Praha, Lucemburk – Česká ekonomika snížila svou ztrátu vůči průměru Evropské unie na dosud rekordně nízkou úroveň. Hrubý domácí produkt (HDP), tedy – zjednodušeně řečeno – výkon ekonomiky, stoupl na 87 procent průměru EU. Ukazuje to porovnání, které zveřejnil Eurostat na základě aktualizovaných dat za rok 2015.
Česko skončilo výrazně lépe než dva z patnácti starších členských států Evropské unie – Portugalsko (77 procent unijního průměru) a Řecko (68 procent). A na tři procentní body se přiblížilo třetí z původních zemí – Španělsku (90 procent). Za Českem zůstal i Kypr.
Eurostat při porovnání používá standard kupní síly (umělou jednotku PPS). Ten se snaží zohlednit cenové rozdíly mezi státy. Za jeden PPS by si spotřebitel mohl ve všech zemích koupit stejné množství zboží či služeb.
Česko si udržuje nejlepší pozici ze států bývalého socialistického bloku (druhé je Slovinsko s 83 procenty, třetí Slovensko). Nejbohatší členskou zemí EU zůstává s velkým náskokem Lucembursko, nejchudší je Bulharsko.
Hrubý domácí produkt na osobu za rok 2015:
| HDP v jednotce PPP | |
| Lucembursko | 264 |
| Irsko | 177 |
| Švýcarsko | 162 |
| Norsko | 160 |
| USA | 148 |
| Nizozemsko | 128 |
| Rakousko | 128 |
| Dánsko | 127 |
| Německo | 124 |
| Švédsko | 124 |
| Island | 123 |
| Belgie | 119 |
| Finsko | 109 |
| Velká Británie | 108 |
| Francie | 106 |
| EU | 100 |
| Japonsko | 99 |
| Itálie | 96 |
| Španělsko | 90 |
| Malta | 88 |
| Česko | 87 |
| Slovinsko | 83 |
| Kypr | 82 |
| Portugalsko | 77 |
| Slovensko | 77 |
| Estonsko | 75 |
| Litva | 75 |
| Polsko | 69 |
| Řecko | 68 |
| Maďarsko | 68 |
| Lotyšsko | 64 |
| Chorvatsko | 58 |
| Rumunsko | 57 |
| Turecko | 52 |
| Bulharsko | 47 |
| Černá Hora | 42 |
| Makedonie | 36 |
| Srbsko | 36 |
| Albánie | 30 |
| Bosna a Hercegovina | 28 |
Celkově je český HDP na hlavu patnáctý nejvyšší mezi současnými 28 členskými státy – těsně před ním je totiž kromě třinácti z původních členů ještě Malta (89 procent), která do EU vstoupila současně s námi v roce 2004.
Lucemburský HDP na osobu dosahuje na první pohled neuvěřitelných 264 procent Unie. Tuto hodnotu ale zvyšuje fakt, že v malém státě pracuje mnoho lidí ze sousedních zemí. Ti sice přispívají k tvorbě lucemburského HDP, který se pak ale při rozpočítání na osobu dělí jen mezi tamní občany – tedy menší počet osob, než jej vytváří.
Na nová čísla o „dohánění Západu“ se však lze dívat i mnohem střízlivěji. Třeba pokud jde o jeho pomalé tempo. Za rok si Česko polepšilo o jeden procentní bod. V roce 1995 dosahoval český HDP na osobu 76 procent unijního průměru. Nejnižší hodnota – 71 procent – vychází z porovnání za rok 2000, ale třeba už v roce 2009 se Česko dostalo na 85 procent.
A pokud jde o předehnání starších zemí – před Řecko oslabené ekonomickou krizí se Česko dostalo už v roce 2011, před Portugalskem se drží dokonce hned od vstupu do EU.
Výrazně hůř je na tom Česko podle ukazatele AIC – skutečné individuální spotřeby na osobu, která podle řady ekonomů lépe odráží materiální blahobyt domácností. Zatímco HDP informuje o tom, co se na daném trhu vytvoří, AIC se snaží zahrnout zboží a služby, které lidé skutečně „zkonzumovali“ – bez ohledu na to, zda je zaplatili oni nebo jim je zajistila vláda či neziskové organizace.
Skutečná individuální spotřeba za rok 2015:
| AIC v jednotce PPS |
|
| Lucembursko | 137 |
| Norsko | 133 |
| Švýcarsko | 128 |
| Německo | 123 |
| Rakousko | 119 |
| Dánsko | 115 |
| Belgie | 114 |
| Finsko | 114 |
| Velká Británie | 114 |
| Island | 113 |
| Francie | 112 |
| Nizozemsko | 111 |
| Švédsko | 111 |
| EU | 100 |
| Itálie | 99 |
| Irsko | 96 |
| Kypr | 90 |
| Španělsko | 88 |
| Litva | 83 |
| Portugalsko | 82 |
| Malta | 80 |
| Česko | 78 |
| Řecko | 77 |
| Slovensko | 77 |
| Slovinsko | 75 |
| Polsko | 74 |
| Estonsko | 71 |
| Lotyšsko | 66 |
| Maďarsko | 63 |
| Rumunsku | 59 |
| Turecko | 59 |
| Chorvatsko | 58 |
| Bulharsko | 53 |
| Černá Hora | 53 |
| Srbsko | 46 |
| Makedonie | 41 |
| Albánie | 37 |
| Bosna a Hercegovina | 37 |
V tomto ukazateli dosahuje Česko jen 78 procent průměru Evropské unie a v žebříčku mu patří 18. místo mezi členskými státy. Před nás se dostaly například Kypr i Portugalsko, těsně za námi skončily Řecko nebo Slovensko. V roce 1995 dosahovala hodnota ukazatele AIC pro Česko 68 procent průměru EU (zpětně jsou započítány i země, které do EU vstoupily později).
O alternativních ukazatelích životní úrovně a "dohánění Západu" si přečtěte v souvisejících článcích.
