Šestašedesátiletá Okonjová-Iwealová je nejenže první ženou v čele Světové obchodní organizace, ale také prvním zástupcem Afriky, jež stane ve vedení této instituce. "Jsem poctěna, že mě členové WTO vybrali za generální ředitelku WTO," uvedla.

Související

Trh s vakcínami ovládá několik obrů. Jak si určují ceny a kolik se proočkuje v Česku

Jmenování Okonjové-Iwealové tento měsíc podpořila administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena, zatímco vláda předchozího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se k němu stavěla negativně. Trumpova administrativa podporovala kandidaturu jihokorejské ministryně obchodu Ju Mjong-hi, která ale začátkem měsíce z boje o post šéfky WTO odstoupila. 

Jedinou kandidátkou tak zůstala Okonjová-Iwealová. "Silná WTO je klíčová, pokud máme dosáhnout plného a rychlého zotavení z ničivých dopadů pandemie covidu-19," řekla dnes také. Funkce se ujme začátkem března. Předchozí generální ředitel Robert Azevedo na konci loňského srpna odstoupil z rodinných důvodů.

Nigerijskou ministryní financí byla Okonjová-Iwealová v letech 2003 až 2006 a pak 2011 až 2015. V roce 2006 krátce stála i v čele ministerstva zahraničí. Má za sebou pětadvacetiletou praxi ve Světové bance (SB), kde působila i jako výkonná ředitelka.

Únos matky

Jako ministryně financí bojovala proti korupci a proti kontroverzním subvencím pro obchodníky s ropou v zemi, kde produkce této suroviny představuje 70 procent státních příjmů. Nigérie je sice největší producent ropy v Africe, velkou část pohonných hmot ale dováží. Nejvíce z dotací v minulosti těžily dovozní firmy, jejichž majitelé patřili k nejbohatším v zemi.

Na neklidném jihu země v deltě řeky Niger, kde se ropa těží a kde se 13. června 1954 Okonjová-Iwealová narodila, byla dokonce unesena její matka. Únosci místo výkupného požadovali odstoupení ministryně financí z funkce a její odjezd do USA, kde také žije. Okonjová-Iwealová ale únoscům neustoupila a její matka byla nakonec propuštěna.

Ve funkci ministryně se také v roce 2005 zasloužila o oddlužení Nigérie u Pařížského klubu věřitelských států. Odpisy dluhu dosáhly téměř 18 miliard dolarů, šlo asi o 60 procent toho, co nejlidnatější země Afriky dlužila. Okonjová-Iwealová se zasadila také o transparentnost státních výdajů.

Související

Index ukázal českou genderovou propast. Ženy tu chybí u řešení zásadních témat

Nigerijka pochází z královské, ale chudé rodiny. Chudoba, boj za práva žen a proti korupci jsou také její hlavní životní témata. V roce 1973 odjela do USA, kde absolvovala bakalářské studium na Harvardově univerzitě. Doktorát z ekonomie získala na prestižním Massachusettském technickém institutu (MIT).

Po odchodu z vlády působila tato matka čtyř dětí ve světové alianci pro očkování GAVI, v Africké rozvojové bance a dalších organizacích. Působila také jako zvláštní vyslankyně Světové zdravotnické organizace (WHO) a Africké unie pro covid-19. Je držitelkou řady čestných doktorátů, působí ve vedoucích orgánech mnoha společností, například u americké internetové firmy Twitter.

"Jsem známý reformátor"

Hlavní kritika Trumpovy administrativy vůči ní spočívala v tom, že postrádá zkušenosti z mezinárodního obchodu, což přiznávají i někteří její příznivci. 

Související

Irák, Guinea, Angola. Země silně závislé na těžbě ropy čeká do 20 let finanční kolaps

Žena, která nosí pestrobarevné africké oblečky, o sobě ale nepochybuje. "Cítím, že problémy dokážu vyřešit. Jsem známý reformátor, ne někdo, kdo o tom mluví," řekla. S nadsázkou také uvedla, že ve funkci šéfky WTO by mohla použít některé pasáže své knihy o nápravě nefunkčních institucí v Nigérii.

Je vytrvalá a tvrdohlavá, řekl o ní Kingsley Moghalu, který je bývalým zástupcem guvernéra nigerijské centrální banky.