Nobelovu cenu dostali tři ekonomové za novou metodu boje s chudobou

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 14. 10. 2019 14:52
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali Američané Abhijit Banerjee a Michael Kremer spolu s Francouzkou Esther Duflovou, a to za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě. Oznámila to v pondělí Královská švédská akademie věd. Duflová je teprve druhou ženou, která Nobelovu cenu za ekonomii dostala, a zároveň nejmladším laureátem.
Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii (zleva) Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer.
Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii (zleva) Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer. | Foto: Niklas Elmehed

"Letošní laureáti zavedli nový přístup, jak získat spolehlivé odpovědi ohledně nových způsobů boje se světovou chudobou," uvedla akademie v prohlášení.

S oceněním je spojena finanční odměna devět milionů švédských korun (21,4 milionu Kč).

Podle hlavního ekonoma Czech fund Lukáše Kovandy ocenění ekonomové v posledních zhruba dvaceti letech rozvinuli experimentální metody, které umožňují účinněji bojovat s globální chudobou. Jejich přístup spočívá v tom, že rozsáhlou problematiku boje s chudobou člení na dílčí, snáze řešitelné otázky, na něž hledají odpovědi.

"Zkoumají tedy například to, jak co nejúčinněji zasáhnout za účelem dosažení vyšší úrovně vzdělanosti dané rozvojové ekonomiky či zlepšení zdravotního stavu tamní dětské populace. Následně, poté, co ocenění ekonomové "rozparcelují" problém chudoby na takovéto dílčí podotázky, hledají na každou z nich odpověď prostřednictvím experimentů "přímo v terénu", v rámci dotčené populace, tedy například přímo v podmínkách rozvojové subsaharské ekonomiky nebo indického venkova," vysvětluje Kovanda.

Účinnost přístupu demonstroval v polovině 90. let Kremer a jeho kolegové v západní Keni. Přímo na místě testovali řadu zásahů, jak zlepšit školní výsledky místních dětí. Podobné výzkumy trojice ekonomů později aplikovala na další problémy v jiných zemích. Jejich experimentální výzkumné metody teď zcela dominují rozvojové ekonomice.

Jejich zjištění a výsledky jejich následovníků podle Královské švédské akademie věd citelně zlepšily schopnost v praxi bojovat s chudobou. "V přímém důsledku jedné z jejich studií se více než pět milionů dětí v Indii účastnilo efektivních programů doučovaní zaměřeného na jejich zjištěné slabé stránky," uvedla akademie. Jako další příklad uvádí velké dotace na preventivní zdravotní péči, jež byly zavedeny v řadě zemí.

Přes 700 milionů lidí na celém světě musí přežívat s mimořádně nízkými příjmy. Každý rok zemře kolem pěti milionů dětí mladších pěti let na nemoci, kterým lze předejít, anebo jdou nenákladně vyléčit. Polovina dětí na světě školu opouští bez základních znalostí čtení, psaní a počítání, připomněla švédská akademie.

Nobelova cena za ekonomii odráží trendy poslední doby, tvrdí odborníci

"Výběr letošních laureátů Nobelovy ceny za ekonomii reflektuje rostoucí význam chudoby a příjmové nerovnosti ve světě," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Přístup laureátů se podle něj stal hlavním směrem v oblasti ekonomie zajímající se o rozvoj zemí.

"Jde o ocenění přístupu, kdy ekonomové opustili teoretizování u tabulí o tom, co by mohlo lidem pomoci, a začali dělat pokusy na lidech. Na rozdíl od několika předešlých nobelistů však nevěřili, že se něco o chování lidí dozvědí, když je zavřou do laboratoří, aby přesně mohli kontrolovat podmínky experimentu," uvedl hlavní ekonom Natland Petr Bartoň.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové. I loni ocenění dostali dva Američané: William Nordhaus za výzkum vztahů mezi ekonomikou a klimatickými změnami a Paul Romer za výzkum interakce mezi ekonomikou a technologickými inovacemi.

Minulý týden byli postupně oznámeni laureáti Nobelových cen za medicínu, fyziku, chemii, literaturu a za mír. Na vyznamenané čeká kromě finanční odměny i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Za výrobu a distribuci drog na Šumpersku uložil soud muži 12 let vězení

Za rozsáhlou výrobu a distribuci drog na Šumpersku potrestal ve čtvrtek olomoucký krajský soud Karla Směšného 12 lety vězení. Jde o nejvyšší trest z původní osmičlenné organizované skupiny, kterou kriminalisté odkryli předloni v červnu. Poslednímu ze souzených mužů, Radoslavu Žákovi, uložil soud dva roky vězení. Případ zbylých šesti mužů soud pravomocně uzavřel loni v červnu, když uzavřel jejich dohodu o vině a trestu. Skupina obstarávala přes kontakty v Polsku léčiva a chemikálie k výrobě pervitinu, zadokumentované množství podle policie stačilo na výrobu více než sto kilogramů této drogy.

Směšný obstarával od roku 2020 do poloviny roku 2021 jako člen organizované zločinecké skupiny působící ve více státech velké množství sloučenin, z nichž se dají chemickým postupem drogy fyrobit. V několika případech v dílně v Šumperku pervitin také vyrobil a v Sudkově na Šumpersku ji prodával. Odsouzen je i za to, že v obci Chromeč převzal pro výrobu drog 15 kilogramů jódu a také červený fosfor; podle odborníků by se například z množství jódu podařilo vyrobit až 15 kilogramů pervitinu. Soud mu uložil i peněžitý trest 455 tisíc korun. Směšnému hrozilo deset až 18 let vězení. "Za obdobnou trestnou činnost stojí před soudem již potřetí," uvedl soudce Martin Lýsek.

Žákovi se naopak účast na organizované zločinecké skupině neprokázala, podle soudu nebyl proveden subjektivní důkaz o vědomé účasti na její trestné činnosti. I z toho důvodu byl trest podstatně nižší, potrestán byl za distribuci drog a nález chemikálií při domovní prohlídce.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nejvyšší soud zamítl dovolání dědičky rodu Walderode, usiluje o navrácení majetku

Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, uvedl starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. "Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu," dodal Hocke.

Zdroj: ČTK
Další zprávy