Méně práce, víc života. Zkrácení pracovní doby se blíží, příklad z Francie ale varuje

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 16. 9. 2021 7:06
O zkrácení pracovní doby v Česku ze 40 hodin týdně na 37,5 hodiny se mluví dlouho. Před říjnovými volbami tato myšlenka znovu ožívá, odbory a ministerstvo práce ji chtějí uzákonit. Zajímavá je proto nová analýza pracovníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která rozebírá dopady změny a upozorňuje na zkušenosti ze zahraničí. "Změní nás to v postmateriální společnost," věří analýza.
Konec levné práce. Šéf ČMKOS na mítinku s odboráři, 7. září 2016
Konec levné práce. Šéf ČMKOS na mítinku s odboráři, 7. září 2016 | Foto: ČTK

Odbory: Nikomu to neublížilo

"Zkracování pracovní doby je kontroverzní téma, na němž se zaměstnavatelé a zaměstnanci v obecné rovině těžko shodnou. Má totiž na obě skupiny široký dopad," píše se v úvodu analýzy, kterou nyní představil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV).

Na jedné straně znamená kratší pracovní doba lepší možnost skloubení práce a soukromého života zaměstnanců i pozitivní dopad na jejich zdraví. Na druhé straně ovšem přináší firmám vyšší náklady na pracovní sílu a snížení konkurenceschopnosti. "Z celospolečenského hlediska je tedy důležité, jaké efekty nakonec převáží," míní analýza. Jde totiž především o politické rozhodnutí. 

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula připomíná, že řada firem v Česku už pracovní dobu v délce 37,5 hodiny zavedla právě na základě vyjednávání s odbory, a podle jeho slov "to nikomu neublížilo".

"V Česku je zkrácená pracovní doba bez ztráty mzdy dohodnutá už v 77 procentech průmyslových firem. Nic se nestalo, nezkrachovaly. A teď slyším, že chceme likvidovat ekonomiku, když to chceme plošně uzákonit. Je to jenom otázka organizace práce a důstojnosti vůči zaměstnancům," říká odborář. 

Doplňuje, že tlak na zkracování pracovní doby je tlakem na technologický růst. "Český zaměstnanec odpracuje za celý svůj pracovní život o několik let více než zaměstnanec ve Francii, v Německu, v Nizozemsku a dalších západních zemích a to je potřeba změnit. Přece nechceme zůstat v dřevní době," dodává Středula. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Za výrobu a distribuci drog na Šumpersku uložil soud muži 12 let vězení

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog na Šumpersku potrestal ve čtvrtek olomoucký krajský soud Karla Směšného 12 lety vězení. Jde o nejvyšší trest z původní osmičlenné organizované skupiny, kterou kriminalisté odkryli předloni v červnu. Poslednímu ze souzených mužů, Radoslavu Žákovi, uložil soud dva roky vězení. Případ zbylých šesti mužů soud pravomocně uzavřel loni v červnu, když uzavřel jejich dohodu o vině a trestu. Skupina obstarávala přes kontakty v Polsku léčiva a chemikálie k výrobě pervitinu, zadokumentované množství podle policie stačilo na výrobu více než sto kilogramů této drogy.

Směšný obstarával od roku 2020 do poloviny roku 2021 jako člen organizované zločinecké skupiny působící ve více státech velké množství sloučenin, z nichž se dají chemickým postupem drogy fyrobit. V několika případech v dílně v Šumperku pervitin také vyrobil a v Sudkově na Šumpersku ji prodával. Odsouzen je i za to, že v obci Chromeč převzal pro výrobu drog 15 kilogramů jódu a také červený fosfor; podle odborníků by se například z množství jódu podařilo vyrobit až 15 kilogramů pervitinu. Soud mu uložil i peněžitý trest 455 tisíc korun. Směšnému hrozilo deset až 18 let vězení. "Za obdobnou trestnou činnost stojí před soudem již potřetí," uvedl soudce Martin Lýsek.

Žákovi se naopak účast na organizované zločinecké skupině neprokázala, podle soudu nebyl proveden subjektivní důkaz o vědomé účasti na její trestné činnosti. I z toho důvodu byl trest podstatně nižší, potrestán byl za distribuci drog a nález chemikálií při domovní prohlídce.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
Další zprávy