Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Milgrom a Wilson. Vylepšili teorii aukcí

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 10. 2020 15:12
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí ekonomové Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových formátů aukcí. V pondělí to oznámila Královská akademie věd ve Stockholmu. Podle českých ekonomů a odborníků se dvojice laureátů zasloužila o to, že se aukce staly všudypřítomnou součástí ekonomiky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Oba ocenění objasnili, jak aukce fungují a proč se kupující chovají právě tak, jak se chovají. Využili ale také svých teoretických objevů k tomu, aby vymysleli zcela nové formáty aukcí a služeb a přišli s novými formáty, ze kterých mají prospěch jak prodejci, tak i kupující a daňoví poplatníci po celém světě, uvedla akademie.

Vynalezené aukční formáty umožňují současné dražení mnoha vzájemně souvisejících objektů. Spíše než maximální výnos přitom preferují širší společenský přínos. "Aukce jsou všude a ovlivňují naše každodenní životy," stojí v tweetu na oficiálním účtu Nobelovy ceny.

Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny, které ve své závěti z roku 1895 určil vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Až od roku 1968 ji na vědcovu památku ustanovila švédská centrální banka, poprvé pak byla cena udělena v roce 1969.

Třiaosmdesátiletý Wilson například ukázal, proč racionální zájemci o koupi mají tendenci předkládat nabídky, které jsou pod jejich nejlepší odhadní cenou. Je to podle něj proto, že se obávají takzvaného prokletí vítěze, tedy že zaplatí příliš mnoho a utrpí ztrátu. Milgrom, kterému je 72 let, formuloval obecnější teorii aukcí, která kalkuluje nejen obecnou hodnotu, ale také soukromou hodnotu, která se u jednotlivých kupujících liší.

Nové formáty aukcí jsou podle sdělení akademie příkladem toho, jak může základní výzkum následně generovat vynálezy prospěšné pro společnost. Nové formáty byly mimo jiné použity v případě aukcí radiových frekvencí, kvót na lov ryb, přistávacích slotů na letištích či emisních povolenek.

Vítězové Nobelovy ceny za ekonomii Paul Milgrom a Robert Wilson na snímcích
Vítězové Nobelovy ceny za ekonomii Paul Milgrom a Robert Wilson na snímcích | Foto: Reuters

Wilson se v telefonickém rozhovoru s novináři krátce po oznámení ceny snažil vzpomenout si na aukci, které se sám zúčastnil. "Moje žena mi ukazuje, že jsme si koupili lyžařské boty na eBay. Myslím, že to byla aukce," řekl.

Klienti z řad ministerstev i ropných gigantů 

Čeští ekonomové a odborníci se shodli, že se Milgrom a Wilson zasloužili o to, že se aukce staly všudypřítomnou součástí ekonomiky a pomáhají státům i firmám ušetřit nebo rozumně investovat peníze. Například v případě veřejné správy mohou správně nastavené aukce na základě práce nově oceněných ekonomů rozdělovat spravedlivě vzácné komodity nebo služby a vyvarovat se tak netransparentních zkorumpovaných veřejných soutěží, které se uskutečnily v minulosti i v Česku. 

V praktické rovině se oba čerství laureáti mohou podle analytika České spořitelny Michala Skořepy pochlubit tím, že jejich poradenství využila celá řada velkých firem nebo státních institucí, od různých ministerstev přes energetické burzy až po ropné giganty. "Možná nejznámější oblastí, kde oba spojili své analytické schopnosti i nasbírané zkušenosti, byly v 90. letech 20. století aukce kmitočtů organizované americkým telekomunikačním úřadem," upozornil.

Pondělním oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomické vědy skončil letošní seriál udílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za medicínu, za fyziku, za chemii, za literaturu a za mír. Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká také finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (zhruba 26 milionů Kč), což je o milion švédských korun více než loni.

Slavnostní předávání cen plánované na 10. prosince, což je výročí úmrtí Alfreda Nobela, letos kvůli koronaviru také změní podobu a místo ve stockholmské koncertní síni se bude vysílat v televizi ze stockholmské radnice. Také laureáti by se měli připojit virtuálně. Udělování Nobelových cen za mír v Oslu bude také menší.

Video: Olga Tokarczuková líčí, jak se cestou po Německu dozvěděla, že dostala Nobelovu cenu

Olga Tokarczuková líčí, jak se cestou po Německu dozvěděla, že dostala Nobelovu cenu. | Video: Nobel Prize
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy