Pět odborových organizacích působících na pražském letišti vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru nového šéfa Letiště Praha i dalšímu směřování tohoto státního podniku. Ve výběrovém řízení uspěl Radomír Lašák, který před lety stál v čele Českých aerolinií (ČSA) a podle odborářů je spjat se zánikem tradičního leteckého dopravce.
Ministerstvo financí ale tvrdí, že obavy odborů nejsou namístě. Kvůli uklidnění situace rozhodlo o tom, že Lašák se stane generálním ředitelem Letiště Praha už od počátku srpna, tedy o měsíc dříve, než původně zamýšlelo.
Odbory o dalším postupu rozhodnou na základě kroků, které vedení letiště uskuteční po 1. srpnu. Provoz letiště vyhlášená stávková pohotovost nijak neovlivnila. Opozice postup vlády kritizovala.
Odboráři svůj krok odůvodnili obavami z nového vedení, budoucího směřování a rozvoje letiště. Nejistotu v nich vyvolaly i nedávná prohlášení o uvedení části akcií Letiště Praha na burzu a absence informací o změnách ve struktuře, řízení a financování provozu letiště, včetně zásahů do personálního stavu zaměstnanců.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), která se v úterý společně s Lašákem s odboráři sešla, jsou obavy neopodstatněné. Změna ve vedení letiště podle ní nemá vést k propouštění ve společnosti. Vláda má zájem na rozvoji pražského letiště, za důkaz ministryně považuje rozhodnutí státu jako jediného akcionáře ponechat společnosti Letiště Praha 80 procent loňského čistého zisku.
Na úterní schůzce se odbory dozvěděly také o urychlení Lašákova nástupu do čela společnosti. "Ministerstvo financí po kompletním dokončení výběrového procesu, ve kterém byl vybrán vítězný uchazeč, přistoupilo k výměně člena představenstva bez zbytečného odkladu, tedy ke konci měsíce července. Jsme přesvědčeni, že to přispěje k uklidnění situace na letišti, které potřebuje jasné a motivované vedení a co nejrychlejší naplnění vizí nového ředitele," sdělilo ČTK ministerstvo.
Schillerová novinářům po úterní schůzce řekla, že se odbory nejvíc obávaly nějaké formy privatizace letiště. Upozornila na to, že by to vyžadovalo změnu zákona, kterou vláda v současnosti neplánuje. Nechystá se podle ní ani uvedení Letiště Praha na burzu, které před časem ve Sněmovně zmínil jako možnost premiér Andrej Babiš (ANO). "Pokud by někdy mělo Letiště Praha vstoupit na burzu, muselo by to mít jasné ekonomické odůvodnění. Muselo by to znamenat, že potřebuje letiště impulz k dalšímu rozvoji. Toto určitě není na pořadu dne," řekla ministryně.
S odbory se znovu setká po 100 dnech Lašákova působení, aby společně zhodnotili jeho první kroky. Zdůraznila však, že právo rozhodnout o generálním řediteli má ministerstvo financí jako akcionář Letiště Praha. Odbory vyčkají, jak se nové vedení po nástupu zachová, a poté rozhodne o dalších krocích.
Opozice tvrdí, že Lašákovo jmenování do čela představenstva Letiště Praha je dalším personálním rozhodnutím vlády, kdy dala přednost loajalitě před kompetencí a odborností. Předseda ODS Martin Kupka poukázal na okolnosti výběrového řízení a informace, podle nichž měl být Lašák jmenován na základě přímé intervence premiéra.
"Vláda se rozhodla udělat kozla zahradníkem," míní a vyzval premiéra k přehodnocení výběru. "Opět bohužel platí, že pro vládu Andreje Babiše je důležitější obsazovat posty lidmi, kteří mu budou zavázáni a nakloněni víc, než aby byli kompetentní a schopní danou pozici vykonávat," poznamenal poslanec Pirátů Ivan Bartoš.
Společnost Letiště Praha, která provozuje pražské Letiště Václava Havla, zvýšila loni čistý zisk meziročně o 800 milionů na 3,2 miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) stoupl v roce 2025 také o 800 milionů na 5,1 miliardy korun. Ruzyňské letiště loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, o 1,4 milionu více než v předchozím roce. Letos čeká odbavení až 18,6 milionu lidí. V minulém roce v Praze působilo 84 leteckých společností, které nabízely spojení do 194 destinací.
Lašák stál v čele Českých aerolinií v letech 2006 až 2009. Období jeho působení provázely zhoršující se hospodářské výsledky dopravce, propouštění zaměstnanců a příprava privatizace, kterou nakonec přerušila hospodářská krize. V ČSA pokračovaly roky ekonomických problémů a dopadů pandemie covidu-19. Poslední komerční let ČSA pod kódem OK v Praze přistál v říjnu 2024. Po odchodu z aerolinek se Lašák začal věnovat poradenství, vedle toho také investoval do menších podniků. V poslední době působil v auditorské a poradenské společnosti Grant Thornton.
Mohlo by vás také zajímat: „Má práce skončila.“ Starmer vyrazil naposledy za králem. Británie zná jeho nástupce
Letiště v úterý na síti X uvedlo, že vyhlášení stávkové pohotovosti v době letních prázdnin nemá žádný dopad na provoz ani na odbavení cestujících. "Letiště funguje ve standardním režimu a cestující se nemusejí obávat žádných omezení v souvislosti s odlety či přílety," sdělili zástupci letiště.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ráj Čechů v plamenech. Omiš sevřel požár, s evakuací pomáhají čeští policisté
Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.
Mysleli, že když nic nebolí, je vše v pořádku. Klíčový orgán může problém skrývat až 15 let
Každý pátý Čech podle průzkumu sahá po alkoholu kvůli stresu a negativním emocím. Následky přitom nemusí být dlouho vidět. „Játra nemají receptory bolesti. Varováním, že něco není v pořádku, může být tmavá moč, velmi světlá stolice nebo zežloutnutí kůže a očí, “ upozorňuje lékárnice Kamila Horníčková. Tichý zánět nebo ztučnění se tak podle ní mohou rozvíjet bez příznaků dlouhou řadu let.
ŽIVĚ Ruské drony zaútočily na Sumskou oblast, zabily matku a jejího syna
Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.
Stíhačky NATO nad Lotyšskem sestřelily dron, riziko podle místní armády pominulo
Lotyšská armáda v pátek nad ránem oznámila, že stíhačky NATO sestřelily dron ve vzdušném prostoru země. Finsko v podobnou dobu omezilo letecký a lodní provoz na východě Finského zálivu. Do vzdušného prostoru zemí sousedících s Ruskem či Ukrajinou letos opakovaně pronikly bezpilotní letouny zapojené do Ruskem vyvolané války na Ukrajině.