V peněžence má alespoň jednu platební kartu 96 procent Čechů. A platí s ní stále častěji. Jde totiž o rychlý způsob úhrady a také přibývá míst, kde je možné s kartou platit.
Platební karty vypadají jako moderní vynález, pamatují ale více než sto let. První pokusy najdeme dokonce v 19. století v Americe.
Článek vznikl ve spolupráci s Pavlem Juříkem, autorem knihy Platební karty, Ilustrovaná historie placení.
Po 2. světové válce se vývoj karet rozjel trochu jiným směrem. Vznikly kartové společnosti, které plnily roli prostředníků mezi klienty a obchody, jež jimi vydané karty přijímaly k placení.
První z nich byl Diners Club, napodobený řadou dalších společností (Carte Blanche, International Shopping Card). Jejich karty byly určeny většinou jen pro vyšší příjmové skupiny klientů.
"V historii platebních karet zaujímá společnost Diners Club International stejně významné místo jako Western Union Telegraph Company. Byl-li rok 1914 rokem zrodu věrnostní platební karty, pak byl rok 1950 rokem vzniku první univerzální platební karty, jež nebyla určena pouze pro obchody jedné společnosti," uvádí se v knize Platební karty, Ilustrovaná historie placení.
Klientům posílal Diners Club každý měsíc účet, jehož součástí byly kopie účtenek z obchodů a restaurací. Tento nepraktický systém nahradily tištěné výpisy v roce 1958.
Karta si získala oblibu zejména u těch zákazníků, kteří cestovali služebně či soukromě mimo domov, protože osobní šeky tehdy restaurace přijímaly velmi zřídka a cestovat s větší hotovostí nebylo bezpečné.
Roku 1952 se karta Diners Club stala první mezinárodní platební kartou, když ji začaly přijímat restaurace a hotely v Kanadě, na Kubě a ve Francii. Počet klientů a obchodníků společnosti Diners Club rostl v 50. letech téměř exponenciálně.
V 60. letech se Diners Club Card stala kulturní ikonou, velice populární byla i mezi herci v Hollywoodu. Kartu vlastnila řada umělců a politiků, například Marylin Monroe a John F. Kennedy.
