Co značka, to ikona. Japonsko je fotoaparátová velmoc, Olympusu ale došel dech

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
28. 7. 2020 15:04
Japonská firma Olympus v červnu oznámila, že po 84 letech končí s výrobou fotoaparátů. Zdůvodnila to mimořádně tvrdými podmínkami na trhu s digitálními fotoaparáty, které navíc vytlačují stále lepší chytré telefony. Japonsko je nicméně na poli výroby fotoaparátů stále velmocí. Podívejte si, jak si v tomto odvětví stojí další tamní společnosti.
Fotoaparát Pen E-P1 japonské firmy Olympus
Fotoaparát Pen E-P1 japonské firmy Olympus | Foto: ČTK

Olympus

Japonská firma Olympus přišla na trh s prvním fotoaparátem v roce 1936. Její historicky první model se jmenoval Semi-Olympus I a v Japonsku stál více, než byla měsíční mzda. V dalších desetiletích firma v rozvoji fotoaparátů pokračovala a podle podílu na trhu se stala největším výrobcem.

Vrcholné období pro ni představovala 70. léta. "Ty fotoaparáty byly převratné - byly velmi malé, velmi lehké, s krásným designem, měly velmi hezké kvalitní objektivy," vzpomínal pro zpravodajský web BBC na první modely této značky editor britského fotografického týdeníku Amateur Photographer Nigel Atherton.

V posledních letech ale podle Athertona společnost v segmentu výroby fotoaparátů bloudila ve slepé uličce. Atherton jako příklad uvedl nedostatečný posun v oblasti videokamer, kde Olympus podle něj oproti konkurentům zaostával. 

Fototechnika se v posledních letech podílela na celkových tržbách Olympusu zhruba šesti až sedmi procenty. Loni podniku vynesla necelých 49 miliard japonských jenů (přes 10 miliard korun).

Další příjmy společnosti plynou z prodeje průmyslového a zdravotnického zobrazovacího zařízení, například mikroskopů nebo endoskopů.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Rusko vyhošťuje deset amerických diplomatů

Ruské ministerstvo zahraničí ve středu oznámilo, že v reakci na nejnovější sankce ze strany USA recipročně označilo za nežádoucí osoby deset pracovníků amerického velvyslanectví v Moskvě. Příslušnou nótu předalo zástupci amerického velvyslance s tím, že "uvedené osoby mají opustit Rusko do 21. května".

Ruská diplomacie přislíbila, že další odvetné kroky za "nezákonné protiruské sankce" budou následovat, uvedl list Kommersant na svém webu. Připomněl, že americký prezident Joe Biden v polovině dubna podepsal výnos o zavedení nových sankcí proti Rusku a USA také rozhodly o vyhoštění deseti ruských diplomatů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 36 minutami

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který soud EU označil za diskriminační

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí. Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo.

Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 000 Kč), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou "organizacemi podporovanými ze zahraničí".

Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o "diskriminační a neodůvodněné omezení", které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.

Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.

Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy