Praha - Státní fond dopravy bude od letoška v dalších letech potřebovat na údržbu a rozvoj dopravní infrastruktury minimálně 86 miliard korun ročně. To odpovídá zhruba 1,8 až dvěma procentům HDP. Uvádí to aktualizované Dopravní sektorové strategie, které dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu.
Dopravní sektorové strategie definují zásady pro efektivní a kvalitní zajištění provozování existující dopravní infrastruktury a obsahují principy pro určení priorit připravovaných rozvojových projektů při konkrétní výši finančního rámce.
Dokumenty představují základní resortní koncepci ministerstva dopravy formulující priority a cíle v oblasti rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury ve střednědobém horizontu roku 2020 a rámcově i v dlouhodobém horizontu až do roku 2050. V té době by měly být dokončené všechny úseky transevropské dopravní sítě TEN-T. O 20 let dříve má být hotová hlavní silniční, železniční a vodní síť.
Podle strategie se i nadále nedaří eliminovat všechna rizika v projektové a majetkoprávní přípravě zásadních investičních akcí, což následně vede k oddalování data zahájení jejich realizace. Pozitivní posun v investorské přípravě je viditelný až v posledních dvou letech.
Schválený materiál je aktualizací dokumentu z roku 2013 a podle Hospodářské komory znamená nemalý pokrok proti předchozí verzi. "Lze zvlášť vítat průlomové pozitivní hodnocení vlivu komerčních železničních dopravců na uspokojování potřeb cestujících," uvedl předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp.
Ocenil i nově doplněné pasáže zabývající se koncepcí nákladní dopravy i programem rozvoje rychlých železničních spojení a také důraz na čistou mobilitu a alternativní paliva v silniční dopravě.
Podstatný problém ale Šíp vidí v přílišné závislosti materiálu na původním textu z roku 2013. Příští verze dokumentu v roce 2022 by měla podle něj více odrážet souvislosti mezi jednotlivými dopravními projekty a nepojímat je jako jednotlivé izolované stavby.
Podle Šípa to bude nutné zejména v přípravě sítí rychlých železničních spojení včetně souvisejících investic na navazující běžné tratě. Dokument by se měl také daleko více zabývat propojením vysokorychlostní železniční přepravy lidí s leteckou, příměstskou a městskou dopravou. Důležitá bude i struktura finančních zdrojů, kterými by bylo třeba potřeby dlouhodobého rozvoje pokrýt, dodal.
