Plzeňská teplárna se spojí s Křetínského EPH, schválili zastupitelé

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 5. 2018 17:20
Křetínského holding bude mít ve vedení firmy čtyři ze sedmi křesel, garantuje současné ceny tepla po následující tři roky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Plzeňská teplárenská

Plzeň - Zastupitelé Plzně schválili fúzi stoprocentně městské Plzeňské teplárenské s Plzeňskou energetikou ze skupiny EPH miliardáře Daniela Křetínského. Jeho skupina tak získá ve společné firmě, která vznikne v lednu příštího roku, 35 procent akcií a zbytek bude stále držet město.

Křetínského holding, který bude mít v představenstvu nové firmy čtyři ze sedmi křesel, garantuje lidem současné ceny tepla po tři roky od zápisu fúze do obchodního rejstříku, řekl dnes náměstek primátora Pavel Šindelář z ODS.

EPH vloží do nové firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu 27procentního podílu. Za zbylých osm procent akcií dá městu 604 milionů korun v hotovosti. Tyto peníze využije Plzeňská teplárenská ke snížení zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do podniku celou Plzeňskou teplárenskou s novou spalovnou odpadu v Chotíkově u Plzně.

ODS s koaliční ČSSD hlasovaly pro fúzi. Pro spojení s EPH, tedy jeho společností EP Infrastructure, bylo 30 ze 42 zastupitelů, 12 bylo proti.

Podle příznivců fúze nebude muset teplárna tolik investovat do obnovy kotlů kvůli novým emisním normám EU, bude mít čas na rozmyšlenou o modernizaci provozů a díky síle EPH jí zlevní nákupy uhlí a stoupnou jí ceny za prodávanou elektřinu.

Podle odpůrců je teplárna strategická firma, kterou by po vzoru zemí západní Evropy měl vlastnit stát nebo obce. Podle nich může fúze prodražit teplo, teplou vodu i svoz odpadu.

Pokud by teplárna šla samostatnou cestou, musela by kvůli novým emisním limitům EU do poloviny roku 2021 modernizovat dva kotle za 1,5 miliardy korun. Spojením s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu klesnout na třetinu.

V představenstvu společné firmy bude mít město tři členy, z nichž jeden bude předsedou. Zbylé čtyři navrhne EPH. Křetínský chce mít možnost rychle manažersky rozhodovat bez nutnosti politických dohod.

Ve dvanáctičlenné dozorčí radě bude mít město šest členů. U klíčových rozhodnutí bude nutná dohoda obou akcionářů. O zvýšení ceny tepla o více než pět procent musí rozhodnout tříčtvrtinovou většinou valná hromada, stejně jako o větších majetkových transakcích a investicích.

"Bez souhlasu města nelze dělat klíčové kroky," řekl Křetínský. Podle něj je schválení fúze dobrá zpráva pro Plzeňany, protože spojené podniky budou dodávat teplo za nižší cenu, než by uměl každý samostatně. Společné provozování obou zdrojů bude efektivnější a přinese městu vyšší dividendu.

Obě firmy se podle Křetínského musejí připravit na dobu "po uhlí" kvůli dalším regulacím EU i tomu, že kolem roku 2035 uhelné elektrárny v ČR dožijí. "Do té doby musíme postavit nový zdroj, pravděpodobně plynový," uvedl. Jeho cena bude tři až čtyři miliardy korun.

Zastupitelé současně schválili předčasné ukončení desetileté smlouvy na uhlí se Sokolovskou uhelnou (SUAS) a Carbounionem, platné od roku 2011. Na jejím základě měla těžební firma dva členy dozorčí rady v teplárně. SUAS s tím souhlasila po několikaměsíčním jednání ve středu.

Dohodla se ale s městem i EPH, že bude dodávat hnědé uhlí do Plzně až do roku 2035, do předpokládaného vytěžení revíru. SUAS zásobuje Plzeň přes 30 let, kotle jsou uzpůsobené na sirnatost jejího uhlí.

"Dojednali jsme propojení dvou firem, nikoli prodej teplárny. Cílem je efektivní fungování obou zdrojů i investování do nich," řekl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD). Podle něj se zlepší dividendová politika městské firmy, jejíž zisk, zejména kvůli zvyšujícím se cenám emisních povolenek a kolísajícím cenám elektřiny, několik let klesá. "Teplárna je silná firma a po spojení bude ještě silnější," uvedl Šindelář.

Jeden z iniciátorů místního referenda Zdeněk Novák a Pavel Bosák z Pirátů požadovali, aby zastupitelé o fúzi rozhodli až po komunálních volbách. "Městské firmy nemají dělat byznys," řekl zastupitel Ludvík Rösch (OPAT). Podle něj město po třech letech ztratí vliv na cenu tepla a může mít také velký problém s likvidací odpadu v Plzni.

Plzeň léta usilovala o získání stoprocentního vlivu v teplárně, což se jí podařilo před 13 lety. Křetínského skupina se snažila spojit s teplárnou už v roce 2011.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Biden vyslal neoficiální americkou delegaci na Tchaj-wan, Čína reagovala varováním

Americký prezident Joe Biden vyslal na Tchaj-wan neoficiální delegaci na důkaz podpory ostrovu, jež pevninská Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Tři bývalí vysoce postavení politici dorazí na Tchaj-wan ve středu. Čína už v reakci na návštěvu Spojené státy varovala, aby respektovaly princip jedné Číny a chovaly se podle něj k Tchaj-wanu, píše agentura Reuters.

Členy delegace jsou demokrat Chris Dodd, senátor za Connecticut v letech 1981 až 2011 a dva bývalí náměstci ministrů zahraničí James Steinberg z Obamovy éry a Richard Armitage z vlády republikánského prezidenta George W. Bushe, upřesňuje AP. Na Bidenovu žádost se setkají s nejvyššími představiteli Tchaj-wanu, píše CNN. Ve čtvrtek ráno se setkají s prezidentkou Cchaj Jing-wen, uvádí Reuters.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Velká Británie stáhne z Afghánistánu většinu ze svých 750 vojáků

Británie stáhne z Afghánistánu téměř všechny ze svých 750 vojáků, kteří v zemi působí, napsal v úterý list The Times. Britské rozhodnutí přichází krátce po oznámení Spojených států, že američtí vojáci Afghánistán definitivně opustí do 11. září 2021. Pro Brity by podle informací The Times bylo obtížné v zemi zůstávat po odchodu amerických spojenců, protože obě vojska sdílejí základny i infrastrukturu.

Británie vypracovala plán na předání vedení akademie v Kábulu, kde její jednotky pomáhají cvičit afghánské vojáky. Nově ji bude spravovat místní vláda. Britští vojáci působí převážně v Kábulu v ochranných misích, například jako doprovod význačných osobností. Vojáci se postupně přesouvají na protiteroristické mise do Afriky i jinde ve světě.

"Samozřejmě, že tato hrozná válka musí jednoho dne skončit, ale škrty a útěk od našich afghánských partnerů na ně musí působit jako zrada," uvedl generálmajor Charlie Herbert, který byl do roku 2018 poradcem NATO pro afghánskou policii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy