Česko má novou nejdražší minci. Majitel parfumerie ji našel ve Švýcarsku, teď má rekord

ČTK Markéta Řeháková, ČTK
Aktualizováno 7. 4. 2017 16:04
Unikátní minci prodal na aukci v Praze majitel tuzemské sítě parfumerií Fann a známý numismatik Jaroslav Kokolus. Také druhá nejcennější mince aukce by stačila na nový český rekord.
Mince za 550 tisíc eur
Mince za 550 tisíc eur | Foto: Zbyněk Pecak

Praha - Zlatý svatováclavský desetidukát z roku 1937 se stal nejdražší českou mincí. Sběratel z Česka, více o něm není známé, za něj na největší dražbě československých mincí v Praze zaplatil rekordních 550 tisíc eur (14,7 milionů korun).

"Svatováclavský desetidukát je vzácná mince, jelikož bylo vyraženo pouze 34 kusů a všechny se zřejmě nedochovaly. Jedná se o jediný kus, který se kdy veřejně dražil. Pochází ze sbírky, která se dražila v roce 2006 ve Švýcarsku a majitel za ni tenkrát dal 900 000 korun," řekl Jan Jelínek z pořádajícího aukčního domu Macho & Chlapovič.

"Tehdy jsem ho koupil asi za dvacetinu jeho hodnoty, nevěděli, co mají za poklad," říká teď už bývalý majitel mince Jaroslav Kokolus, který je majitelem tuzemské sítě parfumerií Fann a známý numismatik. Částka, kterou sběratelé za desetidukát utratili, překonala dosavadní rekord z loňského roku. Desetidukát Albrechta z Valdštejna vyražený v roce 1630 se loni prodal za 465 tisíc euro (více než 12,5 milionu korun).

Pravost nejcennějšího svatováclavského desetidukátu byla ověřena porovnáním se dvěma exempláři v archivu České národní banky a také porovnáním s původním razidlem v depozitu v kremnické mincovně.

V nabízené kolekci brněnského podnikatele Kokoluse je přes 400 kusů mincí. Sbírka je jedinečná svým rozsahem i úplností, a tak se na ni sjeli dražitelé z celého světa. Osobně se aukce účastní asi 100 sběratelů, více než 1000 jich soutěží přes internet. Aukční dům Macho & Chlapovič odhaduje, že sběratelé na aukcí nechají minimálně 100 milionů korun.

Také druhá nejcennější mince aukce by stačila na nový český rekord. Za dvoudukát z roku 1937 zaplatili sběratelé více než 14 milionů korun. "Za posledních 100 let aukční historie jsme narazili pouze na čtyři mince této ražby, z toho jedna byla zničená," vysvětluje Macho hodnotu dukátu.

Dvě nejdražší mince v historii Česka pózují spolu.
Dvě nejdražší mince v historii Česka pózují spolu. | Foto: Zbyněk Pecak

Přestože jsou nabízené mince hodnotné, tvoří pouze okrajovou část sbírky Jaroslava Kokuluse. Ve svých sejfech má tisíce kusů mincí. Část sbírky v Praze prodává, protože už ji nemá čím doplnit. "Sledoval jsem každou aukci československých platidel, aby se náhodou neobjevila varianta, která mi chybí," říká. Zároveň už do bank prý uložil tolik mincí a medailí, že se o sbírku nestíhá starat.

Raritou aukce je československá desetikoruna s portrétem prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína z roku 1993. Oficiálně se s ní nikdy neplatilo. Vyrobili ji totiž už na konci roku 1992, ale před rozpadem Československa ražbu zastavili. Kokolus ji našel mezi obyčejnými mincemi na setkání numizmatiků.

"Vůbec jsem si neuvědomil, že je to mince, která se nikdy v oběhu neobjevila. Jak je vzácná jsem zjistil až o několik let později," říká. Tuto desetikorunu prodat nechce, na aukci je jenom na ukázku. Majitel ji chce vystavovat také v příštím roce v souvislosti s výročím 100 let od založení Československa.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy