Fotbalové i hokejové hospody. Pivovary spustí vlastní sítě

Michal Šenk a Lucie Hrdličková, Hospodářské noviny
3. 8. 2014 12:56
Tuzemské pivovary rozšiřují koncepty značkových hospod, chystají i zcela nové projekty.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha – V blízkosti šestnácti fotbalových stadionů, kde se hraje nejvyšší tuzemská soutěž, vznikne v průběhu sezony koncept jednotných fotbalových hospod značky Gambrinus.

„Tuto hospodu si s fotbalem spojí každý už zvenčí. Půjde o koncept fotbalové hospody v barvách konkrétního klubu, budeme se snažit tam fanouškům na různé akce přivádět hráče,“ popisuje marketingový ředitel značky Gambrinus Miroslav Peichl.

Už minulou neděli se v sedmi stech vybraných hospodách po celém Česku, podporovaných značkou Gambrinus, pilo levněji. Prvních sto vytočených piv v čase televizního zápasu fotbalové ligy v nich stálo o pět korun míň. Podobné to bude každou další neděli, kdy se bude hrát fotbalová liga, které je Gambrinus zároveň sponzorem.

Radegast, který také patří do skupiny pivovarů Plzeňského Prazdrojea sponzoruje naopak hokejovou ligu, podle Peichla obdobně pracuje na konceptech hokejových hospod.

„Sportovní fanoušci jsou konzumenti piva. To spojení se nabízí,“ vysvětluje mluvčí Prazdroje Kateřina Krásová důraz pivovaru na sport. Ten mu má přinést nové příjmy.

Spotřeba piva v hospodách klesá

Dosud přitom byly takzvané koncepty, sítě značkových hospod, zaměřeny hlavně na spojení konkrétního piva a gastronomie. Prazdroj, Staropramen, Heineken i Budějovický Budvar rozvíjejí své tradiční sítě, zkoušejí i nové nápady.

Důvodů dalšího rozvoje vlastních hospod je řada. Jednak klesá spotřeba piva v hospodách a značkové restaurace mají snahu tento trend zvrátit. Loňská statistika: z každých deseti půllitrů se jen čtyři vypily v hospodách, naopak šest bylo nakoupeno v obchodech. Pro restaurace je to historicky vůbec nejnižší podíl.

U většiny značkových hospod a restaurací pivovarů přitom nejde o franšízu, jak by se mohlo zdát. Zpravidla pivovar uzavře individuální smlouvu s provozovatelem podniku a inkasuje přímo z prodeje.

„Obrat v našich značkových restauracích loni meziročně narostl o čtyři procenta, celková návštěvnost v nich o sedm procent,“ říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen. Právě v druhé části jeho komentáře je ukryt další důvod cílení pivovarů na vlastní značkové koncepty. Ty jim totiž přinášejí reklamu a obraz silného postavení na trhu.

Potrefená husa dostane sourozence

Staropramen, který svým konceptem Potrefená husa platí za průkopníka v oblasti vlastních značkových restaurací, hodlá svých aktuálně 30 poboček nadále rozšiřovat. Navíc chystá zcela nový koncept. Zatímco Potrefené husy se profilují jako moderní občerstvovny s řadou i zahraničních piv pod hlavičkou celé skupiny, nová síť se zaměří spíše na servírování tradiční desítky a ležáku.

„V rámci nového konceptu bychom rádi oživili klasickou hospodu,“ naznačil Zbyněk Kovář, šéf Staropramenu, v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny. Pivovar chce pod svou značkou sdružit co nejvíce ze 6000 hospod, s nimiž už nyní spolupracuje. „Hledáme tradiční podniky, které cítí úbytek štamgastů,“ doplnil Kovář s tím, že příležitost vidí hlavně v regionech.

Heineken, Budvar, Svijany i Lobkowicz

Otevřít nové vlastní hospody chce i trojka trhu - Heineken, který provozuje koncept Šaland (pro pivo Krušovice). Do konce roku jich chce mít až deset.

Budějovický Budvar podle vyjádření svého šéfa Jiřího Bočka nechystá své Budvarky rozšiřovat. „Stávající pobočky ale budeme chtít nějak pozměnit, revitalizovat. Chceme je nějak vylepšit, přijít v tomto s něčím novým,“ plánuje.

„Marketingovou nutnost“ v podobě vlastní sítě restaurací objevily i menší pivovary Svijany a Lobkowicz. „Letos projekt představíme. Cílem je zvýšení povědomí o našich značkách a pivních stylech, které reprezentují,“ uvádí mluvčí Pivovarů Lobkowicz Petra Winklerová s tím, že momentálně ve firmě vybírají vhodné lokality a ideální počet na rozjezd takové investice.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy