Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který návrh nové daně ve sněmovně předložil jako pozměňovací návrh k balíčku, počítá s jejím výběrem až od příštího roku, Piráti ale prosazovali, aby se daň uplatnila i zpětně za letošní rok. Návrh vyvolal debatu ohledně možné retroaktivity, tedy zpětné účinnosti.
Podle některých ústavních právníků by případné zdanění již od letošního roku nebylo předurčeno ke zrušení u Ústavního soudu. Také vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že se neobává, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě.
Naproti tomu vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců a náměstek jihočeského hejtmana Tomáš Hajdušek (ODS) sdělil, že pokud by zákonodárce na konci zdaňovacího období stanovil daň pro toto zdaňovací období zpětně, tak by se jednalo o pravou retroaktivitu. Ta je podle něj obecně zakázaná a přípustná jen ve zcela výjimečných případech.
Michálek za Piráty uvedl, že o dani vedla koalice debatu. V této debatě podle něj zazněl apel Stanjury i premiéra Petra Fialy (ODS), aby daň nezačala platit už za letošní rok. "Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty i předsedy stran. A proto jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a návrh na start už v tomto roce nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny," popsal Michálek.
Dále uvedl, že podle převažujícího názoru Legislativní rady vlády by bylo zavedení daně už od letošního roku možné.
Pirátský pozměňovací návrh také snižoval sazbu daně z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Piráti ale trvají na tom, aby daň z mimořádných zisků zahrnula širší okruh bank, než předpokládá úprava ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).
Michálek řekl, že Piráti chtějí, aby pod zdanění spadaly banky s čistým ročním úrokovým výnosem nad dvě miliardy, nebo nad tři miliardy korun. "To jsou ty dvě varianty, které budeme načítat, v rámci snížení limitu, aby byly na bankovním trhu rovné podmínky, a tak, aby se skutečně drtivá část bankovního sektoru podílela na vyšších nákladech, které máme v souvislosti s energetickou krizí," uvedl Michálek.
Vedoucí partner daňového poradenství PwC Martin Diviš v úterý uvedl, že zda je retroaktivita v praxi proveditelná, může rozhodnout pouze Ústavní soud. Každá firma by ale podle něj měla vědět dopředu, jaké daňové povinnosti na ni budou dopadat.
"Z pohledu jistoty podnikatelského prostředí je tedy lepší varianta, když o retroaktivitě daně z neočekávaných zisků nebude Ústavní soud muset vůbec rozhodovat," zdůraznil Diviš.
Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií. Daň by měly platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Ministerstvo financí ji navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
