Spor o minimální mzdu sílí, rozsekne ho vláda. Zvýšení zasáhne švindlíře, míní expert

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
18. 11. 2019 13:41
Tripartita se na pondělním zasedání opět neshodla na zvýšení minimální mzdy pro příští rok. O růstu proto rozhodne vláda, oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Její úřad připravil návrh tří verzí s navýšením o 1150, 1350 a 1650 korun. Nyní mzda činí 13 350 korun, kromě lidí s nejhorší kvalifikací ji dle expertů berou například lidé v gastronomii, kteří tak skrývají své skutečné příjmy.
Foto: Economia

Ministryně dodala, že požádala premiéra Andreje Babiše (ANO) o svolání zástupců koaličních stran, aby se na přidání dohodli co nejdřív. Odboráři požadovali růst minimální mzdy o 1650 korun, tedy z nynějších 13 350 na 15 000 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun.

"Tripartita se dnes neshodla na zvýšení minimální mzdy. Rozhodnout bude muset vláda. Hned po jednání jsem proto požádala pana premiéra o svolání koaliční rady. Není na co čekat," uvedla Maláčová.

Minimální mzdu stanovuje vláda svým nařízením. Vycházet by měla z dohody odborů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku určí kabinet. Ministerstvo práce připravilo návrh tří verzí s navýšením o 1150, 1350 a 1650 korun.

"V české ekonomice pobírá minimální mzdu přibližně 150 000 zaměstnanců. Mezi těmito lidmi existuje skupina, která minimální mzdu pobírá proto, aby ušetřila na daních. Časté je to například u číšníků, vysvětluje Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.

Dodává, že právě lidé pracující v pohostinství k minimální mzdě dostávají další část výplaty například ze spropitného, které se nedaní. "Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet," dodává Křeček.

Přehled minimální mzdy v zemích EU:

Země Měsíční mzda 2018 v eurech Měsíční mzda 2019 v eurech Meziroční nárůst v % Hodinová mzda 2018 v eurech Hodinová mzda 2019 v eurech
Belgie 1 562,59 1 593,76 + 1,99 9,22 9,41
Bulharsko 260,76 286,33 + 9,81 1,47 1,62
Chorvatsko 462,1 505,9 + 9,48 2,64 2,89
Česko
477,78 518,97 + 8,62 2,87 3,1
Estonsko 500 540 + 8 2,86 3,09
Francie  1 498,47 1 521,22 + 0,1 9,88 10,03
Německo 1 497,79 1 557,09 + 3,96 8,84 9,19
Řecko 683,76 758,33 + 10,91 3,85 4,27
Maďarsko 444,69 464,2 + 4,39 2,53 2,65
Irsko 1 613,95 1 656,2 + 2,62 9,55 9,8
Lotyšsko 430 430 0 2,46 2,46
Litva 400 555 + 38,75 2,45 3,39
Lucembursko 1 998,59 2 071,1 + 3,63 11,55 11,97
Malta 747,54 761,97 + 1,93 4,25 4,33
Nizozemsko 1 578 1 615,8 + 1,93 9,11 9,33
Polsko 502,75 523,09 + 4,05 2,84 2,95
Portugalsko 676,67 700 + 3,45 3,81 3,94
Rumunsko 407,86 446,02 + 9,36 2,32 2,54
Slovensko 480 520 + 8,33 2,76 2,99
Slovinsko 842,79 886,63 + 5,2 4,76 5
Španělsko 858,55 1 050 + 22,3 4,98 6,09
Velká Británie 1 638,36 1 747,73 + 4,85 8,95 9,54
Zdroj: Eurofound

Na přidání se budou nakonec muset shodnout koaliční strany. Maláčová se klonila ke střední verzi s navýšením o 1350 korun na 14 700 korun. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív řekla, že zvýšení minimální mzdy by mělo držet krok s růstem ostatních mezd.

Šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek před časem uvedl, že minimální mzda by měla dosahovat alespoň poloviny té průměrné. "Je tu veliký tlak od zaměstnavatelů, neustále chtějí vzoreček (pro navyšování minimální mzdy). Pokud minimální mzda nebude aspoň na 50 procentech průměrné mzdy, není možné o vzorečku jednat," řekl Dufek.

Zaměstnavatelé o stanovení rovnice pro výpočet minimální mzdy opravdu usilují dlouhodobě. Podle Svazu průmyslu a dopravy by nejnižší výdělek měl odpovídat 44 procentům průměrné mzdy z předloňska. "Po zaokrouhlení jde pro příští rok právě o částku 700 korun," sdělil viceprezident svazu Jan Rafaj.

"V následujících letech chtějí jít (Slovensko a Polsko) na 60 procent průměrné mzdy. Naši sousedé se rozhodli, že ze své ekonomiky nebudou dělat ostrůvky levné práce. Je otázka, zda je Česko bude následovat… Bez toho, abychom si přiznali, že mzdy jsou u nás hanebně nízké, další změny jako digitalizaci a stárnutí společnosti nezvládneme," dodala na odborářské konferenci konané minulý týden Maláčová.

Zvýšení minimální mzdy může přinést problémy zejména lidem s nízkou kvalifikací. "Jejich pracovní výkon není příliš vysoký, pro zaměstnavatele jsou postradatelní a na jejich zaměstnávání toho po odečtení všech mzdových nákladů stejně moc nevydělají. U těchto zaměstnanců hrozí, že vynucený růst jejich mezd povede k propouštění. V případě, že se jim nepodaří nalézt uplatnění ani u jiných zaměstnavatelů, může se u této skupiny lidí navýšit nezaměstnanost," vysvětluje Křeček.

Dodává ovšem, že v Česku existuje pouze malá skupina lidí, kteří pracují za minimální mzdu z důvodu nízké kvalifikace. Ostatní méně kvalifikovaní na pracovním trhu totiž podle Křečka vůbec nejsou a zneužívají sociálního systému.

"Vzhledem k vysokému počtu volných pracovních míst nelze předpokládat, že by rozumný růst minimální mzdy měl významný dopad na nezaměstnanost. Naopak lze očekávat, že růst minimální mzdy bude legalizovat část příjmů a navýší motivaci lidí k práci," odhaduje ekonom.

Podle prognózy ministerstva financí by výdělky příští rok měly růst o 5,9 procenta. Ministerstvo práce v podkladech uvádí, že by se průměrná mzda měla zvednout v roce 2020 o 5,5 procenta.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy