Počerady, Tisová i Mělník. Ekologové ukázali žebříček elektráren zralých na odstavení

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
19. 10. 2020 16:24
Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Zveřejnili také své požadované pořadí postupného odstavování uhelných elektráren.
Foto: Economia

Hnutí sdělila, že prosazují postupné odstavení uhelných elektráren v ČR už do roku 2030. Podle kritéria emisní intenzity, které zkoumá množství emisí oxidu uhličitého (CO2) na jednotku vyrobené energie, by jako první měla být odstavena hnědouhelná elektrárna Počerady, tvrdí.

Pořadí postupného odstavování uhelných elektráren, které Greenpeace a Hnutí Duha představily, neodráží podle nich přání ekologických organizací, ale vychází ze zmiňovaného kritéria, které pro zavírání elektráren schválila uhelná komise na svém zasedání 5. června v Prunéřově.

Ukazatel pracuje s údaji za roky 2017 až 2019. Na emisní intenzitu má vliv zejména účinnost využívání paliva a také to, jestli a jaká část tepla vznikajícího při výrobě elektřiny je využita, uvedly organizace.

"Vytvořili jsme seznam uhelných elektráren s pořadím odstavování, jehož oficiálnímu vytvoření v uhelné komisi dosud bránili zástupci uhelných firem spolu s ministry. Nejde o naši představu, ale o exaktní aplikaci kritéria emisní intenzity, schváleného uhelnou komisí s využitím oficiálních údajů provozovatelů elektráren," uvedl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha a člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh.

Přesné termíny, kdy by měly být elektrárny odstaveny proto podle něj tabulka neuvádí. "Jako první by se zavírala elektrárna Počerady, které má velmi malou účinnost a nevyužívá teplo vznikající při výrobě elektřiny," uvedl dnes Koželouh.

Elektrárna má podle výpočtu ekologických organizací emisní intenzitu nejvyšší, když vypustí 1,033 tuny CO2 na megawatthodinu (MWh). Jejím majitelem je aktuálně ČEZ, nejpozději od začátku roku 2024 bude ale vlastníkem skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.

Následuje hnědouhelná elektrárna Mělník III. s emisní intenzitou 1,031 tuny CO2 na MWh a černouhelná elektrárna Dětmarovice s emisní intenzitou 1,021 tuny CO2 na MWh. Naopak nejnižší emisní intenzitu má elektrárna Mělník II, a to 0,786 tuny CO2 na MWh, uvedly organizace. Také všechny tyto zdroje provozuje skupina ČEZ.

V úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Podle několika zdrojů ČTK měla komise už stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes ale na twitteru uvedl, že komise v úterý o termínu konce uhlí v ČR nerozhodne.

"Dlouhodobě prosazuji, aby se práce komise zbytečně neprotahovala, ale rozhodovat o tak zásadní otázce na základě prezentace se dvanácti slajdy rozeslané den před jednáním by bylo šílené. Doufám, že pan Brabec bude reagovat stejně rozumně i ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba. Ministr životní prostředí by měl být v ochraně klimatu aspoň o trochu ambicióznější, než ministr průmyslu, který prosazuje konec uhlí v roce 2038," řekl dnes člen uhelné komise za Greenpeace Jan Rovenský.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička

Emisní intenzita uhelných elektráren v ČR

Uhelná elektrárna Provozovatel Emisní intenzita 2017 až 2019 (tuny CO2/MWh) Instalovaný výkon (v megawattech)
Počerady ČEZ (do budoucna Sev.en Energy) 1,033 1000
Mělník III ČEZ 1,031 500
Dětmarovice ČEZ 1,021 800
Tisová II Sokolovská uhelná 0,958 100
Chvaletice Sev.en Energy 0,938 820
Ledvice 4 ČEZ 0,932 110
Prunéřov II ČEZ 0,918 750
Tušimice II ČEZ 0,902 800
Ledvice 6 ČEZ 0,847 660
Kladno Sev.en Energy 0,802 470
Mělník II ČEZ 0,786 220

Zdroj: Ekologické organizace na základě údajů společností

 

Právě se děje

před 35 minutami

Na východoindické pobřeží udeřil cyklón Nivar, jedna žena zemřela po zřícení stěny podmáčeného domu

Na východoindické pobřeží ve čtvrtek časně ráno místního času za doprovodu prudkého deště a vichru udeřil cyklón Nivar, kvůli kterému tamní úřady musely evakuovat desítky tisíc lidí. Informovala o tom agentura AFP. Střed bouře po mírném oslabení dosáhl pevniny ve 3:00 místního času (středa 23:00 SEČ) v oblasti zhruba 230 kilometrů jižně od Čennaí, ve státě Tamilnádu na jihovýchodě země. Cyklón doprovázel vítr o síle až 130 kilometrů za hodinu.

Prudký vichr ve státech Tamilnádu a Ándhrapradéš vyvracel stromy a sloupy elektrického vedení a vydatné srážky způsobily záplavy. Ve státě Tamilnádu si bouře vyžádala jeden život, když se na ženu zřítila stěna podmáčeného domu.

Nivar podle předpovědí Indického meteorologického úřadu (IMD) v následujících hodinách oslabí a zamíří na sever. Agentura však na twitteru varovala, že nebezpečí "ještě nepominulo, protože část cyklónu je stále nad mořem - i když je už střed nad pevninou".

Zdroj: ČTK
Další zprávy