Odklon Česka od uhlí získá obrysy, rozhodne o něm komise. 10 zemí EU už je "čistých"

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 30. 7. 2019 15:29
O budoucnosti uhlí v Evropě se už dávno nerozhoduje z ekonomického hlediska, ale jde převážně o politické rozhodnutí, shodují se analytici. Podle údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) nemá uhelné elektrárny už deset evropských států. Útlum uhlí v Česku v úterý řešila vláda, která k tomu účelu ustaví "uhelnou komisi". Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by mohla první zásadní výstupy až koncem roku 2020.
Foto: Jakub Plíhal

Uhelná komise bude mít 19 členů, scházet se bude každý měsíc. Předsedá jí kromě ministra Brabce i ministr a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Dalšími členy uhelné komise jsou zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, Poslanecké sněmovny a akademické sféry.

"Hlavní ambice je, abychom si rozebrali jednotlivé spotřebiče uhlí, především velkou energetiku, to znamená elektrárny, teplárny. Podívali se na zdroje, podívali se na naše závazky, které vyplývají z pařížské dohody, z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, a udělali si určitý harmonogram, jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude ten konec doby uhelné," řekl Brabec.

Konec doby uhelné

"Uhelná energetika v Evropě postupně končí a ani Česko nebude výjimkou. Je ale vcelku logické, že vzhledem k významu uhlí pro českou energetiku bude u nás útlum pozvolnější než ve většině zemí EU," domnívá se analytik společnosti ENA Jiří Gavor.

Například největší výrobce elektřiny v ČR, společnost ČEZ, uvedla, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2050. Přesný termín bude podle firmy záviset na výstupech nové komise.

Podle nejreálnějšího scénáře Státní energetické koncepce má od druhé poloviny dvacátých let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z jaderných zdrojů. V roce 2040 mají podle optimalizovaného scénáře koncepce jaderné zdroje pokrýt asi polovinu výroby elektřiny v ČR. Následovat mají obnovitelné zdroje (23 procent), z hnědého uhlí má být 15 procent elektřiny vyrobené v ČR.

Podle dat Energetického regulačního úřadu se v ČR nejvíce elektřiny loni vyrobilo v právě v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Do budoucna má stoupat výroba elektřiny z jádra a z obnovitelných zdrojů.

"Skupina ČEZ bude postupně ukončovat výrobu elektrické energie z uhlí a bude přecházet na bezemisní zdroje energie. Důvodem je, že další rekonstrukce a ekologizace na nové zpřísněné limity se už u některých bloků z hlediska návratnosti nevyplatí a uhlí dojde," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Jako první podle něj přestane vyrábět v příštím roce elektrárna Prunéřov 1. "Odstavení čeká i Elektrárnu Mělník 3, jejíž jediný uhelný blok je vůbec největší v České republice, a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Mělnické zdroje dočasně mohou být v záloze pro zajištění spolehlivě dodávky tepla pro Prahu. Poté budou následovat další," dodal mluvčí.

Od uhlí se postupně odklání většina Evropy

Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko, a rámcově do roku také 2038 Německo.

Budoucnost uhlí se v současné době diskutuje také v Maďarsku a na Slovensku. V Česku vzniká takzvaná uhelná komise. Výsledkem její práce by měl být termín konce uhelné energetiky v zemi, včetně jednotných podmínek pro všechny provozovatele a kompenzací pro dotčené regiony.

IETA zatím zařazuje Česko mezi členské země EU, které diskuse o konci výroby z uhlí ještě čeká. Kromě ČR jde podle organizace ještě o Bulharsko, Chorvatsko, Řecko, Polsko, Rumunsko a Slovinsko, a asociace sem stále ještě zařazuje také Maďarsko.

"Nejdéle budou v provozu komplexně modernizované elektrárny Prunéřov 2 a Tušimice 2 a zcela nový moderní blok v Ledvicích. Do roku 2050 budeme uhlíkově neutrální, ale přesný termín bude odvislý i od výstupů ustanovované uhelné komise," uvedl Kříž.

Kupování uhlíkových odpustků je slepou uličkou

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že první výstupy by tuzemská uhelná komise mohla mít na konci příštího roku. 

Podle hlavního ekonoma Natlandu Petra Bartoně je správné k nákladům za uhlí připočítat také náklady za znečištění. "Ale ne tak, jak to dělá EU, tj. administrativně. Cenu uhlíku z uhlí je třeba stanovit tržně. EU se snaží ustanovit trh s povolenkami, kde by si špinavé uhlí ´koupilo odpustky´, aby mohlo soutěžit s čistými energiemi bez odpustků. Evropský trh s povolenkami ale nefunguje, stále jsou měněna pravidla a uměle do systému dodávány nové povolenky," uvedl.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák připomněl, že termín útlumu uhlí v ČR by měl vyplynout právě z práce uhelné komise. "Pro rozhodnutí potřebuje vláda komplexní práci energetické komise, která posoudí možnosti zvyšování energetické účinnosti v průmyslu a budovách, potenciál výroby energie z obnovitelných zdrojů, ale také příležitosti v nově nastupujících technologiích jakými jsou baterie a sezónní akumulace například pomocí produkce biometanu," podotkl.

Řešení existuje a je dostupné

V plánované dekarbonizaci podle něj nejde pouze o velké uhelné elektrárny nebo teplárny. "V Česku je okolo 300 000 domácností, které stále topí uhlí. Vláda Andreje Babiše by měla vytvořit takové motivační programy, které pomohou domácnostem vybudovat svou energetickou nezávislost," řekl Sedlák.

Řešení je dostupné, míní. "Vláda se může zavázat, že do roku 2030 pomůže umístit solární panely na alespoň 250 000 rodinných domů a 40 000 bytových domů. Solární elektrárny na domech mohou doplnit tepelná čerpadla, solární kolektory a baterie pro ukládání energie," uvedl.

K náhradě uhlí mohou podle Sedláka přispět také menší a střední zdroje z teplárenství. "Do roku 2030 lze očekávat přechod malých tepláren z uhlí na zemní plyn, biomasu či jiná paliva. Podobný vývoj lze předpokládat i v oblasti středních tepláren. Tím může vzniknout řada flexibilních plynových kogenerací, které vhodně doplní produkci z obnovitelných zdrojů," dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 5 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy