reklama
 
 

Nobelova cena za ekonomii: Návod, jak regulovat velké firmy

Aktualizováno 13. 10. 2014 15:15
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získal francouzský ekonom Jean Tirole za analýzu tržní síly a regulace trhu.

Stockholm - Nobelovu cenu za ekonomii si letos odnesl Francouz Jean Tirole. Oznámil to výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd.

Laureát zkoumá, jak regulovat odvětví, ve kterých působí jen několik silných hráčů. Tirole ve své práci poukazuje na to, že ve spoustě průmyslových oborů dominuje malé množství firem, nebo tu dokonce existuje monopol jedné společnosti.

Pokud podobný trh funguje bez regulace, může to vést k sociálně nežádoucím výsledkům – vysokým cenám a poklesu produktivity. Velké firmy navíc mnohdy blokují vstup nových efektivnějších konkurentů.

Francouzský profesor ekonomie se proto od osmdesátých let věnoval otázce, jak by vláda měla k těmto monopolům či oligopolům přistupovat. Hlavní závěr? Regulace podle něj musí být specifická pro každé odvětví, ať už jde o oblast telekomunikace nebo bankovnictví - v některých případech může například spojení firmy s dodavatelem podpořit inovace

Starší teorie přitom obhajovaly hlavně jednotná pravidla, ať už se týkala cenových stropů nebo zákazu spolupráce mezi několika velkými firmami, které daný trh ovládají.

Průkopník teorie průmyslové organizace

Kromě toho se Tirole v letech 1988 a 1990 věnoval také otázce, jakého období se má regulace týkat. V případě, že by firma a regulátor uzavírali jen sérii krátkodobých smluv, mohlo by to dopadnout následně: Pokud bude výrobce tvrdě pracovat a dosáhne vysokého zisku, regulační orgán v příštím období zpřísní pravidla, aby další možný zisk zredukoval. Hrozí proto, že firma bude podobný efekt předpokládat, a bude tedy od počátku produkovat méně, než by mohla.

"V oblasti teorie veřejných zakázek se Tirole kromě jiného zabývá i problémem dobře známým z běžné praxe - kdy firma, která zakázku získá, poté nezřídka navyšuje náklady," dodává ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.

Francouzský profesor podle něj prokazuje, že do jisté míry může být pro vládu nebo jiný orgán, který zakázku přidělil, výhodnější na zvýšení nákladů přistoupit.

"Tirole je průkopnickým autorem teorie průmyslové organizace. Ta se zabývá jednáním firmy v různých tržních strukturách – v rámci dokonale konkurenčního trhu, oligopolního nebo monopolního trhu," shrnuje Kovanda a připomíná, že ke studiu, jak firmy reagují na vnější podmínky i na sebe navzájem, využívá Tirole teorii her.

"Mnohé z jeho textů ukazují, že jde spíše o komplikované téma než jednoduchá řešení, která se hodí do blogových příspěvků. To je důvod, proč se jeho myšlenky příliš často neobjevují v médiích, přestože jsou v oblasti ekonomiky extrémně významné," uvádí americký ekonom Tyler Cowen.

Cena byla otázkou času

Letošní držitel Nobelovy ceny se narodil v roce 1953 v Paříži, kde také studoval. Titul Ph.D. získal na americkém Massachusetts Institute of Technology. Během své kariéry publikoval okolo dvou set odborných článků a deset knih, podle indexu IDEAS/RePEc patří mezi nejvlivnější ekonomy světa.

Tirole je v historii třetím Francouzem, který si odnesl "Nobelovku" za přínos ekonomické vědě. "Jeho ocenění není překvapivé. Byl jedním z nejčastěji zmiňovaných možných adeptů na zisk letošní Nobelovy ceny za ekonomii," myslí si Kovanda.

"Bylo už nějakou dobu jasné, že Tirole je jedním z možných držitelů. Otázkou bylo, za co přesně, zda má cenu dostat sám, nebo s nějakými dalšími ekonomy, a kdy," uvedl člen Nobelova výboru Tore Ellingsen.

Nejmladší "Nobelovka"

Nobelova cena za ekonomii je jednou z šesti, které se každoročně udělují - dalšími jsou za fyziku, fyziologii a medicínu, chemii, literaturu a za mír. Jako jediná byla ale k těm původním z roku 1895 přidána dodatečně - až v roce 1969. Navíc ji neuděluje přímo Královská švédská akademie věd, ale Sveriges Riksbank, tedy tamní centrální banka. 

Ačkoliv se cena za ekonomii řadí mezi ostatní "Nobelovky", její oficiální název zní Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela.

Od roku 1969 ocenila Švédská centrální banka celkem 75 ekonomů. Mezi nimi je zatím jediná žena - Elinor Ostromová. V roce 2009 získala ocenění za studie o tom, ve kterých případech je společné vlastnictví zdrojů efektivnější než soukromé. Loni si cenu odnesli Američané Eugene F. Fama, Lars Peter Hansen a Robert J. Shiller za analýzu cen akcií a dluhopisů.

autor: Tereza Holanová | 13. 10. 2014 13:22

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama