Kampeličky nejsou banky. Omezí se přísněji, než se plánovalo

Jiří Hovorka Radek Bednarčík, Jiří Hovorka
7. 4. 2014 11:25
Česká národní banka chce, aby se záložny skutečně řídily principy družstevnictví a "nehrály si" na banky.
Sídlo ČNB. Ilustrační snímek.
Sídlo ČNB. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Praha - Záložny fungují jako akciové společnosti a nepřipomínají družstva, Česká národní banka proto požaduje tvrdou úpravu pravidel, podle kterých nyní fungují. Chystaný předpis má být přísnější než jeho první varianta připravená ještě v součinnosti s ministerstvem financí pod vedením Miroslava Kalouska.

Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou finišuje s přípravou druhé novely zákona o spořitelních družstvech. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny.

Nejen omezení vkladů a vyšší odvody

Oproti původní novele, kterou tehdejší poslanci nestihli schválit před předčasnými volbami a která například chtěla omezit velikost záložny na pět miliard korun nebo zdvojnásobit povinné odvody do Fondu pojištění vkladů, přibyla další omezení.

Česká národní banka chce, aby se záložny skutečně řídily principy družstevnictví a "nehrály si" na banky. Podle viceguvernéra Vladimíra Tomšíka tak centrální banka například navrhla ministerstvu, aby do novely zahrnulo pravidlo "jeden člen = jeden hlas".

"Nechceme, aby někdo z členů mohl ostatní snadno převálcovat, protože si zjistí, jaké jsou členské podíly, a spočítá si, o kolik potřebuje navýšit ten svůj, aby pak mohl záložnu ovládat. Taková praxe totiž může vést k tomu, že se sníží nezávislost kontrolních mechanismů záložny a ta třeba bude poskytovat úvěry ekonomicky spřízněným osobám," vysvětlil záměr ČNB Tomšík.

Krajně nebezpečné a nežádoucí?

Proti tomu ostře vystupuje asociace záložen, podle které už byl tento princip v zákonech dříve zahrnut a byl příčinou kolapsu sektoru v letech 2002 až 2004. "Opětovné zavedení je v přímém rozporu se zájmem o posílení stability sektoru, a proto je považujeme za krajně makroekonomicky nebezpečné a nežádoucí," sdělil tajemník asociace Jan Kotíšek s tím, že v současnosti o těchto věcech s ministerstvem jednají.

Česká národní banka by v novele zákona chtěla také definovat minimální výši členského vkladu, o který členové družstva mohou přijít v případě krachu a který se nyní na trhu často pohybuje od jedné koruny do několika stokorun. Centrální banka požaduje také limit pro úvěry členům družstva.

Chystaná novela je kromě jiného reakcí na vývoj v největší tuzemské záložně v loňském roce, kdy Metropolitní spořitelní družstvo přišlo o licenci.

Podrobnosti o nových pravidlech čtěte v pondělním vydání Hospodářských novin.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Premiér Babiš se tento týden sejde s generálním ředitelem České televize Dvořákem. Nemám teď s televizí žádný problém, tvrdí

Premiér Andrej Babiš (ANO) se tento týden sejde s generálním ředitelem České televize Petrem Dvořákem. Po jednání vlády na dotaz novinářů odmítl, že by měl vliv na dění v Radě České televize, která je kritizována kvůli odvolání své dozorčí komise.

"Budu mít tento týden schůzku s panem Dvořákem, rád se něco dozvím. Určitě odmítám, že bych já mohl za to, že v ČT v nějaké radě se ptají na hospodaření, skutečně nemám," řekl. Poznamenal, že v poslední době nemá s tímto veřejnoprávním médiem "žádný problém". Prezident Miloš Zeman minulý týden uvedl, že ČT považuje za součást opozice, nikoliv za vyváženou, objektivní a nestrannou veřejnoprávní televizi. V rozhovoru pro Parlamentní listy řekl, že Dvořák by měl podle jeho přesvědčení skončit, rozhodnutí je ale v rukou Rady České televize. Dvořákovi vadí, že se Zeman snaží podkopávat důvěru v ČT.

Desítky osobností minulý týden podepsaly otevřený dopis premiérovi, ve kterém upozorňují na situaci v ČT. Vadí jim mimo jiné způsob odvolání dozorčí komise Rady ČT. Babiše vyzvaly, aby našel způsob jak zajistit podporu nezávislosti médií veřejné služby. Text podepsali umělci, vědci, duchovní či bývalí politici.

Zdroj: ČTK
Další zprávy