


Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to dnes řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se tento týden prudce zvýšila v důsledku americko-izraelských úderů na Írán a následné vojenské odvety Íránu. Ke zdražování plynu velkou měrou přispěla zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie je významným odběratelem LNG z Kataru, kterým částečně nahrazuje odmítnuté dodávky plynu z Ruska.
"EU dala velmi jasně najevo, že se chce osvobodit od ruské ropy a plynu, ale události z posledních tří až čtyř dnů byly náročné," uvedl Aasland. "Vzhledem k současné geopolitické situaci se domnívám, že tato debata bude obnovena," dodal.
Norsko je největším producentem plynu v Evropě, kde pokrývá zhruba 30 procent poptávky.
Členské státy EU v únoru definitivně schválily plán na postupné zavedení úplného zákazu dovozu plynu z Ruska. EU tak chce snížit svou závislost na Rusku a zároveň připravit Kreml o příjmy, které používá k financování války na Ukrajině. Ruská vojska sousední zemi napadla v únoru 2022.
Dovoz LNG z Ruska podle schváleného nařízení skončí nejpozději k 1. lednu 2027, zatímco dovoz plynu potrubím z Ruska bude za určitých podmínek možný nejpozději do 1. listopadu 2027. Proti nařízení hlasovaly Maďarsko a Slovensko, které jsou na ruském plynu i ropě dosud značně závislé.
Maďarsko začátkem února oznámilo, že toto nařízení napadlo u Soudního dvora Evropské unie. Záměr podat proti nařízení žalobu avizovalo i Slovensko. Obě země argumentují mimo jiné tím, že zákaz dovozu ruského plynu je v podstatě sankcí, takže vyžaduje jednomyslné schválení. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó při oznámení žaloby uvedl, že bez ruského plynu a ropy nelze zajistit energetickou bezpečnost jeho země.



Írán a Spojené státy v posledních dnech oživily přímý komunikační kanál mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím a zmocněncem prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem. Napsal to v pondělí server Axios s odkazem na amerického činitele a informovaný zdroj. Podle Axiosu se jedná patrně o první přímou komunikaci mezi zástupci Íránu a USA od začátku války před více než dvěma týdny.



Česko je připraveno stát v čele mise, která by zjistila stav ropovodu Družba poškozeného na Ukrajině ruskými útoky, uvedl v pondělí ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že by jasnou mezinárodní zprávu uvítal, důvěřuje ale ukrajinským technikům. „Varuji před tím, aby se Česká republika ocitla v pozici užitečných idiotů,“ vyzval Kupka.



Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska hořel po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady.



Celý ostrov Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters opět ponořil do tmy. Stalo se tak po kolapsu rozvodné elektrické sítě. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě.



Měl to být návrat Evropy k jednacímu stolu o míru na Ukrajině. Poradce francouzského prezidenta pro národní bezpečnost Emmanuel Bonne přiletěl do Moskvy na schůzku s vlivným Putinovým poradcem Jurijem Ušakovem. Podle deníku Financial Times ale měl Ušakov pro Francouze drsný vzkaz: „Promiňte, ale ne. Jděte do pr****.“