Kampeličky nejsou banky. Omezí se přísněji, než se plánovalo

Jiří Hovorka Radek Bednarčík, Jiří Hovorka
7. 4. 2014 11:25
Česká národní banka chce, aby se záložny skutečně řídily principy družstevnictví a "nehrály si" na banky.
Sídlo ČNB. Ilustrační snímek.
Sídlo ČNB. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Záložny fungují jako akciové společnosti a nepřipomínají družstva, Česká národní banka proto požaduje tvrdou úpravu pravidel, podle kterých nyní fungují. Chystaný předpis má být přísnější než jeho první varianta připravená ještě v součinnosti s ministerstvem financí pod vedením Miroslava Kalouska.

Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou finišuje s přípravou druhé novely zákona o spořitelních družstvech. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny.

Nejen omezení vkladů a vyšší odvody

Oproti původní novele, kterou tehdejší poslanci nestihli schválit před předčasnými volbami a která například chtěla omezit velikost záložny na pět miliard korun nebo zdvojnásobit povinné odvody do Fondu pojištění vkladů, přibyla další omezení.

Česká národní banka chce, aby se záložny skutečně řídily principy družstevnictví a "nehrály si" na banky. Podle viceguvernéra Vladimíra Tomšíka tak centrální banka například navrhla ministerstvu, aby do novely zahrnulo pravidlo "jeden člen = jeden hlas".

"Nechceme, aby někdo z členů mohl ostatní snadno převálcovat, protože si zjistí, jaké jsou členské podíly, a spočítá si, o kolik potřebuje navýšit ten svůj, aby pak mohl záložnu ovládat. Taková praxe totiž může vést k tomu, že se sníží nezávislost kontrolních mechanismů záložny a ta třeba bude poskytovat úvěry ekonomicky spřízněným osobám," vysvětlil záměr ČNB Tomšík.

Krajně nebezpečné a nežádoucí?

Proti tomu ostře vystupuje asociace záložen, podle které už byl tento princip v zákonech dříve zahrnut a byl příčinou kolapsu sektoru v letech 2002 až 2004. "Opětovné zavedení je v přímém rozporu se zájmem o posílení stability sektoru, a proto je považujeme za krajně makroekonomicky nebezpečné a nežádoucí," sdělil tajemník asociace Jan Kotíšek s tím, že v současnosti o těchto věcech s ministerstvem jednají.

Česká národní banka by v novele zákona chtěla také definovat minimální výši členského vkladu, o který členové družstva mohou přijít v případě krachu a který se nyní na trhu často pohybuje od jedné koruny do několika stokorun. Centrální banka požaduje také limit pro úvěry členům družstva.

Chystaná novela je kromě jiného reakcí na vývoj v největší tuzemské záložně v loňském roce, kdy Metropolitní spořitelní družstvo přišlo o licenci.

Podrobnosti o nových pravidlech čtěte v pondělním vydání Hospodářských novin.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy