Obchodní dům Kotva mění majitele. Za více než dvě miliardy ho koupil podnikatel Skala

ČTK ČTK
8. 2. 2016 6:49
Pražský obchodní dům Kotva koupila Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly. Od dosavadního irského vlastníka, společnosti Markland, jej získala za více než 80 milionů eur.
Obchodní dům Kotva
Obchodní dům Kotva | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Pražský obchodní dům Kotva v tendru irské konsolidační agentury NAMA koupila Pražská správa nemovitostí (PSN) miliardáře Václava Skaly. Cena přesáhla 80 milionů eur (zhruba 2,2 miliardy korun). S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal deník E15.

PSN podle deníku obchodní dům získala v konkurenci českých i zahraničních zájemců. Dosavadního irského vlastníka, společnost Markland, zastupovala poradenská společnost Cushman & Wakefield. Žádná ze zúčastněných stran obchod nekomentovala, píše E15.

Současná změna majitele je výsledkem toho, že irští developeři s využitím peněz tamních bank nakupovali nemovitosti všude po Evropě a za hospodářské krize skončila jejich aktiva u bank, protože dluh přestali splácet. Při státem organizované záchraně irských bank se pak tyto reality dostaly do státní konsolidační agentury NAMA, která teď organizuje jejich prodej.

Akcie Kotvy připadly v 90. letech v kuponové privatizaci později vytunelovanému fondu Trend. Deník připomněl, že Skala patřil k zakladatelům fondu. Následovaly soudní tahanice, které vyústily také v arbitráž někdejšího většinového majitele Forminster Enterprises proti státu. Markland získal Kotvu v roce 2005 a do její renovace podle E15 investoval stovky milionů korun, zvláště po vzniku sousedního nákupního centra Palladium.

Kotva byla postavena v letech 1970 až 1975. Obchodní dům je považován za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let. Budova má pět nadzemních podlaží a její půdorys tvoří několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Budovu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Pomoc Červeného kříže Sýrii soustředí na obnovu pomocí osiva a ovcí

Humanitární pomoc Sýrii se začíná soustředit na menší projekty, jejichž cílem je pomoci obyvatelům válkou zdevastované země pěstovat zemědělské plodiny, chovat ovce a najít si způsob obživy. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Jagan Chapagain.

Přímá humanitární pomoc Sýrii v podobě léků a potravin bude podle Chapagaina pokračovat. Doplnil, že je nutné přejít také k zajišťování nepřímé pomoci. "Chceme začít přecházet na podporu obživy," řekl v rozhovoru v Ženevě po návratu ze syrských měst Homs a Dúmá, jež byla povstaleckými baštami, ale dobyla je zpět vojska loajální k vládě prezidenta Bašára Asada.

Syrská občanská válka, kterou zažehlo potlačení prodemokratických demonstrací v roce 2011, si vyžádala statisíce obětí na životech a přiměla 11 milionů lidí, tedy zhruba polovinu populace, opustit domovy. Největší výzvou pro prezidenta Asada, kterému se podařilo obnovit kontrolu nad zhruba 70 procenty syrského území, je zdevastovaná ekonomika.

Někteří západní dárci ale nejsou ochotni financovat obnovu syrského území kontrolovaného Asadem. Ten minulý měsíc zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle Západu však volby poznamenaly podvody.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy