Obce dostanou 8,5 miliardy navíc DPH, rozdělí si je podle počtu školáků

Jan Prokeš Jan Prokeš
Aktualizováno 9. 6. 2017 14:52
Do obecních a městských pokladen přiteče ze státního rozpočtu dalších 8,5 miliardy korun. Poslanci se dohodli, že zvýší jejich podíl na výnosu z daně z přidané hodnoty (DPH). Zvýšení podílu obcí na DPH označil za krok správným směrem ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Město Kolín

Praha - Obce a města dostanou ze státního rozpočtu dalších 8,5 miliardy korun. Poslanci v pátek rozhodli, že zvýší jejich podíl na výnosu z daně z přidané hodnoty (DPH). Od příštího roku by měl narůst ze současných 21,4 procenta na 23,58 procenta.

"Obce tyto finanční prostředky potřebují, ve většině případů vědí, jak a kam mají investovat. Tyto peníze se pak přes investice do rozpočtu částečně vrátí," řekl Herbert Pavera (TOP 09). Už dřívější peníze podle něj přinesly městům rozvoj. Zvýšení podílu obcí na DPH označil za krok správným směrem také ministr financí Ivan Pilný (ANO).

Úprava zákona o rozpočtovém určení daní počítá také se zvýšením váhy kritéria, které zohledňuje počet dětí mateřských a středních škol. Ze současných sedmi procent byla zvýšena na devět. Na jednoho žáka by tak nově mohlo připadat až 13 700 korun. Pozměňovací návrh, který podal Andrej Babiš (ANO), počítal dokonce s nárůstem na 11 procent. Poslanci se nicméně přiklonili k mírnějšímu zvýšení. "Návrh pana Babiše jde až příliš proti čtyřem největším městům," uvedl Zbyněk Stanjura (ODS). 

Neprošel však návrh Jaroslava Klašky (KDU-ČSL), kterým chtěl zvýšit podíl Státního fondu dopravní infrastruktury na spotřební dani z minerálních olejů. V současné době získává fond z výnosu 9,1 procenta, Klaška navrhoval zvýšit podíl alespoň na pětinu. V druhém pozměňovacím návrhu chtěl výnos zvýšit dokonce na 50 procent. Z nově získaných peněz měly být financovány hlavně silnice druhé a třetí třídy.

"Nelze souhlasit, aby byly stanoveny mandatorní výdaje na majetek, který ani nepatří státu," řekl ministr financí Ivan Pilný. Komunikace druhé a třetí třídy jsou ve vlastnictví krajů. Pilný zároveň varoval, že schválení novely by rozpočet zatížilo novými mandatorními výdaji ve výši čtyř miliard korun.

Návrh nenašel podporu ani mezi opozičními poslanci. "Pokud se kraje mají starat o své silnice, tak by měly využívat své rozpočty, kde by na to měly mít dostatek financí," řekl Michal Kučera (TOP 09). Přebytky Státního fondu dopravní infrastruktury by podle něj měly být pro kraje jen bonusem.

Výběr DPH ke konci května meziročně vzrostl o více než devět procent na 103 miliardy korun. Stát vybral více i přesto, že se snížila daňová sazba na stravovací služby z 21 na 15 procent. Od začátku března klesla rovněž sazba DPH u novin a časopisů na deset procent. Na spotřební dani z minerálních olejů vybral stát za prvních pět měsíců letošního roku 31,3 miliardy korun. To je o 1,2 miliardy více než v roce 2016.

Kvůli změně rozpočtového určení daní mírně klesl podíl státu na DPH již na začátku letošního roku. Státní rozpočet získává z daňového výnosu nově 69,68 procenta místo 70,25 procenta. Přichází tak o zhruba dvě miliardy korun.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy