


Byty jsou nejen stále dražší, ale také menší. Drahota přinesla na developerský trh zvláštní způsob úspory: ubrat metry. I když cena za metr čtvereční stále roste, alespoň částečně se na uzdě drží celková částka, kterou musí kupující zaplatit.

Pod stejným označením dispozice se tak skrývá stále menší podlahová plocha. Koupíte si sice 3+kk, za vstupními dveřmi je ale těsněji než ještě před pár lety. Vedle toho přibývají projekty, kde se soukromý život odehrává na ploše typické spíš pro hotelový pokoj.
Menší byt se snáze vejde do rozpočtu domácnosti. A investorovi může přinášet vyšší nájemné za metr čtvereční. Jak daleko zmenšování zašlo? A budou mít kde bydlet rodiny, když dětský pokoj dnes znamená investici za několik milionů korun?



Ubývající metry nejsou jen dojmem rodiny shánějící bydlení nebo investora procházejícího nabídky developerů. Bytovou „smrskflaci“ potvrzují tvrdá data.
Podle pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) klesla průměrná vnitřní podlahová plocha volných bytů v developerských projektech mezi lety 2014 a 2024 ze 74,9 na 63,7 metru čtverečního. Za deset let tak z nabídky ubylo v průměru přes jedenáct metrů.
Podobný trend ukazují i údaje Českého statistického úřadu o velikosti podlahové plochy dokončených bytových jednotek v hlavním městě. Ještě v roce 2015 přesahovala 71 metrů čtverečních, dnes je menší než 67 metrů. Byty se přitom zmenšují v celém Česku, i když přece jen pomalejším tempem.
Jednotky 1+kk spolu s dvoupokojovými byty představují více než 70 procent pražské nabídky, zatímco před 10 lety to bylo 58 procent. Statistiky poradenské společnosti Deloitte ale ukazují rovněž na další příčinu.
„Zmenšuje se také průměrná výměra bytů uvnitř jednotlivých dispozičních kategorií,“ říká Petr Hána, ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví Deloitte.
Zatímco ve druhém čtvrtletí roku 2022 mělo 3+kk v nabídce pražských novostaveb průměrnou plochu 86,1 metru čtverečního, letos ve stejném období už jen 81 metrů. Za čtyři roky tedy přišlo o více než pět metrů. Čtyřpokojové byty se zmenšily ze 117,5 na 111,9 metru. V rámci garsonek a dvoupokojových bytů pak zmizelo 1,6, respektive 0,8 metru čtverečního.

Zmenšování se přitom týká velké části developerského trhu, což potvrzuje například průzkum společnosti CEEC Research. „Zmenšování výměr při stabilní či vyšší ceně za metr čtvereční potvrzuje 75 procent respondentů, z toho 62 procent mírně a 13 procent výrazně,“ konstatuje ředitel CEEC Michal Vacek. Tento vývoj přitom podle něj probíhá už několik let.
Rodina potřebuje tři pokoje, na někdejších sto metrů už ale při současných cenách nemá. Developer proto zachová dispozici a ubere plochu. „Pro kupující je rozhodující především konečná celková cena bytu a výše měsíční splátky hypotečního úvěru,“ vysvětluje tuto filozofii Petr Hána.
Snahu brzdit prostřednictvím ubírání metrů růst cen přiznávají i samotní developeři. „Když chceme prodat byt 3+kk, kvůli aktuální úrovni cen nemůže mít 100 metrů čtverečních, což byl standard před 20 lety. Byl by příliš drahý,“ shrnuje šéf developmentu společnosti Sekyra Group Igor Klajmon.
Stejné vysvětlení pak uváděly také další firmy oslovené v rámci průzkumu CEEC Research. Slabší kupní sílu domácností a vyšší cenovou citlivost označilo za důvod zmenšování výměr 56 procent oslovených developerů.

U malých bytů se k této logice přidává další faktor: ekonomika pronájmu. Nabídka se tak přizpůsobuje investiční poptávce. „Malé byty se staly ideální investicí: dobře se pronajímají, mají nižší absolutní cenu a generují relativně vysoký nájem na metr čtvereční,“ vysvětluje spolumajitelka realitní společnosti CoreStone Denisa Višňovská.
Shrnuto: menší plocha tak může znamenat výhodnější výnos z pronájmu, přestože samotný nákup bývá v přepočtu na metr dražší.
A konečně, více malých bytů jde na odbyt také kvůli proměně domácností. „Podle sčítání lidu přibylo mezi lety 2011 a 2021 zhruba 460 tisíc domácností, ve kterých člověk žije sám,“ uvádí sociolog Petr Sunega s odkazem na sčítání lidu.
Stárnutí populace podle něj vysvětluje jen zhruba pětinu přírůstku. Podstatnější je, že sami častěji bydlí také lidé v produktivním věku.
Na trhu se tak potkávají dva tlaky: přibývá lidí, kterým menší byt může stačit, a zároveň těch, kteří si větší nemohou dovolit. Pro investory i developery nájemního bydlení je to příležitost. A v připravovaných projektech je stále zřetelnější.
Zmenšování bytů určených z velké části k pronájmu či bydlení „singles“ s sebou přináší také novou představu, co všechno vlastně člověk k životu potřebuje. Část dříve soukromého života se pak přesouvá z bytu za jeho dveře.
„Za velmi důležité považujeme společenskou místnost s kuchyňkou, místnost na kola a kočárky a u vybraných bytů také skladové prostory. V bytě se především jí, spí a pracuje, ale je třeba počítat i s místem pro sousedská setkávání a s úložným prostorem pro věci, které se do bytu prostě nevejdou,“ popisuje Olga Klicperová z Metrostavu Development zázemí menších jednotek v části projektu Bakers Court nazvané Baker Pavilion.
V duchu tohoto konceptu připravuje společnost Trigema zhruba 250 bytů v projektu Top Tower v pražských Nových Butovicích. Pro soukromý život má podle představ developera nájemníkovi stačit kolem 20 metrů čtverečních. Všechno ostatní pak najde ve společném zázemí.
Minimalistické činžovní bydlení má vzniknout i přestavbou žižkovského Domu Radost. Investor počítá přibližně se 700 jednotkami. Většina má mít podlahovou plochu přes 21 metrů čtverečních doplněnou devítimetrovým loftem. K dispozici mají být společná kuchyň, prádelna, pracovny či knihovna.

Podobnou koncepci popisuje Penta Real Estate u smíchovského projektu Momentum, který připravuje společně se Sekyra Group. Nabídne 240 bytů o dispozicích 1+kk a 2+kk, a to s výměrami od 22 do přibližně 45 metrů čtverečních. Penta očekává vedle zájemců o vlastní bydlení také investory, kteří jednotky dále pronajmou.
„Nejde přitom o náhradu rodinného bydlení, ale o doplnění trhu o produkt určený jiné cílové skupině,“ říká senior sales manager společnosti Michal Bakaj, který zmiňuje například „mladé profesionály“.
Podobné projekty vznikají ale i mimo hlavní město. Třeba v brněnském areálu Ponávka jsou k mání kompletně vybavená studia o 24 metrech čtverečních. Téměř výhradně garsonky pak investorům nabízí nedaleká Dornia od společnosti Pegas Property.
Cestou zmenšování výměr jdou i velcí institucionální pronajímatelé, kteří si od developerů nechávají stavět činžáky přímo na míru. U nových, takzvaných „build to rent“ projektů je podle vedoucího analytika poradenské společnosti BTR Group Jiřího Kubánka patrný tlak na úsporu prostoru uvnitř nájemních bytů. „Velmi výrazně se projevuje také u připravovaných projektů na roky 2027 a 2028,“ říká Kubánek.
Kolik místa k životu developeři s pronajímateli plánují nabízet? „Obecně se dnes nájemní trh orientuje přibližně na velikosti kolem 25 metrů u 1+kk, 40 metrů u 2+kk, 60 metrů u 3+kk a 80 metrů u 4+kk,“ dodává analytik. I on přitom uvádí jednu hlavní motivaci: sociodemografické změny ve společnosti.
Když v současnosti mladý pár plánuje založit rodinu a chce se kvůli tomu přestěhovat, musí si s nadsázkou připravit navíc téměř tři miliony korun. Právě takový vychází podle propočtu Sreality v Česku orientační rozdíl mezi novým bytem 2+kk a 3+kk. Větší byt má totiž sice levnější metr čtvereční, rodina jich ale musí zaplatit o pětadvacet víc.
Pro domácnost může být takový rozdíl nepřekonatelný. Volba pak stojí mezi menším prostorem, jinou lokalitou a starším bydlením. Společenská místnost ani coworking v přízemí chybějící dětský pokoj nenahradí.
„Například u rodinných bytů nelze plochu redukovat neomezeně. Část poptávky se totiž jinak přesouvá ke starším bytům, na panelová sídliště, do okrajových lokalit nebo do nájemního bydlení,“ říká Hána z Deloitte.
Dnešní strategie developerů ovšem nebere příliš v potaz budoucnost. Nové byty budou sloužit desítky let, během nichž se potřeby lidí mohou změnit.
Jak upozorňuje sociolog Sunega, pokud by znovu rostl podíl vícečlenných domácností – například z ekonomických důvodů –, mohl by vzniknout přetlak poptávky v segmentu větších bytů. Bydlení v malých bytech by pak bylo jen „přestupní stanicí na cestě k většímu bytu nebo domu zpravidla v zázemí nebo širším okolí větších měst“, říká.
Zmenšování bytů tak na jednu stranu částečně řeší dnešní nedostupnost bydlení, na druhou stranu ale může připravit půdu pro jeho ještě větší nedostupnost v budoucnosti.

Buďte v obraze dřív, než začne den. Každé ráno vám pošleme nejdůležitější zprávy a původní články, které stojí za přečtení.

Na co se podívat, co poslouchat a do čeho se začíst? Každý čtvrtek o všem, co stojí za pozornost v české i světové kultuře.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli střely do protivzdušných systémů Patriot ze svých zásob. Tyto střely by podle něj neměly zůstávat ve skladech, ale měly by pomoci chránit životy Ukrajinců před ruskými vzdušnými útoky. Řekl to na úvod jednání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDSG) v sídle NATO, které svolaly Británie a Německo.



On-line platformu PlayStation společnosti Sony postihl rozsáhlý výpadek, stalo se tak jen několik hodin před vydáním dlouho očekávané hry GTA VI. Ve středu o tom informoval portál Axios, který připomněl, že videohra v jednotlivých zemích vychází pro konzole PlayStation a Xbox ve středu o půlnoci.



Valné shromáždění soudců polského ústavního soudu ve středu zbavilo imunity muže, kterého polská opozice považuje za předsedu tohoto soudu, píše agentura Reuters. Na konci října ústavní soud oznámil, že jeho nejdéle sloužící soudkyně Anna Korwinová-Piotrowská pozastavila výkon funkce předsedovi Bogdanu Świenczkowskému a že vedení soudu se ujímá ona.



Příprava výstavby dvou jaderných bloků v Dukovanech pod taktovkou jihokorejské firmy KHNP už má běžet na plno. Jednat o projektu vyjel přímo do Jižní Koreje před několika dny exministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Vicepremiéra a Vlčkova nástupce Karla Havlíčka (ANO) cesta zaskočila, deníku Aktuálně.cz řekl, že se o tom dozvěděl až od KHNP a že Vlček podle něj způsobil rozpaky na korejské straně.



Hokejisté Pardubic porazili v odvetě osmifinále play off Ligy mistrů finský tým SaiPa Lappeenranta 5:2 a po výhře 3:2 na soupeřově ledě postoupili jako jediný český klub do čtvrtfinále.