Berlín – Německá vláda chce omezit přístup obyvatel Evropské unie k sociálním dávkám v Německu. Schválila návrh zákona, podle něhož by občané jiných členských států měli nárok na sociální dávky až po pěti letech pobytu, pokud by v zemi nepracovali.
Nyní mohou totiž získat určitý příspěvek už po půl roce pobytu v Německu, aniž by v něm někdy pracovali.
„Je jasné, že ti, kteří žijí, pracují a platí odvody, mají plné právo z našeho sociálního systému také čerpat,“ uvedla německá ministryně práce Andrea Nahlesová. Ti, kteří v Německu ale nikdy nepracovali, by měli podle ní žádat o sociální dávky v jejich domovské zemi. Německo by jim mělo nově poskytnout pouze čtyřtýdenní příspěvek na základní potřeby a půjčku na cestu domů.
Zákon musí ještě schválit parlament, spolková vláda v něm má ale většinu.
To, co se snažil britský premiér David Cameron vyjednat s evropskými lídry přes rok, tak chce nyní Německo zavést do praxe bez jakýchkoliv konzultací.
Rozhodnutí vlády je navíc podle německých médií v přímém rozporu s rozhodnutím Spolkového sociálního soudu, který vloni uvedl, že cizinci ze zemí EU pobývající v Německu více než šest měsíců mají na určité sociální dávky v zákonné výši nárok.
Jestli není zákon protiprávní, jak z hlediska německého, tak evropského práva, si není jistá ani Konfederace německých odborových svazů. Podle její ředitelky Annelie Buntenbachové je základním právem člověka žijícího v Německu právo na zajištění důstojné existence – nehledě na jeho národnost. „Nyní by měli čekat pět let, než se jejich chudoba prohloubí natolik, aby mohli mít nárok na základní práva,“ uvedla Buntenbachová pro německý deník Die Welt.
Na straně německé vlády ale stojí rozsudek Soudního dvora Evropské unie. Ten naposledy před dvěma lety rozhodl, že státy Evropské unie mohou za určitých podmínek omezit výplatu některých sociálních dávek přistěhovalcům z jiných zemí EU.
Konkrétně tak rozhodl v případě Rumunky Elisabety Danoové, která do Německa nepřijela hledat práci a ani si zaměstnání nehledala, přesto žádala o sociální dávky a pracovní úřad v německém Lipsku hnala až před soud. „Členský stát musí mít možnost odepřít přiznání sociálních dávek hospodářsky nečinným občanům Unie, kteří svobodu pohybu využívají pouze s cílem získat nárok na sociální podporu od jiného členského státu,“ uvedl Soudní dvůr EU.
„Evropská komise dlouhodobě zdůrazňuje, že právo na volný pohyb není právem na svobodný přístup k systému sociální podpory v různých členských zemích,“ přivítala tehdy stanovisko soudu i mluvčí Evropské komise Mina Andreevová.
Nějakou formu sociálních dávek dostávalo v Německu v červnu 450 tisíc občanů členských zemí EU. Zhruba 135 tisíc z nich byli Bulhaři a Rumuni.
