Liposukci by měly hradit pojišťovny, navrhuje německý ministr. Zvažuje to už i Česko

Michaela Váňová
11. 1. 2019 17:01
Miliony žen v Německu trápí lipedém, tedy nadměrné ukládání tuku v oblasti dolních končetin. Pojišťovny by podle plánů tamního ministra zdravotnictví měly nově proplácet odsávání tuku. Léčbou prováděnou metodou liposukce se zabývá i komise ministerstva zdravotnictví.
Foto: Isifa/Thinkstock

Německé pojišťovny proplácejí pouze konzervativní léčbu proti tomuto chronickému onemocnění tukové tkáně. Německému ministrovi zdravotnictví Jensu Spahnovi to ale nestačí a v budoucnu by těmto pacientům mohlo být hrazeno i odsátí tuku.

Podle bývalého kandidáta na předsedu Křesťanské demokratické unie (CDU) a současného spolkového ministra, až tři miliony žen v Německu trpí chorobou, která se dá liposukcí vyléčit. Německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že tuto léčbu pacientům nechtějí pojišťovny proplácet.

Hlavní problém vidí ministr v tom, že zdravotní pojišťovny v Německu odmítají platit za liposukci i v odůvodněných případech. Jedním z nich je podle něj například diagnóza lipedém, což je nadměrné usazování tuku nejčastěji do dolních končetin, kterým trpí převážně ženy.

Tomuto člověku pak tlačí tuk na tepny, nervy a žíly. Postižený ovšem nemá obvykle tlusté jen nohy, ale je obézní celkově. Léčba lipedému probíhá převážně konzervativně - například kompresivní pomůckou na míru, rehabilitací či lymfodrenáží.

"Toto onemocnění je doprovázeno změnami kůže a ty zákroky musejí být heroické výkony. To není jako dojít si do salonu," komentuje situaci docent první lékařské fakulty Univerzity Karlovy Lukáš Zlatohlávek.

V Česku liposukci nečekejte, velká prsa ale pojišťovny zmenšit nechají

V Česku pojišťovny liposukci zatím neproplácí. Pokud se jedná o kosmetický zákrok u obézního člověka, tak ten si ho vždycky hradí sám. Naproti tomu pojišťovny operace na odstranění tuku proplácejí, pokud má pacient jiné zdravotní důvody než jen tloušťku. Například zmenšení prsou je hrazeno v případě, kdy má žena poprsí velikosti E a znamená to pro ni nadměrnou zátěž pro páteř.

"Hrazená liposukce už se dnes v Česku v podstatě dělá, jen se to nejmenuje liposukce, ale třeba odstranění tukové tkáně," říká Zlatohlávek s tím, že je samozřejmě k zákroku potřeba zdravotnický důvod. V případě lipedému by se mohlo jednat například o problémy s chůzí.

"Neumím si u nás představit liposukci ve smyslu, že bychom ze všech udělali preventivně hubené, aby nebyli tlustí a aby neměli zdravotní rizika. Myslím, že by to ani bohatý stát jako Německo nikdy nemohl zaplatit," dodává Zlatohlávek s tím, že více než polovina zdejší populace má nadváhu nebo obezitu, která s tlustýma nohama souvisí.

To, jakou péči zdravotní pojišťovna proplatí a jakou ne, nerozhoduje pojišťovna sama. Mantinely jsou v Česku nastavené zákonem o veřejném zdravotním pojištění. Hrazené úkony jsou uvedeny v Seznamu zdravotních výkonů hrazených z veřejného zdravotního pojištění, který sestavuje ministerstvo zdravotnictví. "Liposukce na seznamu hrazených výkonů není, " uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny Jiří Sochor.

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně usiluje o novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která bude řešit i revize cen a úhrad za zdravotní služby. V letošním roce by návrh měl projít legislativním procesem a od roku 2020 by pak mohly změny začít platit.

"Zřídili jsme k tomu pracovní komisi, jejíž součástí je široké spektrum zainteresovaných stran včetně zástupců odborných společností a pacientských organizací. Tato pracovní komise se zabývá i tím, zda se změna úhrad ze zdravotního pojištění dotkne i léčby prováděné metodou liposukce," říká tisková mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Stejně jako všechny operace i liposukce má svá rizika. Podle profesora Güntera Germanna z Německé společnosti pro plastickou a estetickou chirurgiei je největším nebezpečím, že v odsávacích partiích vzniknou ďolíčky. Velmi vzácné jsou pak tukové embolie a záněty.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Evropský parlament odsoudil polský zákaz potratů. Ohrožuje podle něj zdraví žen a povede k tajným interrupcím

Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil říjnové rozhodnutí polského ústavního soudu zásadně omezit možnost umělého přerušení těhotenství. Podle europoslanců tento de facto zákaz potratů ohrožuje zdraví polských žen a povede k výraznému rozšíření tajně prováděných a méně bezpečných interrupcí. Omezení je podle evropských zákonodárců dalším důkazem posilování vlivu polských vládnoucích politiků na justici.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy