvními zahraničními obchodními představiteli, kteří přijedou do Washingtonu na naléhavé jednání o odvrácení vysokých cel oznámených Trumpem počátkem dubna. EU patří k největším obchodním partnerům USA, hodnota loňského obousměrného obchodu činila téměř jeden bilion USD (22,1 bilionu Kč). Šefčovič však přijede v době, kdy bude hlavní Trumpův vyjednavač pro cla, ministr financí Scott Bessent, v Buenos Aires, aby vyjádřil podporu argentinským hospodářským reformám. Celkový roční objem obchodu Argentiny s USA přitom činí pouhých 16,3 miliardy USD.
K současnému nastavení cel Donald Trump prohlásil, že deset procent je podle něj spodní hranice, nebo k ní má velmi blízko, a že by se mohlo najít několik výjimek. Poznamenal také, že si myslí, že z obchodního sporu s Čínou vzejde "něco pozitivního".
Americký prezident Donald Trump v pátek večer (v noci na dnešek SELČ) prohlásil, že dluhopisový trh měl tento týden "slabší chvilku", kterou on však rychle vyřešil, a že věří, že jeho ekonomický plán povede k posilování dolaru. Informovala o tom agentura Reuters.
"Trh s dluhopisy se vyvíjí dobře. Měl slabší chvilku, ale ten problém jsem rychle vyřešil," řekl Trump novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One.
Zprávy se soboty 12. dubna
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), který ve světě zaměstnává na 2600 lidí, bude muset kvůli americkým škrtům ve financování snížit počet pracovníků o 20 procent a omezit činnost v některých zemích. V dopise zaměstnancům to oznámil šéf organizace Tom Fletcher, informovala agentura AFP.
"Okolnosti, kterým čelíme, jsou nejnáročnější, v jakých kdy byla naše mise plněna… Humanitární komunita už byla podfinancovaná, zasažena a doslova čelila útoku. Nyní čelíme vlně brutálních škrtů" ve financování, napsal Fletcher v dopise zaslaném ve čtvrtek. Jeho části byly zveřejněny na webových stránkách úřadu, dnes AFP získala celé znění dopisu.
Evropská unie by mohla uvalit daň na americké digitální společnosti, pokud se jí nepodaří dosáhnout se Spojenými státy dohody o zrušení cel, která na dovoz z EU zavedl americký prezident Donald Trump. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová.
Navýšení cel na dovoz z Číny americkým prezidentem Donaldem Trumpem výrazně nad sto procent v podstatě zastavilo většinu obchodu mezi oběma zeměmi. Televizi CNBC to v pátek řekla ekonomka Erica Yorková z think-tanku Tax Foundation.
Peking v pátek uvedl, že americké zboží je v tuto chvíli v Číně neprodejné, a proto bude napříště ignorovat případné další navyšování amerických cel. Celní sazby na čínský dovoz do USA nyní dosahují 145 procent, zatímco Peking v pátek oznámil navýšení odvetného cla na 125 procent.
Vývoz kovů vzácných zemin z Číny se téměř zastavil, protože producenti se musí vypořádat s novými, přísnějšími pravidly týkajícími se povolení k jejich vývozu. Tato pravidla Čína zavedla minulý týden v rámci eskalace obchodní války se Spojenými státy. Uvedla to v pátek agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje, podle kterých může trvat několik týdnů, než budou vyjasněny všechny otázky kolem nových pravidel. Společnosti se podle těchto zdrojů snaží co nejrychleji předkládat dokumenty k žádostem o vývozní povolení. Jejich získání ale může trvat až 45 pracovních dní.
Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom v pátek informovala agentura Reuters. "Uvalení abnormálně vysokých cel na Čínu ze strany USA vážně porušuje mezinárodní a hospodářská obchodní pravidla, základní ekonomické zákony a zdravý rozum a je zcela jednostranným šikanováním a nátlakem," zdůraznilo čínské ministerstvo financí.
Čína nikdy neustoupí "nerozumnému chování", uvedl čínský prezident Si Ťin-pching podle hongkongského serveru South China Morning Post. Čínský lídr se k celní válce vyjádřil po jednání se španělským premiérem Pedrem Sanchezem. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby s Čínou "společně čelila jednostranné šikaně" ze strany USA.
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA již 145 procent.
Zprávy z pátku 11. dubna
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 145 procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent. Neupřesnil, které položky se navýšení týká. Z příslušného exekutivního příkazu ale vyplývá, že na 125 procent navýšil takzvané reciproční clo, jež do té doby činilo 84 procent. Čína ale kromě toho čelí také 20procentnímu plošnému clu, které na ni Trump uvalil v souvislosti s fentanylovou krizí.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit vysoká cla na dovoz z většiny zemí světa způsobilo výrazné propady na burzách. Když Trump ve středu o 90 dní odložil platnost té části z cel, která on sám označuje za reciproční, trhy reagovaly prudkým růstem. Podle serveru The Guardian ovšem vývoj vyvolává dohady o možné manipulaci trhem a takzvaném insider tradingu.
Pojmem insider trading se označuje obchodování s akciemi a jinými investičními nástroji na základě neveřejných, důvěrných informací, které mohou ovlivnit jejich cenu. Ve většině zemí je takový postup nezákonný.
Dohady o možné manipulaci trhem podnítil zejména příspěvek na sociální síti Truth Social, který Trump zveřejnil jen několik hodin před oznámením o pozastavení části cel. "Teď je skvělý čas kupovat," napsal prezident verzálami. Sdělení zakončil třemi vykřičníky a podepsal iniciálami DJT. Stejnou zkratku používá jeho firma Trump Media & Technology Group na burze, upozornil The Guardian. Slovo koupit (buy) se navíc používá jako investiční doporučení.
Spojené státy jednají se svými obchodními partnery a s některými z nich už jsou blízko dosažení dohody o clech. Novinářům to dnes řekl ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett. Velký posun u dohod očekává v příštích třech až čtyřech týdnech. Nabídku na celní dohodu podle něj zatím předložilo asi 15 zemí. Administrativa teď zkoumá, zda splňují požadavky a zda je možné předložit je prezidentovi.
Ceny jízdních kol ve Spojených státech vzrostou kvůli obchodní válce s Čínou až o 50 procent. Odvětví, které mělo problémy už před zvyšováním cel, se obává insolvencí a nucených fúzí, napsal dnes britský deník Financial Times (FT). Američané jsou při nákupu kol závislí především na čínských výrobcích. Značné množství kol dovážených do USA se vyrábí také na Tchaj-wanu, ve Vietnamu a v Kambodži.
Spojené státy americké nejsou pod vedením prezidenta Donalda Trumpa spolehlivým partnerem, Česko proto musí hledat nové trhy a potřeba je také zlepšit podnikatelské prostředí v Evropě, prohlásil ve čtvrtek prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Kvůli vysokým clům mezi USA a Čínou lze podle něj očekávat, že Čína navýší export do Evropy.
"Aktuální vývoj ukazuje, že jde o zcela náhodné rozhodování a že máme jednu jedinou jistotu - že Spojené státy další čtyři roky nebudou spolehlivým partnerem. A že musíme dělat všechno pro to, abychom obchodní vztahy s USA nahradili zlepšením podnikatelského prostředí v Evropě a větším propojením s jinými částmi světa," uvedl Prouza.
Evropa je podle Prouzy v podstatě jediným trhem, který je dostatečně velký a bohatý na to, aby přebral část americké poptávky. "Můžeme proto očekávat další navýšení tlaku čínských e-shopů, které loni zaplavily Evropu 4,6 miliardami individuálních balíčků a využívají toho, že jim prochází ignorování evropských pravidel pro bezpečnost výrobků, ochranu spotřebitele i životní prostředí a vyhýbají se platbám daní a cel," doplnil Prouza.
Čína "přiměřeně" sníží dovoz amerických filmů oficiálně uváděných v čínských kinech, oznámil ve čtvrtek čínský filmový úřad. Čínský zájem o americké filmy poklesl v důsledku zvyšování amerických cel na čínské zboží, vysvětlil úřad podle agentury Reuters.
Podle agentury AFP je ohlášené snížené zastoupení amerických filmů v čínské distribuci nejnovější ráznou odpovědí Spojeným státům na vystupňování obchodní války. "Budeme se držet tržních pravidel, respektovat volbu diváků a přiměřeně snížíme počet dovážených amerických filmů," citovala AFP mluvčího čínského národního filmového úřadu. Mluvčí rovněž odsoudil "neblahé praktiky americké vlády, které spočívají ve zneužívání cel vůči Číně".
Evropská unie o 90 dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU tak reagovala na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu s okamžitou platností snížil většině zemí původně zamýšlená vysoká cla na deset procent na dobu 90 dní.
Indie usiluje o co nejrychlejší uzavření obchodní dohody se Spojenými státy. Agentuře Reuters to dnes řekl jeden z úředníků z indické vlády. První část dohody by Dillí rádo mělo hotovou do konce letošního roku. Zpráva přichází den poté, co americký prezident Donald Trump dočasně pozastavil zvýšení amerických dovozních cel většině zemí včetně Indie, pouze Číně je zvýšil.
Dialog mezi Čínou a Spojenými státy musí být založen na vzájemném respektu a rovnoprávnosti; Peking je otevřený debatě. Čínské ministerstvo obchodu to ve čtvrtek uvedlo na dotaz agentury Reuters, zda dvě největší ekonomiky světa zahájily jednání o clech. Zdůraznilo však, že nátlak, hrozby a vydírání nejsou správnou cestou pro jednání s Čínou. Čínské ministerstvo zahraničí Washingtonu vzkázalo, že Čína nechce s USA svádět souboj, ale nezalekne se, pokud budou Spojené státy pokračovat ve vyhrožování prostřednictvím cel.
Peking ve čtvrtek vyzval Washington ke kompromisu. Pokud ale USA budou trvat svém, bude také Čína bojovat až do konce, zdůraznil mluvčí čínského ministerstva obchodu Che Jung-čchien.
Také prostřednictvím ministerstva zahraničí Peking ve čtvrtek Washingtonu vzkázal, že Čína sice nemá zájem na roztržce s USA, ale nezalekne se, pokud budou USA ve svých celních hrozbách pokračovat. "Ta americká záležitost nezíská podporu lidí a skončí neúspěchem," cituje Reuters mluvčího ministerstva Lin Ťiena. Čína podle něj nebude nečinně přihlížet a nedopustí, aby byl čínský lid zbavován legitimních práv a zájmů.
Evropské akciové trhy po středečním poklesu zahájily dnešní obchodování výrazným růstem. Investoři tak reagují na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit platnost zvýšených cel pro většinu zemí, s výjimkou Číny.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala ve čtvrtek rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit platnost takzvaných recipročních cel o 90 dní. Evropská unie je připravena dále se Spojenými státy jednat o odstranění obchodních překážek, které bude prospěšné pro obě strany, uvedla v prohlášení. Podotkla přitom, že prosazuje nulová vzájemná cla.
"Jasné a předvídatelné podmínky jsou nezbytné pro fungování obchodu a dodavatelských řetězců," uvedla šéfka unijní exekutivy. EU má podle ní v úmyslu vyjednávat s USA o podmínkách pro "hladký a vzájemně výhodný obchod". Německá politička opět zdůraznila, že dlouhodobě prosazuje dohodu o nulových clech, která jsou podle ní "daní ubližující firmám i spotřebitelům". EU podle jejího dřívějšího vyjádření nabídla Washingtonu dohodu o nulových clech na průmyslové výrobky, neuspěla však.
Trump v minulých dnech hovořil mimo jiné o tom, že EU se může vyhnout americkým clům, pokud bude nakupovat výrazně více zkapalněného zemního plynu z USA.
Zprávy ze čtvrtka 10. dubna
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dočasně snížit většině zemí celní sazbu na deset procent je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dobrá zpráva. Za lepší by ale považoval, kdyby platila stávající celní pravidla. Stanjura to uvedl v České televizi.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že nynější Trumpův vstřícný krok je dokladem pozitivního vlivu jednotného postoje Evropy k zahraničnímu obchodu. "Evropané jsou odhodláni se bránit a tento příklad ukazuje, že jednota pomáhá ze všeho nejvíce," řekl v rozhovoru s německou televizí RTL. "Stanovme u transatlantického obchodu všechna cla na nulu a problém bude vyřešen," dodal.
Strategie Donalda Trumpa se vyplatila, uvedl po nejnovějším prezidentově oznámení americký ministr financí Scott Bessent. "Byla to jeho strategie po celou dobu a dalo by se dokonce říci, že zatlačil Čínu do kouta," dodal.
Trump chce snížením cel poskytnout americkým představitelům čas na jednání se zeměmi, které usilovaly o jejich zmenšení, píše agentura Reuters. Podle agentury se oznámení zřejmě nedotkne již zavedených cel na automobily ani cel na ocel a hliník.
Akcie ve Spojených státech v reakci na pozastavení cel prudce posilují. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si krátce po 19:30 SELČ připisoval přes šest procent a vrátil se nad 40 000 bodů.
Index S&P 500 vykazoval téměř osmiprocentní růst a pohyboval se nedaleko 5400 bodů. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, přidával téměř deset procent a nacházel se blízko 16 800 bodů. Výrazně posilovaly například akcie technologických společností Apple a Nvidia.
Stocks, today.
— The Spectator Index (@spectatorindex) April 9, 2025
Tesla: +15%
NVIDIA: +13%
Apple: +11%
Meta: +9%
Amazon: +8%
Microsoft: +7.6%
Google: +6.5%
Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu recipročních a desetiprocentních cel na 90 dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent.
"Vzhledem k tomu, že Čína nerespektuje globální trhy (…), zvyšuji cla na Čínu na 125 procent," napsal americký prezident. "Zároveň jsem kvůli ochotě více než 75 zemí jednat schválil 90denní pauzu a během ní podstatně snížená reciproční cla ve výši deseti procent, obojí platí okamžitě," uvedl Trump.
NEW TRUTH SOCIAL FROM PRESIDENT TRUMP:
— The White House (@WhiteHouse) April 9, 2025
🇨🇳125% TARIFF ON CHINA
🌎90-DAY PAUSE & LOWERED 10% RECIPROCAL TARIFF FOR OTHER COUNTRIES
🚨EFFECTIVE IMMEDIATELY pic.twitter.com/Gt5Bd6276m
Evropa by měla spolupracovat se zeměmi, které mají s novými americkými cly podobný problém jako ona, a vytvořit kolektivní tlak, který Spojené státy dovede k jednání, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Řekl to dnes českým novinářům v ghanské metropoli Akkře, kde je na oficiální návštěvě.
"Pokud jde o tlak na Spojené státy, tak Česká republika by asi neměla v tomto ohledu, pokud jde o cla, konat samostatně, protože budeme určitě stát někde vzadu fronty," uvedl Pavel, podle něhož by Praha měla usilovat o to, aby Evropská unie mluvila pokud možno jedním hlasem.
Evropa by dle něj také měla zvážit spolupráci se zeměmi jako je Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea nebo Japonsko.
Kanada dnes začala vybírat 25procentní clo z dovozu aut a některých jejich částí z USA, která nesplňují podmínky dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou. Oznámil to kanadský ministr financí François-Philippe Champagne, který to označil za odpověď na americké dovozní poplatky.
Členské státy EU dnes podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Cla začnou být vybírána 15. dubna, oznámila unijní exekutiva v prohlášení. Komise dodala, že Evropská unie považuje americká cla za neopodstatněná a škodlivá, protože způsobují ekonomickou újmu oběma stranám i světové ekonomice.
Evropská komise výši cel ani dotčené produkty ve svém tiskovém prohlášení nezmínila, bruselská média nicméně již dříve informovala, že blok uvalí 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu. Na seznamu nicméně není americký bourbon a whisky, čímž Brusel vyhověl požadavkům zejména Francie a Itálie.
Čína od čtvrtka zvýší odvetné clo na dovoz ze Spojených států ze 34 na 84 procent. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo financí. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který po předchozí odvetě Pekingu na čínský dovoz uvalil další přirážku ve výši 50 procent. Celkové clo na dovoz z Číny do USA tak ode dneška činí 104 procent.
Evropská komise jedná o možných odvetných opatřeních v reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz z EU takzvaná reciproční cla ve výši 20 procent. Komise navrhla uvalit 25procentní dovozní poplatek na zboží ze Spojených států, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard Kč). S odvoláním na interní dokument komise to dnes uvedla bruselská mutace amerického serveru Politico. Navrhovaná opatření míří zejména na vývoz ze států s vysokou voličskou podporou Trumpových republikánů.
Opatření se týkají produktů, které mají nejen ekonomický, ale i symbolický význam. Je to například sója, maso, tabák, ocel, hliník nebo i bílá čokoláda, uvedl server.
Ceny ropy se pátým dnem snižují a severomořský Brent se propadl pod 60 dolarů za barel. Investoři mají obavy o poptávku po ropě kvůli obchodní válce, kterou zavedením cel rozpoutal americký prezident Donald Trump. Ve středu vstoupila v platnost další rozsáhlá cla, která Trump označuje za reciproční.
Premiér Petr Fiala varoval před tím, že by Čína v důsledku amerických cel přesunula své vývozy do EU. "Evropa se po zavedení amerických cel nesmí stát náhradním odbytištěm pro levné čínské zboží," uvedl český ministerský předseda. Podle něj by to poškodilo i české firmy a je třeba se takovému vývoji bránit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) v té souvislosti zmínil možné zavedení evropských cel na čínskou produkci.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zavedení amerických cel nepovede ke zvýšení inflace v Česku, nezasáhnou podle něj ani očekávaný letošní růst reálných mezd. Už dříve ministerstvo financí uvedlo, že kvůli clům očekává zpomalení českého hospodářského růstu o 0,6 až 0,7 procentního bodu.
Navzdory otevřenosti Trumpovy administrativy k případným jednáním ministr financí Scott Bessent naznačil, že USA počítají s tím, že cla budou platit dlouhodobě. Na Bílý dům se podle něj s žádostí o jednání obrátilo přibližně 70 vlád. Trump se má jednání účastnit osobně. Bessent v úterý zdůraznil, že administrativa se nezaměřuje na absolutní výši cel, která zavedli obchodní partneři, ale i na takzvané netarifní překážky. Zároveň připustil, že je Bílý dům nedokáže vyčíslit. "Hůře se kvantifikují a jsou skryté, zamlžené," uvedl.
Německá společnost Deutz, jejíž motory se používají v zemědělských a stavařských vozidlech, uvedla, že plánuje plně přidat cla k cenám, které účtuje americkým zákazníkům. Většina konkurentů totiž také sídlí mimo USA, například v Japonsku a Británii. Španělská chemická skupina Feique podle Reuters očekává, že cla vymažou očekávaný tříprocentní růst výroby a vývozu španělského chemického průmyslu.
Bílý dům už má naplánovaná jednání s představiteli Jižní Koreje, na kterou uvalil clo 25 procent, a Japonska, které za dovoz do USA nově platí 24procentní poplatek. Příští týden má také na návštěvu přijet italská premiérka Giorgia Meloniová, uvedla agentura Reuters.
Za Evropskou unii by se Spojenými státy měli o clech jednat lídři států, nikoliv Evropská komise, kterou považuje administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa za úředníky, sdělil ve středu předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Evropa podle něj zaspala a je překvapená, že Trump plní svůj program.
Demokratičtí senátoři Elizabeth Warrenová a Ron Wyden předložili rezoluci, která má za cíl cla zrušit. Warrenová v komentáři v deníku Financial Times Trumpa obvinila, že jedná v rozporu se svými pravomocemi podle zákona o mezinárodních pohotovostních ekonomických opatřeních (IEEPA), na který se při vyhlašování cel odvolává. Ten dává prezidentovi širokou pravomoc regulovat mezinárodní obchod v případě mimořádných hrozeb a vyhlášeného stavu národní nouze. "Prohlásil, že naše dlouholeté obchodní vztahy s desítkami zemí náhle představují takový druh národní nouze. To není pravda," uvedla Warrenová.
Po uvalení takzvaných recipročních cel na většinu amerických obchodních partnerů a zvýšení cel na dovoz z Číny na 104 procent, k němuž od středy přistoupila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, výrazně klesají akcie na burze v Tokiu. Burza v Hongkongu měla ztráty mírnější, ceny akcií v pevninské Číně po předchozím propadu už mírně rostly.
Donald Trump řekl, že v posledních dnech je jeho administrativa v kontaktu s "mnohými, mnohými zeměmi", které chtějí jednat o clech. "Naším problémem je to, že s tolika se tak rychle nemůžeme setkat," řekl v Bílém domě během schůzky se zákonodárci, představiteli průmyslu nebo horníky. "Ale my to dělat nemusíme, protože cla platí a peníze přitékají v takové míře, jako jsme ještě neviděli," dodal prezident.
Spojené státy na clech získávají dvě miliardy dolarů (asi 46 miliard korun) denně, řekl v úterý americký prezident Donald Trump, aniž přidal další podrobnosti. Připustil, že jejich vyhlášení bylo trochu výbušné, nicméně podle BBC trvá na tom, že pro Spojené státy jsou cla potřebná a nepostradatelná k posílení ekonomického růstu a zaměstnanosti. Obavy, které obchodní politika jeho administrativy vyvolala na světových trzích, označil za "krátkodobou potíž".
Donald Trump v úterý v projevu k republikánskému kongresovému výboru zopakoval, že brzy oznámí další cla na farmaceutické produkty. Staronový šéf Bílého domu také vyloučil odklad jejich zavedení.
Jihokorejská vláda oznámila opatření na podporu automobilového průmyslu v této asijské zemi. Jejich cílem je omezit dopad cel, jež na dovoz automobilů do Spojených států uvalila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle agentury AFP plán vyjde Soul na dvě miliardy dolarů (45,7 miliardy korun). Opatření zahrnují finanční pomoc pro výrobce automobilů, snižování daní při prodeji aut a zvýšení dotací na nákup elektromobilů s cílem podpořit domácí poptávku.
"Američané po nás nechtějí jen nulová cla, chtějí odstranit regulační bariéry," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Z Trumpovy politiky překvapen není. Podrobněji čtěte v tomto textu:
Spojené státy začaly vybírat takzvaná reciproční cla. Týkají se přibližně 60 zemí, s nimiž USA podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa mají vysoký obchodní deficit. Například na zboží z EU se vztahuje 20procentní clo. V případě Číny je sazba nového cla 34 procent, prezident Trump však v reakci na čínskou odvetu dnešním dnem zavádí další clo ve výši 50 procent. V součtu s předchozími cly, která Trump už na Čínu uvalil dříve, bude celkový dovozní poplatek na zboží z Číny činit 104 procent.
Zprávy ze středy 9. dubna
Cla na dovoz z Číny do Spojených států se od středy zvýší na 104 procent. Oznámil to v úterý podle agentury AFP Bílý dům, který tak naplňuje hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump minulý týden představil rozsáhlá cla na zboží prakticky ze všech zemí. Na Čínu se rozhodl uvalit 34procentní poplatek, což celkové clo na dovoz z Číny do USA zvýšilo na 54 procent.
Peking na Trumpův krok v pátek reagoval oznámením svého dodatečného 34procentního cla na veškerý dovoz ze Spojených států. V pondělí šéf Bílého domu pohrozil, že pokud Peking toto ohlášené clo nezruší, uvalí na Čínu od středy další clo ve výši 50 procent. Podle agentury Reuters se prezident v úterý rozhodl tuto hrozbu uskutečnit poté, co Čína do stanoveného termínu odvetné clo nezrušila.
Český prezident Petr Pavel se v úterý se svým ghanským protějškem Johnem Dramanim Mahamou shodl na odporu k novým americkým clům. Na společné tiskové konferenci v prezidentském paláci v Akkře Pavel hovořil o brutálním způsobu jejich uvalení a potřebě vyvolání tlaku, který by Spojené státy vedl ke změně postoje. Pavel je v Ghaně na oficiální návštěvě.
"Myslím si, že uvalení cel tak brutálním způsobem opravdu nepomáhá ani jedné straně," vyjádřil své přesvědčení český prezident. "Je nešťastné, že se jedna země rozhodne jednostranně všem zvýšit cla," konstatoval zase Mahama, který se vyslovil pro zachování hospodářského systému postaveného na společných pravidlech.
Nová rozsáhlá cla, jejichž zavedení minulý týden oznámil americký prezident Donald Trump, nejsou nástrojem vyjednávání, ale prostředkem nápravy systému mezinárodního obchodu, který Bílý dům považuje za zmanipulovaný. Ve svém komentáři v britském deníku Financial Times to uvedl Trumpův poradce pro obchod Peter Navarro, který je považován za architekta Trumpovy celní politiky. Podle Navarra je mezinárodní obchodní systém nefunkční a znevýhodňuje Spojené státy, přičemž takzvaná reciproční cla by měla tento systém napravit.
"Jádrem této krize je deficit obchodní bilance se zbožím, který se vyšplhal na více než jeden bilion dolarů ročně. Ekonomické modely volného obchodu, které předpovídají, že chronická obchodní nerovnováha bude vždy odstraněna úpravou cen prostřednictvím směnných kurzů, jsou zcela mylné," napsal.
Čína oficiálně zahájila spor u Světové obchodní organizace (WTO) kvůli novým clům, o jejichž zavedení na dovoz z Číny do Spojených států rozhodl americký prezident Donald Trump. Organizace v úterý potvrdila, že od Pekingu obdržela žádost o konzultace.
Evropská unie se chce stále vyhnout obchodní válce se Spojenými státy, navzdory tomu, že americká administrativa odmítla nabídku nulových cel v průmyslu, kterou předložil Brusel, uvedl dnes mluvčí Evropské komise (EK). Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v pondělí uvedla, že Washingtonu v rámci vyjednávání o clech už dříve nabídli například nulová cla na průmyslové výrobky. Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče o této nabídce s Američany mluvil už v polovině února, tedy předtím, než prezident Donald Trump oznámil první cla na EU.
Čínská národní rozvojová a reformní komise (NDRC) v úterý uspořádala schůzku se soukromými domácími společnostmi, aby vyslechla návrhy, jak se vypořádat s dalšími americkými cly. Firmy podle komise sdělily názory a návrhy na stabilizaci zaměstnanosti a na to, jak reagovat na vnější rizika.
Čína po Trumpově oznámení zvýšila úsilí o ochranu své ekonomiky před otřesy na světových trzích. Několik státních holdingových firem slíbilo zvýšit investice do akcií a řada firem oznámila záměr odkupovat na burze své akcie. Trumpova cla by však v Číně mohla vykolejit hospodářské oživení, které bylo z velké části založeno na vývozu a následovalo po skončení pandemie nemoci covid-19.
Ačkoli se lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v minulosti netajil podporou staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, podrobil teď kritice novou celní politiku administrativy Bílého domu. "Nevím, co tím Donald Trump sleduje, ale to, co dělá, je úplně šílené. Pokud se teď vyjádřil, že nečekal takovou reakci akciových trhů, tak mám obavu, zda tomu rozumí. A jeho přítel po boku Musk (miliardář Elon Musk, majitel automobilky Tesly, vesmírné společnosti Space a sítě X - pozn. red.) zase doufá v bezcelní zónu mezi Evropou a USA. To je jako v blázinci," uvedl Babiš v rozhovoru pro denik.cz.
Německo se potýká s hospodářskými problémy delší dobu, loni zaznamenalo druhý rok v řadě pokles hrubého domácího produktu (HDP). Statistika zveřejněná v pondělí ukázala, že německý export v únoru ve srovnání s lednem vzrostl o 1,8 procenta. Většina německého exportu mířila i v únoru do Spojených států, zamířilo tam o 8,5 procenta zboží více než v lednu. Podle některých analytiků to souviselo se snahou předzásobit se před očekávaným uvalením cel.
Německý export by mohl klesnout až o 15 procent, pokud zůstanou cla uvalená Spojenými státy na Evropskou unii v platnosti dlouhodobě. V rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF to řekl německý ministr financí Jörg Kukies. Obchodní konflikt s USA by podle něj mohl znamenat, že německé hospodářství letos třetí rok v řadě klesne. "Mělo by to značné následky, nesmíme být naivní," řekl Kukies. Podle ministra financí nebude mít obchodní konflikt žádné vítěze, ale jen poražené.
Akcie na evropských trzích zahájily úterní obchodování růstem, kterým ale umazaly pouze malou část ztrát z předchozích dnů. Mezi investory zůstává nervozita kvůli zavádění cel a jejich dopadům na vývoj globální ekonomiky. Zpevnily také burzy v Asii, nejvíce v Japonsku, kde hlavní index přidal více než šest procent.
Odborník na Čínu ze společnosti Eurasia Group Dan Wang uvedl, že Donald Trump již fakticky zlikvidoval zisky čínských vývozců, jakmile americká dovozní cla překročila 35 procent. Nyní podle něj je a bude nejvýhodnějším trhem pro Čínu Evropa. Očekává se, že čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek sejde se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. Na programu jednání bude pravděpodobně nalezení řešení obchodního napětí s Bruselem v souvislosti s čínským dovozem elektromobilů, a také Trumpův celní útok. Poté Si navštíví Malajsii, Vietnam a Kambodžu, tedy tři ekonomiky, které těžily z toho, že se do nich přesunuli čínští výrobci, aby se vyhnuli americkým sankcím v době Trumpova prvního funkčního období, ale nyní na ně Trump uvalil vysoká cla.
Čínské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z nedostatku upřímnosti, pokud jde o seriózní dialog. "Pokud chtějí Spojené státy skutečně jednat, měly by zaujmout postoj rovnosti, respektu a vzájemného prospěchu," řekl na tiskové konferenci mluvčí ministerstva Lin Ťien. Čína podle něj nevyvolává problémy a ani se jich nebojí. Varoval, že Peking bude i nadále přijímat tvrdá a důrazná opatření na ochranu svých legitimních práv a zájmů.
Vietnam se snaží "vyjednávat s americkou stranou o vyváženém a udržitelném obchodu v souladu se zájmy obou stran", stojí v prohlášení vietnamské vlády. Tato asijská země je významnou regionální výrobní základnou pro mnoho západních společností. Spojené státy jsou pro Vietnam největším exportním trhem, loni země vykázala přebytek obchodní bilance s USA za více než 123 miliard dolarů (2,8 bilionu korun).
Vietnam bude nakupovat více amerického zboží, včetně obranných a bezpečnostních výrobků. Požádal zároveň o 45denní odklad zavedení amerických cel. V pondělí to uvedl vietnamský premiér Pham Minh Chinh. Východoasijská země tak reaguje na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa z minulého týdne, že na vietnamský dovoz uvalí od středy 46procentní clo, uvedla agentura Reuters.
Hanoj také usiluje o rychlejší dodávky komerčních letadel, která si vietnamské letecké společnosti objednaly v USA, uvedl Chinh na pondělním zasedání vlády. Odklad zavedení dodatečného cla, které Trump označuje za reciproční, má podle něj sloužit k vyjednávání.
Peking reagoval odmítavě na vyjádření šéfa Bílého domu, který v pondělí uvedl, že pokud Peking do úterý nezruší 34procentní clo na dovoz z USA, uvalí na Čínu další dodatečné 50procentní clo, které bude platit od středy. "Navíc budou zrušeny veškeré rozhovory s Čínou ohledně požadovaných setkání s námi! Jednání s jinými zeměmi, které rovněž požádaly o schůzky, začnou okamžitě," dodal Donald Trump.
Čína se v celním sporu se Spojenými státy nikdy nepodvolí vydírání, citovala agentura Reuters prohlášení čínského ministerstva obchodu. Americký prezident Donald Trump v pondělí pohrozil Pekingu dodatečným 50procentním clem, pokud Čína nezruší svá odvetná opatření proti americkým dovozním poplatkům.
Čína charakter amerického jednání vnímá jako vydíraní. Americké výhrůžky pak označila za další z řady chyb. Čínské ministerstvo obchodu zároveň vyzvalo Spojené státy, aby rozdílné postoje k Pekingu řešilo dialogem se vzájemným respektem a rovným přístupem.
Nejbohatší člověk světa Elon Musk se jako důvěrník amerického prezidenta Donalda Trumpa snažil šéfa Bílého domu přesvědčit, aby od vysokých cel ustoupil, ve svém počínání ale neuspěl. Informoval o tom list The Washington Post, který se odvolává na dva lidi obeznámené s touto záležitostí. Na Muskovy společnosti, mimo jiné na automobilku Tesla, mohou dovozní poplatky tvrdě dolehnout.
Musk se podle informací amerického deníku osobně obrátil na Trumpa, ale jeho názor se mu změnit nepodařilo.
Muskova Tesla sice vyrábí auta pro americký trh v USA, i tak ale spoléhá na dodávky dílů z Číny a dalších zemí. V případě Číny se celní spor vyhrotil.
Zprávy z úterý 8. dubna
Donald Trump se chce zaměřit na prodej energie Evropské unii. Prezident Spojených států zároveň obvinil EU, že nenakupuje dost amerického zboží.
"Odstraníme obchodní schodek Spojených států," řekl Netanjahu. USA výši nově spouštěných cel vypočítávají na základě obchodního deficitu, které Spojené státy s danou zemí mají. Netanjahu dnes dále uvedl, že již v neděli hovořil s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Izrael odstraní cla a vyrovná obchodní přebytek se Spojenými státy. Netanjahu to podle AFP prohlásil po dnešním jednání s Trumpem v Bílém domě. Netanjahu se stal prvním zahraničním státníkem, který se s americkým prezidentem setkal od uvalení amerických cel, které Trump označuje jako reciproční.
Evropská komise navrhuje uvalit na dovoz řady amerického zboží do Evropské unie odvetná 25procentní cla. Vyplývá to z dokumentu určeného pro členské země bloku, ke kterému získala přístup agentura Reuters. Návrh je reakcí na americká cla na dovoz oceli a hliníku. Terčem odvetných cel by se podle materiálu mohly stát například diamanty, uzeniny, zubní nitě, ořechy či sójové boby.
Celní válka neprospívá nikomu, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. Je mu líto, že Spojené státy v otázce cel volí nátlakový přístup, když stačilo jednat. Pokud bylo cílem ukázat, že síla si svoje protlačí sama, pak to samozřejmě nesvědčí spojeneckým vztahům, řekl dnes také českým novinářům prezident v mauritánském Nuakšottu, kde je na dvoudenní návštěvě.
Investoři hledají útočiště před celní válkou a rostoucími obavami z recese v americkému dolaru, jenu a švýcarském franku. Dolarový index, který sleduje výkon dolaru ke koši šesti předních světových měn, přidává kolem 17:45 SELČ 0,2 procenta na 103,27 bodu.
Poradce amerického prezidenta pro záležitosti obchodu Peter Navarro nazval Elona Muska po jeho komentářích o clech montérem aut, který se spoléhá na díly z jiných zemí. Šéf automobilky Tesla, miliardář a blízký spolupracovník prezidenta Donalda Trumpa o víkendu vyzval, aby Evropská unie a Spojené státy měly mezi sebou bezcelní zónu. Mezitím se na serveru CNBC objevil podle agentury Reuters výrok ředitele Národní ekonomické rady Bílého domu Kevina Hasseta, že prezident zvažuje pozastavit ohlášená cla na 90 dní všem zemím kromě Číny. Bílý dům to vzápětí označil za falešnou zprávu.
Spojené státy uvalí na dovoz z Číny dodatečné clo ve výši 50 procent, pokud Peking nezruší odvetná opatření vůči americkým clům. Uvedl to dnes americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že USA s Čínou přeruší rozhovory ohledně požadovaných setkání. Jednání s ostatními zeměmi, které rovněž požádaly o schůzky, podle něj začnou okamžitě.
Americká cla podle Šefčoviče zasáhnou celkově vývoz z Evropské unie o objemu přibližně 380 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Zasaženo bude 70 procent unijního exportu do Spojených států, dodal eurokomisař pro obchod, který s Američany již několikrát jednal jak prostřednictvím videokonference, tak přímo ve Washingtonu.
V reakci na americké výhrady eurokomisař uvedl, že Evropská unie nebude měnit svůj systém daně z přidané hodnoty, který je důležitým zdrojem příjmů členských zemí. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se již dříve nechala slyšet, že právě DPH je další překážkou obchodu mezi EU a USA.
První část evropských protiopatření na americká cla týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část 15. května. Šefčovič to řekl po dnešním jednání ministrů obchodu zemí EU v Lucemburku.
Dnes večer se Evropská komise chystá členským státům předložit konečný seznam těchto protiopatření, schválena by měla být takzvaným komitologickým výborem, který zastupuje členské státy EU, ve středu 9. dubna.
V EU vznikl v uplynulých dnech "velmi solidní seznam protiopatření". Šefčovič podrobnosti neuvedl, podle rakouské agentury APA by nicméně seznam měl obsahovat například americké maso, obiloviny, víno, dřevo, oděvy, ale i žvýkačky, vysavače či toaletní papír.
Evropská unie je připravena diskutovat se Spojenými státy o nulových průmyslových clech i o nulových clech na automobily, uvedl komisař pro obchod Maroš Šefčovič po dnešním jednání ministrů zemí EU v Lucemburku. Dojednané řešení ale podle něj musí být přijatelné pro obě strany. Navzdory snahám EU se zatím takového řešení nepodařilo dosáhnout, dodal Šefčovič.
Ve vztazích ke Spojeným státům je podle něj nyní potřeba "čas a úsilí". "Evropská unie je připravena sednout si k vyjednávacímu stolu, kdykoli budou Spojené státy připraveny," řekl Šefčovič novinářům. "Nebudeme ale čekat donekonečna," dodal.
Evropská unie se podle šéfky komise v době Trumpem budovaných obchodních bariér chce více zaměřit na 83 procent obchodu mířícího mimo Spojené státy. Důležité bude podle ní dokončení obchodních dohod, jako je například ta s jihoamerickým společenstvím Mercosur, nebo užší spolupráce s partnery, jako je Norsko, které je členem Evropského hospodářského prostoru zaručujícího volný pohyb zboží a služeb.
Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření. Řekla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. Unijní exekutiva bude rovněž pečlivě monitorovat dovoz z dalších zemí zasažených cly a v případě výrazného nárůstu je připravena zakročit.
O clech dnes jednají i unijní ministři obchodu, kteří se dopoledne před schůzkou shodovali na tom, že před odvetou dávají přednost dalším rozhovorům s USA.
Ze všech států EU zaznívá, že unie musí být v reakci na americká cla jednotná a že je třeba reagovat svým způsobem trpělivě, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Američtí odběratelé začali zastavovat objednávky textilu z Bangladéše poté, co Spojené státy zavedly cla. Uvedli to podle agentury AFP představitelé textilního průmyslu v zemi. Bangladéš je druhý největší výrobce oděvů na světě a toto odvětví má na vývozu ze země podíl 80 procent. Americký prezident Donald Trump minulý týden rozhodl uvalit na Bangladéš clo 37 procent.
Přehled poklesu akciových trhů na sociální síti X od The Spectator Index:
Stock markets today
— The Spectator Index (@spectatorindex) April 7, 2025
🇭🇰 Hong Kong: -13.6%
🇹🇼 Taiwan: -9.6%
🇯🇵 Japan: -9.5%
🇮🇹 Italy: -8.4%
🇸🇬 Singapore: -8%
🇸🇪 Sweden: -7%
🇨🇳 China: -7%
🇨🇭 Switzerland: -7%
🇩🇪 Germany: -6.8%
🇪🇸 Spain: -6.4%
🇳🇱 Netherlands: -6.2%
🇦🇺 Australia: -6.2%
🇫🇷 France: -6.1%
🇬🇧 UK: -5.2%
🇲🇾 Malaysia:…
Evropští politici v minulých dnech hovořili o několika možnostech, jak na Trumpovu celní ofenzivu odpovědět. Jednou z možností je cílit na oblast služeb, v níž má Evropa na rozdíl od obchodu s USA deficit, a zatížit novými poplatky americké internetové platformy poskytující své služby v Evropě. To však v pondělí odmítl irský ministr obchodu Simon Harris, v jehož zemi má řada amerických digitálních firem své evropské centrály. Podle Harrise je tento krok "v této fázi vysoce nepravděpodobný". "Byla by to mimořádná eskalace ve chvíli, kdy musíme usilovat o deeskalaci," řekl Harris.
Řada evropských států dává najevo, že by se EU měla před zavedením odvetných opatření pokusit s USA jednat. To před pondělní ministerskou schůzkou prohlásila například nizozemská ministryně obchodu Reinette Kleverová či několik jejích kolegů z dalších zemí. Podle francouzského ministra obchodu Laurenta Saint-Martina je cílem přesvědčit USA, aby se "věci vrátily tam, kde byly".
Akcie na burzách v Asii zahájily týden prudkým poklesem, nejvíce oslabila burza v Hongkongu. Její hlavní index odepsal přes 13 procent a zaznamenal nejhlubší propad od roku 1997. Výrazně klesly také akcie v Japonsku, Číně i jinde v Asii. Trhy dál reagují na ohlášená cla na dovoz zboží do Spojených států a na páteční překvapivý krok Číny místo k jednání přistoupit k odvetným opatřením. Takzvané akciové futures naznačují, že dalším propadem začne také obchodování v USA.
Další investiční banka JPMorgan zvýšila pravděpodobnost recese na 60 procent. Zdůvodnila to obavami, že Trumpova cla nejen zvýší inflaci, ale také vyvolají rozsáhlá odvetná opatření. Čína oznámila, že v reakci na americká cla zavede od 10. dubna dodatečné 34procentní clo na veškerý dovoz ze Spojených států.
Evropské země by měly na nová americká cla reagovat jednotně, rozhodně a zároveň klidně. Před jednáním zástupců vlád Evropské unie to prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck, podle něhož je Evropa větším trhem než Spojené státy, které jsou proti ní ve slabší pozici. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič před jednáním řekl, že se Evropa v době vysokých cel a padajících burz musí adaptovat na změnu chápání světového obchodu.
Americká investiční banka Goldman Sachs zvýšila pravděpodobnost recese ve Spojených státech z 35 na 45 procent. Jde už o druhé zvýšení pravděpodobnosti ekonomického propadu od poloviny minulého týdne, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy zavedou další vysoká cla. Před oznámením cel byla podle analytiků pravděpodobnost recese kolem 20 procent.
Takzvaná technická recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Podle definice amerického Národního úřadu pro výzkum ekonomiky potom recese výrazný pokles ekonomické aktivity, který je rozšířen v celé ekonomice a trvá déle než několik měsíců.
"Stále doufáme, že je prostor pro jednání," uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Podle něho by dávalo smysl sednout si s chladnou hlavou k vyjednávacímu stolu a říci si, co se komu nelíbí na celní politice protistrany a "v optimálním případě třeba snížit ta cla na nulu a vytvořit jakousi zónu volného obchodu mezi EU a USA".
"Kdyby se to nepovedlo a ta cla skutečně byla uvalena v té maximální výši a takhle plošně, jak Donald Trump hrozí, tak by to speciálně na Českou republiku mělo velmi dramatický dopad. Protože my jsme exportně orientovaná ekonomika a jsme extrémně otevřená ekonomika," poznamenal.
Nová americká cla by mohla zpomalit český hospodářský růst až o 0,5 procentního bodu, je přesvědčen viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Zároveň si ale myslí, že zavedení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa je především tvrdou vyjednávací taktikou.
Evropské akcie na začátku týdne prudce klesají v reakci na rozsáhlá americká cla. Index frankfurtské burzy DAX otevřel poklesem o deset procent, index londýnské burzy FTSE 100 v úvodu vykazoval pokles téměř o šest procent, pařížský CAC 40 pak měl ztrátu zhruba 5,6 procenta, ukazují burzovní statistiky.
Cla, k jejichž zavedení přistoupila administrativa prezidenta Donalda Trumpa, mohou v eurozóně způsobit výrazný poptávkový šok. V rozhovoru s deníkem Financial Times to řekl člen Rady guvernérů Evropské centrální banky a guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Dopad cel na růst eurozóny se podle něj může pohybovat mezi 0,5 a jedním procentním bodem. Evropská centrální banka (ECB) v březnu snížila výhled růstu eurozóny na letošní rok na 0,9 procenta.
"Výrazný nepříznivý dopad na růst by mohl vést k tomu, že aktivita by byla mnohem slabší, než se očekávalo, což by vedlo k poklesu inflace pod naše cíle," řekl Sturnaras. Poukázal tak na dvouprocentní inflační cíl ECB. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová naopak v březnu řekla, že v případě obchodní války očekává vyšší inflaci.
Akcie na burzách v Asii zahájily nový týden prudkým poklesem, v Hongkongu podle hlavního indexu odepisují téměř 13 procent, v Číně skoro devět procent. Výrazně ztrácejí také akcie v Japonsku a jinde. Trhy dál reagují na ohlášená cla na dovoz zboží do Spojených států a na páteční překvapivý krok Číny místo k jednání přistoupit k odvetným opatřením, informují tiskové agentury.
Aktuální přehled poklesu asijských akciových trhů:
- Japonsko (Nikkei 225) -6,5 %
- Hongkong* (Hang Seng) -10,6 %
- Čína* (Shanghai Composite) -6,4%
- Austrálie (ASX 200) -3,8 %
- Jižní Korea (Kospi) -5,2 %
- Tchaj-wan* (Taiex) -9,7 %
- Singapur (STI) -7,5 %
- Indie (Nifty 50) -4,0 %
- Indie (Sensex) -3,7 %
*zavřeny v pátek z důvodu státních svátků
Hlavní akciové indexy v Asii v pondělí oslabily poté, co americký prezident Donald Trump nepřinesl žádné náznaky ústupu od svých rozsáhlých celních plánů. Investoři vsadili na to, že rostoucí riziko recese by mohlo Federální rezervní systém přimět ke snížení úrokových sazeb už v květnu.
Staronový šéf Bílého domu tvrdí, že cla pomohou do USA navrátit výrobu, která se v uplynulých letech přesunula do zahraničí, a růstu pracovních příležitostí. Ekonomové se však obávají růstu inflace i poklesu výkonu hospodářství.
Americký prezident v rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One také uvedl, že o víkendu hovořil s lídry z Evropy a Asie, kteří podle jeho slov doufají, že ho přesvědčí ke snížení cel. "Přicházejí k jednacímu stolu. Chtějí mluvit. Ale není o čem, pokud nám nezaplatí ročně hodně peněz," řekl Trump.
Republikánský prezident popřel, že by svými prohlášeními záměrně vyvolával paniku na trzích, a trval na tom, že reakci trhů nemohl předvídat. Řekl také, že neuzavře dohodu s ostatními zeměmi, pokud nebude vyřešen obchodní deficit ve vzájemném obchodu.
Americký prezident Donald Trump přirovnal svou politiku zavádění cel na dovoz do Spojených států k léčbě nutné pro ozdravení ekonomiky. Naznačil, že pokles trhů jej neznepokojuje, uvedla agentura Reuters.
Základní desetiprocentní clo na dovozy ze zahraničí začaly USA uplatňovat od soboty. Od středy pak mají začít platit zvýšená cla, která se týkají jen některých vybraných zemí. Mezi nimi je i Evropská unie. Na dovoz z EU podle plánu ohlášeného Trumpem budou USA uplatňovat dvacetiprocentní clo.
Zprávy z pondělí 7. dubna
Čeho se snaží dosáhnout Donald Trump svými cly? Chce vrátit Ameriku do zlatého věku, kdy se vyrábělo v USA a Američané měli obchodní přebytek se zbytkem světa. Jenže ten zlatý věk neexistoval. Co naopak vždy existovalo, byl politický boj o cla - ta totiž vždy někomu ekonomicky pomáhala, ale někomu ekonomicky škodila.
Některé asijské země zřejmě nezavedou odvetná cla na Spojené státy a zaměří se na vyjednávání s administrativou Donalda Trumpa. Cla na americké dovozy vyloučily například Tchaj-wan či Indonésie, tento krok zatím zřejmě nepodnikne ani Indie, píše agentura Reuters. O odklad cel oznámených americkým prezidentem Donaldem Trumpem požádal Vietnam. Čína naopak již ohlásila, že cla na americké zboží v reakci na Trumpův krok uvalí.
"Pokud nás zasáhne aktuální celní válka Donalda Trumpa, tak spíše sekundárními dopady, tím, že bude znamenat oslabení celého mezinárodního obchodu. Záležet bude na tom, co se stane se clem na automobilové díly, o kterém by se mělo jednat. To by samozřejmě české výrobce mohlo zranit více," řekl ministr dopravy Kupka. Dodal, že poté by se mohla ekonomika v letošním roce zpomalovat ještě rychleji než odhaduje MF.
Cla na dovoz automobilových dílů do Spojených států amerických, která by měla začít platit v sobotu 3. května, by se mohla dotknout českých výrobců více než tento týden oznámená takzvaná reciproční cla. Ta mají na Českou republiku v současnosti spíše sekundární dopad. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Spojené státy jsou pro ČR desátým největším exportním trhem.
Tuzemské firmy dováží zboží spíše do jiných evropských zemí, které ho následně do USA dále prodávají. Podle současných odhadů ministerstva financí (MF) způsobí nová americká cla zpomalení českého hospodářského růstu o 0,6 až 0,7 procentního bodu.
Jak odolná je česká ekonomika po zavedení celní politiky USA, se podle Kupky ukáže v následujících měsících. Pomoci by podle něj mělo, že se český vývoz začal v posledních letech soustředit na různé zahraniční trhy. Loni tvořil americký trh 2,9 procenta celkového exportu českých výrobků do zahraničí.
Ve čtvrtečním projevu americký prezident obyvatele ujistil, že cla učiní Spojené státy bohatšími. Protože je ale budou platit američtí dovozci, zvýší tato cla pravděpodobně cenu mnoha výrobků, od šálku kávy až po nový iPhone. A to v době, kdy si Američané už tak stěžují na klesající kupní sílu.
Zprávy z neděle 6. dubna
Akcie ve Spojených státech po čínské odpovědi na nová americká cla znovu prudce oslabily. Trhy čelí kvůli eskalující obchodní válce nejhorší krizi od krachu na začátku pandemie nemoci covid-19. K zastavení propadu jim nepomohla ani lepší zpráva z amerického trhu práce, než se očekávalo.
Americká vláda bude po EU požadovat lepší podmínky pro vývoz aut a zemědělských produktů do Evropy. Píše to dnes italský deník Corriere della Sera, jehož zpravodajka mluvila s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem. Ten již dříve deníku řekl, že Washingtonu vadí unijní regulace digitálních služeb a některé daně, které dopadají i na americké výrobky.
"EU je odhodlána vést smysluplná jednání, ale zároveň je připravena hájit naše zájmy. Zůstáváme v kontaktu," doplnil slovenský člen unijní exekutivy.
Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič při dnešním jednání s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem označil chystaná americká cla za škodlivá a neodůvodněná. Vztah EU s USA podle něj potřebuje nový přístup. Šefčovič to napsal na X.
Britský premiér Keir Starmer se dnes v telefonických rozhovorech s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a australským ministerským předsedou Anthonym Albanesem shodl, že plnohodnotná obchodní válka by nebyla v ničím zájmu, uvedl podle agentury Reuters mluvčí jeho úřadu. Diskuze vrcholných politiků přišla v reakci na zavedení cel ze strany Spojených států na dovoz z velké části světa.
Rozsáhlá nová cla, jež ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, zřejmě povedou k větší inflaci a nižšímu ekonomickému růstu. Podle zpravodajských agentur to dnes uvedl předseda americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Centrální banka podle něj musí zabránit tomu, aby nová situace vedla k trvale zvýšené inflaci, dodala agentura Bloomberg. Trump krátce předtím Powella na sociální síti vyzval, aby Fed co nejdříve snížil úrokové sazby.
Cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na většinu zemí světa se budou týkat i San Marina. Malá republika se ale dostala do nejnižší desetiprocentní sazby, čehož chtějí využít některé italské firmy. Na Itálii jako na ostatní země EU by se totiž mělo vztahovat dvacetiprocentní clo. Píše to dnes italský tisk.
Čína zpanikařila a uchýlila se k nevhodné reakci na americká cla, uvedl Trump k dnešnímu oznámení Číny, že Peking zavede vlastní cla na zboží z USA. "Čína to zahrála špatně, zpanikařila - to je jediná věc, kterou si nemůžou dovolit," napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Celý příspěvek napsal verzálami a doprovodil jej vykřičníkem. Americký ministr financí Scott Bessent už ve čtvrtek vyzval všechny dotčené země, aby na cla neodpovídaly protiopatřením, jinak pohrozil eskalací obchodního konfliktu.
Ratingová agentura S&P Global přehodnotí po oznámení amerických cel všechny své makroekonomické prognózy. Takový krok zřejmě zvýší obavy, že se dostaví i vlna snižování ratingových známek, uvedla dnes agentura Reuters. Ratingy od S&P vyjadřují názor na důvěryhodnost a finanční zdraví tisíců firem a více než 130 zemí.
Tchajwanská vláda poskytne domácím společnostem a průmyslu finanční pomoc nejméně 288 miliard tchajwanských dolarů (cca 198,3 miliardy korun), aby se mohly lépe vypořádat s chystanými americkými cly. Spojené státy zatíží dovoz zboží z Tchaj-wanu tzv. recipročním clem 32 procent, protože ostrov má s USA vysoký obchodní přebytek. Cla se však nevztahují na polovodiče, které jsou hlavním vývozním artiklem Tchaj-wanu.
Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj podle agentury Reuters v pátek zopakoval, že vláda považuje cla za nepřiměřená. Dodal, že požádal tchajwanský úřad pro obchodní jednání, aby jednal s USA a pokusil se dopad cel zmírnit. Tchaj-wan také zatím neoznámil žádná odvetná cla. Pro ostrov, který čelí rostoucímu tlaku Číny, jsou Spojené státy nejdůležitějším mezinárodním podporovatelem.
Čínské ministerstvo obchodu také vyzvalo Washington, aby cla okamžitě zrušil a případné spory řešil dialogem s obchodními partnery. Americká politika podle Pekingu ohrožuje složitě získanou rovnováhu dosaženou za léta mnohostranných obchodních jednání.
Čína od 10. dubna zavede dodatečné 34procentní clo na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na Čínu se bude vztahovat 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
Čína zároveň pozastavila dovozní povolení šesti firmám "spojeným s USA" a zavedla omezení vývozu u dalších 16 amerických společností, uvedl hongkongský list South China Morning Post. Kromě toho Čína zavede další omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.
Oznámení odvetných opatření přichází po zprávě, že čínské ministerstvo obchodu ráno zavedení amerických cel odsoudilo. "Jde o typický akt jednostranné šikany," uvedlo ministerstvo.
Evropská unie by neměla na americká cla odpovídat ve stejném duchu, v jakém je zavádějí Spojené státy. Jen by tím uškodila svým vlastním spotřebitelům, řekl v pátek francouzský ministr financí Éric Lombard. Spojené státy od soboty začnou vybírat plošné desetiprocentní clo na dovoz prakticky ze všech zemí. Od 9. dubna začnou na zboží z vybraných zemí platit cla vyšší, v případě EU to bude 20 procent.
"Pracujeme na balíčku odpovědí, které mohou jít daleko za celní poplatky, abychom opět přivedli Spojené státy k jednacímu stolu a dosáhli spravedlivé dohody," řekl Lombard v rozhovoru v televizi BFM TV. "Pokud uděláme to, co Spojené státy, pokud budeme uplatňovat cla na veškerý americký dovoz, pak se v Evropě dočkáme i negativních dopadů. To znamená, že i my zažijeme rostoucí inflaci a (hospodářský) pokles," dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navrhl, aby evropské firmy pozastavily investice ve Spojených státech, dokud se "nevyjasní ty věci" s Washingtonem. Lombard zdůraznil, že firmy se mohou svobodně rozhodnout, zda investice v USA pozastaví.
Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu. Prohlásila to ve čtvrtek šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová, píší agentury Reuters a AFP. Zároveň vyzvala země zasažené dovozními poplatky, které ve středu vyhlásil americký prezident Donald Trump, aby situaci dále neeskalovaly a jednaly s USA o snížení obchodního napětí.
Zprávy z pátku 4. dubna
Nejmenovaní američtí činitelé podle reportéra agentury Bloomberg sdělili svým britským protějškům, že Washington je ochoten vyjednávat o britském návrhu na snížení desetiprocentních cel, která se mají týkat dovozu z Británie.
V pátek bude eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič hovořit o clech se svými protějšky z USA. Se snahou odvrátit dovozní poplatky byl Šefčovič v minulých týdnech za Atlantikem dvakrát, neuspěl však.
"Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si já a většina lidí, které znám, dokázali představit, jak velký to bude s Donaldem Trumpem posun," říká v rozhovoru pro Spotlight někdejší velvyslanec České republiky ve Spojených státech Michael Žantovský. Více v tomto článku:
Pokud některé země přijdou s "fenomenální" nabídkou, mohou Spojené státy vyjednávat o úpravě oznámených dovozních cel. Novinářům to řekl americký prezident Donald Trump. Propad finančních trhů kvůli středečnímu oznámení cel se očekával, uvedl také podle agentury Reuters. Cla, která široce kritizují zahraniční politici a jejichž přínos zpochybňují ekonomové, označil za nutný krok k ozdravení nemocné americké ekonomiky.
Tržní kapitalizace americké technologické společnosti Apple během čtvrtečního obchodování klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů Kč) na 3,06 bilionu dolarů (68 bilionů korun). Podrobnosti najdete v tomto článku:
Americké akcie se první obchodní den po oznámení plošných cel na dovoz do Spojených států propadly. Širší index S&P 500 odepsal 4,84 procenta a uzavřel na 5396,52 bodu. Jde o největší jednodenní pokles od globální pandemie v roce 2020, uvedla agentura AP. Index technologického trhu Nasdaq Composite ztratil 5,97 procenta na 16 550,60 bodu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, klesl o 3,98 procenta na 40 545,93 bodu.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvítala, že se na její zemi nevztahují takzvaná reciproční cla, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump. Podle Sheinbaumové je to díky "dobrým vztahům" Mexika se Spojenými státy. Obě země nyní pokračují ve vyjednávání nových obchodních podmínek, dodala. Na Kanadu a Mexiko se nové základní clo ve výši deset procent nevztahuje, protože na zboží z těchto zemí Trump už dříve oznámil clo 25 procent v souvislosti s obchodem s drogami a nelegální migrací.
Jižní soused Spojených států také získal podle agentury Reuters výhodnější celní podmínky pro zboží související s dohodou o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou označované USMCA, což mexický ministr hospodářství Marcelo Ebrard označil za "velký úspěch" a dodal, že cílem mexické vlády je nyní během 40 dní vyjednat nejlepší možné obchodní podmínky. Předmětem těchto jednání jsou podle Sheinbaumové cla na automobilový průmysl, ocel a hliník.
Nová americká cla oznámená ve středu by mohla spolu se cly zavedenými od začátku roku letos snížit objem světového obchodu se zbožím o zhruba jedno procento. Uvedla to ve čtvrtek generální ředitelka Světové obchodní organizace (WTO) Ngozi Okonjová-Iwealová. Koncem loňského roku přitom WTO odhadla, že obchod se zbožím by letos mohl vzrůst o tři procenta.
Kanada zavede cla na dovoz automobilů ze Spojených států ve výši 25 procent. Nové opatření se netýká dovozu zboží splňujícího podmínky dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMC). V reakci na krok USA, jež dnešním dnem začínají vybírat vlastní 25procentní poplatek na dovoz automobilů, to oznámil kanadský premiér Mark Carney. Dodal, že nová cla se nebudou vztahovat na automobilové díly. Zároveň připomněl, že dřívější odvetná cla na dovoz z USA zůstávají v platnosti. Ta Kanada zavedla v reakci na plošná cla, která Spojené státy uvalily na dovoz produktů z oceli a hliníku.
Trumpova nová cla způsobí snížení cen v Evropě, odhaduje ekonom ze společnosti Datarun Petr Bartoň. Snižování cen a zvýšený příliv zboží do Evropy bude podle něj pokračovat až do doby, kdy Evropská unie stanoví cla proti Spojeným státům, popřípadě asijským zemím, které budou vnímat evropský trh jako vítanou alternativu za ten americký. Podrobnosti čtěte v tomto článku:
Zbrojovka Colt CZ kvůli clům zdraží některé produkty a přesměruje část exportu. Plánuje také přesměrovat část exportu na jiné trhy. Zavedení cel bude mít reálný dopad na hospodaření celé Colt CZ Group SE, zejména na provozní zisk EBITDA. Společnost ale neočekává, že by Trumpův krok zásadně ovlivnil celkové výnosy. Dopad cel očekává zbrojovka jak v segmentu zbraní, tak i v segmentu munice u společností, které exportují část své produkce do USA, tedy České zbrojovky a Sellier & Bellot. Nyní podniká kroky, aby tento negativní dopad kompenzovala. "Ať již úpravou cen, produktového mixu nebo přesměrováním do jiných exportních teritorií," uvedla firma. Holding Colt CZ Group SE loni vykázal rekordní výnosy téměř 22,38 miliardy korun. Z toho výnosy v USA činily 8,8 miliardy korun, meziročně vzrostly o 41,1 procenta.
Skupina CZG - Česká zbrojovka Group SE (CZG) dokončila koupi amerického výrobce zbraní Colt Holding Company LLC (Colt) v roce 2021.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) řekl v České televizi, že celní válka nikomu nepomůže. "Dopad bude nepříznivý. Můžeme se dohadovat, jak významně negativní bude," uvedl. EK podle něj bude o clech s USA vyjednávat a musí ukázat "silné karty", například analýzu, kde celní válka oslabí ekonomiku Spojených států. "Těch témat je několik - od výměny služeb, kde by to postihlo významné americké společnosti, až po specifické komodity, kde třeba v tuto chvíli Evropa je klíčovým odběratelem amerického zboží," dodal. Kroky české vlády podle Kupky otevírají a budou otevírat firmám z Česka cestu na nové trhy, aby byl export postaven na co nejvíce pilířích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron podrobil krok amerického prezidenta Donalda Trumpa ostré kritice. Řekl, že americká ekonomika a spotřebitelé kvůli clům zchudnou a zeslábnou. Jejich nepřímým důsledkem by podle něj mohlo být posílení asijských exportů do Evropy.
"Jedna věc je jistá, po rozhodnutích z této noci se americká ekonomika a Američané, ať už podniky nebo občané, stanou slabšími než včera a chudšími," prohlásil podle AFP šéf Elysejského paláce a vyzval Evropany, aby za těchto okolností "zůstali jednotní".
Trumpova cla zasáhnou 70 procent unijního exportu do USA, říkají odhady EU. Představitelé EU očekávají, že americká cla zasáhnou vývoz z Evropské unie o objemu přibližně 380 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Odhady podle zdrojů ČTK rovněž říkají, že bude zasaženo 70 procent unijního exportu do Spojených států.
Nová americká cla ještě více poznamenají ekonomiku Slovenska. Takzvaná reciproční cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil americký prezident Donald Trump, ještě více poznamenají exportně orientovanou ekonomiku Slovenska, kterou zasáhnou také už dříve ohlášená cla na dovoz automobilů do Spojených států. Největší dopady budou v příštím roce. V komentáři to napsal analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Marián Kočiš. Guvernér slovenské centrální banky Peter Kažimír uvedl, že cla znamenají oslabení ekonomického růstu, ohrožení dobré nálady na trhu práce a budou mít dopad na ceny. Očekává reakci EU na rozhodnutí USA.
Macron odsoudil Trumpova cla jako nepodložená, vyzval k pozastavení investic. Řekl ve čtvrtek podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Pro mezinárodní obchod jsou Trumpova cla podle něj šokem, označil je za brutální a nepodložená. Macron po setkání s představiteli francouzského průmyslu vyzval k přerušení investic v USA, dokud se vše nevyjasní. Slíbil také jednotnou reakci Evropské unie.
Bílý dům vysvětlil, proč neuvalil cla pro Rusko, stávajícími sankcemi. Trump nevyhlásil cla na zboží z Ruska, protože stávající sankce již "neumožňují smysluplný obchod", píše na svém telegramovém kanálu ruská služba BBC News. Kuba, Bělorusko a KLDR rovněž nespadají pod Trumpova nová cla, protože stávající sankce jsou již velmi přísná, dodal. Nicméně, USA obchodují s Ruskem více než například s Mauriciem nebo Brunejí, na které Trump uvalil nová cla.
Vietnam, Thajsko a Kambodža chtějí po uvalení cel vyjednávat s Washingtonem. Vietnam se spolu s Thajskem bude po ohlášení amerických cel na dovoz zboží snažit vyjednávat s Washingtonem. Uvedla to místní média. Země byly opatřením amerického prezidenta Donalda Trumpa zatíženy 46procentními, respektive 37procentními tarify. Vysoká cla byla uvalena i na Kambodžu či Barmu, která se vzpamatovává z pátečního ničivého zemětřesení.
Zavedení plošných cel na dovoz do Spojených států je velkým rizikem pro celkovou atmosféru na světových trzích, nejen v USA, řekla Lucie Karlová, předsedkyně představenstva sklářské společnosti Preciosa-Lustry Kamenický Šenov. Pro firmu, která patří k největším sklářským podnikům v zemi, je americký trh významným odbytištěm, představuje třetinu tržeb. Ceny pro koncové zákazníky porostou, protože tak velké zvýšení tarifů není podle Karlové možné kompenzovat zefektivňováním výroby, nepředpokládá ale, že by firma cla do koncových cen promítla v plné výši.
Španělská vláda zavede plán v hodnotě 14,1 miliardy eur (352 miliard korun) ve snaze zmírnit dopad nových amerických cel na domácí ekonomiku, oznámil premiér Pedro Sánchez. Hodlá také požádat Evropskou komisi, aby zřídila fond financovaný z příjmů z cel na dovoz z USA, která budou podle něj zvýšena v reakci na oznámení administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Krok administrativy označil za nikoli přátelský a za nespravedlivý, informovala agentura Reuters.
Odborníci si lámou hlavou, jak na výši odvetných cel Donald Trump a jeho tým přišli. Podrobnosti čtěte v tomto článku:
Reakce Evropské unie na zavedení takzvaných recipročních cel USA má být podle Hospodářské komory ČR pragmatická a jednotná. Měla by kombinovat diplomatický tlak s domácími reformami zaměřenými na zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Evropa musí ukázat, že má silné karty a je připravená s nimi hrát a vyjednávat, sdělil ve čtvrtek prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Americká cla jsou bolestnou a nepříjemnou ranou, neboť přicházejí od nejbližšího spojence Polska. Dnes to na síti X napsal polský premiér Donald Tusk. Zároveň poskytl odhad snížení HDP v důsledku cel a uvedl, že přátelství mezi Varšavou a Washingtonem musí tuto zkoušku přečkat.
Według wstępnej oceny nowe amerykańskie cła mogą zmniejszyć polski PKB o 0,4 proc., czyli w ostrożnym uproszczeniu straty przekroczą 10 miliardów złotych. Cios dotkliwy i przykry, bo od najbliższego sojusznika, ale go przetrzymamy. Nasza przyjaźń🇵🇱🇺🇸też musi przetrwać tę próbę.
— Donald Tusk (@donaldtusk) April 3, 2025
Ministerstvo průmyslu a obchodu chce po zavedení nových amerických cel posílit exportní podporu, firmám plánuje pomáhat zejména prostřednictvím návratných finančních nástrojů, což jsou například půjčky nebo záruky. Další prioritou bude rozšíření exportních trhů mimo USA. Informovalo o tom dnes ministerstvo průmyslu a obchodu. Nová cla mohou pro firmy znamenat výrazné ztráty v desítkách miliard korun.
Oslovení analytici míní, že americký prezident Donald Trump přistoupil ke tvrdším clům vůči Evropské unii, než trh očekával. Zároveň upozorňují, že není jasné, na základě čeho Trump výši cel určil. Podrobnosti nabízí tento článek:
Slovenská továrna automobilky Volkswagen nepočítá s přesunem části své výroby do USA kvůli clům na auta, řekl její šéf Kirchert. Dopady cel neodhadl.
Izraelské ministerstvo financí pracuje na postupu na ochranu izraelské ekonomiky poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 17procentní clo na dovoz izraelského zboží. Podle agentury Reuters to prohlásil izraelský ministr financí Becalel Smotrič. Spojené státy jsou považovány za hlavního spojence židovského státu.
Vysocí představitelé Trumpovy administrativy podle agentury Reuters uvedli, že automobily a automobilové díly, na které se vztahují cla podle oddílu 232 o národní bezpečnosti, nebudou zatíženy samostatnými základními ani recipročními cly. Jinými slovy, cla na automobily se nebudou přičítat k těm nově oznámeným. Nově oznámené základní desetiprocentní clo začne platit 5. dubna, takzvané reciproční clo od 9. dubna.
Na seznam cel by ale mohly přibýt další díly. Bílý dům totiž nařídil ministerstvu obchodu, aby do 90 dnů zahájilo proces, v němž budou moct domácí výrobci požádat o to, aby se cla vztahovala i na další dovážené díly. V oznámení se také uvádí, že v případě vozidel, která splňují podmínky podle pravidel původu dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou, smějí dovozci platit 25procentní clo pouze na neamerický obsah objednávky.
Podle českého premiéra Petra Fialy nezbývá než na americká opatření reagovat. "My jsme tuto obchodní válku nevyvolali. Postup americké strany poškozuje každého občana České republiky, a my to nemůžeme přejit mlčením," řekl ministerský předseda.
Fiala neočekává, že by americká cla měla přímý dopad na českou ekonomiku. "Není úplně přímý, jak to může být třeba na některé jiné země, ale může být velmi silný nepřímo, právě prostřednictvím vývozů, které realizujeme třeba přes Německo a další země," upozornil premiér v rozhovoru na webu Deník.cz.
Donald Trump často působí poněkud přelétavě a chaoticky, ale pokud existuje téma, ve kterém je zcela konzistentní, jsou to cla, píše ve svém komentáři šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Nejlepší cla jsou cla nulová. Na to ale musí být dva, kteří mají vůli se dohodnout. Evropa je připravena s USA jednat, ale zároveň je připravena jasně odpovědět, uvedl na síti X český premiér Petr Fiala
Nejlepší cla jsou cla nulová. Na to ale musí být dva, kteří mají vůli se dohodnout. Evropa je připravena s USA jednat, ale zároveň je připravena jasně odpovědět. My jsme tuto obchodní válku nevyvolali. Postup americké strany poškozuje každého občana České republiky a my to…
— Petr Fiala (@P_Fiala) April 3, 2025
Zavedení amerických cel letos zpomalí růst české ekonomiky pod dvě procenta, míní analytici. Podle nich není jasné, na základě čeho Trump výši cel určil.
Automobilový koncern Volkswagen promítne americké 25procentní clo do svých cen v USA, podle webu The Wall Street Journal to oznámil prodejcům. Volkswagen dočasně pozastavil dodávky vozidel z Mexika po železnici a v přístavu zadržuje auta dovážená na lodích z Evropy, uvedl list s odvoláním na sdělení firmy. Američané začali cla na auta vybírat dnes.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský by považoval za výhodné, kdyby mezi USA a EU fungoval volný obchod. Pokud budou USA trvat na ohlášených clech, Evropa musí odpovědět, řekl.
Obzvlášť vysoká cla ve středu oznámil americký prezident Donald Trump pro velmi malé obchodní partnery a některé země v krizi. Nejvyšší sazbu vyměřil souostroví Saint-Pierre a Miquelon, které je francouzským zámořským územím, a pak africkému státu Lesotho, o němž šéf Bílého domu nedávno žertoval, že o něm nikdo nikdy neslyšel. Shodně dostaly 50procentní sazbu.
Na zboží ze Sýrie se ve Spojených státech bude vztahovat clo ve výši 41 procent. Na 49procentní clo se musí připravit Kambodža, následuje Laos se 48 procenty a za ním Madagaskar se 47 procenty. Vietnamské zboží Spojené státy zatíží 46 procenty, Myanmar a Srí Lanku 44 procenty.
I did not realize that the list was incomplete, here is the rest. pic.twitter.com/u3d0jQML5e
— Dominic Michael Tripi (@DMichaelTripi) April 2, 2025
Zatímco pro dovoz EU nová cla činí 20 procent, v případě Spojeného království je to zmíněná základní sazba deset procent. "Uznávám, že jsme v lepší pozici než jiné země," řekl britský ministr obchodu Reynolds. Obchodní bariéry přesto označil za zklamání a řekl, že jakékoli narušení světového obchodního systému je pro Británii hrozbou, zároveň ale řekl, že je ve spojení s americkými partnery a že ho těší jakékoli rozhovory o odstranění obchodních překážek s kteroukoli zemí.
"Musíme ignorovat ty, kteří říkají, že máme spustit rozsáhlejší obchodní válku," řekl Reynolds. K rozvaze vyzval i britský premiér Starmer, podle kterého vláda odpoví na americký krok v klidu. "Jsme připraveni. A velkou silou této země je naše schopnost zachovat chladnou hlavu," řekl.
Americká cla budou mít hospodářský dopad, Británie chce ale odpovědět v klidu a s rozvahou. Dnes to podle stanice BBC prohlásil britský premiér Keir Starmer. K rozvážnému přístupu vyzval i britský ministr obchodu Jonathan Reynolds, který varoval před spuštěním rozsáhlejší obchodní války. Reynolds rovněž řekl, že jednou z největších obav britské vlády jsou dopady dovozních cel na automobilový průmysl.
Na dovoz z Číny budou Američané podle agentur uplatňovat nové clo 34 procent navíc k 20procentnímu clu, které Trump na asijskou zemi od svého nástupu do funkce již uvalil. Celková celní sazba na dovoz z Číny ve výsledku činí 54 procent. Což je víc, než mnozí analytici očekávali, a může to zásadně změnit vztahy mezi oběma ekonomikami po desetiletích vzájemné závislosti, píše web stanice CNN. Obchod mezi oběma zeměmi podle údajů americké vlády v roce 2024 dosáhl odhadované hodnoty 582,4 miliardy dolarů (asi 13,2 bilionu Kč).
"Pro americké zákazníky to bude spíše Dnem inflace než Dnem osvobození," řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck. Odkázal tak na Trumpova slova, který 2. duben označil jako Den osvobození pro americké firmy, které obchodují se zbytkem světa a na které podle něj doléhají nespravedlivá cla.
Pro Německo je důležité, aby EU na americká cla reagovala jednotně, zdůraznil dnes německý ministr hospodářství Robert Habeck. Německý dosluhující kancléř Olaf Scholz už ve středu prohlásil, že k prosperitě vede snižování cel, nikoli jejich zvyšování. "Evropská síla je naší silou," řekl Habeck o tom, že moc unie spočívá v její jednotě. "Máme největší jednotný trh na světě. Tuto sílu musíme využít," řekl.
"Po desetiletí bylo naším společným cílem cla snižovat - nejen v Evropské unii, ale celosvětově - protože víme, že to vedlo k blahobytu a růstu. Je velmi zvláštní, když nyní vidíme, že se dnes postupuje naopak," poznamenal Scholz.
Francie ve spolupráci s Evropskou unií na americká cla odpoví, a to ve dvou krocích - v polovině dubna a na konci dubna. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí francouzské vlády Sophie Primasová, která opět uvedla, že evropská odpověď se může týkat i digitálních služeb.
"Očekávat lze dvě odpovědi. První bude okolo poloviny dubna, založena bude na jeho (Trumpově) prvním útoku na hliník a ocel, pak druhá zřejmě na konci dubna s širším rozsahem produktů a služeb," řekl Primasová.
Primasová uvedla, že Francie je na tuto obchodní válku připravena. Zároveň prohlásila, že Trump se chová jako pán světa s imperialistickými postoji.
Japonský premiér Šigeru Išiba přislíbil ochranu japonského průmyslu a pracovních míst před Trumpovými cly a krok amerického prezidenta označil za nešťastný a politováníhodný. Išiba uvedl, že se nebude zdráhat Trumpa případně vyzvat, aby cla přehodnotil.
Donald Trump prohlásil, že Japonsko "na dovoz z USA uvaluje 46procentní cla a "u některých položek, jako jsou automobily, jsou mnohem vyšší". Trump si také stěžuje, že japonští spotřebitelé nakupují zboží od velmi malého množství amerických značek.
Japonsko přitom neuvaluje žádná cla na dovážené osobní a nákladní automobily ani na autobusy. Američtí výrobci automobilů si však dlouhodobě stěžují na jiná opatření Japonska, která vnímají jako překážky, včetně přísných bezpečnostních norem, píše list The Straits Times.
Předseda Evropské rady António Costa dnes na síti X vyslovil Evropské komisi plnou podporu v jednáních s USA. "Obchod je silným motorem světové prosperity. EU zůstává věrným obhájcem volného a spravedlivého obchodu," napsal. Doplnil, že EU bude spolupracovat se všemi partnery a bude posilovat a rozšiřovat svou obchodní síť.
"Nyní je čas ratifikovat dohody s Mercosurem, Mexikem a pokročit v jednáních s Indií a dalšími klíčovými partnery," dodal Costa. Jihoamerické uskupení volného obchodu Mercosur sdružuje Argentinu, Bolívii, Brazílii, Paraguay a Uruguay.
Akcie automobilek v USA, Evropě i v Asii již na oznámení cel zareagovaly poklesem. Důvodem je hlavně očekávání nižších zisků. Relativně nejnižší ztráty zaznamenal v USA výrobce elektromobilů Tesla, který vyrábí většinu aut prodávaných v USA lokálně, některé díly však dováží.
Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková novinářům řekla, že Slovensko bude patřit k nejvíce zasaženým zemím v EU. Analytik bankovního domu Slovenská sporiteľňa Matej Horňák uvedl, že zavedení cel na dovoz automobilů do USA zpomalí ekonomický růst Slovenska a negativně ovlivní trh práce v podobě mírného růstu nezaměstnanosti. Slovensko je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem automobilů na světě, výroba vozidel a součástek je motorem slovenské ekonomiky se značným vlivem na hrubý domácí produkt (HDP) země.
Cla ohlášená Trumpem pro čínské zboží způsobí podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy to, že čínské firmy pravděpodobně s podporou tamní vlády začnou přesunovat dodávky na evropský trh téměř za jakoukoliv cenu. Evropa proto bude muset začít mnohem účinněji vymáhat svá pravidla, protože bojuje s neférovým chováním čínských e-shopů, kterým dlouhodobě prochází ignorování evropských pravidel.
Plošná cla na výrobky z Evropské unie ohlášená americkým prezidentem Donaldem Trumpem významně zasáhnou českou ekonomiku, sníží ziskovost průmyslu a omezí prostor pro investice a růst mezd, uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza na sociální síti X. Více v článku:
Nová cla by podle analytiků mohla zvýšit cenu průměrného vozu v USA o tisíce dolarů a zbrzdit výrobu v celé Severní Americe. Důvodem je provázanost výrobních procesů mezi Kanadou, Mexikem a Spojenými státy. Podle analytiků banky Goldman Sachs byla téměř polovina z 16 milionů aut prodaných loni v USA dovezena a jejich celková hodnota přesáhla 330 miliard USD (7,6 bilionu Kč).
Spojené státy začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut. Pro automobily vyrobené mimo Spojené státy platí od dnešního rána pětadvacetiprocentní přirážka, což je tvrdá rána pro automobilový průmysl ve světě, napsala agentura AFP a dodala, že následovat budou i 25procentní cla na dovážené automobilové součástky a náhradní díly. A mezitím americký prezident Donald Trump oznámil zavedení mnoha dalších cel. Cla na automobilové díly se podle oznámení v úředním věstníku mají vybírat od 3. května 6:01 SELČ.
Nová americká cla jsou "extrémně politováníhodná", uvedl před novináři japonský ministr hospodářství, průmyslu a obchodu Jodži Muto. Podle AFP dodal, že při jednání se svým americkým protějškem Howardem Lutnickem - ještě před Trumpovým oznámením - znovu důrazně vyzval Washington, aby nová cla neuplatňoval proti Japonsku.
Japonsko důrazně vyzvalo Spojené státy, aby zrušily své rozhodnutí o zavedení cel, která jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a poškodí globální ekonomiku a mezinárodní obchod. Uvedla to dnes japonská tisková agentura Kjódó s odvoláním na prohlášení vládního mluvčího.
Čína vyzvala Spojené státy, aby okamžitě zrušily jednostranná cla, a pohrozila protiopatřeními. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu. To prohlášením reagovalo na zavedení nových recipročních cel, jak je ve středu oznámil americký prezident Donald Trump. Na dovoz z Číny budou Američané uplatňovat clo 34 procent.
Čína se proti tomu rozhodně staví a určitě podnikne protiopatření, aby ochránila svá práva a zájmy, uvedlo dnes ministerstvo obchodu a vyzvalo USA, aby řešily neshody s obchodními partnery prostřednictvím rovnoprávného dialogu, napsala agentura Reuters. Čínské ministerstvo podle agentury AFP upozornilo, že nová americká cla "nerespektují pravidla mezinárodního obchodu a vážně poškozují práva a zájmy" dotčených stran.
Kanadský premiér Mark Carney přislíbil odpovědět protiopatřeními na cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která podle premiéra "zásadně mění" mezinárodní obchod.
"Budeme proti těmto clům bojovat protiopatřeními," prohlásil Carney podle agentury AFP a varoval, že americká cla na ocel, hliník a auta "přímo postihnou miliony Kanaďanů". Předseda kanadské vlády nicméně uznal, že Trumpova poslední oznámení "zachovávají řadu důležitých prvků našeho vztahu, obchodního vztahu mezi Spojenými státy a Kanadou".
Americký Senát během noci schválil poměrem 51 ku 48 hlasům rezoluci požadující ukončit Trumpova cla na dovoz kanadského zboží. Rezoluci podpořili všichni demokraté a také čtyři republikáni, uvedla agentura AP. Dodala však, že návrh nemá žádnou šanci projít ve Sněmovně reprezentantů.
Brazilská vláda zvažuje všechny možnosti, jak odpovědět na rozhodnutí Spojených států uvalit desetiprocentní clo na dovoz z největší jihoamerické ekonomiky, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení kabinetu. Brazilský parlament ve středu přijal zákon představující právní rámec pro reakci na obchodní překážky a cla uvalená jinými státy či ekonomickými uskupeními, dodala.
"Brazilská vláda vyhodnocuje všechny možné kroky k zajištění reciprocity v bilaterálním obchodu, včetně obrácení se na Světovou obchodní organizaci, aby hájila legitimní národní zájmy," uvedla brazilská vláda v prohlášení. Ujistila, že zůstává otevřená dialogu, a věří, že tvrzení USA, že cla jsou reciproční, "neodrážejí realitu".
Korejský premiér Han Duk-so, který je současně úřadující hlavou státu, nařídil mimořádná opatření na podporu podniků, které pocítí dopady amerických cel, včetně cel na dovoz automobilů. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na jihokorejské ministerstvo průmyslu.
Han na schůzce s ministrem financí a dalšími nejvyššími představiteli požádal ministra průmyslu, aby aktivně vyjednával s Washingtonem o minimalizaci dopadu amerických recipročních cel. Han má odpoledne vést schůzku se soukromým sektorem, která bude projednávat reakci na americká cla, dodalo ministerstvo.
Americký ministr financí Scott Bessent v televizním rozhovoru radil všem dotčeným zemím neodpovídat na cla, zavedená adminitrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, protože by to vedlo k eskalaci.
"Uvolněte se, přeberte si to a počkejte, jak se situace vyvine. Protože pokud budete oplácet, dojde k eskalaci," varoval Bessent podle agentury AFP.
Bessent v televizi Fox News podle agentury Reuters také vysvětloval, že Rusko není na seznamu zemí, vůči kterým USA zavádí reciproční cla, protože USA s Ruskem neobchodují a na Rusko uvalily sankce.
Zavedení cel má podle Donalda Trumpa přinést roční příjmy v řádu stovek miliard dolarů a vrátí do USA pracovní místa v továrnách. Analytici ale varují, že cla představují riziko náhlého zpomalení ekonomiky kvůli výraznému růstu cen. Hrozí také, že cla vyvolají širší obchodní válku.
Hlavní analytička Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii (PIIE) Mary Lovelyová agentuře Bloomberg řekla, že cla, která Trump oznámil, jsou "mnohem horší, než jsme se obávali". Podle ní budou mít obrovské důsledky pro přesměrování obchodu v celosvětovém měřítku.
Ministerský předseda Austrálie Anthony Albanese řekl, že Trumpovo rozhodnutí nebylo "činem přítele". Austrálie ale podle něj zatím reciproční cla nezavede.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, pokládaná za Trumpova blízkého evropského spojence, podle agentury Reuters uvedla, že nová cla jsou špatná a dodala, že doufá ve společnou práci s USA a Evropou na odvrácení obchodní války, která by západní svět oslabila.
Británie chce na nová americká reciproční cla reagovat v klidu, Švýcarsko počítá s tím, že rychle rozhodne o dalších krocích. Švédsko amerického postupu lituje, nechce obchodní válku. Politici trojice zemí to uvedli v prvních vyjádřeních poté, co zavedení cel oznámil ve Washingtonu prezident Donald Trump.
Americká cla jsou tvrdou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud jednání selžou, zdůraznila podle tiskových agentur.
Obchodní válka. Tak označují mnozí ekonomové důsledek zvýšení cel, které nachystal americký prezident Donald Trump na dovoz zboží prakticky z celého světa, Evropu nevyjímaje. Rozsáhlé obchodní omezení ze strany USA může narušit globální obchodní systém a způsobit těžko předvídatelná ekonomická rizika. Platí to i pro Česko. Více v článku Miroslava Petra.
Agentury Kjódó a Reuters s odkazem na nejmenovaného představitele Bílého domu uvedly, že základní clo deset procent pro všechny obchodní partnery vstoupí v platnost 5. dubna. Reciproční cla, tedy zvýšená cla, pak 9. dubna. Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje následně upřesnil, že základní desetiprocentní clo je už součástí oznámených vyšších recipročních cel vůči některým americkým obchodním partnerům.
Donald Trump často působí poněkud přelétavě a chaoticky, ale pokud existuje téma, ve kterém je zcela konzistentní, jsou to cla. Trump cla miluje a dává to najevo už desítky let, píše v komentáři šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.
Americký prezident Donald Trump ve středu představil rozsáhlý balíček recipročních cel, na zboží z Evropské unie bude činit 20 procent a na zboží z Číny 34 procent. Trump v živě přenášeném vystoupení v Růžové zahradě Bílého domu oznámil, že minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent a pro dalších zhruba 60 zemí s největší obchodní nerovnováhou uvalí další clo. Trump chce cly podpořit americkou výrobu.
Clo na dovoz zboží například z Británie bude deset procent a na dovoz ze Švýcarska 31 procent. Příslušný exekutivní příkaz prezident podepsal přímo při svém vystoupení před kamerami.
Právě se děje
Skládku plastů u Rynholce nejspíš někdo úmyslně zapálil, řekl velitel zásahu
Na chuť začínají "celoročkám" přicházet i opatrní Češi. Mají je víc i auta z bazaru
"Stačí je jen naklonit k vládě." Orbána viní z nelegálních dotací pro média
ŽIVĚ
K čerstvému hrobu papeže Františka zamířily už desetitisíce lidí
ŽIVĚ
"Jsme vám vděční." Putin poděkoval KLDR za vojáky v bojích na Ukrajině
Pět ran pro Vaclíka. Jeden gól byl pro českého brankáře obzvlášť hořký
