Obří tendr na správu mýta začíná. Ťok láká firmy až na 29 miliard korun, chce poplatky z více silnic

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 15. 6. 2017 12:48
Firmy mají dva měsíce na to, aby přesvědčily ministerstvo, že se soutěže mohou účastnit. Jde o jednu z největších veřejných zakázek. Očekávaná cena je dvakrát vyšší, než nyní za menší zakázku dostává Kapsch.
Mýtná brána na jedné z českých dálnic.
Mýtná brána na jedné z českých dálnic. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Ministerstvo dopravy vypsalo tendr na nového správce mýtného systému na dalších deset let. Očekávaná hodnota zakázky je 29 miliard korun, což z ní dělá jednu z největších v historii. Jde ale o odhad maximálních možných nákladů, které stát vydá na provoz mýtného během deseti let.

V nejbližší době budou podmínky tendru zveřejněny a firmy budou mít dva měsíce na to, aby se kvalifikovaly k účasti. "S firmami pak budeme jednat a vybereme pětici, ze které nakonec vzejde vítěz," vysvětluje ministr dopravy Dan Ťok. Zájemci o zakázku budou muset kromě jiného prokázat, že mají zkušenost s provozem mýtné technologie.

Celý proces výběru nového poskytovatele má skončit v polovině příštího roku. Vysoutěžený systém by pak měl být spuštěn v roce 2020.

Tendr by měl být na základě usnesení vlády takzvaně technologicky neutrální. Zájemci mohou využít stávající síť mýtných bran, nebo navrhnout zcela nový systém. Dále je součástí soutěže požadavek na rozšíření silnic první třídy z nynějších 230 na 1140 kilometrů.

Toto rozšíření kritizovali v minulosti kamionoví dopravci, Asociace krajů nebo samotní uchazeči o zakázku. Podle Ťoka ale skutečnost, že plán kritizují jak provozovatelé mikrovlnné, tak i satelitní technologie, znamená, že vypsaná soutěž nebude zvýhodňovat žádnou z technologií. Ministr se rovněž nebojí, že síť mýtných bran zůstane do budoucna nevyužita.

Uchazeči tento systém podle něj zapojí do svého technologického řešení. Pokud by se tak ale nestalo, z neoficiálních jednáních s Nejvyšším kontrolním úřadem vyplývá, že to nebude považováno za nehospodárné nakládání s majetkem státu, uvedl Ťok.

V současnosti systém provozuje firma Kapsch na základě dočasné smlouvy. Dostává zhruba 1,5 miliardy korun ročně, tedy polovinu oproti očekávané ceně nového mýtného. Dá se ale očekávat, že konkurence technologických firem stlačí cenu ještě níže.

"Tendr jsme připravili měsíc v předstihu proti tomu, co nám uložila vláda," uvedl na tiskové konferenci Ťok. Výběrové řízení se ale reálně připravovalo posledních sedm let a mluvilo o něm hned několik ministrů.

Česko na mýtném v současnosti vybere zhruba 10 miliard korun ročně a jde o významnou část zdrojů na financování dalšího rozvoje silniční sítě. Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun.

Dlouhodobým správce systému je rakouská společnost Kapsch, které úřad po vypršení původní desetileté smlouvy prodloužil zakázku o další tři roky do roku 2019.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 20 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 47 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy