reklama
 
 

Obrat po letech: Odborářů v Česku přibývá, nově jsou i v Amazonu nebo H&M

14. 2. 2018
Nové odborové organizace vznikly například v Amazonu, Karlovarských minerálních vodách nebo řetězcích H&M, Marks & Spencer či Uni Hobby.

Praha - Odborům v České republice přestali po více než čtvrt století ubývat členové. Zájem zaměstnanců v posledních dvou letech roste, takže příliv nových členů je vyšší než odchody těch dosavadních.

Největší odborová centrála - Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) - má nyní o zhruba 27 tisíc členů více než v roce 2015. Celkem sdružuje přes 310 tisíc zaměstnanců, říká mluvčí svazu Jana Kašparová.

K nárůstu zájmu přispěla podle ní i kampaň Konec levné práce, kterou předseda ČMKOS Josef Středula - u odborářů s dosud nevídaným důrazem na sociální sítě a marketing - zahájil v září 2015. "Od začátku kampaně bylo založeno 202 nových odborových organizací. Kampaň dala jasný impulz pro kolektivní vyjednávání," říká Kašparová.

Odborové organizace vznikly například v Amazonu, Karlovarských minerálních vodách nebo řetězcích H&M, Marks & Spencer či Uni Hobby. Všechny se staly součástí Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO), který o sobě dal v posledních letech výrazněji vědět bojem za zákaz prodeje o svátcích nebo vyjednáváním o výraznějším zvýšení mezd v řetězcích.

Asociace samostatných odborů (ASO) - druhá nejsilnější centrála po ČMKOS - nyní sdružuje kolem 78 tisíc zaměstnanců, jejich počet se v posledních letech výrazněji nemění. Zahrnuje zejména Odborové sdružení železničářů či Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy.

Svaz Kovo Mladá Boleslav, který se nedávno osamostatnil, pak eviduje dalších 33 tisíc odborářů, zatímco před dvěma lety to bylo jen 20 tisíc. Kromě toho v Česku působí i menší samostatné svazy.

Podle šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí měly tuzemské odbory loni celkově 506 tisíc členů. Podle dat OECD za rok 2015 jich bylo 480 tisíc. Zástupce ředitele ústavu Aleš Kroupa ale upozorňuje, že čísla nejsou přesná.

"Samostatné odborové svazy každoročně žádáme, aby nám sdělily počet svých členů. Část z nich na dotaz neodpovídá. Považují údaj za interně důvěrný," vysvětluje. Tyto svazy mají podle něj celkem asi sto tisíc členů.

Atraktivitu členství má zvyšovat třeba nabídka bezplatného právního poradenství i zastupování před soudem u pracovněprávních sporů. Některé svazy jdou ještě dál a nabízejí poradenství i v otázkách nájemního bydlení. Běžné jsou i příspěvky na sport, dětské tábory nebo kulturu.

Požadavkům zaměstnanců hraje do karet růst ekonomiky a prohlubující se nedostatek pracovních sil. Tlak odborářů na zvyšování mezd v soukromém i veřejném sektoru bude pokračovat i letos, říká Středula. Situace je podle něj příznivá. "Evropská unie naší ekonomice věří a potvrdila prognózu silného růstu," připomíná mimo jiné.

Odboráři často mají nárok na výhodnější podmínky při sjednávání dovolené například s partnerskou cestovní kanceláří nebo v rekreačních zařízeních, která některé svazy stále vlastní. V chemických nebo hutních závodech zase mají členové organizací možnost odjet na pobyt do lázní.

Výše členských příspěvků za měsíc se v jednotlivých svazech liší. U členů ČMKOS nepřesahuje jedno procento zaměstnancovy čisté měsíční mzdy. Lidé si pak mohou členské příspěvky odečíst od základu daně z příjmu do 1,5 procenta zdanitelné částky, nejvýš ale do 3000 korun ročně.

Co může rostoucí počet či síla odborů znamenat pro tuzemskou ekonomiku? Odpověď není jednoznačná. "Existují příklady ekonomicky dobře fungujících zemí se silnými odbory, třeba ve Švédsku nebo Dánsku, i s menším vlivem svazů, třeba ve Velké Británii. Klíčem k ekonomickému úspěchu země je nacházení shody mezi státem, odboráři a zaměstnavateli a to se v Česku daří," říká ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dodává, že v obdobích, kdy ekonomika roste, tlačí organizace na růst mezd vždy silněji.

Podle Sobíška ale velikost organizací nemusí přímo souviset s jejich vlivem. Jako příklad uvádí Francii. Odbory tam podle něj nejsou nijak silné, přesto mají velký vliv.

Nejvyšší podíl odborářů na celkovém počtu zaměstnanců má v Evropě podle nejčerstvějších dat OECD Island (81 až 90 procent podle použité metodiky), následují Švédsko (67 procent), Dánsko s Finskem (65 procent), Belgie (54 procent), Norsko (53 procent) či Itálie (36 procent). V sousedním Rakousku je to 27 procent, ve Velké Británii zhruba 25 procent, ale například v Německu jen 17 procent a v Polsku 12 procent. Ve zmíněné Francii dokonce kolem osmi procent.

Česká republika stále patří k zemím s nejnižším zastoupením zaměstnanců v odborech - podle OECD s podílem 11,6 procenta v roce 2015. Ještě v roce 1995 dosahoval podíl 43,3 procenta.

V roce 1991, tedy krátce po konci socialismu, kdy centrála ČMKOS navazovala na někdejší Revoluční odborové hnutí (ROH), bylo v odborech téměř 4,4 milionu lidí. K poklesu pak - kromě rozvoje soukromých firem a obecně malého zájmu lidí o podobnou angažovanost - výrazně přispěl i postupný odchod starších zaměstnanců do důchodu, aniž by se jim počet nových členů vyrovnal.

"Česká republika patří mezi země s velmi nízkou odborovou angažovaností a ani drobný nárůst členstva v tomto směru nic moc nemění," říká Petr Dufek, ekonom ČSOB.

autoři: Klára Čeperová, Petr Kučera | 14. 2. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama