Panamské dokumenty ukázaly na eBanku. Otevřou účet bez reálného vlastníka, psal právník

Olga Skalková Olga Skalková
4. 4. 2016 19:30
eBanka dříve vlastněná Petrem Kellnerem figuruje na jednom z dokumentů firmy Mossack Fonseca zveřejněných v rámci Panama Papers. Banka údajně porušovala předpisy zabraňující praní peněz a otevírala bankovní účty offshorovým firmám. eBanka již neexistuje, zfúzovala s Raiffeisenbank. Dřívější manažer banky obvinění odmítá.
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Po více než osmi letech po zániku eBanky se její jméno objevilo znovu na scéně. Někdejší průkopník elektronického bankovnictví v Česku figuruje na jednom z interních dokumentů firmy Mossack Fonseca, čtvrté největší offshore advokátní kanceláře na světě, které se podařilo získat Mezinárodnímu sdružení investigativních novinářů s více než stovkou médií v 78 zemích.

V takzvaném Panamském dokumentu se eBanka objevuje jako banka, která neměla problém porušit předpisy zabraňující praní peněz a otevřít bankovní účty offshorovým firmám bez jména skutečného koncového majitele. Podle sdružení by praní špinavých peněz a vyhnutí se daňovým povinnostem nebylo možné bez spolupráce s bankami, proto na to bylo nutné mít spolupracující finanční ústavy. A na seznam institucí, které to umožňovaly, se dostala právě eBanka.

"Jediná banka, kde jsme kdy byli schopni otevřít bankovní účet bez toho, že bychom uvedli reálného vlastníka, je eBanka (Česká republika). Všechny ostatní banky po nás chtěly aspoň kopii základních due diligence dokumentů ohledně vlastníka," uvádí jedna z interních zpráv.

Podle Pavly Holcové z Českého centra pro investigativní žurnalistiku citace pochází z e-mailu datovaného z 16. 2. 2006, který poslal do Mossack Fonseca spolupracující německý právník Jan Stockhausen. Obdobný e-mail následoval i 6. března. Z dokumentů vyplývá, že to zkoušeli v různých bankách po celém světě, ale takto to šlo pouze v eBance. "Ta zpráva odkazuje i na období, které podle našeho odhadu začalo od roku 2004," uvedla Holcová. Podle ní ostatní spolupracující banky v různých zemích světa tak benevolentní nebyly.

ČNB: Bez identifikace účet zřídit nelze

Česká národní banka (ČNB) informace kolem eBanky nechtěla komentovat. "Jak je obvyklé i v jiných případech, žádné konkrétní odpovědi týkající se případného vyšetřování jedné konkrétní banky dát nemůžeme, neb jsme vázáni povinností mlčenlivosti," říká Marek Zeman, mluvčí ČNB. Podle něj se ale zákon proti praní špinavých peněz po roce 2000 postupně zpřísňoval. "Takže zakládání účtů v bankách bez řádné identifikace rozhodně nemohlo být a nebylo běžné," uvedl Zeman.

Jde o období, kdy eBanka patřila České pojišťovně, kterou ovládala skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Česká pojišťovna vstoupila do eBanky už v roce 1999, tehdy se ještě jmenovala Expandia banka. Když v ní pojišťovna získala v následujícím roce majoritu, dala jí název eBanka.

Snaha o větší expanzi a vymanění ze ztráty se ale moc nedařila a PPF se jí rozhodla v roce 2006 prodat rakouské finanční skupině Raiffeisen, která eBanku nechala zfúzovat s českou Raiffeisenbank. České pojišťovně za eBanku zaplatila asi 3,7 miliardy korun. Je zajímavé, že v databázi Panama Papers je zmiňován i Kellner spolu se svojí ženou Renátou jako majitel několika firem na Britských Panenských ostrovech.

Šéf eBanky v období 2002 až 2004 byl Radomír Lašák, pozdější prezident ČSA. "Založit si účet jen tak bylo možné tak někdy na začátku devadesátých let, ale rozhodně ne o deset let později. To tvrzení je úplný nesmysl. Měli jsme úplně jiné problémy, bojovali jsme se ztrátou, a kvůli tomu jsme měli asi třikrát větší dohled ČNB. Takže nepřipadá v úvahu, že bychom nedodržovali nastavená pravidla," říká.

Někdejší generální ředitel Raiffeisenbank Lubor Žalman vzpomíná, že žádné nesrovnalosti si v souvislosti s eBank nevybavuje. Fúze trvala dva roky, do roku 2008. "Od včerejška o tom přemýšlím, ale žádné nesrovnalosti si nevybavuji. Obecně je ale logické, že před tím než něco prodáváte, byste se snažil to odstranit." Žalman připustil, že v tehdejším období ale nebyly tak přísné prověrky zakladatelů účtů jako nyní. "Vlastnickou strukturu do detailů si banky dělaly při poskytování úvěrů, ne už tolik při zakládání účtů. Ta pravidla se postupně samozřejmě velmi zpřísňovala," uvedl Žalman.

Na Panama Papers je 12 prezidentů, třeba Vladimir Putin měl podivný fond, přes který získával miliony dolarů, říká Pavla Holcová. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy