Obří mince, první pamětní bankovka i speciální stovky. Výročí koruny bude velkolepé

Druhá největší zlatá mince na světě bude symbolem oslav ke stému výročí koruny.
Zlatá mince v nominální hodnotě 10 tisíc korun má připomenout 100. výročí zavedení československé měny.
Vydána bude 5. března 2019.
Na 200 tisíc oběžných stokorun přibude od konce ledna přítisk v podobě loga 100 let česko-slovenské koruny.
Druhá největší zlatá mince na světě je symbolem oslav výročí naší měny.
Foto: ČNB
Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
6. 11. 2018 16:30
Československá koruna vznikla v roce 1919. Na sté výročí se ale Česká národní banka chystá už nyní. Představila numismaticky zajímavé pamětní mince a bankovky, které v rámci oslav během příštího roku vydá.

Ke sto letům odluky od rakousko-uherského peněžního systému a vzniku československé koruny chystá Česká národní banka zvláštní emisi platidel, která si můžete prohlédnout v článkové fotogalerii.

Nejzajímavějším kouskem bude vysokohmotnostní mince v nominální hodnotě 100 milionů korun. Tato mince z ryzího zlata, která je druhou největší na světě, má průměr 53,5 cm a váží 130 kg. Lidé si ji budou moci prohlédnout od 1. února do 28. dubna příštího roku na výstavě 100 let česko-slovenské koruny v Císařské konírně Pražského hradu.

Česká národní banka vydá 130 kg těžkou zlatou minci | Video: Jakub Zuzánek

Poprvé v historii vydá národní banka také pamětní bankovku s názvem Budování československé měny, připomínající osobnost prvního československého ministra financí Aloise Rašína. Tato bankovka v nominální hodnotě 100 korun vyjde 31. ledna.

"Jde o historicky první pamětní bankovku, doposud jsme totiž k vydání neměli oprávnění. To se nedávno úpravou zákona změnilo," uvedl guvernér Jiří Rusnok, který doplnil, že bude vydáno 20 tisíc kusů této bankovky. 

Další oběžné dvacky pro širší veřejnost

Na konci ledna banka nachystala pro širší veřejnost speciální emisi oběžných mincí v hodnotě 20 korun, která navazuje na již vydané dvacetikoruny se zakladateli československého státu, které před pár dny vzbudily mezi lidmi obrovský zájem.

Tentokrát mince na své rubové straně ponesou portréty významných meziválečných ministrů financí Aloise Rašína a Karla Engliše a prvního guvernéra tehdejší Národní banky československé Viléma Pospíšila. Tyto mince bude možné koupit v setu právě s již vydanými dvacetikorunami, které připomínaly Tomáše Garrigua Masaryka, Milana Rastislava Štefánika a Edvarda Beneše.

V lednu bude vydána ještě jedna zajímavost - oběžná stokoruna s přítiskem v podobě loga 100 let česko-slovenské koruny, a to v množství 200 tisíc kusů. 

Dvoubarevná mince 

K 100. výročí vzniku československé měny pak 5. března 2019 bude v prodeji mince v nominální hodnotě 10 000 Kč s názvem Zavedení československé měny. 

Další netradiční mincí bude pamětní bimetalová s nominální hodnotou dva tisíce korun. Mince ponese zlatou inlej s replikou československé korunové mince z roku 1922 ve stříbrném korpusu. Připomene vznik koruny coby peněžní jednotky nového státu. Podle guvernéra Rusnoka jde o druhou takovou minci v novodobé historii státu a v prodeji bude sedm tisíc kusů. 

Na červenec 2019 připadne další důležité datum, a to 100 let od zahájení vydávání československých platidel. K tomuto výročí banka vydá pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 500 korun.

Oslavy 100 let koruny zakončí den otevřených dveří v České národní bance, plánovaný na září. Přehled všech akcí a emisí ke stému výročí vzniku samostatné měny najdou zájemci na webových stránkách banky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 49 minutami

Vdova po kancléři Kohlovi nezdědí jeho milionové odškodnění za knihu

Vdova po někdejším německém kancléři Helmutu Kohlovi Maike Kohlová Richterová nemá dědický nárok na milionové odškodnění za knihu o svém zesnulém manželovi. V pondělí o tom rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který je nejvyšší německou soudní instancí. BGH tak potvrdil verdikt nižšího soudu, že nároky na odškodnění se nedědí. Kohlová Richterová se chtěla domoci pěti milionů eur (128,5 milionu korun).

Jádrem sporu je kniha s názvem Vermächtnis: Die Kohl-Protokolle (Odkaz: Kohlovy protokoly) z roku 2014, v níž autoři Heribert Schwan a Tilman Jens použili neautorizované citáty bývalého předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU) a dlouholetého kancléře, který vládl v letech 1982 až 1998. Kohl těsně před smrtí vysoudil odškodné, verdikt ale nikdy nenabyl právní moci. Ve sporu po Kohlově úmrtí pokračovala vdova, která usilovala o dědický nárok na odškodné.

"Předpoklad vrchního zemského soudu, že nárok na odškodné kvůli porušení osobních práv se v zásadě nedědí a že nárok zanikl úmrtím předchozího žalobce, je správný," uvedl ve zdůvodnění verdiktu Spolkový soudní dvůr. Ten také konstatoval, že odškodnění mělo být zadostiučiněním pro samotného Kohla, což již nelze po jeho smrti naplnit. A protože původní verdikt nebyl pravomocný, nestal se nárok součástí dědictví.

Zdroj: ČTK
Další zprávy